Imogen Robertson

Marina Palmer · pseudonym

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

/ všech 5 knih

Nové komentáře u knih Imogen Robertson

Ostrov kostí

„Zkraje jsem měla pocit, že třetí část krimi série ze staré Anglie bude nejspíš méně zajímavá a napínavá, než předešlé. Opak byl pravdou! Autorka píše tak, jak mi to vyhovuje a překladatelka překládá stejně tak. Kniha se po stránce jazykové moc dobře čte. K obsahu: postavy, které jsme už dříve poznali, jsou stejné, zmínky o době, která předcházela, perfektně navazují, nejsou tu žádné zádrhele ani nesrovnalosti. Děj je barvitý, bohatý, strhující. Je vidět, že autorka vlastně píše jeden rozsáhlý příběh, jen rozdělený do tří knih, a skvěle se jí to daří! Jsem nadšená! Jsem šťastná, že takovéto zajímavé a napínavé příběhy mohu prožít alespoň nad stránkami knihy. :-) Vyčetla jsem, že existují ještě nejméně dva díly s těmito dvěma neobyčejnými detektivy. Snad u nás vyjdou!“... celý text
— alekis

Anatomie vraždy

„Druhá část historické detektivní série je podle mého stejně dobrá, či spíše ještě podstatně lepší, než ta první. Děj se odehrává v Londýně, okamžitě navazuje na události popsané v první knize, všechny postavy, které jsme již dříve poznali, jsou přítomny a přijdou další, dobré i zlé. Tentokrát se ale příběh rozvine do větší šíře a hlavně, je velmi dramatický a napínavý. Čtení jsem si nesmírně užila! V knize je mnoho událostí smutných až tragických, ale přítomna je, bez zbytečného sentimentu, také krásná rodinná soudržnost a mnohá přátelství. Autorka píše skvěle! Těším se na třetí část :-).“... celý text
— alekis

Nástroje temnoty

„Napínavé, mimořádně zábavné, bohaté dějem i zápletkami... Jedním slovem strhující! Kniha tak akorát pro mě! Podle mě není nejpodstatnější kriminální linka, i když se na stránkách vraždí až až, ale příčiny všeho, pozadí, minulost některých postav... Ale oba dva skvělí detektivové bez bázně a hany to celé rozpletou. Vzhledem k tomu, že jde zase hlavní měrou jen o materiální dobra, i taková detektivka amatérka jako jsem já, dokáže vytušit, kdo asi za vším stojí... Ale není tomu až tak. Není to jednoduché. Minulost není možné jen tak zrušit, zapomenout, zahodit... I z té nejhlubší propasti, z oceánu, z vrcholku nejvyšší hory ji může někdo přinést, oživit a využít... Padouchové! Kdo jiný! Že přitom mohou strádat i nevinní, dobří a slušní? Prostě, takový už je svět. Tato kniha mě strhla, četla jsem do úpadu až dočetla... a počítám, že se vrhnu do dalšího dílu, neboť... takovéto příběhy, to je prostě moje! :-)“... celý text
— alekis

Nástroje temnoty

„Asi půjdu proti většině komentářů, ale mně se kniha moc líbila. Anatom Gabriel a žena majitele panství Harriet se dají dohromady, aby vyluštili případ mrtvého muže. A odvíjí se tu také historie sousedního rodu, o kterém se šušká všelicos. A druhá linka se odvíjí v Londýně, v době vzpoury rebelů proti šlechtě a rovněž případ jedné rodiny a její osud. Dva zdánlivé jiné osudy jsou vzájemně propletené, což se dá rozeznat velmi brzy. Případ lidské povýšenosti, pýchy, chamtivosti, ale i nečekané pomoci a pravého přátelství. I když případ nedosahuje brutality například Cartera, skládání střípků pravdy, prolínání časových rovin a ukázka tehdejší doby se mi moc líbila. Těším se na další díl.“... celý text
— moudivlacek

Král králů

„Wilbur Smith, rodák ze Severní Rhodesie, mě opět neomylně zavedl do africké divočiny, kde si pro tento román zvolil nejsevernější etiopský stát Tigraj. Území, stejně jako v románu v době kolonizačních válek s expanzní Itálií, která však na rozdíl od jiných mocností moc kolonií v Africe nezískala, i dnes prochází smutným válečným obdobím. Etiopie, Eritrea, Súdán... samé pro Evropana ne právě příznivé státy. Běloch byl synonymem okupanta a ani dnes se tyto a další africké (či asijské) země na Západ nedívají o moc lépe. O to zajímavější je ponořit se do četby. Smith nabízí zajímavé dobrodružství, či spíše dobrodružnou romanci, a nevím, jako moc jde romantická část za spoluautorkou Imogen Robertson. Nejeví se mi ale přepjatá či patetická. Nabízí především vzrušení a napětí a nepostrádá jiskru v soužití britských obchodníků a vojáků místními lidmi. Ženy, obzvlášť cizinky, to neměly lehké, dvojčata Amber a Saffron to však v románu zvládaly se ctí. Ani mužské hlavní postavy nebyly ledajaké. Smith umě stvořil charaktery těžaře stříbra Rydera a vojenského zpravodaje Penroda, kterým bylo nutno stát proti všem padouchům. Smithovi se však podařilo vyhnout se černobílému vykreslení, když do děje zapojil harémy či opiová doupata a poukázal na slabosti duše i těla. Škoda, že příběhy rodiny Courtneyů i sága Ballantyneů už nebudou mít další pokračování. Ale já zdaleka nemám dočteno :-). Jediná vada na kráse v tomto příběhu je z mého pohledu závěrečná část dotažená v každém ohledu do absolutního konce, a ještě kousek za něj. Jako by dort se šlehačkou, čokoládou a ovocem potřeboval fontánku s korálky kolem dokola.“... celý text
— Rihatama

Přejít na knížky autora