Schismatrix Plus
Bruce Sterling
Základní dílo kyberpunku s dalekosáhlým vlivem na pozdější vývoj science fiction!Pro fanoušky kyberpunku a space opery jsme připravili knihu, která by jim v knihovně rozhodně chybět neměla. Statut zásadního pilíře obou těchto subžánrů fantastiky má právě kyberpunkový román Schismatrix, doplněný v tomto vydání o cyklus kratších prací ze stejného prostředí. Poznejte svět Tvárných a Mechanistů, blízkou budoucnost, kdy se kolem planet Sluneční soustavy pohybují obří habitaty, které již dávno přerušily kontakty se zdevastovanou Zemí a bojují mezi sebou o rozhodující vliv ve vesmíru. Na jedné straně stojí Mechanisté, kyberneticky zdokonalení jedinci, a na druhé Tvární, geneticky vyšlechtění potomci humanismu. V sázce je budoucnost lidského odkazu...... celý text
Přidat komentář
Svět Tvárných a Mechanistů jsem znal už z autorových povídek shrnutých ve sbírce Vidím to jinak. A musím říct, že už tam mě nezaujal. Do Schismatrixu jsem se ale pustil s dychtivostí. Která postupně ne vyprchávala, ale přece jen se nějak měnila. Nevím, jak to popsat. Jako by se mi to i přes nesympatičnost prostředí i hlavní postavy (a její pro mě nepochopitelné motivy a jednání) četlo dobře. Ten radikální revolucionář mi něčím připomínal hlavního hrdinu z románu Stone Canal od Kena MacLeoda. Taky tím zkoumáním možností "vlády ve vesmíru" a "chemií" mezi hlavními protagonisty. Prostředí vesmírných pirátů i jemný tón ironie zase nutí Pomyslet na Fléba Iana M. Bankse. Živoucí habitaty mi zase připomněly Druhou šanci v ráji Petera F. Hamiltona a jeho svět. Všechny výše jmenované knihy mě bavily. Ale tady prostě ty nejasný motivace postav a skutečnost, že musíte hledat, o co vlastně jde, všechno znejisťuje. Konfliktu mezi Tvárnými a Mechanisty nerozumím. Vůbec. Za co nakonec dávám bod navíc, je ten důraz na kulturu, divadlo, umění. To bylo originální. Ale mnohem radši bych si přečetl Sterlingův román ze světa Leggyho Starlitze... Základním dílem kyberpunku pro mě zůstává Neuromancer. Ve své stylové i tematické originalitě.
Po otřesném Neuromancerovi, hodně divné Mašině zázraků a nemastných neslaných Zrcadlovkách je toto konečně kyberpunk, který byl srozumitelný a čtivý. Následné povídky byly také výborné.
Oslavného a ódu pejúceho komentára sa odo mňa na túto knihu nedočkáte. Životné osudy revolučného radikála, ktorý sa zmenil na deprimovaného a stále unaveného umelca, sú napísané zručne, ale zároveň nudne. Pritom román začína super, vtiahlo ma do príbehu od prológu, lenže následne stratil na pútavosti ako bežec, ktorý zle dýcha - chýbal mu kyslík a románu "drajv". Od druhej časti som sa v podstate príbehom prehrýzal len ťažko (napriek Bruceovmu nespornému rozprávačskému talentu) a príbeh Schismatrixu, teda postľudskej slnečnej sústavy, veľmi rozmanitej a predsa jednotnej, ma už nebavil - bolo mi fuk, čo, kto, ako, prečo, načo, s kým, atď. Nastala nuda a šeď, neustále zápolenie medzi frakciami, Investormi, Tvárnymi, Mechanistami ma bavilo asi tak, ako pozorovať jednanie parlamentu. Ako doplnok dostáva čitateľ päť poviedok z tohto sveta, no až na "Zapustené záhrady" si pravdepodobne žiadnu z nich nezapamätám. Čo dodať na záver - pre mňa jedno zo základných diel kyberpunku a zásadný pilier tohto subžánru sci-fi - zostane už navždy knihou, ktorá ma neoslovila.
Uf, co k téhle půvabné noční můře říct? Jedinečně osobní, hutná, tělesná, temná, bolestivá, ale i přerodná a povznášející jízda na hřbetě vlny zuřícího kosmu...jen kdyby se ona vlna zhruba někde v půli cesty nezlomila a nezabředla do tišin slušného nadstandardu. Jako neříkám, občas ještě šlehne obrazem, obecně spíš ale otevírá náruč jakési katarzní, nostalgické rozlehlosti. Což je (byť taková poloha své místo v rámci vyústění/rozplynutí děje má) vůči předchozí intenzitě přeci jen nezdvořilé. Když už remcám (o environmentálně-ekonomicko-hospodářské neudržitelnosti prakticky všech zdejších výronů taktně pomlčím) tak bych se ještě pozastavil nad tím, že se autor z nějakého důvodu (ponechání si manévrovacího prostoru, utlumení/zastření absurdit?) rozhodl děj vyskládat z úlomkovitých náznaků, čímž luštění hieroglyfů intrik, jimiž je onen děj opředen, hezky znesnadnil...nějaký orientační slovníček pojmů by taky neuškodil; éh co, jistým zvráceným způsobem mě možná právě tohle postupné skládání si autorovy vize bavilo. Buď jak buď, jen slepý by Bruceovi nevrazil lajk do oka za to, jak mocným žárem imaginace své čtenáře oslnil.
Ještě bych dodal, že onu relativní „tišinu“ druhé půle následně opětovně rozbouří přiložené povídky. A to tak, že možná ještě víc (Roj, Pavoučí růže) než samotný Schismatrix ve svých nejpodmanivějších chvílích. Ne, nejde jít dolů, tohle je hrozná srdcovka.
Páni, málem bych zapomněl zmínit uhrančivý, bezcharakterně charakterní charakter hlavního hrdiny.
5 hypnoticky černě opalizujících *****
Sterlingův Schismatrix mě ale dokonale pohltil už na prvních stránkách, kde jsem se propadla do bezútěšného plesnivého světa kosmických vyhnanců. V příběhu se snoubí představivost, téměř hmatatelný "realismus" a také základy literárního směru, později známého jako kyberpunk.
Bruce Sterling (*1954) se již od 70. let zabývá psaním povídek ze světa Tvárných a Mechanistů. Popisují budoucnost, v níž je Sluneční soustava již dávno kolonizovaná a dvě hlavní frakce spolu vedou válku o vliv nad vesmírem. Kontakty se zničenou Zemí jsou zpřetrhány a situaci později komplikuje i nečekaná návštěva cizí civilizace. Do tohoto světa je později zasazen i děj Sterlingova nejslavnějšího díla s názvem Schismatrix - životní příběh Abelarda Lindsaye, politika, diplomata, vyvržence a manipulátora.
Schismatrix v sobě mísí filozofii i sci-fi a nepochybujte o tom, že myslím velmi složitou a mnohovrstevnatou filozofii a sci-fi. Trvalo mi dva měsíce, než jsem tuhle pětisetstránkovou bichli přečetla, strávila a poté přečetla podruhé; to druhé přečtení komplikovanost příběhu prakticky vyžaduje, teprve potom se vám některé kontakty konečně propojí... Dílo nemůžu doporučit každému, ale bez zaváhání bych ho orazila pěti hvězdičkami. Je to bestiální. Hluboké. Krásné. Šílené.
České vydání "Schismatrix Plus" z roku 2006 obsahuje i pět povídek ze stejného světa. S podobnou elegancí, s jakou splétal léta osudů v románu, Sterling skládá dohromady i kratší příběhy. Vyniká mezi nimi střípek, nazvaný Pavoučí růže. To si myslím já - dostala mě nejvíc. Nicméně, hlavní příběh si prostě musíte přečíst jako první.
Sterling sám si románu považuje ze své tvorby nejvíce. "Schismatrix se podobá ježovce - je bodavý a neobvyklý," napsal v předmluvě z roku 1995. "Není dvakrát elegantní a postrádá osovou souměrnost, ale kousky z něho se odlamují uvnitř lidí a zůstávají s nimi po léta."
Věřím, že lépe by to nikdo jiný nevystihl.
[ riončina recenze z roku 2010 ]
Za mě jedno z nejzajímavějších sci-fi, co jsem kdy četl. Příběh člověka, který v horizontu pěti set let popisuje vývoj Sluneční soustavy. Plné fantazie a zajímavých nápadů týkajících se vývoje ideologií.
Skvělá věc, jak román, tak zejména povídky ze světa Schismatrixu. Je to vlastně příběh o konci lidstva, o jeho přeměnách, o mnoha cestách, kterými se vydává. Zažijete časy válečné i mírové, revoluce jak politické, tak technologické, mezihvězdné cesty, kontakty s mimozemšťany, smrt i nesmrtelnost...
Moc se mi to líbilo.
Dvě věci mě mrzí: je velká škoda, že toho ze světa Schismatrixu pan Sterling nenapsal víc a také to, že jsem tuhle knížku neotevřel dřív.
Pro mě základ kyberpunku tak, jak si ho představuji. A jak by měl být. Bruce Sterling zvládá popisovat, jak prostředí, tak změnu postav.
Inteligentní scifi. Nebudu tu popisovat děj. Ale hlavním tématem/nosnou myšlenkou knihy je zamyšlení se nad transhumanismem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Transhumanismus
Člověk je výsledkem 8 milionů let evoluce (kdy jsme se odštěpili od šimpanzů), další velká revoluce začala před 10-ti tisíci lety s přechodem na zemědělství, a ještě jedna velká revoluce začala před 250-ti lety s vědecko-průmyslovou revolucí. Neustálá spirála vědy a pokroku v medicíně, na jedné straně schopnost prodlužovat život, vylepšovat lidské tělo protézami a implantáty, na druhé straně schopnost měnit svou vlastní DNA, odstraňovat z ní choroby a vylepšovat sebe sama. Lidé převzali evoluci do svých vlastních rukou, už nejsou jen výsledkem přirozeného přírodního výběru. Schismatrix je název pro budoucí lidstvo, které opustilo zemi a kolonizovalo sluneční soustavu v různých habitatech. Každý ten habitat zkoumá možnost transhumanismu různým způsobem, jsou zde frakce mechanistů, kteří jdou cestou implantátů a techniky, a pak tvárných (shapers), kteří jdou cestou genetického šlechtění a vylepšení. Vyšlechtí např. tzv. superbrights (supernadané), kteří mají IQ víc než 200. Celá kniha se odehrává v nejasné budoucnosti a jsou vždy jen značeny dekády, tj. např. 82, 95 atd., století není uvedeno, ale představoval jsem si to tak 2700. Kniha se odehrává asi v rozsahu 150-ti let a sleduje různé konflikty dvou hlavních protagonistů. Lidstvo podstoupí první kontakt s mimozemštany, prvně jen s rasou obchodníků, pak i s jinými. Kniha končí opuštěním limitací lidského těla. Část lidstva dokázala geneticky předesignovat sama sebe, aby mohla žít v oceánech Europy (měsíc Jupitera).
PS: s kyberpunkem to dle mého nemá zas tak moc společného. Očekával jsem variaci na Blade Runnera nebo Ghost in the Shell a ten celkový dojem byl nakonec úplně jiný
Budouci historie lidstva, nebo to co se da nazvat lidstvem v nasi slunecni soustave … okorenena velkymi ambicemi a bojem o moc.
Povidky jsou podle mne na trochu vyssi urovni nez roman.
Sterling se umí duševně zvrhnout a mě to moc baví. Jím předestřená budoucnost evakuované Země, to jsou cizí, hladové, dravé, epoxidem vyspravované, kosmickým prázdnem rozeseté bubliny frakcí a kmenů, sledujících své novérychlé zájmy a nic, opravdu už asi nic, tu není jak má být.
Věk Schismatrixu pyšně boří, je ideologií, nezadžitelným kvasem; líhní z jejíchž útrob vzjede člověk silnější, jiný...
"Soustava je veliká, napadlo jej. Je v ní místo pro tisíce podob života, pro tisíce potenciálních příšer. Cítil smutek nad tím, co se tomu muži přihodilo, ale žádný neklid, nebo strach. Jen čas ukáže rozdíl mezi úchylkou a pokrokem. Rjumin už nikoho nesoudil."
...
Tenhle nekompromisní, na doraz sešlápnutý pedál plynu surové síly imaginace rozhodně není jen "jedním ze základních stavebních kamenů moderní sf", on je jejich trhavinou. A mám radost, že už v kousku mého mozku taky rozpouští nejednu kostku.
5 fascinujících, chrupavčitě srostlých *****
Fú to bola v určitom zmysle ťažká káva...hlavne na predstavivosť, také Gejše ako tuto v tomto svete pobývajú sa len tak na discovery channel nevidia :D .. veľmi komplexný a prepracovaný svet, do detailov, pravdu povediac, že pre mňa niekedy až na škodu..miestami som mala pocit, že čítam knihu asi v inom jazyku, keď sa konštantne strácam a neviem o čom vlastne čítam.. alebo nabudúce si budem musieť robiť pekne poznámočky aj s nákresmi :D určite sa to nedá čítať s väčšími prestávkami , len naraz...kto je ale fanda kyberpanku ala ťažké techno, ťažké krávoviny a hlavne hodne, si príde na svoje
Veľmi zaujímavá kniha, v ktorej ma hlavne upútalo opísanie celého univerza. Sterling ma bohatú fantáziu, čo je vidieť na všetkých jeho nápadoch. Dva rozdielne smery vývoja ľudstva bojujúcich o moc proti sebe, ktoré sú rozdelené ešte na menšie frakcie s vlastnými záujmami, príchod investorov, ktorý mali len politiku obchodu a dodržiavanie rovnováhy, všetky možné genetické a mechanistické vylepšenia, rozsiahla politika celej sústavy, to všetko tu bolo fantastické. Hlavný hrdina tu prešiel dlhým vývojom, kedy sa z malého rebela, ktorý sa bál smrti a radšej utekal a neskôr pochopil, že sa tomu musí postaviť čelom. A na konci už skúsenosťami a životom ostrieľaného starca, ktorý pochopil čo je pre ďalší vývoj potrebné. A hlavne posledná časť, mi prišla ako najsilnejšia. Úžasné myšlienky posthumanizmu, terraformácie, dokonalé genetické šľachtenie živočíchov a transformovanie ľudí. Človek tu zanechal vojny, zničil predsudky a ohromným výskumom sa búra všetky hranice nemožného, čo je pre mňa príjemná predstava a sen kam ľudstvo môže dojsť.
Kniha sa ale nečíta vôbec ľahko, je tu veľa politiky a snáď na každej strane sa nachádzajú myšlienky a filozofie, tak to človek na prvé prečítanie nemá šancu všetko pobrať.
Poviedky boli tiež veľmi vydarené, pri každej ma prekvapila pointa a veľa z nich dokresluje udalosti z románu.
Než jsem si tuto knihu rozhodl číst, tak jsem si přečetl několik komentářů k ní, ale i tak jsem váhal. Připadalo, že román nemá nosnou myšlenku, ale opak je pravdou. Příběh jako by si kladl za cíl dopídit se toho co je smyslem lidského života. Je to snad moc, sex, klid a bohatství...? Ale jedno převyšuje a to touha po nesmrtelnosti, i když většina hlavních hrdinů nakonec hledá z nesmrtelnosti únik sebevraždou nebo fyzickou transformací, prostě jednou Vás ten život stejně přestane bavit.
Ťažko sa mi hodnotí, ale za prečítanie to stálo. Aj ked do polovice som sa nevedel vysomáriť z politiky celeho univerza, takže "výstraha" je to velmi zložitý román sám o sebe a Sterling to svojim štýlom neulahčuje (skôr naopak), ale na druhú stranu tá zložitosť Schismatrixu podtrhuje spisovatelovho génia :). Po prečítaní mam pocit že si z tej knihy nič nepametám iba toho ducha a neviem či to stačí? Problem je asi pretlak myšlienok a fylozofií postludí...
A ešte niečo - podla mna sa nejedná o cyberpunk ale o velice moderné sci-fi , ked tak kyberpank z toho čišal zo začiatku románu.
Bruce Sterling dokázal ve Schismatrixu položit základy kyberpunku. Co je víc - vylepšení těla pomocí implantátů nebo změnou genetické informace? Nejlepší na románu je to, že ani po pětistech stránkách nám Sterling nedává jasnou odpověď. Děj je rozvinutý po celé Slunešní soustavě a kromě jiných spaceoper i velmi nápaditý. V bonusových materiálech navíc dostaneme i pár kvalitních povídek z universa Schismatrixu.
Schismatrix je vynikající román, našlapaný dějem a napětím bez jediného hluchého místa.
Sterling se nechal inspirovat mou nejoblíbenější knížkou od Bestera - Hvězdy, můj osud a zároveň Asimovou Nadací.
Je to příběh neskutečně divokého života jednoho člověka, kterého nic nezastaví při cestě za svým cílem a zároveň reálnou budoucností lidstva, jenž odstartuje opuštěním své kolébky - Země.
Mnohem zábavnější a dramatičtější, než třeba Hyperion, nebo Ráma.
Cyberpunk, který mě naprosto oslnil. Po Neuromanceru (který je ovšem něco úplně jiného) jsem nebyl naplno přesvědčen, zda-li dostávám to, co očekávám. Po schismatrixu ano. Vskutku stěžejní pilíř.
Štítky knihy
Část díla
- Dvacítka evokací 1984
- Královna cikád 1983
- Pavoučí růže 1982
- Roj 1982
- Zapuštěné zahrady 1984
Autorovy další knížky
1999 | Mašina zázraků |
2006 | Schismatrix Plus |
2009 | Zrcadlovky – Kyberpunková antologie |
2008 | Vidím to jinak |
2008 | Oceán prachu |
Tak nějak přijímám fakt, že cyberpunk pro mě v knižní podobě asi nebude to pravé ořechové. Přitom u Schismatrixu jsem tak nějak doufal, že by se to mohlo zlomit. Ale nezlomilo. Už ve dvou úvodech mě autor upozorňuje na to, že to je to nejdivnější, co kdy napsal, a že to napsal v tom nejdivnějším období, které v životě měl. A ano, asi to po přečtení chápu, byť na začátku si tomu reklamu úplně neudělal. Ten příběh a to prostředí je opravdu hodně divné a musím říct, že při čtení mám hodně co dělat, abych si ten svět dovedl představit. Když hraju nebo vidím nějaký cyberpunk, okamžitě mě uchvátí atmosférou, v knižní sféře si ho ale nějak vůbec neumím vybudovat. A to hůř se mi to pak čte. Povídky mi ve výsledku přišly zajímavější.