Schovka
Jack Ketchum (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/383830/bmid_schovka-59D-383830.jpg
3
99
99
Hry mohou být různé. Dětské i dětinské. Zábavné. Dospělácké. Sexuální. Poučné. Napínavé. Dobrodružné. Hrdinské. Hloupé a pitomé. Kromě hry samotné závisí i na prostředí. Sexuální hrátky na hřbitově mohou být poučné. Krást v obchodě sušenky může být dětinskou hrou. Vloupačka zase dobrodružnou. Rozbíjení oken může být hra na pomstu. Noční jízda autem dospěláckou zábavou. Ale zahrát si dětskou hru na schovku v opuštěném domě s tajuplnou minulostí a tvářit se jako hrdina se může ukázat jako pěkná hloupost.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2018 , MaťaOriginální název:
Hide and Seek, 1984
více info...
Přidat komentář
Hry mohou být různé. Dětské i dětinské. Zábavné. Dospělácké. Sexuální. Poučné. Napínavé. Dobrodružné. Hrdinské. Hloupé a pitomé. Kromě hry samotné závisí i na prostředí. Sexuální hrátky na hřbitově mohou být poučné. Krást v obchodě sušenky může být dětinskou hrou. Vloupačka zase dobrodružnou. Rozbíjení oken může být hra na pomstu. Noční jízda autem dospěláckou zábavou. Ale zahrát si dětskou hru na schovku v opuštěném domě s tajuplnou minulostí a tvářit se jako hrdina se může ukázat jako pěkná hloupost Tak tohle je horor, jak má být. Nebo thriller, chcete-li, protože fantastiku by tu jeden pohledal. Každopádně rozsah dvou set stran zaručuje, že jakmile knihu otevřete, není jiného zbytí než ji obratem dočíst, ideálně někdy po setmění. Jack Ketchum graduje příběh ve strohých dávkách, kdy první polovinu pouze seznamuje s hrdiny a kulisami, aby v druhé zostřil tempo do naprostého extrému. Osnova je přitom až děsivě prostá - parta mládežníků se rozhodne zahrát si schovku v opuštěném domě. Ovšem místo toho, aby autor využil něčeho podobného k natahování čtenářovi trpělivosti, jakmile se dostane k bodu zvratu, jdou už události ráz na ráz. Kupodivu však nejde o splatterpunk jako v případě románu "Po sezóně". Jednoduchou hru na odvahu zvrtne autor na doslovný křest ohněm, přičemž boj o život zde symbolizuje jakousi vnitřní očistu, podobně jako ve "Vysvobození" od Jamese Dickeyho. Jedna z mých nejoblíbenějších knih všech dob.
Ještě, že tato štafeta měla jen necelých 200 stran, jinak bych určitě nedočetla. A to jsem chorobný dočítač! Hororem bych nazvala posledních cca 50 stran, jinak peklo v podobě románu.
Nezajímavé postavy, nezajímavé prostředí a hrozná obálka. Posledních 50 stran bylo ale dobrých, takže ty zachránily hodnocení před úplnou katastrofou.
Konec byl mrazivý, lekavý a opravdu to jediné kvalitní na knize. Ve zkratce je kniha hororový krvák a jeho nepřečtením o nic důležitého nepřijdete. Zklamání.
Dočítate všechny knihy a nebo jen ty co vás baví? Já za svůj život odložila jen dvě knihy, jinak se ke knize vždy po nějaké době vrátím a snažím se dočíst.
(SPOILER)
Není to žádný zázrak, rozjezd je dost pomalý a postavy nejsou zrovna zajímavé, ač je patrná snaha vtisknout alespoň ústřední dvojici nějakou hloubku. Plusem je povedená grafická úprava, neškobrtající překlad (navíc bez překlepů, v dnešní době vzácné), vylíčení psů v nelichotivém světle (nevím, jestli by se to dnes vůbec vydalo) a fakt, že ze dvou ženských hrdinek nakonec přežije ta, o které musíme několikrát únavně poslouchat, že má příliš výrazná prsa a stehna.
Mimochodem, vypravěč má narozeniny ve stejný den jako Ketchum a je fanouškem Henry Millera, kterému byl v reálu autor agentem.
Dočetla jsem se, že originální vydání disponuje zajímavým doslovem od Ketchuma o tom, co ho ke Schovce inspirovalo. Česká verze je zase jednou ochuzena.
Taková skoro až jednohubka. S hodně dobrým rozjezdem, ale závěr pro mě obrovské zklamání. Od jistého okamžiku jsem si říkal (a doufal) že to snad neskončí takhle, že tohle nebude vyvrcholení a pointa a ono to přesně tak dopadlo. Škoda, takhle hezky rozjet hlavní postavy a pak to nechat vyšumět do ztracena. Jasně, mohlo by se říci, život takový bývá, i ten literární, ale prostě jsem čekal podstatně více.
Tentokrát se zde ten horror schovával pěkně dlouho. Tedy nechápejte mě špatně, autorský styl je patrný od začátku až do konce. Ale ačkoli mi pomalejší rozjezdy nevadí a kniha mě bavila, časem jsem cítil, že by to už chtělo ten dlouho očekávaný bruntál. Ve výsledku však má oněch prvních cca 100 stran své opodstatnění, díky kterému mě kniha na konci rozemlela stejně spolehlivě jako jakákoli jiná Ketchumovka.
Ony „bubací části“ jsou totiž asi do půlky knihy podány spíše ve stylu jedna paní povídala. Když partička časem konečně dospěje do čtenářem kýžené horrorové lokace, tak určité podezření (ba i potvrzení) získat můžete. Ale finále je takovým zatlučením hřebíku mezi oči, že se tomu mysl až zdráhá uvěřit; nejsem si jistý, zda je to dobře. Nicméně pokud máte autorův styl rádi, svoje si najdete i zde.
Dobrá horrorová kniha, vhodná spíše pro trpělivější čtenáře.
Si vždycky připadám po těhle příbězích děsně nedospěle, protože vlastně celou dobu jen toužím se s těma adolescentama kamarádit a blbnout s nimi nahatá u moře, hihi.
Ketchum mi dává tak jako všechno, co aktuálně potřebuji. Nevím, jestli mám nízký nároky s ohledem na hodnocení knihy, ale asi je mi to jedno. Tady jsem dostala nevybouřený hormony, léto, nedospělý problémy, pak i krev a totální napětí a takovej jako jeho obligátní konec. Jenže ono je v tý knize na těch pár stránkách daleko víc. Je tam cítit pachuť nejistoty života, smrad pilin na pile, špatný rodinný vztahy, podivný podnebí a maloměstský historky. Prostě život v celé svojí kráse.
A Ketchuma mám opravdu zaslouženě v mých top five.
Přiznám se, že pro mě byla kniha velice příjemné počtení. Popis první poloviny knihy byl tak autentický, že jsem cítila slanost moře, vůni trávy a letní atmosféry prázdnin. S takovými pocity se třeba setkávám u čtení Kingových knih. Zápletka románku s letní láskou se mi moc líbila a od druhé poloviny knihy přišlo příjemné mravenčení, takže jsem knihu musela už dočíst pozdě v noci na jeden zátah.
Čekala jsem víc hororu a napětí a i přes to, že to není dlouhá kniha, dlouho jsem se jí prokousávala.
Ten styl, kterým Dan vypráví o zážitku se svojí partičkou, ten se mi prostě líbí. Je to napínavé, protože víte, že něco hrozného musí přijít. A je to neklidné. Celou dobu, tři čtvrtiny knihy je to zvláštní neklid. Nenudila jsem se do doby než došlo na ten zatracený barák, naopak dialogy a vykreslení postav prostě zase dělají neklid. Oproti ostatním knihám, které jsem od něj četla je tam méně tělesné omáčky, ale těch několik stránek zápasu, to je zase Ketchum.
No takto poradil bych autorovi tuto knihu zkrátit. Koupím si horo a ten začíná na straně 120 a ani odsaď to není ono. Velké zklamání.
Kde je ta Dívka od vedle? Ta ostrost, nekonvenčnost, břitkost až surovost prožívání, ta tendence barvitého vykreslení psychiky ústící v drama až do vyčerpání, to čemu se říká psychický teror. Když jsem četla knihu Schovka, říkala jsem si, že to snad ani nemůže být Jack Ketchum. Od něj jsem zvyklá na jiné podání. Tady se tím pomyslným štětcem malovalo, aby se něco namalovalo, ale někde to chtělo přitlačit, někde zvýraznit, prokreslit a dotáhnout, někde vymalovat, vytvořit stíny a udělat pozadí. Prostě si s tím více vyhrát. Tenhle příběh měl jen povrchní děj a přiznám se, že jsem si jednu možná dvě chvíle prohrávala s myšlenkou knihu odložit.
Odzbrojující zážitek!!
Jednoduchý, přesto chytře napsaný horor. Jistě, nikterak originální, ale citlivý a charismatický postavami, krásně vykresleným místem, kde se děj odehrává...
Cílené na slabá místa čtenářů. Láska spojená s napětím, rozporuplnost, která na vás dýchne z postav, které přesto milujete.
Jako se boříte do řídkého písku, tak přesně zabředáváte do osudu kvarteta přátel a žijete s nimi každou sekundu. Nepřeskočíte ani jedno písmenko. Tak budete napnutí...
Od nedávno zemřelého Jacka Ketchuma jsem doposud nic nečetl. Od něho se jedná o druhý román a s rukou na srdci tomuto mistrovi pera skládám hold.
Přestože román má téměř čtyřicet křížků na hřbetě knihy, jakoby byl napsán před pár dny.
Bál jsem se... O všechny... A o vyvolání strachu při čtení hororu jde především.
Dallasu Williamu Mayrymu (jeho skutečné jméno) se tato ne zcela samozřejmost povedla dokonale.
Mám rád Ketchumův styl psaní. Ačkoliv každá jeho kniha je z jiného prostředí a má jiný nádech, tak základní prvky jsou stále stejné. Krátké věty, které rychle posouvají děj, kde není čas na žádné vedlejší dějové linie. Většinou je čtená hned během prvních pár stran vhozen doprostřed děje a pak je to jízda. V případě této knihy je však začátek o něco pozvolnější a první půlka je takový rozjezd před sjezdem v tunelech, v nichž není kde zastavit. On ten rozjezd není špatný, ale pro mne to bylo jen nedočkavé očekávání věcí příštích. Druhá půlka už byl klasický Ketchum, jen možná krve, mrtvých a nechutností nebylo tolik jako obvykle. I přes nedostatek těchto očekávaných atributů:) se mi vyprávění líbilo.
Po skvělém úvodu, dostatečném napínání a a naznačování blížící se tragédie se opravdu dostáváme do domu, kde se hraje na schovku a....
...v tento okamžik začne nadšení nahrazovat pocit zklamání, které zůstalo i po dočtení celé knihy.
Tentokrát je to fakt spíš tak nějak "pro děti a mládež", ale napsané je to dobře.
Ketchum sa právom teší tak veľkej popularite, predovšetkým za veľkou mlákou. Jeho diela (i keď pre kritiku podradnejšieho subžánru hororu), sú písané dynamicky, s jednoduchým narátorom, čitateľsky atraktívne, zároveň sa však autor z čitateľa nesnaží robiť hlupáka, knihy nie sú naivné či predvídateľné, dokonca obsahujú často mravné či reflexívne idey a sú schopné si udržať i atmosférickú mrazivosť v celeh dĺžke.
Knížka mi připadala jako román pro mládež ke konci s dobrodružným vyvrcholením, pro mě dost katastrofálním. Víc než 2 * dát nemůžu, a ty dávám hlavně proto, že začátek hry se mi líbil.
Kniha „Schovka“ není špatnou knihou, ale je to spíš taková jednohubka, která vám rychle uplyne, potěší vás vykreslením postav, a pak by s vámi měla trochu zamávat, vzhledem k tomu, co se zde stane. Ale není to, něco, co by bylo nečekané, spíš je to něco, co do příběhu nutně nemusí sednou každému. Možná, kdyby člověk četl román v roce 1980, kdy vyšel původně, bylo by to něco trochu jiného, ale po čtyřiceti letech už je to jen dobře napsaná kniha s brutálním závěrem.
Schovka
Teď jsem právě slupla mého už pátého Ketchuma!
A je to už láska. Jako trám.
Amerika. A hlavně Američani of course. Horké hlavy, velké sny, tolik možností…a pojďme si zvolit být psychopaty a dělat stupidní rozhodnutí.
Vždycky u takových temných thrillerovitých jednohubek tak nadávám a stejně po nich příště s chutí šáhnu.
Tady má ruka padla na koktejl mladých hrdinů, střetů týpků ze zapadákova s žádnou perspektivou a zlaté mládeže.
Já tady pána spisovatele žeru, krásně vystihuje, co na Američanech zbožňuju(sebevědomí), nenávidím (aroganci),závidím (možnosti) a bojím se ( žádná hranice pro zlo).
Dan potká Casey. Je léto, přichomítnou se podivní kamarádi. Probíhá par oťukávání, výletu, zapalují se lýtka, peprné scény. Té holce máš chuť vlepit facku každou stranu a to je všechno? Počkej? Je to ten drsný Ketchum kterého znáš? Kde je to, pro co sis přišel čtenáři? Aaaa, vyčkej na posledních 20 stran, je to tam.
Good, old Ketchum, how we love him. Pět hvězdiček.