Saturnin se vrací
Miroslav Macek
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354641/mid_saturnin-se-vraci-IA4-354641.jpg
3
967
967
„Slavná humoristická kniha, která baví již několik generací čtenářů, pokračuje!“ Nevypočitatelný sluha Saturnin je zpět! A s ním i další oblíbení hrdinové – laskavý dědeček s novým psím kamarádem Neronem, nesnesitelná teta Kateřina a její poučná přísloví, rozmazlený Milouš i filozofující doktor Vlach. Jaká překvapení si pro všechny připravil Saturnin tentokrát? A co na to podnikavý strýc František, nový manžel tety Kateřiny? Zažijte další nepředvídatelné léto u dědečka!... celý text
Přidat komentář
Čtenář narazí na stejné hlášky, ba i dvě pasáže na chlup zkopírované z Jirotkova originálu. Pokud tak čtenář sáhne po knížce hned po prvním dílu, může lehce nabýt rozpačitého dojmu. Nemůžeme se ale zlobit, je to daň za pokračování kultovní knížky, jejíž autor již nežije. Možná i proto se autor co se týče děje držel při zemi. Ale za mne je to zdařilé pokračování, které uctilo svůj originál.
Pokud to člověk nebere jako přímé pokračování Saturnina, pak bude víc než spokojený. Vtipné, čtivé. Bavila jsem se od začátku do konce a knihu jsem zajisté nečetla naposledy. Doporučuji.
Kniha se mi líbila. Bylo to krásné oddechové počtení. Prvorepublikový sloh a Jirotkův styl zůstal zachován. Před autorem Miroslavem Mackem smekám klobouk. Pokračování mělo úroveň a ke knize se určitě zase někdy vrátím.
U mě dobrý. Samozřejmě nečekejte druhého Jirotku, nicméně i tak se podle mě Miroslav Macek zhostil úkolu se ctí. Vytkl bych mu snad jen určitou schématičnost kapitol a to, že oproti originálu se knihou neprolíná ani náznak nějakého děje. Autorovi se také dle mého příliš nepovedlo to, co tak obdivuje u Zdeňka Jirotky: páně Mackův humor mi přijde více britsky břitký než česky laskavý. I tak jsem ale knížku přečetl s chutí a určitě se k ní vrátím.
Saturnina buď milujete, nebo nenávidíte. Já patřím do skupiny první... a za mě se Saturnin opravdu vrátil :-) Ačkoliv je pro mnoho lidí nepřekousnutelný nový auto, já jsem se od toho oprostila a opravdu si knihu užila se vším všudy. Zvlášť v druhé polovině knihy jsem se usmívala od ucha k uchu a párkrát i vyprskla smíchy. Věřte mi, protože jak by řekla teta Kateřina: "pěkně lháti je dno, kdo dneska lhal, tomu i zítra neuvěří a mladému lháti hanebno a starému netřeba" :-)
Samozřejmě, na původního Saturnina to nemá. Autor se jen snažil seč mohl, aby dodržel styl, ale vyšlo to jen takové vlažné, i když pár dobrých míst se najde. Celkem se povedla postava nového manžela tety Kateřiny, který ji má takříkajíc "na háku", nenechá se ovládat, a to s humorem. Kdyby stihl Saturnina 2 napsat sám pan Jirotka, byla by to určitě daleko lepší "jízda"
Nic jsem nečekala, jen jsem se bála a ukázalo se, že oprávněně. Nic originálního a osobitého jsem v novém "pokračování" nenašla. Za mě to výstižně pojmenoval "kulanekstorm". Vše bylo jen (d)opsáno pro peníze a slávu!
Zdařilé a vtipné pokračování :) vcelku mile mě to překvapilo. Pokračování hodně vycházelo z původní knihy, což na jednu stranu má za následek zdařile vystiženou atmosféru a hlavně postavy, na druhou stranu jsem měl celou dobu pocit, že už jsem to četl. Je to asi dobře, protože kniha se povedla. Přesto ale strhávám jednu hvězdičku za neoriginalitu, protože kromě doslovně okopírovaných kusů původní knihy jsem tam našel i několik dalších vykradených autorů.
Ze zvědavosti jsem si za odpoledne přečetl a ze všeho nejvíce se mi na mysl dere otázka PROČ. Proč vlastě někdo požadoval, vymyslel (a pan Macek to nebyl) dopsat Saturnina? Pro peníze, slávu? Nebo snad jen tak pro radost? Nevěřím! Že ho Macek nedopsal, ale opsal je věc jiná a několikrát zde zmiňovaná. Odkazy na původní dílo by se daly za určitých okolností pochopit, ale ty nesnesitelné oslí můstky, kterými se autor dostává k původním větám, mi vadily. Děj se asi vydal na výlet do srubu dr. Vlacha a do teď hledá klíč, poněvadž celou dobu nějak chyběl a ten zbytek vyprávění někdy postrádal logiku. Např. nevím kam a proč strýc František odjížděl dědečkovou fordkou(když měl své auto), aby se "vtipně" mohl vrátit špinavý od močůvky. A tak by se dalo pokračovat. Bimbající varlata z "Básníků" tomu všemu nasadily korunu. Za mě tedy NE NE a NE!
Až mě to v práci přestane bavit, napíšu třeba Osudy dobrého vojáka Švejka za 2.sv. války a pokud se bude líbit tak přidám i tu Studenou nebo proti terorizmu. Třicetiletou už by čtenář přežít nemusel:)))
PS:Ubral jsem jednu hvězdu, neboť dvě jsem dal knize Bylo nás pět a to by nebylo fér.
Za mě opakovaný vtip ,přestává být vtipem.Já se nesmála vůbec,kdežto ,když jsem četla Jirotku,tak jsem se za břicho popadala.Musela jsem se nutit,abych to přečetla.Bohužel.
Tak kromě cca 2 vtipů, jsem v knize satiru Jirotky hledala marně. Možná bylo celé ovlivněno autorem, jeho pověstí. Velké zklamání.
Nakonec jsem se rozhodl pro čtyři hvězdičky. Hodně věcí mi vadilo, ale musím také přiznat, že si myslím, že původní autor by do toho zabředl podobně.
Zbytečné opakování vtipů z originálu dílu velmi škodí. Na druhou stranu jsem se s původními hrdiny rád znovu potkal.
Nevím, nevím. Ať už se pan Miroslav Macek snažil sebevíc, nedokázal ve mě vzbudit stejně nadšené pocity jako u originálu. Oceňuji autorovo vyjadřování a občasné trefné poznámky, ale celkově bylo velmi patrné, že se příliš snažil, aby nezašel moc daleko, a aby ho potom za to nikdo "nezhejtil". Bohužel se stal pravý opak a kniha je jako přes kopírák.. Chyběl mi zde zkrátka větší rozlet a fantazie. Zasazení příběhu znova k dědečkovi na chatu bylo dle mého názoru nejhorší rozhodnutí.
Neřekla bych však, že celá tato kniha je jedna velká chyba. Záměr a nápad byl moc dobrý, ale Zdeňka Jirotku prostě z mrtvých nevzkřísíte.
Nic zvláštního jsem neočekávala, proto jsem nebyla zklamaná, spíše příjemně překvapená.
Pan doktor Macek si udělal radost tím, že napsal volné pokračování. Méně radosti však udělal mně. Bylo to sice příjemně plynulé čtení, atmosféra ovšem spíš ze stejnojmenného filmu. K zasmání nebylo téměř nic.
Na čtení jsem se těšila a zároveň jsem měla obavy, aby výsledkem nebylo jen zklamání. A ono nikoli, jde o milé připomenutí skvělého díla, připomenutí, které pobaví a neurazí. Dokonce bych řekla, že některé nápady jsou vskutku Jirotkovské. Jediné, co bych knize vytkla, jsou doslova citované pasáže z knihy původní. Pro milovníky a znalce Saturnina je to vyloženě zbytečné až otravné a pro ty (existují-li), kdo nečetl první díl, nezaslouženě polopatické.
Takové nijaké, s prvním Saturninem se absolutně nedá srovnávat. Měla jsem pocit, že pořád čtu to samé - příhoda, jídlo, přísloví, slečna Barbora, příhoda, jídlo, přísloví, slečna Barbora. Stylisticky dobré, ale postrádám originalitu původního dílu a něco, co by mě přinutila nechat si druhý díl Saturnina v paměti.
Chvílemi mě to úplně bolelo číst. Neustálé omílání historek ze Saturnina roztažené na neuvěřitelné množství stránek, nulový vývoj postav. Knížka nepřináší nic nového, kromě peněz na konto pana Macka, budiž mu přáno. Pro mě vážně otrava.
Autorovy další knížky
| 2017 |  Saturnin se vrací |
| 2020 | Saturnin zasahuje |
| 2021 | Saturnin se představuje |
| 2018 |  Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle |
| 2018 | 3x na horké stopě |
Tuhle knížku jsem dočetl jenom proto, že nerad nechávám něco nedočteného... Jenom ve stručnosti, co mi vadilo: knížka nemá žádný děj; v každé kapitole se vzpomíná na příhody z původního Saturnina (bez nich by mohlo být pokračování o třetinu kratší); Saturnin v původní knize překvapoval tím, co všechno umí, tady už nepřekvapí, protože umí všechno (vzhledem k tomu, že několik let učil piáno, několik let trénoval golf atd. atd. atd., bude mu nejspíš něco přes 200 let); v půlce knihy už jsem byl alergický, jak se ho vždy hlavní hrdina chce zeptat, kde získal tak hluboké znalosti/dovednosti, a stejně to nikdy neudělá; tetu Kateřinu a její hromady přísloví doplňuje strýc František a jeho hromady životních hesel; styl psaní se tak přiblížil Jirotkovi, až ho úplně převálcoval, věty jsou tak přehnaně šroubované a krkolomné, že se to místy čte dost nepříjemně a ze všech postav má člověk pocit, že vznikly v původním díle, pak zavřely oči a otevřely je v tomto pokračování, nic mezi tím, nic předtím, ten rok se nestalo vůbec nic, všechno důležité nebo vtipné se stalo loni v létě... no a ilustrace opravdu nemusely být, ty celkový dojem kazí ještě víc... tohle není pocta původnímu dílu, to je pořádná facka, pane spisovateli... možná napsat něco svého v podobném duchu, mohlo by to být celkem vtipné, ale takhle ne.