Sága rodu Rotwengelů
Gudrun Pausewang (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144530/bmid_saga-rodu-rotwengelu-nSl-144530.jpg
4
10
10
Historický román zabývající se osudy tří generací tohoto rodu od pol. 19. stol až po 40. léta 20. stol. Přirozenou a poutavou formou jsou zde líčeny životní příběhy prostých orlických horalů i původní mírumilovné soužití Čechů a Němců v oblasti Orlických hor.
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2004 , OftisOriginální název:
Rotwengel-Saga, 1993
více info...
Přidat komentář
Takové ságy mám rád.Nesoudím,čtu.
Z německého pohledu vyprávěný příběh několika generací jedné venkovské rodiny v Sudetech.Příběhy z dob,kdy národnost a řeč nebyla jablkem sváru.A lidé spíše řešili své dobré i špatné starosti a ne právo na sebeurčení.Kniha je zakončena tragickým vyustěním důsledků,kdy si chtěl "vyvolený" národ podrobit celý svět.
Kniha neobžalovává,jen vypráví příběh prostých lidí,z nichž určitě někteří zaplatili příliš vysokou cenu.Krásné,někdy až pohádkové čtení.
Opravdu čtivá kniha z okolí Králík.Ikdyž to místy nečte lehce,pro mě poetická nádhera,kterou si rád přečtu znovu.
Podobně jako "Vzpomínání" je kniha napsaná čtivě, je to i pěkné vyprávění o dobách dávno - dávno minulých. Přesto se při čtení kapitol z doby nedávno minulé- nemohu já-sama za sebe - zbavit dojmu, že -přes veškerou snahu paní spisovatelky - se vztahy mezi námi a Němci neuklidnily ani tehdy a ani dnes. Proč jen v nich vidíme chudáky, kteří opustili svoji domovinu - a teď se mi chce říct - kdo s tím začal? , kam šli čeští občané ze Sudet v roce 1938? Kdo se tehdy stěhoval do jejich opuštěných domů?Kde byli - kam se poděli, ztratili, zmizeli -všechny ty české děti odtržené od rodičů, když jim gestapáci zavřeli rodiče? V době odsunu zůstávali německé rodiny při sobě, nikdo jim nebral děti...nikdy se jim nikdo nenávratně neztratil ( samozřejmě vyjma vojáků, kteří byli na frontě). Oni v našich občanech, kteří se s rodinami stěhovali do vnitrozemí v roce 1938 , taky neviděli žádné politováníhodné lidi a taky jim nepomohli. Nebo jsem v životě nečetla o tom, že by nějaký sudetský občan pomohl v r. 1938 českému člověku. Paní spisovatelka určitě píše hezky, o tom žádná , ale jednostranně - lítost nad sudetskými "chudáky" převažuje nad celou tragédií tehdejší doby. .
Štítky knihy
1. pol. 20. století sudetští Němci regionální literatura ságy Podorlicko 2. pol. 19. století KrálickoAutorovy další knížky
| 2001 |  Vzpomínám na Rozinkovou louku |
| 1987 |  Mrak |
| 2004 | Sága rodu Rotwengelů |
| 1981 | Karneval a Velký pátek |
| 2009 | A ještě jsem ti chtěla říct... |
Po Rozinkové louce jsem pokračovala touto ságou a od první strany, mimochodem velice poutavého čtení, jsem se ponoŕila do stránek dalšího vyprávění o kraji, kde již pár desetiletí žiji. Možná tím, že moje kořeny jsou daleko odtud a pohraniční kraj mi až tak do srdce nevklouzl, jsem knihu četla bez větších emocí. Co se mi však honilo hlavou, to byla ta děsivost, s jakou člověk přijme myšlenku, třeba i hloupou myšlenku, o své nadřazenosti. Chápu doba byla ekonomický zla a někdo, třebas s hloupou myšlenkou , jim dal chleba, nakrmil a oblékl jejich děti...to že za to miliony dětí umírali v koncentrácích...to neřešili, nebyli to jejich děti, byly to děti podřadné řasy...
Kniha určitě chytne , je velice poutavě napsaná...nedovedu si představit psát o domovině, která mi byla ukradená a do níž se nemohu vrátit....muselo to být velice, převelice těžké vzpomínání...ale když jsem to rozebírala se svým známým, který má v Německu odsunuté příbuzné, samozřejmě se již jedná o potomky odsunuvších...a on mi sdělil, že sudetske spolky se svými nároky na naše území žijí dále a za hranicemi veselé rozkvétají a sama autorka byla členkou...co na to říct...