Sběratel sněhu
Jan Štifter
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386106/bmid_sberatel-snehu-SxY-386106.jpg
4
769
769
Dominik opatrně sbírá sníh do sáčku, aby v mrazáku uchoval jeho přítomnost. Jenže ta je stejně prchavá jako život špinavého kluka, kterého Dominik vídá jako zjevení každou noc u postele, majitelky starého deníku i všech, kteří kdysi obývali budějovický lágr. Tři časové linie, tři generace a tři různé osudy se prolínají v jeden strhující příběh, v němž se vrací lidé z dávných dob, protože minulost zůstala nedořešená. Budějovický novinář Jan Štifter zaujal již dvěma novelami: Kathy a Café Groll, v nichž se na pozadí místních událostí dotýká obecně lidských témat. V románu Sběratel sněhu do jisté míry navazuje na svou prvotinu Kathy, v níž pátral po osudech své „ztracené“ babičky Kateřiny. Sběratel sněhu líčí v několika prolínajících se časových rovinách a na základě archivních dokumentů i českobudějovické architektury události odsunu a poválečných let, které se nám jako drobné střípky skládají do plastického obrazu toho, jak to možná bylo, možná nebylo, ale určitě nemělo a nejspíš nemuselo být. Do děje nás Jan Štifter svým stylem psaní vtahuje od prvních stránek – živým, místy až surovým líčením osudů dvou (nebo vlastně tří) chlapců, v němž jako by si předsevzal, že znovu postaví dávno zbořené budovy.... celý text
Přidat komentář
Kniha mě velice překvapila,je čtivá a 3 časové roviny byly zajímavé a konec mě taky překvapil..
Jsem ráda za Výzvu. Díky ní jsem objevila Sběratele sněhu. A mohla si naplno vychutnat lehce mrazivé kamarádství těch tří... prolnutí časových linií bylo skvěle vypointované a hrdinové byli sympatičtí... i když ne tradičním způsobem...
Tři linie příběhu, které se vzájemně proplétají.
Trocha předválečné atmosféry.
Trocha nádechu komunismu.
A porce moderní doby.
A mrtvý kluk, který to celé vlastně drží pohromadě.
Od knihy jsem nic nečekala. Nevěděla jsem, do čeho jdu, ale dost mile mě překvapila. Příběh je čtivý, a i když tématicky docela jednoduchý, udrží pozornost a baví.
Na jednu stranu se mi líbí, jak Štifter upřednostňuje "rodinnou kronikovitost" svého psaní, to je hodně česká záležitost, to hospodský tlachání a vyprávění (Švejk). Na druhou stranu a pokud jde o psaní je česká kotlina dost vyčpělá, obvzláště pokud jde o tenhle mainstreamovej popík, samotnýho mě překvapuje, kolik z tuzemské produkce čtu (víceméně audioknihy) ale sleduju dvě tendence: buď se autoři snaží být šíleně radikální a světoví a působí to křečovitě, nebo jsou naopak schoulení v klubku, kde se snaží jeden druhého dostat na tom, jak moc bude jeden lepší, ale přitom jsou úplně stejný - taky velmi česká věc. Ten pravej underground někde dříme v noci. Nikdo o něm neví. Což mi připomnělo: Kahuda, kterýho aktuálně čtu, je sice děsně užvaněnej, vykecá, co mu přijde na mysl, konspirační teorie atd., ale potuluje se ve sféře, která se odlišuje atmosférou a vykreslením téhle země a s tím se dokážu identifikovat... to, co píše, je pravá literatura, i když není podle měřítek kvalitní. Sběratel sněhu je z větší části přesný opak - produkt na policích knihkupců.
Zajímavé pojetí vyprávění s prvky mystična. Příběhy mě bavily, hlavně ty z minulosti. Knihu je opravdu lépe číst vkuse, postav je tam dost a líp se tak pak spojují souvislosti.
Velmi příjemné "překvapení". Autora znám a měla jsem proto vysoká očekávání, o to víc jsem ráda, že mě nezklamal. Příběh to není strhující (proto bych rozhodně nedopuručila číst román po kouscích), ale tři časové linie se postupně proplétají a atmosféra vás pohlcuje, a pak zase vytrhává až nakonec jste vážně hodně zvědaví, co bude. Skoro všechny postavy mi byly více či méně nesympatické, přesto se mi četlo dobře. Byla jsem dychtivá, kam až nás autor zavede, co konec odhalí, jak to všechno rozuzluje. Krásné literární setkání, těším se na další.
Skvělé napsáno, velice čtivé - nejvíc líbilo se mi celkové propojení osudů postav.
Určitě mrknu i po něčem jiném od autora.
Poněkud nezvyklá kniha. Vyprávění o tom, že svému osudu člověk neuteče a že i když před něčím oči zavíráme, tak si nás to po čase najde.
ďalší pokus vyrovnať sa z vlastnou minulosťou, tento krát v mysticko romantickom prevedení, v konečnom dôsledku väčšina postav nemala priamy vplyv na pointu deja ale dávala celému textu tú správnu atmosféru tej ktorej doby....
Veľmi príjemné dielo, kde ma najviac bavil ten krásny jazyk akým autor popisoval dej knihy. Jemné mystično mi nevadilo, dokonca to trošku ozvláštnilo historický podtext knihy.
Akurát, tá história, no... Minulosť, hlavne, čo vnímam u českých autorov je vždy vykreslená ako osudy ľudí, ktorí to mali ťažké, žiadny smiech, len trápenie. A najčastejšie sa tam postaví kontrast so súčasnosťou, kde českí autori na základe nejakého prototypu postavy popíšu súčasnosť. V tejto knihy to bol Dominik, trošku nahlúply mladý muž, ktorý fajčil marihuanu a ledva mal prácu. Za to na rozdiel, od postáv v 30.rokov, ktorí ťažko pracovali, prežívali lásky a drámy. Bla-bla-bla- aj v súčasnosti sú drámy a osudy a nie je potrebné vykresľovať dnešnú mládež v takých čiernych farbách...
Mně kniha bohužel celkově nesedla ani nezaujala. Zřejmě byla chyba ji číst s přestávkami.
Ze začátku mě upoutala,ale pak jsem trochu ztratila nit a nedokázala se asi od půlky znovu začíst.. Navíc se mi žádný z hrdinů nedostal pod kůži a vše mi přišlo takové v odstupu a bezútěšné až neuchopitelné. Přitom téma a obsah měli velký potenciál a mnohé čtenáře si kniha získala. Škoda,že jsem výjimkou.
Často zde na DK čtu o překvapení čtenářů z dobré knihy českého autora, kterou přečetli. Vždy mě to trochu zamrzí. Ač jsem fanda Kinga, Murakamiho, Bulgakova nebo Dostojevského, nikdy necítím takové souznění s knihou jako v případě, kdy jde o českou tvorbu. Samozřejmě, z některých českých psavců mám v oku tik, ale když už narazím na ty co umí, je to pro mě opravdu ten pravý literární zážitek. Emoce, odpoutání se od reality, moment, kdy žiju v knize. Svou roli hraje jazyk, jakým je kniha psaná a řekla bych i takový ten ryze český ,,flow''. To je to, co pro mě dělá dobrou českou tvorbu nepřekonatelnou.
Sběratel sněhu je počin přesně takový. Všechny tři dějové linky byly skvělé, postavy autentické a zajímavé (všechny do jedné, hlavní i vedlejší, živé i neživé, a to je co říct), forma i jazyk sedly přesně mému vkusu. Takové knihy mě dělají šťastnou.
Poutavá kniha, přečteno za dva dny. Líbila se mi přehlednost a srozumitelnost, s jakou byly příběhy jednotlivých postav vyprávěny, i to, jak do sebe vše nakonec zapadlo. Jen té ponurosti a tragičnosti na mě bylo tentokrát trochu moc, zvlášť když šlo o děti. Na druhou stranu jsem se ale občas i zasmála. Celkově moc dobré čtení.
Štítky knihy
duchovno přátelství partnerské vztahy česká literatura rodina rodinné vztahy Sudety ságy České Budějovice poválečné odsuny NěmcůAutorovy další knížky
| 2018 |  Sběratel sněhu |
| 2022 | Paví hody |
| 2016 | Café Groll |
| 2020 | Světlo z Pauliny |
| 2014 |  Kathy |
Za velmi dlouhou dobu kniha, ktera mi lezela ve ctecce dlouho a kdyz jsem ji zacala cist, zhltla jsem ji jednim dechem. Kniha je velmi ctiva, rozdelena do kratkych kapitol, takze si ani neuvedomite, ze jste v polovine. Zaver byl necekany, celkove hodnotim velmi pozitivne a rada si prectu i dalsi knihy od nadejneho autora.