Král králů

12.08.2023

Wilbur Smith, rodák ze Severní Rhodesie, mě opět neomylně zavedl do africké divočiny, kde si pro tento román zvolil nejsevernější etiopský stát Tigraj. Území, stejně jako v románu v době kolonizačních válek s expanzní Itálií, která však na rozdíl od jiných mocností moc kolonií v Africe nezískala, i dnes prochází smutným válečným obdobím. Etiopie, Eritrea, Súdán... samé pro Evropana ne právě příznivé státy. Běloch byl synonymem okupanta a ani dnes se tyto a další africké (či asijské) země na Západ nedívají o moc lépe. O to zajímavější je ponořit se do četby.

Smith nabízí zajímavé dobrodružství, či spíše dobrodružnou romanci, a nevím, jako moc jde romantická část za spoluautorkou Imogen Robertson. Nejeví se mi ale přepjatá či patetická. Nabízí především vzrušení a napětí a nepostrádá jiskru v soužití britských obchodníků a vojáků místními lidmi. Ženy, obzvlášť cizinky, to neměly lehké, dvojčata Amber a Saffron to však v románu zvládaly se ctí. Ani mužské hlavní postavy nebyly ledajaké. Smith umě stvořil charaktery těžaře stříbra Rydera a vojenského zpravodaje Penroda, kterým bylo nutno stát proti všem padouchům. Smithovi se však podařilo vyhnout se černobílému vykreslení, když do děje zapojil harémy či opiová doupata a poukázal na slabosti duše i těla. Škoda, že příběhy rodiny Courtneyů i sága Ballantyneů už nebudou mít další pokračování. Ale já zdaleka nemám dočteno :-). Jediná vada na kráse v tomto příběhu je z mého pohledu závěrečná část dotažená v každém ohledu do absolutního konce, a ještě kousek za něj. Jako by dort se šlehačkou, čokoládou a ovocem potřeboval fontánku s korálky kolem dokola.

22.12.2021

Náramně odpočinkové čtení, užila jsem si: napínavé, barvité, zajímavé a nesmírně čtivé. Konec 19. století s Brity v Káhiře a Italy a domorodci v Etiopii, s nově vzniklou kolonií Eritrea a nově založeným vysoko položeným hlavním městem Addis Abeba (nový květ), hory skrývající nerostné bohatství (zde hodně o dolování a dobývání stříbra v dosud nedotčené krajině) a kmeny, císařství (král králů) proti italskému koloniálnímu invaznímu vojsku. Zajímavé hlavní postavy, ženy se dovedou ohánět nejen "doma", ale i v divočině, zbraní a pracovitýma rukama na poli i v umění. Muži jsou buď padouši, nebo ti správní, tvrdí, ne úplně černobílí (neodolají třeba opiovým svodům), ale pevní ve svých zásadách i velkorysí. A své ženy vždy zachrání. Romantické vztahy hodně melodramatické (podklesávalo se v kolenou, oči sršely blesky, pohledy spalovaly, těla se chvěla...), ale v kontextu košatého dramatického příběhu jsem to brala.

Smithe jsem zatím nevyhledávala, zaujali mne samostatní Zlatokopové, ale starší Courtneyovky se mi nelíbily. Uvidím, po čem sáhnu příště, tohle mne totiž příjemně překvapilo a naladilo na další jeho (naneštěstí již ukončenou) tvorbu.

Pozn.: záhadou zůstává druhé jméno na obálce - nikde jinde není uvedeno, ani není přičiněna nějaká poznámka u knihy, natož na předsádce (možná přitom, že je to ona, kdo nevyžádaně dodal ráz červené knihovny jinak veskrze dramatické knize).

30.04.2021

Cítíte teplý vzduch ve tváři, parno přelidněného města, písek všude, strach, beznaděj, radost... přesně takto to ma být!

03.12.2020

Děkuji za exkurzi do konce 19. století v Etiopii. Romanticko-dobrodružný příběh mi dal šanci se podívat na dávnou historii tohoto nešťastného koutu Země, kde dodnes není klid a živoří spousta lidí. Tenkrát se zde angažovali Italové a vždy jsem se tomu divil, po přečtení této knihy jsem možná k pochopení trochu blíže. Sága Courtneyů a Ballantinů je opravdu velmi dobrá série a přeji každému, aby se s ní seznámil, neboť se o Africe dozví hodně moc zajímavých věcí.

21.11.2020

Je škoda,že kniha která byla dobře rozepsána skončila tak překvapivě.

25.08.2020

Na léto jsem chtěla Afriku. Dostala jsem Afriku, ale bez přitažlivého příběhu. Romány Smithe bývaly plné dobrodružství a jiskry. Teď už se jen opakují. Nejsem pro aby autor psal dva romány za rok, je to pak vidět na kvalitě. Škoda.

07.08.2020

Kniha Král králů je opět skvělým Wilburovým počitem i jeho spoluautorky, dostalo se mi v této knize všeho, co jsem od Wilbura zvyklý dostat a jsem z ní přímo nadšen :-). Jak správně píše uživatel nero 13, tato kniha je pokračováním knihy Triumf slunce. Autor, jak už to někdy dělá, posledním dílkem opět oživil staré postavy, vracíme se do minulých časů. Setkáváme se zde znovu se Saffron Cournteyovou a Amber Benbrookovou, která se má provdad za Penroda Ballantynea, vojenského zpravodaje. Osud však zamíchá kartami a Amber se sama vydává se svou sestrou Saffron a jejím manželem Ryderem Courtneyem do Afriky bez Penroda, kde mají možnost zbohatnout těžbou stříbra. Ryder však není sám, kdo má zájem v dané lokalitě těžit a jak Ryder, tak Penrod jsou v této knize ohroženi velmi vlivným mužem. Původní plány právě díky tomuto černému koni padají a všichni si budou muset sáhnout na dno svých sil a projít rovněž životní katarzí a životním poznáním. Podaří se Ryderovi i Penrodovi nakonec zvítězit nad nepřítelem? A jaký další osud čeká na Saffron a především na Amber a Penroda? Budou mít ještě šanci na společnou budoucnost? Wilbur je prostě umělec. Kniha je plná dějových zvratů, nalezneme v ní, velké štěstí, pokusy naplnit životní sny, ale prožijeme s postavami i mnoho strastí a překonávání mnoha překážek, ale především i dobrá přátelství a velkou lásku.
Jelikož jsem četl knihy po sobě, jak jsou uvedeny v databázi knih, stávalo se, že jsem se v po sobě jdoucích knihách dočkal opětovného obživnutí některých postav v dílech, ve kterých už by neměly vystupovat. Proto radím čtěte následovně ságu Courtneyů, aby jste se tomu vyhli: 1) Dravec, 2) Zlatý lev, 3) Monzun, 4) Kořist, 5) Modrý horizont, 6) Na život a na smrt ( nebo, Když loví lev jiný název knihy ), 7) Hromobití, 8) Ptačí vodopády, 9) Pobřeží v plamenech, 10) Síla meče, 11) Běsnění, 12) Čas zemřít, 13) Zlatá liška, 14) Triumf slunce, 15) Král králů, 16) Kopí osudu, 17) Nad propastí, 18) Kobaltové nebe. Přeji vám všem příjemné počtení s Wilburem, kterého se mi samému dostalo v každé knize. :-)

08.07.2020

Opět sázka na jistotu. Pan Smith prostě nezklame. Dozvídáme se další osudy rodu Ballantyneů a Courtneyů. Vlastně se vracíme do minulosti. Kniha se čte velice rychle. Děj ubíhá neuvěřitelnou rychlostí a najednou je konec. Četla bych dál a dál. Jen tak dál, vážený pane autore...