Sebranka
Torey L. Hayden (p)
Sedmiletý klučina, který není schopen mluvit, pokud do toho nepočítáme nekonečné opakování předpovědi počasí a echolalické odpovědi… Roztomilá holčička, kterou její biologičtí rodiče týrali, a proto má poškozený mozek a nedokáže číst… Desetiletý „drsňák“, který na vlastní oči viděl, jak jeho nevlastní matka zabila jeho otce, a který putuje od jedněch pěstounů k druhým… A nakonec plachá dvanáctiletá dívka, která do speciální třídy přišla z katolické školy. Co je její problém? Je těhotná. Čtyři děti, z nichž každé si už stihlo prožít svoje, se sejdou v jedné třídě, aby se společně učily nejen číst a počítat, ale také překonat své problémy, nebo se s nimi „jenom“ vyrovnat. Dílčí úspěchy i neúspěchy, drobné radosti, ale také neshody a dohadování jsou v téhle třídě na denním pořádku. Co se mohou v takové třídě naučit? Třeba to, že si mohou vzájemně pomáhat a brát ohledy na druhé. Čtivý příběh nesourodé čtveřice dětí a jejich učitelky, která občas překročí hranice své profese a do jejich osudů se vžívá více, než by se od ní čekalo, osloví čtenáře předchozích knih Torey L. Hayden. Kniha je určena zájemcům o skutečné příběhy s psychologickou tematikou a lidem, kteří se věnují práci s dětmi s handicapem a poruchami chování. Torey L. Hayden je autorkou řady velmi úspěšných románů, které představují skutečné příběhy z prostředí škol pro děti s poruchami chování. Pracuje jako speciální pedagožka a rodinná terapeutka. Žije v USA. V Portálu vyšly její knihy Spratek, Dračice a mazánek, Zvíře a Tygřice.... celý text
Literatura světová Romány Příběhy
Vydáno: 2013 , PortálOriginální název:
Semebody Else´s Kids, 1981
více info...
Přidat komentář
Sebranka je krásná knížka, která vás pohladí na každé stránce. O Spratkovi jsem napsala, že by měl být povinnou četbou pro rodiče. Tato knížka by měla být povinnou četbou všech, kteří pracují s dětmi. Je v ní tolik moudrých slov a vět, které nikdy nebudou zastaralé.
S psychicky poznamenanými dětmi pracuji v rámci studia a doufám, že s nimi budu pracovat i později. Autorka má na tyto děti velmi zajímavý pohled a i přes některé přešlapy to s nimi opravdu umí a rozumí jim. Bohužel ať už v USA nebo tady v ČR není často možné přes legislativní a byrokratický kolos takovým dětem pomoci. A moc bych si přála to změnit.
Kniha je smutná, úsměvná a kdo se s dítětem s rizikovým chováním nebo jakýmkoli postižením nesetkal, nechť si knihou otevře oči. Za vším je původce, který dítěti ublížil, ať už ve formě rizikového rodiče nebo nemoci.
Sebranka - to je opravdu trefný název. Seberte nejbeznadějnější dětské duše a přiveďte je do třídy k Torey. U čtení této knihy jihne moje pedagogické srdíčko. Kéž bych jednou mohla být jako tato paní učitelka. A je to vůbec učitelka? Vidím ji jako anděla, co má nadpozemskou trpělivost a hlavně vždycky ví, co má říct a udělat, aby to zafungovalo. Knihu opravdu doporučuji všem, kteří pracují s dětmi. Je to velice inspirující a hlavně plné naděje. I to, co vypadá naprosto ztraceně, není nikdy ztracené. Důkazem jsou pokroky, které děti dokážou udělat při správném postupu, jednání a hlavně se srdcem na pravém místě.
Bylo mi půjčeno, byla jsem zvědavá. Četla jsem bylo to fajn. Okolo strany 185 mě to natolik rozlítilo, že nemohu jinak a hodnotím plným počtem hvězd. Díky, díky moc.
Poslední přečtená kniha od autorky - speciální pedagožky, která dostává do své první třídy čtyři emočně postižené děti, a po celý školní rok se snaží odstraňovat jejich nejistoty s okolního světa. Svým entuziasmem a tvůrčími schopnostmi i za cenu obětování vlastního soukromého života se jí daří dostat děti z nejhoršího, tak aby se mohly začlenit do normálního života. Tuto její autobiografickou zpověď umocňuje epilog na konci knihy, kde autorka popisuje, kam se které děcko v životě dopracovalo. Slzičky mi ukáply. Pět hvězdiček za to že jsi, Torey L. Hayden. Mrzí mě, že mám za sebou všech Tvých 8 knih, které mě inspirovaly, poučily, naplnily... Co mám po tomhle velkým tématu číst dál?
Perfektní! :) Sedí mi styl, kterým autorka pracuje s dětmi, protože je velice podobný tomu, jakým s nimi pracuji já. Proto je pro mě kniha ještě více inspirativní, mohu použít různé její přístupy a náhledy na věc ve své praxi. Skvělá knížka! :)
Sebranka je rozhodně jedna z nejlepších knih, jaké jsem letos přečetla. Autorka nám v ní představuje svůj příběh o tom, jak se stará o maličkou třídu čtyř dětí. Různě poznamenaných dětí. Autista. Týraná holčička s poškozeným mozkem, takže se nemůže naučit číst. Chlapec, který se nedokáže smířit s tím, že na vlastní oči viděl vraždu svého otce. Dvanáctiletá dívka. Těhotná.
A zvrácený školní systém.
Příběh se čte velice dobře a je fakt silný. O to víc, že je skutečný. Konec byl pro mě hodně emotivní, melancholický, nostalgický. Obdivuji práci autorky, já bych toto dělat nemohla. Doporučuji strašně moc.
Je to upřímná kniha. Řekne Vám, že ne vždy to co děláte, je správné a ne vždy to co neděláte je špatné. Jsou tu různá dilemata. Při práci s lidmi je to vždy individuální. Ani se nedivím autorce, že přistoupila k eklekticismu. Při tak rozmanitém druhu žáků. Ach Boo, ach Lori, ach Tomaso. Byla to sebranka první třídy ale jedinečná. Takový osobní rozvoj, je chválihodný.
Poslední dobou mě knihy od Torey vždy na konci dojmou, jsem ráda, že se k nám nakonec dostávají postupně všechny její knihy, vzhledem k tomu, že originál vyšel už v 1981. Tuhle a jiné od Torey by si měli přečíst všichni, co vymýšlejí zákony od stolu. Opravdu další skvělý příběh pro všechny, co se pohybují v této oblasti, ale i pro ty, co ne.
Nejsem si jistá, ale mám pocit, že jsou Amíci svým způsobem trochu zvrácení, když jsou schopni narvat do jedné třídy autistu, holku s vážnou poruchou učení, agresivního kluka s poruchou chování a těhotnou dvanáctiletou holku. Na druhou stranu je kniha starší, takže hádám, že se už leccos změnilo. Zajímavý byl taky pohled na inkluzi, která se jevila spíš jako problém. Rozhodně je o čem přemýšlet.
Jinak nemám nic, co bych vytkla. Obdivuju Torey, jak bojovala za tyto děti. Místy byla kniha dost silná. Doporučuji nejen speciálním pedagogům.
... mám pocit, že jsem z Toreyiny třídy ani nevyšla. Přišli noví žáci s dalšími osudy a diagnózami, a třída musela opět fungovat. Obdivuju přístup, i když názory některých institucí leckdy hlava nebere
Tuhle knihu by si povinně měli přečíst všichni ministři školství/minulí, současný i budoucí/ a zaměstnanci ministerstva.
Nevím co bych víc měla napsat, to musíte číst sami.
Autorka nás okamžitě přenese do svého světa, který je bohatý, krásný, barevný, laskavý a jemný i složitý, tvrdý a krutý. Její pravdivost "nevěděla jsem" a upřímnost v hledání cesty je inspirací pro každého ať pedagoga nebo jen rodiče. Ať speciálního nebo "obyčejného";)
Každý může najít inspiraci pro kontakt s dětmi i sám se sebou!!
Díky Torey. Snad přece jen někdo ještě v Čechách něco vydá, když prý Portál už neplánuje. . .
Najít obětavou a empatickou učitelku není snadné. Ani v případech dětí, které jsou buď vinou genetiky nebo nepěkného zacházení odlišné.
Autorka poctivě vykresluje nesnadnou výuku s těmito dětmi. A dělá to s láskou.
Je to o trpělivosti a důslednosti, tuto knihu by si měl přečíst každý rodič.
Krásná a dojemná kniha, která mi ukázala, že jsou mezi námi andělé, autorka je jedním z nich. Po dlouhé době mě rozplakala kniha, dojalo mě, jak to autorka s dětmi umí a každou překážku zvládne využít ve prospěch svých žáků.
Zajímavé je, že inkluze se v USA řešila už v 70. letech. My se ji dneska snažíme pojmout stejně, jako tenkrát v Americe, ale už tady se ukazovalo, že dětem s handicapem (rozhodně nemyslím handicap tělesný!) začleňování spíše škodí. Zákony dělají lidé, kteří si nedovedou představit, jak se cítí děti, které jsou oproti spolužákům pozadu, i když se moc snaží. Doufám, že přijde doba, kdy nám půjde o dítě a ne o zákon...
Nezapomenutelná a skvělá kniha. Plná zajímavých postřehů a myšlenek,ale hlavně mám z té knihy pocit,že děti,ať zdravé nebo se spec.poruchou nás dospělé někdy dokáží svým vnímáním světa,lidí,okolí,pocitů..atd. naučit víc než by se na první pohled zdálo. Jsou přímější.
Zcela mimo svou profesi se již déle snažím proniknout do problematiky handicapovaných lidí, autistických dětí a podobně. Nedařilo se. Teprve nedávno jsem poznal dobrou vílu, která mě ukázala cestu. Také tím, že mě navedla na Torey Hayden a její dílo. Zatím jsem přečetl jen Sebranku. Ale jedním dechem, jinak to ani nešlo. Obraz soukromého života spisovatelky, zacházení se zraněným autistou v nemocnici, lpění na školních osnovách, to jsou jen některé detaily, které se mi vryly nesmazatelně do paměti... A naproti tomu obraz toho, čeho lze dosáhnout trpělivostí a citlivým přístupem. Ale i průnik do současnosti, když si člověk uvědomí, jak málo se pro "zvláštní" děti a pro handicapované lidi vůbec dělá. Že nebýt dobrovolníků, kteří jim pomáhají, byl by jejich život o hodně horší.
Děkuji T. Hayden za její knihu, budu pokračovat četbou dalších.
Děkuji kamarádce E., že mně tuto autorku ukázala a vůbec, že mě přivedla na tuto cestu, i když dál už musím jít, bohužel, sám.
Štítky knihy
psychologie speciální pedagogika podle skutečných událostí psychoterapie dětí a mládeže
Autorovy další knížky
2008 | Spratek: Příběh dítěte, které nikdo nemiloval |
1994 | Divná Jadie |
2009 | Dračice a mazánek |
2015 | Tichá holka |
2012 | Tygřice |
Velmi závažné téma a určitě velmi náročné na zpracování. To se autorce moc povedlo a čtenář se s hlavními hrdiny lehce sžívá. Obrovská úcta autorce za její práci v této oblasti. Co mě trochu zaráží je ale určitá bezradnost v některých případech, především hlavní dětské hrdinky. Žádné světýlko na konci tunelu, což potvrzuje i závěrečný doslov. Snad věda za těch 40 let od napsání knihy pokročila dál.