Jasnozřivost
Irena Obermannová
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375171/bmid_jasnozrivost-jiE-375171.jpg
3
36
36
Šachistka Alice série
< 2. díl
V malebné vesničce Kytlice v Lužických horách se stala vražda. Místní farmář Ota Švarc byl nalezen ve svém domě mrtvý. Stalo se tak poté, co ohlásil, že objasní zločin spáchaný v Kytlicích před více než šedesáti lety. Alice začne navštěvovat Literární salón Alžběty Něžné, která se snaží porozumět řeči ptáků a dávno už není úspěšnou spisovatelkou. Alžběta od svých žáků požaduje totální upřímnost. Alice na jejích salónech potkává několik zajímavých žen, z nichž se každá ocitla na důležitém životním rozcestí. Chodí sem také malíř Lůďa z místního blázince. Dozví se Alice z povídek účastnic literárního salónu, kdo je vrah či vrazi? Začne Alžběta Něžná rozumět řeči ptáků a stane se konečně jasnozřivou? A co to vlastně píše za knihu?... celý text
Přidat komentář
První díl této mini série jsem četl zhruba 2 roky nazpět. Tehdy to pro mě byl spíše průměr, ale Jasnozřivost mě příjemně překvapila.
Autorka skvěle dotáhla osobnost hlavní hrdinky. Alice je velmi chytrá a sociálně naprosto neschopná, což se ukázalo jako skvěla kombinace , a rychle si ji tak oblíbíte.
Ostatní postavy jsou také dobře propracované. V některých případech se jednalo o dost extrémní osobnosti, ale právě to mě bavilo nejvíc, protože mě neustále zajímalo, co obyvatelé dané vesničky zase vyvedou.
Kniha obsahuje hodně pohledů. Dalo se v nich celkem vyznat, ale někdy se měnili až moc rychle. Když se během 5 stran vystřídalo 5 pohledů, tak to bylo občas náročné a hůře se to četlo.
Konec je povedený a k celému příběhu se dobře hodil.
Pokud vás Jasnozřivost zaujala, ale nečetli jste dobré duše, tak to vůbec nevadí, protože se jedná o nezávislí díl a dají se číst zvlášť.
Kniha se mi líbila výrazně víc jak první díl, a pokud autorka napíše další pokračování s Alice, tak si ji rozhodně rád přečtu.
Jsem překvapena, že jsem knihu vůbec dočetla. Ani trochu mě nezajímalo, kdo je vrah, a po jeho odhalení jsem jen pokrčila rameny. Irena Obermannová vydala už spoustu knih, což upřímně nechápe, talent na psaní nemá. Neumí nechat vygradovat děj, skládat malé detaily dohromady aniž by to působilo jako pěst na oko, a ani překvapit čtenáře se jí nedaří. Vypráví to více postav, a všechny do jedné jsou nesnesitelné, ostatně jako všichni obyvatelé Kytlic.
Měla jsem jediný pocit - že chci zabít Alici Šímu! A to tak, že jí nacpu ten pitomý menstruační kalíšek, o kterém se tam pořád mluví, do krku.
Mě detektivka bavila. S hlavní postavou se už znám z Dobrých duší a prostě mi přijde zajímavá, nad jejími úlety se usmívám. Některé situace jsou vážně komické.
Nebylo to zase tak hrozné, jak vyplývá z předchozích komentářů, ale žádná velká sláva to nebyla.
Naprostá slátanina...nedá se číst...pardon...hlavně jsou v knize všichni blázni a ono to vypadá že na té úrovni je kniha psaná...
Naprostá slátanina. Doteď jsem nevěřila, že jde současně zničit knihu pro ženy, detektivku a zajímavé téma týkající se odsunu po válce. Ano, jde to.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Tajná kniha |
| 2021 |  Babička |
| 2004 | Deník šílené manželky |
| 2004 |  Matky to chtěj taky |
| 2017 | Dobré duše |
Má první kniha od autorky, z počátku jsem myslela, že ji odložím, ale z úcty k lidem, kteří jsou schopni vůbec nějakou knihu napsat, jsem to neudělala. A nakonec jsem zjistila, že se četla dobře, byly tam i humorné prvky a překvapivě mohu napsat, že se mi vlastně kniha líbila.