Rytíř Sedmi království

03.04.2015

Je to typický Martin, jen v kratším a méně krvavém podání, jinak všechno při starém. Spoustu jmén, spoustu rodů, odkazů na slavné bitvy a k tomu tři dobré příběhy, které pomáhají rozšířit svět Západozemí. Kniha je ze začátku pomalejší a totéž platí o každému příběhu. Začátek pomalý, ale prostředek a hlavně finiš parádní. Je fajn, že Martin se nebojí zabíjet velkém a i tady se dočkám několika nečekaných úmrtí. Pokud Vás bavilo číst Písně ledu a ohně, tak Vás nezklame ani Rytíř Sedmi království.

14.03.2015

Propagační materiály vychvalují skvělý překlad, ale já nevym, ta češťyn mi připadá o pouhý sešlapaný stupínek výš než stále marnější pokusy Hany Březákové: krkolomná větná skladba, podivná neochota používat dokonavý vid, pedantická věrnost anglickému členění, robotí formulace typu „vyhlížet do sbírající se tmy“, „nad bílým kamenem hradu“ či „prošel kolem něj do přítomnosti lorda“ a příležitostná nepochopitelná doslovnost (Ruka krále vs. pobočník, dům vs. rod, highborn jako „vysoký“ a lowborn „nízký rod“ – obzvlášť jsou-li myšleni prostí poddaní, kteří logicky z žádného rodu nepocházejí).

Nechybí ani nahuštěné jmenné konstrukce a ušmudlané zkrášlování originálu: proč je kinslayer přeložen jako „vrah rodných“ a co „rodní“ vůbec znamenají, to vážně nemám páru, z Rivers je Potok (asi že to blbec autor nedomyslel a Řeka je na bastarda moc majestátní, tož honem honem to opravit), a ačkoli na straně 196 se zdá, že Martin klesl na úroveň nevypsaného literárního začátečníka a jako školáček vysvětluje tupému čtenáři, že hlášky sera Maynarda jsou jako děsně moc vtipné, po nahlédnutí do originálu člověk zjistí, že Maynard neutrousil „vtipně“, ale prostě normálně zavtipkoval. Především jde ale hlava kolem z krkolomných pokusů o polopřímou řeč a náhlých neodůvodněných přechodů do přítomného času na místech, kde to fakt nelze obhájit vnitřním monologem, zvlášť když se v knize vnitřní monology běžně vyznačují kurzívou: „Býval by jí hodil měďák,… jenže teď potřebuje každou minci.“, „Poslední dobou však rostl rychle, i když do Dunkovy výšky mu toho ještě chybí strašně moc.“, „Byl zvyklý, že jej okukují, ale to ještě neznamená, že to má rád.“, „Připili si na zdraví Lea Dlouhého trna, o němž se šušká, že ochořel.“, „Rozlévalo se i svařené víno, a toho musí aspoň jeden pohár zkusit. -Může utéct rok, než mi někdo nabídne znovu.-“, „Vykřikl…, když spatřil ocelový kruh, jenž je obkličuje.“, atd. atd., vyjmenováváním zrovna těchhle konkrétních „vylepšujících“ dafaqů bych mohla strávit dalších pět stran.

Přítomny jsou i klasické boty typu nezohledňování kontextu (např. safe na str. 65 jasně znamená „v bezpečí“, ne „bezpečnější“) a ledabylá redakce: chybějící či přebývající čárky, nemluvě o četné a vpravdě záhadné přítomnosti té oxfordské, Baelor se na str. 74 nemá co usmívat na „mě“, nýbrž na „něj“, silent sisters jsou zároveň „mlčící“ a „tiché“, spatlaniny jako „je hodně takových, kdo by Hořkoplát návrat uvítali“ či „aby vás pasovali, potřebujeme mnohem víc než…ctnosti; musíte mít koně a meč…“ a na str. 193 bych fakt ráda viděla, jak dopadne kanibalská prosba „Můžeme se vámi podělit o oheň?“.

Lexikální ozvláštňování je sice na jedničku, o tom žádná, ale jestli mě tímhle chtěl někdo přesvědčit o krásách moderní překladatelské češťyn a přimět mě zavrhnout jako výchozí čtenářskou verzi originál, tak holt smůla.

Jo a Potulný rytíř skvělý, zbytek celkem mněh, tož tak.

10.03.2015

Výborná kniha!
Dostal jsem ji darem, sám bych do ní asi nešel a teda popravdě, zpočátku mě to nechytlo - ale rychle to začalo. Jedná se o cca 300 stran a 3 příběhy. Jeden je lepší, než druhý. Pokud už jste zhltli Hru o trůny, budete znát i nějaké šlechtické rody (postavy ne, jsme časem před HoT).
Je tam akce, intriky, romantika, a je to teda bez sexu. Ale stejně super :)

08.03.2015

Stejně čtivé povídky, jako je sága, trochu méně krvavé a postrádám ten strach o osud hlavních hrdinů, protože jej známe ze ságy. Povídky navíc pomáhají lépe pochopit Západozemí a jeho Sedm království a vztahy mezi urozenými pány, navíc se setkáváme s předky postav z Písně ledu a ohně a někdy přímo s nimi, ačkoliv jsou ještě dětmi.

03.03.2015

Tri poviedky, ktoré okrem dvoch hlavných postáv - prostého potulného rytiera Dunka a jeho panoša Egga, v ktorom je viac než by sa na pohľad zdalo - spája ideál rytierstva. Hlavných hrdinov nejde nemať rád, príbehom nechýbajú zvraty a prekvapenia, to všetko v skvele vykreslenom svete. Pre fanúšikov Martinovej ságy povinnosť, dozvedia sa tu mnoho o histórii Westerosu a o rode Targaryenov. 9/10

03.03.2015

Super četba.Oba hrdiny jsem si ihned zamiloval. Tak teď ještě Vichry zimy a budu úplně spokojen.

23.02.2015

Hmmm, to jsem si "pochutnala". Kniha je příjemná rozsahem, s překvapivě kladným hrdinou, téměř idyla :). Čtenářům fantasy mohu jen doporučit!

23.02.2015

Výborné zkrácení čekaní na Vichry zimy. Martin sám říká, že ve svých knihách snaží tvořit, co nejrozmanitější dvojice, protože to prospívá, jak příběhu tak dialogům. A takovou dvojici Dunk s Egem bezesporu jsou. Skvělé příběhy, které jsou výjimečné, že jsou vyprávěné z pohledu neurozeného potulného rytíře, což dává možnost mnoha zajímavým myšlenkovým podchodům. A zasažení do období vlády Targaryenů nám dovoluje nakouknout hlouběji do historie tohohle fantastického světa. Navíc kniha nepostrádá nic z čarovnosti hlavní série. Velmi příjemné zpestření. P.S. Pobočník krále Brynden Krvevran jednoznačně mazák.
(Tři dobří muži zemřeli, aby potulný rytíř nepřišel o nohu. Bohové si libují v krutých žertech)

21.02.2015

V podobě grafické novely tři výborné příběhy ze světa Westeros. Přesně taková dávka fantazie, která dokáže ukojit touhu nedočkavých fanoušků po další knize Písně ledu a ohně. Hlavní hrdina Duncan je typ šlechetného rytíře a člověka, kterého se v celé sérii setsakra málo dostávalo, což je příjemná změna od všech těch podvodníčků a intrikářů. Příběhy nejsou nijak extrémně dějově bohaté, ale dokáží upoutat a nachází se v nich plno maličkostí, které nám fanouškům opět trochu poodkrývají svět Písně ledu a ohně (například proč jsou dvě linie „jablečného rodu“).

Malý bonbonek – všechny ženské hrdinky, které se motaly okolo Duncana, mi přišly zvláštním způsobem přitažlivé a hrozně jsem vysokému rytíři fandil, ať s nimi zaskóruje. Ať už s černovlasou dornskou loutkářkou nebo s rudovlasou maličkou šlechtičnou. Ale to by se asi zvrtlo v jiný žánr knihy :D

17.02.2015

Moje první setkání s G. R. R. Martinem jako spisovatelem fantasy. A ať už mi nikdo netvrdí, že Erikson je nepřehledný. Vychrlit na čtenáře bambilion postav na třech stranách bylo na mě trochu moc. Přesto, povídka "Potulný rytíř" je skvělá. Martin je Pan vypravěč, jen by nemusel mít snahu představit nám každého chlápka, který nosí zbroj :)

16.02.2015

Povinná četba pro fanoušky PLaO. První povídka Potulný rytíř je naprosto brilantním způsobem vystavěna, napsána i vykreslena. Charaktery postav, zápletka, intriky i vyvcholení je parádní ve všech směrech a nemůžu se zbavit dojmu, že to je dost možná nejlepší pasáž celé dosavaní ságy. Další dvě povídky v mnohém připomínají původní knihy -pomalý rozjezd, celá řada postav, intrikánská zápletka, výborná gradace a skvělé rozuzlení. To vše akorát na mnohem menším prostoru. Jako komplet je tahle sbírka ve výsledku hodně zdařilá a jen pár drobností ji chybí k maximálnímu hodnocení. Lepší 4*

15.02.2015

Je jasné, že díky rozsahu nejsou tři povídky to samé jako PLaO. Ale jsou to dobré povídky Je docela zajímavé setkat se se známými ( ale i ne moc známými) rody, odhaduji o 3 generace dříve. A Martin se nezapře: intrikuje se, ne každý je tím, kým se zdá a ukazuje se, že není vždycky jasné, kde je "dobro" a kde je "zlo" . A Dunk je sympatický i proto, že ---malý SPOILER to není neporazitelný superhrdina.

07.02.2015

Tři velice slušné, vypointované povídky/novelky se sympatickými hlavními postavami, které s ohledem na autorovy zvyklosti kupodivu ---spoiler--- bez úhony přežijí. Negativem je (pro mě hlavně v poslední povídce) velmi velké množství vedlejších postav na malém stránkovém rozsahu - co lze ospravedlnit v kolosu, jako je Píseň ledu a ohně, mě v povídce mátlo. A další, překlad není kompatibilní s prvními třemi knihami PLaO, které jsem zatím četla, takže je nutno se orientovat přes angličtinu (rodiny, lokality, tituly). Jinak zábavné čtení.

31.01.2015

Safra, po utrpení, které jsem měl s posledními dvěma díly Písně ledu a ohně, jsem úplně zapomněl, jaké báječné povídky umí Martin psát. Vždyť s povídkami jsem u Martina začínal (pravda scifistickými). Zejména Potulný rytíř ve mě vyvolal pomalu pocit, jako když jsem prvně četl Tolkiena – jako bych s nimi na tom turnaji byl osobně. Tajemný rytíř už byl připomínkou obrovského množství postav, ve kterých jsem se začal ztrácet, ale nakonec jsem se chytil. Jedinou vadou na krase je příšerná obálka s počítačově generovaným krasavcem, fakt hrůza – kvůli ní jsem si na nočním stolku otáčel knihu lícem dolů.

25.01.2015

Příjemná "jednohubka" zpestřující čekání na Vichry zimy. Letmá zmínka o mistru Aemonovi mě moc potěšila.

19.01.2015

S regulérními díly Her o trůny to nemá moc společného. Na to, aby vás tyto povídky vtáhly, se odehrávají příliš mnoho let od děje Her o trůny. Moc nepomáhá ani to, že v knize se vyskytuje příliš mnoho postav na tak malém prostoru. Plusové body však získává za to, že se některé postavy vyskytují v Písni ledu a ohně, což je takový malý bonus.

17.01.2015

Rytíř sedmi království mě bavil, dobře se to četlo, ale tak dobré, jako Píseň ledu a ohně to nebylo, takové zpestření než vyjdou Vichry zimy...

07.01.2015

Kniha mě trochu zklamala, poslední příběh mě už moc nebavil. Ale i tak si myslím, že autorův svět je fenomenální.

07.01.2015

Taková laskominka na odpoledne :-)