Šance jako hrom
Miloslav Švandrlík
Humoristický román o příživnících a podvodnících z prostředí malého města. V primitivním příběhu je starší důchodce svou rodinou vyštván do podnájmu k vdově, která ho po čase z bytu vyhodí. Příležitosti využije místní příživnice, nastěhuje ho k sobě a provdá se za něho. V lázních, kam ho poslala jeho mladá žena, vzplane důchodce láskou k postarší vdově, chce se rozvést a žít s ní. Z vdovy se vyklube sňatková podvodnice, která ho obere o peníze. Po návratu vystřízlivělý důchodce zjistí, že jeho žena emigrovala a on zůstává opět bez střechy nad hlavou. (www.mlp.cz)... celý text
Přidat komentář
Asi standardní Švandrlíkův styl, tedy šablonovitá jména (humorná/nezvyklá příjmení v kontrastu se jménem - Truneček, Vršťálová, Tyrpeklová, Mašláň), postavy mluví v šroubovaných frázích z tehdejších publikací (což tehdy mohlo mít jistý půvab a mohlo se to chápat jako jakýsi kritický osten tehdejšího nabubřelého prznění jazyka na úrovni okresních kulturních, osvětových a dalších institucí).
Nechci příliš odrazovat, starší mohou zavzpomínat na mládí, mladší se mohou poučit o tom, jak to tehdy chodilo (paragraf příživnictví, devizový cizinec).
Od poloviny mne to spíš nudilo. Zápletka v lázních velmi předvídatelná. Ale úplné zakončení mne překvapilo.
Úžasná kniha, která stojí za přečtení. Nabouchaná vtipnýma hláškama, komickými situacemi. No prostě vše, co starý dobrý Švandrlík může nabídnout. Kniha dýchá od začátku do konce srdečností, vtipností a absurdností všedního života obyčených lidiček,které drtí socialistický režim.
Kterak děda Truneček, štítíce se odjakživa práce, hodlal si zajistit pohodlný život po boku krásné a mladé „sociální pracovnice“. Jenomže pak se mu v lázních do cesty připletla fešná a bohatá vdova a děda měl na problémy zaděláno. Švandrlík píše, Neprakta ilustruje – klasika, která pobaví a nezklame.
Téma mi příliš nesedlo, v knize se objevilo celkem pár vtipných momentů, ale nezaujala mě natolik, jak jsem očekávala.
Knihu jsem si koupila, protože mám ráda jak Švandrlíka tak Wintera. Není tu určitě náročné čtení. I tak doporučuji, na zasmání skvělé. Typicky "Švandrlíkovské" . určitě si přečtu i další knihy
Klasicky strhující Švandrlíkův 100 stránkový kraťas, který má tah na branku a nabízí příběh nešikovného důchodce, závislého na sladkém ("kolik větrníků sníš, tolikrát jsi člověkem"). Po té, co pro něj není místo v domě svého syna a pro nešikovnost ho vyhodí i bába, u které byl ubytován, se mu naskytne výjimečná šance bydlení u mladé sexbomby, která potřebuje manžela, aby mohla krýt svou kariéru "umělkyně"....Moralizování a hodnotový systém ve Švandrlíkových knihách nikdy nezklame. 5*
Veselý příběh, který by klidně mohl vycházet na pokračování v legendárním časopisu Dikobraz. Dějově pochází ještě z konce minulého režimu, takže pojmu jako "příživnictví" už nemusí mladší čtenáři rozumět. Já osobně postrádal mezi textem Nepraktovi ilustrace. Kladně hodnotím vtipné vyústění příběhu.
Veselý příběh, který potěší každého milovníka Miroslava Švandrlíka i ty kteří jeho dílo neznají.
Svěží prázdninové čtení do vlaku, na koupaliště, pod širák (jen mi chudák Švandrlík trochu promokl a zkrablatěl). Koutky při četbě cukají. Ačkoliv obrázek i obsah může působit poněkud hanbatě, pohorší se nad tímto lehkým dílkem možná tak stará bába Tyrpeklová. :-)
Autorovy další knížky
2006 | Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka 1 |
2009 | Draculův švagr |
1990 | Černí baroni aneb Válčili jsme za Čepičky |
2004 | 100 nejlepších hororů |
1991 | Říkali mu Terazky |
Kdysi jsem četl a mám v knihovně, po knize jsem šáhnul opět po letech, trochu oddychového čtení neuškodí. Klasický Švandrlík s jeho osobitým humorem, děda Truneček svým přístupem k životu a svéráznými odpověďmi na každou věc po svém my připomíná trochu Švejka. Autor se zase vyřádil na jménech aktérů v knize Mašláň, Filiónová,Tyrpeklová, Mnata Vykrejc atd.