Saturnin
Zdeněk Jirotka
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/1615/bmid_saturnin-Hqf-1615.jpg
5
7522
7522
Slavná humoristická kniha, která pobavila již několik generací čtenářů. Na jejích stránkách se čtenáři dozví, co se stane, když věrný sluha Saturnin přestěhuje svého pána z pohodlného bytu na loď, kde se pak objeví teta Kateřina se synem Miloušem, a co se přihodí při rodinné dovolené u dědečka, jehož dům je díky povodni načas odříznut od civilizace. Všem nepříjemnostem, katastrofám a přetvářce tety Kateřiny naštěstí umí s jiskřivým vtipem čelit Saturnin. Jeho schopnosti jsou téměř geniální, jak o něm píše v jednom dopise dědeček: „V bláznivých nápadech toho chlapíka je kus poezie, jeho humor, fantazie a podivuhodné myšlenkové přemety dovedou udělat detektivku z jízdního řádu."... celý text
Přidat komentář
Proč jsem proboha čekal nějakých 20-30 let? Proč jsem to stále odkládal a vymlouval se? Nevím, byl jsem snad pošetilý...
Tato kniha jest klenotem, humor v ní nadčasový, toto dílo mohlo být stvořeno klidně včera, a nikdo by nic nepoznal.
Svěží styl, výborné postavy, lovestory, tisíc slonů! Promiňte, bylť uchvácen, nechal jsem se unést... Doporučuji vám to také.
"Klíč od srubu je v tůni."
Po přečtení knihy - no - čekal jsem více. Spíše musím potvrdit, že film je skvělý a výborné zpracování knihy. Což se často nestává. Kniha o moc film nepřerůstá. Myslím si - bohužel - že bez knihy a jen s filmem se v tomto případě velice dobře dá žít...
jo, je to klasika, je to kvalitní česká literatura, je to kánon, ale mně to prostě vůbec nic neříká, přestože některé pasáže jsou nezapomenutelné
Saturnina by si mel precist kazdy. Ale kazdy je strujcem sveho osudu. Rekl bych, ze je to jedna z nejvtipnejsich knih, ktere jsem kdy cetl, ale nechci chvalit dne pred vecerem. Tahle kniha se da cist porad dokola, ackoliv tak dlouho se chodi se dzbanem pro vodu, az se ucho utrhne. A nektere pribehy a gagy vas pobavi i po letech, kdyz si na vzpomenete, i kdyz co se v mladi naucis, ve stari zapomenes. Ano, muzete najit zaminky, proc si Saturnina neprecist, protoze kdo chce psa bit, hul si vzdycky najde. Ale byla by to chyba, i kdyz chybami se clovek uci. Takze hura do obchodu - jeste dnes, nebo nejpozdeji zitra. Protoze lepsi pozdeji, nez nikdy.
Nevím, kolikrát jsem toto svěží dílko přečetla. ale sahám po něm vždy, když si potřebuji zlepšit náladu, naposled včera a jistě ne naposled. Seriál jsem viděla tolikrát, kolikrát byl uveden v televizi a při každém listování knížkou vidím herce a jejich brilantní výkony v seriálu. Panu Jirotkovi vytýkám jen to, že jeho vtipný příběh nemá dvojnásobný počet stran.
Svižné oddechové čtení, psané krásným vytříbeným jazykem.
Navíc kniha byla psaná v době, kdy zdejší společnost ještě měla úroveň.
Ne že by se mi kniha nelíbila, byly tam i vtipné pasáže, ale nějak jsem si nemohla zvyknout na styl psaní. Někdy jsem se přistihla, že vlastně nevím co čtu a asi 2x jsem přeskočila strany. Každopádně si pustím i film :-)
Toto je moje první kniha, kterou jsem "přečetla" jako audioverzi(četl Jan Hartl). Musím říct, že poslouchat knihy je fajn využití času, určitě si zase nějakou poslechnu. Konkrétně k Saturninovi, jelikož jsem několikrát viděla film, tak mě kniha příliš nepřekvapila, ale to neznamená, že by nebyla skvělá. Myslím, že je to již taková humorná klasika, takže doporučuji.
Bohužel nemohu sdílet všeobecné nadšení... Saturnin jako postava slouží v knížce jako hybatel děje. Bez něj by se tam toho moc nestalo, protože naše hlavní postava by bez Saturnina toho moc neudělala. Některé pasáže jsou vtipné, jiné méně vtipné - pro mě hlavně vyprávění dalších příběhů - ty jsem ke konci už přeskakoval. Styl psaní mi opravdu nevyhovoval a některé věty jsem musel číst vícekrát. Ano, můžu říct, že jsem knihu přečetl, ale už ji nikdy znovu číst nechci a tak ji posílám dál...
Příběh o Saturninovi se mi jako takový moc líbil a bavil mě. Saturnin je skvělá postava, kterou si nejde neoblíbit. Právě on přiváděl ostatní postavy do situací, do kterých by se, nebýt něj, nikdy nedostali. I celkový nápad s tím, že si obyčejný muž pořídí sluhu, je originální. Nicméně, upřímně se mi moc nelíbil autorův styl vyprávění, jsem zvyklá na něco jiného a takový styl mě nikdy neudržel při čtení na moc dlouho, pro mě kniha čtivá vůbec nebyla. Samozřejmě nebudu knihu hodnotit negativně jen proto, že se mi nezamlouval styl vyprávění, a ani že kniha nezapadá do žánru, který obvykle čtu. Tento styl je osobitý a Zdeněk Jirotka se očividně chtěl lišit od ostatních autorů a jejich románů. Na klasické romány v knize naráží několikrát, zejména na konci je ten nápad dědečka a Saturnina s "Kanceláří pro uvádění románových příběhů na pravou míru", kde autor zpochybňuje příběhy klasických románů a svým způsobem jimi pohrdá a zesměšňuje je. Myslím, že kdyby kniha byla napsána jiným stylem, asi by mě bavila víc a hodnotila bych ji pozitivněji.
Postava Saturnina je velmi originální a jeho počínání mě vždy pobavilo. V příběhu nevystupuje jako sluha, ale spíš zastává úlohu baviče a jakéhosi mistra všech komických situací, do kterých všechny často přivádí. Má pro všechno nějaké řešení a nic nenechá jen tak. Jakmile je na scéně Saturnin, je jisté, že je o veškerou zábavu postaráno. Líbil se mi jeho pozitivní přístup k různým situacím a to, že je pro každou zábavu. Svého pána nutí do dobrodružství a oživuje mu tak jeho spořádaný život. Saturnin představuje humor, který lidem občas chybí, energii, pozitivní přístup a umění si udělat srandu ze všeho, i ze sebe sama. Postava vypravěče představuje "obyčejného" člověka, který někoho jako je Saturnin ve svém životě skutečně potřebuje. V průběhu knihy se pod Saturninovým vlivem stává odvážnější a energičtější a možná mu i změnil pohled na svět. Dá se tedy říct, že se paradoxně stává pánem svého pána. Teta Kateřina představuje člověka s těmi nejhoršími vlastnostmi – chamtivost, sobeckost, touha po majetku a mnoho dalšího. Myslí jen na sebe a svého syna a nezajímá ji nic jiného. Pro dosažení majetku je schopná čehokoli a svou snahou obtěžuje životy ostatních. Autor její postavu zesměšňuje a upozorňuje na to, aby se lidé před takovými lidmi jako je teta Kateřina měli na pozoru.
Autorův humor je lehký a pobaví kohokoli. Líbily se mi mimo jiné autorovy hrátky s českými příslovími a úvaze o tom, co by se stalo, kdyby je lidé brali doslova. Tato kniha ve své době plnila zábavnou funkci a připomínala lidem, že nemají ztrácet chuť do života, pozitivní přístup a humor. Celkově je o tom, že lidé nesmí ztrácet smysl pro humor a nebát se jít i do těch nejabsurdnějších věcí a dopřát si trochu toho dobrodružství, mají brát věci s humorem a nebýt jen vážní - i humor je totiž pro život důležitý.
Tohle je satirická bible a skvost k pobavení. S krásnými českými příslovími! Přečteno za jedno odpoledne na pláži. Nikdy jsem nechtěla, ať to skončí. Už nikdy nic nebude jako Saturnin!
Sice moje kdysi povinná četba, ale o to větší překvapení že kniha je vlastně PECKA! Kombinace suchého humoru, zvláštní mluvy Saturnian a příjemného čtení.
Tuhle knihu miluji a četla jsem už několikrát.
Naposledy jsem ji poslouchala - to příliš nedoporučuji. Knihu čte pan Vízner a protože vypravěčem není Saturnin, ale jeho pán, je to pro znalce filmu rušivé.
Výborná knížka. Ale protože jsem znala dřív film, nemohla jsem si pomoct a celou dobu jsem viděla pana Víznera jako Saturnina, Ondřeje Havelku jako vypravěče a paní Synkovou jako tetu Kateřinu.
Štítky knihy
přátelství prvotina humor zfilmováno česká literatura léto humoristické romány stereotypy komorníci klasická literatura
Autorovy další knížky
| 2008 |  Saturnin |
| 1999 |  Muž se psem |
| 1969 | Sedmilháři |
| 2000 | Pravidla se změnila |
| 1994 | Velká kniha sedmilhářů |
Na koblihy bych čuměl.
Líbilo by se mi dívat se na ně a představovat si, jak je jím.
A tak jsem se díval i na tyto milé stránky. Usmíval se, a přesto zůstal poněkud nenasycen.