Schismatrix Plus přehled

25.10.2024

Tak nějak přijímám fakt, že cyberpunk pro mě v knižní podobě asi nebude to pravé ořechové. Přitom u Schismatrixu jsem tak nějak doufal, že by se to mohlo zlomit. Ale nezlomilo. Už ve dvou úvodech mě autor upozorňuje na to, že to je to nejdivnější, co kdy napsal, a že to napsal v tom nejdivnějším období, které v životě měl. A ano, asi to po přečtení chápu, byť na začátku si tomu reklamu úplně neudělal. Ten příběh a to prostředí je opravdu hodně divné a musím říct, že při čtení mám hodně co dělat, abych si ten svět dovedl představit. Když hraju nebo vidím nějaký cyberpunk, okamžitě mě uchvátí atmosférou, v knižní sféře si ho ale nějak vůbec neumím vybudovat. A to hůř se mi to pak čte. Povídky mi ve výsledku přišly zajímavější.

10.08.2024

Svět Tvárných a Mechanistů jsem znal už z autorových povídek shrnutých ve sbírce Vidím to jinak. A musím říct, že už tam mě nezaujal. Do Schismatrixu jsem se ale pustil s dychtivostí. Která postupně ne vyprchávala, ale přece jen se nějak měnila. Nevím, jak to popsat. Jako by se mi to i přes nesympatičnost prostředí i hlavní postavy (a její pro mě nepochopitelné motivy a jednání) četlo dobře. Ten radikální revolucionář mi něčím připomínal hlavního hrdinu z románu Stone Canal od Kena MacLeoda. Taky tím zkoumáním možností "vlády ve vesmíru" a "chemií" mezi hlavními protagonisty. Prostředí vesmírných pirátů i jemný tón ironie zase nutí Pomyslet na Fléba Iana M. Bankse. Živoucí habitaty mi zase připomněly Druhou šanci v ráji Petera F. Hamiltona a jeho svět. Všechny výše jmenované knihy mě bavily. Ale tady prostě ty nejasný motivace postav a skutečnost, že musíte hledat, o co vlastně jde, všechno znejisťuje. Konfliktu mezi Tvárnými a Mechanisty nerozumím. Vůbec. Za co nakonec dávám bod navíc, je ten důraz na kulturu, divadlo, umění. To bylo originální. Ale mnohem radši bych si přečetl Sterlingův román ze světa Leggyho Starlitze... Základním dílem kyberpunku pro mě zůstává Neuromancer. Ve své stylové i tematické originalitě.