Schovávaná
Tereza Herzogová
Schovávaná série
1. díl >
Kdo se schová před láskou, nevyhraje Šárka věří, že když udělá patou v zemi důlek, někde vyroste hora. Sní o tom, že se jednou bude živit psaním knih. Co na tom, že momentálně není jiná možnost než učit češtinu na maloměstské průmyslovce, vždyť každá hora se zvedá z údolí. V nížinách jejího života to ale právě chaoticky bzučí jako v úlu – matka randí s mladším kolegou, otec prchá k bigbítu a k pivu, bratr má silnou slabost pro marihuanu, babička trpí alzheimerem, cynický kolega srší nesnesitelným sarkasmem a Šárčin přítel David je čím dál tím víc mimo vztah. A právě když si Šárka myslí, že hlouběji už v životě klesnout nemůže, potkává Ivana, charismatického spisovatele, který by byl dokonalý, kdyby nebyl čerstvě v důchodu. Šárka se zamiluje, a tak začne podivná hra na schovávanou. Kdo vyhraje? Kdo se nechá zapikat? A kdo ze hry odstoupí?... celý text
Přidat komentář
Šárka Kočičková odchází z Prahy a začne učit češtinu na průmyslovce v rodném městě. Bydlí se svou matkou Helenou, kterou opustil po letech manžel Bedřich. Jejím snem je živit se psaním, zatím jí však vyšly dvě povídky v nakladatelství, kde vařila kafe.
Občas za ní přijede z Prahy přítel David
a nabádá ji k návratu. Naplánuje i výlet do Skandinávie. Tam si Šárka moc přála jet, to by ovšem musela dát ve škole výpověď a vrátit se s ním. Pokušení je to velké. Jenže to by nesměla poznat Ivana Výtvara, na jehož místo nastoupila. Ivan je muž užívající si důchod, píše knihy a hraje na saxofon.
Navíc je tady velký věkový rozdíl. A přesto se Šárka do nového vztahu vrhá po hlavě. Má však vztah, kde si hrají přede všemi na schovávanou budoucnost?
Tohle bylo milé a vtipné čtení. Musím přiznat, že jsem se chvilkami smála nahlas.
Šárka je jak poblouzněná puberťačka
a postupně se stává dospělou ženou.
Autorka skvěle popsala i postavu Ivana. Stárnoucí muž zajetý ve svých kolejích najednou najde svoji spadlou hvězdu.
Protipólem je vztah Šárčina otce
s mladičkou Anetou. Jak mohou být oba vztahy odlišné.
Postavy Šárčiných kamarádek ztvárňují hledání lásky z různých pohledů. Každá touží ve svém životě po něčem jiném. Tak jako každý z nás.
Postava pedagoga Honzy Chrousta knihu okořenila. To je tedy případ.
Závěr knihy vše pěkně spojí a já s ním byla spokojená. A moc mě zajímá další osud Šárky a Ivana. Láska prostě kvete v každém věku. A tahle kniha vám ukáže, že věk je skutečně jen číslo. Zamilovat se i ve skutečném životě můžeme přeci kdykoliv.
Tak na tenhle příběh jsem byla opravdu zvědavá kvůli věkovému rozdílu, který tu byl víc jak 30 let.
Styl autorčina psaní mě bavil, ikdyž je ve 3. osobě a to moc nemusím.
Šarku jsem si hned zamilovala, líbilo se mi na ní, že je vlastně otevřená svému srdci a šla si za tím, co chtěla, ikdyž bývalý partner David měl např. peníze aneb život není jen o penězích a kniha jen dokazuje, že láska je láska.
Ivan je sympaťák, který ale na mě působil hodně negativně, pesimisticky v určitých chvílích, ale s jeho věkem a když chodil s mladou kočkou, je to asi pochopitelné.
Nicméně jeho hlášky - to je na slogany.
A osudy Šarčiny rodiny od babičky, rodiče a bráchu - nebyla rozhodně nuda.
Dále se v příběhu objevují Šarčiny kamarádky a děj se tak různě proplétá.
Nemůžu zapomenut na učitele Chrousta a jeho vtipné komentáře, to jsem se opravdu zasmála i já.
Knihu mohu rozhodně doporučit a už se těším na další díl.
Když jsem začínala knihu číst, tak mě hned na začátku zaujalo to, že hlavní postava Šárka je učitelka českého jazyka. Je to něco, co třeba jednou v budoucnu (čti za rok) budu dělat taky, takže to mi bylo velmi blízké.
Autorčin styl psaní mi sedl a knížka se četla opravdu rychle. Místy byl vtipný a odpočinula jsem si u něj. Musím ale říct, že jsem měla menší problém s chemií hlavních postav Ivana a Šárky. Možná je to tím věkovým rozdílem (za mě je 35 let prostě dost), ale nějak jsem to mezi nimi necítila. Matka hlavní hrdinky byla taky docela na facku. Nechci nijak spoilerovat, ale ta procházela takovou krizí středního věku a nevěděla co by, že mě to až rozčilovalo.
Na příběhu mě hodně bavily vedlejší postavy. Honza Chroust, druhý češtinář, skvěle oživoval příběh a jeho sarkastické poznámky mě nejednou rozesmála. Bavily mě i životy Šárčiných kamarádek, které byly rozmanité.
Co mi přišel trochu přestřel byl konec. Tam se stalo snad všechno a přišlo mi to trochu přeplácané, ale aspoň to může čtenáře navnadit na další díl.
Za mě spíš taková průměrnější kniha, ale věřím, že hodně z vás se bude líbit, už jen podle nadšených recenzí, které jsem tu na Instagramu viděla.
Hezké „holčičí“ odpočinkové čtení na léto. Přitom to není bezduché, jednoduché a prvoplánové. Příběh lásky k mnohem staršímu muži mne opravdu pohltil. Všechny postavy knihy jsou dobře vykreslené a živé, čtenář se stává součástí příběhu zasazeného do koloritu malého městečka s undergroundovým klubem, hospůdkami, bary, antikvariátem i tetovacím salónem. Autorka namíchala vyvážený koktej dojemných a něžných okamžiků s humornými situacemi. Napsáno hezkou češtinou plnou zajímavých metafor.
Na plný počet to za mě není, trochu mi chybí jakési spojení s hlavní hrdinkou… Je to trošičku neosobní, jako by se to támhle v ulici někomu dělo, ale je vám to vlastně jedno. Ale i přesto jsem zvědavá na další díl :)
Moc děkuji autorce, že mě oslovila a nabídla mi její dvě knihy k přečtení.
Když mi tahle knížka dorazila domů, jako první mě uchvátila opravdu pěkná obálka. Měla jsem potřebu ji pořád ,, hladit " To je taková nemoc nás závisláků na knihách.
Do příběhu jsem se začetla okamžitě. Kapitoly jsou krátké a já měla nutkání pokračovat pořád dál a dál.
Musím říct, že jsem se dlouho u žádné knížky nesmála. Některé hlášky a situace byly pro mě fakt vtipné a tohle odlehčení po náročném dni vážně ocení každý. Také se mi líbí samotný styl psaní. To, jak autorka umí barvitě popisovat situace, pocity i myšlenky, se moc často nevidí. Když si někdo dává záležet, je to poznat.
Všechny postavy v tomto příběhu mi byly sympatický, až na prudérní Vilmu a naháče Maxe. Ale takový patří do každého příběhu i života.
Některé pasáže vás možná, tak jako mě, donutí se zastavit a přemýšlet. Což je fajn, protože si ze samotného čtení většinou něco odnesete. Rezonuje to ve vás a tak to má být. Objeví se zde i to, že něco starého musí odejít (smrt), aby něco nového (početí) mohlo přijít.
Moc se těším na druhý díl. Jak to se Šárkou a jejím životem bude dál. A jsem zvědavá, jestli se objeví i ostatní postavy.
Už teď ale vím, že mi oba příběhy budou po přečtení chybět.
Pěkné čtení. Ze stejného důvodu jako předchozí čtenáři jsem ubrala jednu *, nemohla jsem ze začátku začíst. Čím déle ale čtete, tím je příběh lepší a zaujetí čtenáře větší.
Knížka Schovávaná mě zaujala na první pohled hned z několika důvodů. Krásná obálka, velice zajímavá anotace (dám ji do komentářů) a na závěr velice milá autorka.
Příběh je rozdělený do ročních období. V každém z nich zažíváme jiné radosti a strasti hlavních hrdinů. Knížka začíná létem. Poznáváme hlavní hrdinku Šárku, která miluje psaní příběhů a zrovna nastupuje jako učitelka češtiny na stavárnu.
Šárka se seznamuje s pedagogickým sborem. Stěhuje se ke své mámě. Prochází složitým obdobím se svým přítelem, který je zhýčkaný a nechce, aby jeho přítelkyně byla učitelka. Také se potkává s Ivanem, který odešel do důchodu a uvolnil jí tak místo češtináře.
A tady se to začíná celé komplikovat. Ivana a Šárku k sobě něco táhne. Jenže je od sebe dělí nespočet let. Navíc kolem sebe Šárka nemá podporující prostředí. Její kamarádky řeší své problémy, její babička trpí Alzheimerem. Do toho od její mámy uteče táta Bedřich a začne se tím komplikovat situace v rodinné firmě.
V příběhu je hodně postav a tím pádem pestrá škála osudů. A to je to, co mě neskutečně bavilo. Nejen cesta Šárky, kdy jsem ani nedýchala, jak to celé dopadne, ale i cesta všech ostatních postav. Neskutečně mě bavily autorčiny originální slovní obraty, humorná příjmení, situace, do kterých je všechny stavěla. Krásně je zamotala, aby je poté rozmotala úplně jinak, než jsem čekala.
Na konci jsem si i pobrečela. Tenhle příběh je neskutečně nadupaný emocemi. Konec je doslova horská emoční dráha. Zamilovala jsem si postavy, prostředí, krásný styl psaní.
Vřele doporučuju náročnějším čtenářům. Příběh Šárky, Ivana, jejich rodin a kamarádů rozhodně stojí za přečtení a nesmí chybět v žádné knihovně.
Ze srdce se těším na druhý díl.
Oblíbené věty z knihy:
Prostě taková zestárlá továrna na charisma.
Naducané šedé mraky jako by se jen ládovaly vodou, kynuly a tloustly, ale prasknout a pustit ze svého břicha ledové vločky nechtěly.
Téměř třicetiletá Šárka se vrací z Prahy od neuspokojivé práce i vztahu do většího rodného města a začíná učit češtinu na průmyslovce. Zároveň řeší jak rodinné, tak i nové pracovní vztahy, nechybí ani všemožné trable kamarádek. Sama Tereza pak "spadne" do vztahu s výrazně starším mužem...
Knížku jsem původně vůbec neplánovala číst, ale na Instagramu ji chválili i ti, se kterými mám hodně podobný čtenářský vkus, tak jsem si ji nakonec půjčila v knihovně a rozhodně nelituju... Věděla jsem, že je to "lehčí" čtivo, které jsem hledala, když jsem odjížděla na prodloužený víkend, přičemž jsem si s sebou chtěla vzít něco ne moc náročného a čtivého... A tato kritéria Schovávaná přesně splňuje...
Navíc je knížka napsaná velmi svižně, kapitoly jsou krátké a často jsem opravdu byla ve stavu, kdy jsem si říkala, tak ještě jednu, jedete jednu, a nakonec z toho bylo dalších dvacet stran... Postavy mi připadaly věrohodné i se svými libůstkami, stále byly hodně uvěřitelné...
Co mi někdy přišlo už moc, byly hlášky a přirovnání à la dnešní puberťáci, aby si je ale myslely či pronášely už dospělé osoby, mi připadalo už maličko přehnané...
Celkově ovšem velká spokojenost a pokračování knížky s názvem Tichá pošta si rozhodně plánuju přečíst a těším se na něj...
Hodnocení: 4 * z 5 *
Není to žádné složité čtení, na začátku jsem byla přesvědčená, že víc jak na tři * to určitě nebude. Ale s přibývajícími stránkami jsem četla s větším zaujetím a tak to ocením hvězdičkou navíc. Ne, že by ten příběh nějak více gradoval, navíc některé situace jsou na hranici uvěřitelnosti, ale autorce je třeba přičíst k dobru, že příběh mladé ženy a staršího muže nepopsala nijak pateticky či kýčovitě, ale se sympatickým nadhledem a vkusem. A rozšířila ho několika dalšími postavami, vesměs sympatickými a já jsem na jejich další osudy docela zvědavá v knize Tichá pošta. Volba knihy do letošní ČV byla tedy úspěšná a já ji, nejen z tohoto důvodu, ale jako příjemné, nenáročné čtení určitě doporučím.
Všimla jsem si druhého dílu, tak jsem se rozhodla nejdřív kouknout po prvním a dobře jsem udělala. Moc se mi líbil příběh, který byl, i přes vážnější témata, plný skvělého humoru. Musím říct, že mě to opravdu překvapilo, jak se mi příběh líbil.
„Všichni máme v sobě kapitoly, který nechceme číst nahlas.“
Schovávaná mě mile překvapila – čekala jsem červenou knihovnu a nezávazné tlachání, ale příběh měl šmrnc a spád, občas se blýskla perla, pro mě třeba téma tetování. Líbily se mi i vedlejší postavy – babička Sidonie, kolega Chroust, Patrik i Maru, a skvělý byl Číča a jeho sen: Černobyl s mluvícím Iljičem, fakt dost dobrý! Takže já jsem se velmi dobře bavila a našim čtenářkám určitě doporučím.
"Jsou lidi, který za celý svůj život s vlastní duší nepromluví, a pak jsou lidi, kteří s ní mluví skoro pořád. A jelikož duše říká věci, se kterými se mozek často nedokáže vyrovnat, někteří z nich to řeší právě tetováním. Prostě si nechají na tělo namalovat to, co jim našeptává duše, a mají klid. Duše se vykecá a mozek není zatíženej."
Ačkoliv jsem byla zpočátku skeptická, vyklubal se z toho čtivý a oddechový příběh. Doporučuji vydržet a knihu neodkládat. Tempo příběhu je opravdu pomalejší, ale věřím že vás příběh chytne. Autorka umí opravdu krásně vyprávět a popisovat.
Příběh je pomalejší a nelze v něm očekávat šokující zvraty. Ale ani hádky či zbytečně vyeskalované situace - což já osobně vítám. Ocenila bych však nějaký WAU efekt, nějaké hlubší poslání, aby příběh předal i nějakou myšlenku navíc. Jinak je to "jen" oddechové čtení, u kterého si sice odpočinete, ale dlouhodobě vám v hlavě neuvázne.
Příběh se točí hned kolem několika charakterově velmi rozdílných postav. Bylo zajímavé sledovat, jak se vzájemně doplňují a jak si i přes velké věkové rozdíly předávají různé rady, zkušenosti a pod. Osobně jsem si oblíbila především rodiče Šárky, protože kolem nich bylo největší "drama" a příběh se mi, po jejich objevení na scéně, zdál nejzajímavější. Skvělá je také sklerotická babička nebo kousavý profesor Chroust. Věřím, že svého favorita si zda nejde každý. Není nouze o radost, smutek a ani několik zajímavých podnětů k zamyšlení, se kterými nejčastěji přichází profesor Ivan.
Vztah Šárky a Ivana mi byl nesympatický a upřímně bych zde ocenila větší hloubku emocí, abych jim to byla schopná uvěřit. Velký věkový rozdíl je jedna věc, která nejspíše šokuje dost čtenářů, ale příliš spolu nemluvili a popis emocí taky zaostával - což je u hlavní dějové linky velká škoda.
Největší plus je reálný odraz celého příběhu. Působí velmi skutečně. Sama jsem několikrát nabila dojmu, že by se přesně takové situace mohly odehrát - stačilo by jen otevřít dveře. Celkově musím toto příjemné a oddechové čtení opravdu doporučit. autorka má skvělou volbu slov a ještě lepší skladbu vět. Příběh přečtete raz dva, ani nevíte jak!
Hodnocení: 4/5
Jemná, něžná a milá kniha, plná humoru a hezkého českého jazyka. Přesto nezanechá žádný hlubší dojem, vlastně bych takhle zpětně dala spíše tři, nebo tři a půl hvězdičky, ale za tu dobře využitou češtinu jí nechám čtyři. Téma není nic objevného, ani žádné PÁNI! se nekonalo, ale vcelku šlo o odpočinkové a příjemné čtení.
Schovávaná
Příběh Šárky, její maminky Heleny a babičky Sidonie je ze života, čteme o vztazích, místy vtipné hledání nerovných partnerů. Šárka učí češtinu a zdědí na průmyslovce třídu i kabinet po odchozím učiteli Ivanovi, kterého obdivuje a časem se i zamiluje. Otec Šárky odešel od rodiny a matka Helena „blázní“ za mladším , s babičkou prožíváme nelehké i vtipné historky ...
Není to červená knihovna. Dávám 4 hvězdy a doporučuji.
Fajn knížka, příjemná záležitost, autorka má lehkou ruku a její styl se čte hodně dobře. Žádná hluchá místa, humoru tak akorát, na přetřes přišla i vážnější témata.
Vždy záleží na tom, s čím začínáte knihu číst. Byla mi doporučená jako skvělá kniha, takže jsem trochu zklamaná, protože kniha mi přišla dobrá. Dobře se četla. U porcování kapra jsem se smála nahlas.
Příjemná oddechovka.
Já jsem mile překvapena. Čtení mě fakt moc bavilo, bylo vtipné, reálné, odpočinkové. Příběh je ze života, o hledání se, o vztazích, které vypadají, že snad ani nemůžou fungovat. Můžu jen doporučit.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura rodinné vztahy ze života nový začátek maloměsto partnerské rozchody
Autorovy další knížky
2022 | Schovávaná |
2024 | Tichá pošta |
2018 | Hospoda U Konce světa |
2020 | Indiánské léto |
2023 | Kalendář plzeňský 2024: (Baby boom) |
Schovávaná je pro mě příjemným překvapením. Nic jsem neočekávala, jen jsem prostě knihu otevřela a začala číst. Přestože téma knihy není zrovna lehké, autorčin svěží styl vyprávění se krásně čte. Moc se mi líbily postavy, nejen hlavní hrdinka Šárka, ale taky její sarkastický kolega, češtinář Chroust, Babička Sidonie, kamarádky, ale přede všemi Ivan, jeho životní nadhled a moudrost. V knize jsem narazila na mnoho myšlenek, které se mi moc líbily, ale taky jsem se často od srdce zasmála, těch vtipných momentů tam bylo nemálo.
Takže jdu s chutí na Tichou poštu.