Tryzna
Neil Gaiman
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/130022/bmid_tryzna-vem-130022.jpeg
5
196
196
Poslední kniha ze sandmanovské série. Poetické a melancholické rozloučení s kultovní řadou, v podání těch nejslavnějších kreslířů. Vzhledem k názvu Tryzna, je celkem nepřekvapivé, že je tématem vyrovnávání se se smrtí... ale i důležitost příběhů a vyprávění. Potkáte většinu starých známých a pár zcela nových. Skvělé rozloučení s legendární řadou, kniha, které se dá vytknout pouze jediná věc. Že je poslední.... celý text
Přidat komentář
Tryzna je spíš takovým ohlédnutím...všechno už je skončeno, ale jde se dál...Daniel jako lidštější verze pána snů si vede dobře a dá se říci, že se nakonec podařilo to, k čemu Sandman směřoval. Setkáme se s celou řadou postav a dostaneme dalších pár střípků do mozaiky.
Poslední rozloučení s Morfeem a s celou základní sérií se opravdu povedlo. Jak mi v předcházejícím díle, kde se všechny příběhové nitky propojí a gradují do očekávaného a nevyhnutelného finiše, vadila "jednoduchá" kresba, tak naopak u Tryzny je kresba opravdu nádherná, ale i samotné loučení, plné nostalgie, má co říct. Poté hluboký příběh z Japonska a poslední povídka o Willu Shakespearovi je velice krásnou tečkou za celou sérií.
Trvalo mi dva dny, než jsem se po The Kindly Ones odvážila The Wake otevřít. Byly slzy a bylo jich hodně. Nádherné zakončení
Exiles - Moc pěkný příběh
The Tempest - nahlédnutí na Shakespearovu poslední hru
Pro mě osobně bylo finále spíš Blahovolné a Tryzna je už jen takové řešení důsledků, u čehož asi můžou čtenáři, kteří očekávají velkolepé finále, trošku narazit a je třeba s tím počítat. Očekával jsem trošku akčnější děj a nebo aspoň nějaké hlubší myšlenky a ono to nakonec nebylo tak žhavé. Jako pozitivní beru samotnou tryznu a nějaké vypořádání se starými postavami, ale zbytek knihy a příběhy jako Shakespeare a nebo ten čínský... To byla prostě nuda. A snaha o zapojení všech dosud využitých postav byla velká, ale taky se nevyskytly úplně všechny a některé měly jen velmi malou zmínku. Jiné tu zmínku měly lepší, ale nedopadlo to s nimi zase tak skvěle. Jako pardon, ale Lyta Hallová a její "Ok, synek umřel, už jsem v pohodě.", to bylo trošku unáhlené a nehluboké.
Jinak ale docela příjemné zakončení. Nový Sen je zajímavý a asi s ním nemám problém, neberu ho jako nějakou vynucenou náhradu Morfea. Ostatní Věční asi v pohodě, čekal jsem větší hysterii, třeba od Delirium, nebo nějaké zakončení piklí od Touhy, ale bylo to decentní. Morfeus se klidně nějak víc mohl objevit. Ne nutně jako oživit ho nebo tak, ale v nějakých vzpomínkách nebo jiných kapitolách. Asi bych snesl i nějaký dialog Smrti nebo něco navíc. Přišlo mi to takové chudé... Na Gaimanovo finále opravdu velmi velmi decentní v tom negativním smyslu - strohé. :/
Desátý díl Sandmana je v podstatě epilog celé ságy. První část komiksu navazuje přímo na Blahovolné a uzavírá příběh Pána snů. Ve druhé části knihy jsou tři kratší příběhy, první epilogový s Hobbem Gadlingem, druhý z Číny navazující na Měkká místa (z 6.dílu - Báje a odlesky), a poslední který obsahuje dokončení dějové linky s W. Shakespearem. Kresba je narozdíl od Blahovolných výborná.
"Chtěl jsem příběh s elegantním koncem. Chtěl jsem hru o králi, který zahodí knihy do vody, zlomí hůl a odejde ze svého království. O mágovi, z něhož se stane člověk. O muži, který se obrátí k magii zády."
Tryznou dnešní příběhy nekončí. Všechny dnešní konce jsou takové "rychlé", ale Tryzna je opravdu o pomalém vzpomínání a ukončování skvělého příběhu. První část popisuje skutečnou tryznu a setkání na pohřbu, kam dorazí většina postav ze Sandmana. Je to pomalé a děj se skoro nehýbe. Druhý příběh o čínském starci je poetický, ale nechytl jsem pointu. Třetí část je o Hobb Gadlingovi, což bylo fajn, ale co dál?. A úplný konec o Shakespearovi a jeho poslední hře mě dost minul, protože Šejkspíra moc nemusím. Tak z toho všeho mám takové rozporuplné pocity.
Tak takhle to konci. Skvely pribeh. Morfeus a pak Sen. Rozluckovy dil se mi libil. Za mne ty dva dalsi pribehy tam ani nemuseli byt. V kazdem pripade se mi bude styskat.
“Only the phoenix rises and does not descend. And everything changes. And nothing is truly lost.”
Vystihuje celý díl, možná i celou sérii.
Pokud bych měl hodnotit jen samotnou Tryznu, tak paráda, Sandman jak má být, ale další příběhy mi přišly navíc a lehce zbytečné..
"Král je mrtev, ať žije král!"
Důstojné a citlivé rozloučení. Po celou knihu jsem byl tak nějak na měkko. Sice spousta otázek zůstala nezodpovědná, ale nevadí mi to. Tento díl jsem si užil a řadím ho k vrcholům série. I díky povedené kresbě. U předchozích dílů jsem kresbu nehodnotil, ale tady ji musím vyzdvihnout.
Na tryznu za Pána Snů se nepamatuji. Možná jen někde na okraji vědomí zůstávají pavučiny snů a vzpomínek. Ještě štěstí, že nám ji Neil převyprávěl. Byla by totiž opravdová škoda, kdyby si nikdo z nás nevzpomněl...
V Říši snů probíhá poslední rozloučení s Morfeem. My všichni jsme tam byli, jen si to někteří z nás po probuzení nepamatují. Nový pán Snů dává svou říši opět do pořádku a snaží se vše uspořádat, jak to bylo a má být. Nezbývá než říct: Král je mrtev, ať žije král.
Myslím si, že není třeba mnoha slov. Vždyť jsme u rozloučení s Morfeem byli všichni. Jen to někteří z nás po probuzení zapomněli...
Velmi jsem si užíval ilustrace hlavního děje, a i loučení se Sandmanem touto „tryznou“. Bylo zajímavé setkat se s tolika postavami z celé série najednou a občas jsem měl co dělat, abych si na každou z nich vzpomněl, a asi ne u všech se mi to podařilo. Kromě samotné tryzny tak pak jsou další příběhy, kde mě zaujal jen ten o „nesmrtelném“ člověku. Ty další mi přišly nijaké a nudné.
Přiznám se, že tohle sandmanovské album jsem málem probrečel. Neil Gaiman se tu snaží skrze postavy, které v průběhu několika let pro sérii vytvořil, vyrovnat se se ztrátou, která pro každého znamená něco jiného. Pro jedny představoval Morfeus milence, pro jiné spolehlivého kamaráda, pro někoho otce a pro některé zapřísáhlého nepřítele. A teď je mrtev. Na jeho pohřbu se tak sluší prohodit pár slov o něm samotném, ať už váš vztah k němu byl jakýkoliv. O mrtvých jen v dobrém.
Ale není to všechno pouze o loučení, na scéně se zjevuje i nový Sandman, který nejen že se musí vypořádat se slávou Morfeovou, ale také s přijetím do rodiny Věčných. Tady musím opět vyzdvihnout autorův cit pro vystihnutí skrytých emocí, které si sice uvědomujeme, ale popsat by je dokázal jen málokdo.
Je to krásné, důstojné a nostalgické rozloučení, přesně takové, jaké si tato sága zasloužila. Máte tedy možnost zavzpomínat na všechno pěkné i zlé, co pro vás Morfeus představoval, a dát mu vlastní osobité sbohem.
Série "Sandman" se uzavřela, tak nezbývá než se těšit na další příběhy, které z tohoto světa vycházejí. Více: http://www.comics-blog.cz/2016/07/1211-sandman-10-tryzna-80.html
Autorovy další knížky
| 2006 |  Nikdykde |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2001 | Američtí bohové |
| 2017 | Severská mytologie |
| 2015 | Naštěstí (ne)máme mléko |
Bylo to krásně napsané