Sedem sestier

Tuhle knihu jsem nemohla sehnat, tak jsem si říkala, že si ji odstraním ze seznamu Chystám se číst, ale nakonec jsem ji našla v knihovně a jsem ráda, že jsem si ji přečetla. Příběh nebyl černobílí. Prvních asi 150 stran se četlo krásně, pak to bylo trochu předvídatelné. Kniha mohla odpovědět i na další Maiiné otázky tak třeba v dalším díle.

09.04.2021

(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY A ÚVAHY, KTERÉ MOHOU BÝT SPOILERY !!!

Knížku jsem začala číst díky DK a vysokému hodnocení a už ze začátku jsem měla problém se začíst. Styl autorky mi přišel těžkopádný a rozvláčný, jen popis událostí kolem úmrtí otce mi přišel neskutečně zdlouhavý a do čtení jsem se musela nutit. To mi vadilo tolik, že jsem začala škarohlídsky sama sebe upozorňovat na různé chyby a asi si kvůli tomu příběh náležitě nevychutnala. Jeden příklad za všechny: Hlavní hrdinka vstane, jde se umýt, oblékne se, dá si snídani, pak se jde projít, brouzdá se vlnami a pískem, jde zpátky, zajede něco zjistit, je rozrušená, bolí ji hlava, jde se vyspat, vzbudí se za dvě hodinky, pořád je ještě tentýž den (ač se zmatený čtenář domníval, že už proběhla noc), nají se, vypije si víno, oblékne se, někam jde... Úmyslně to vulgarizuji, ale místy to bylo vyčerpávající. Kdyby autorka nebyla tak podrobná, knížka by byla svižnější a líp se mi četla. Dokážu proto pochopit ty, kteří se dali odradit už na začátku čekáním a nevědomostí, než se do Atlantidy sjedou všechny sestry. Nemluvě o tom, že některé nejsou líčeny zrovna dvakrát sympaticky, což může odrazovat též.

Příběh (a nápad) jako takový byl zajímavý, i když bych správně měla napsat, že šlo o příběhy dva. Jeden ze současnosti, který začíná smrtí adoptivního otce a pokračuje osudy nejstarší dcery, druhý z minulosti, do níž se Maia vydává, aby zjistila, co je zač a jaké byly okolnosti její adopce. Přidávám se k těm čtenářům, kterým historická linka přišla zajímavější než současnost. Mně navíc velice škodilo, že jsem skeptik, kterého vycvičily jiné již přečtené knihy (a nejen detektivky), takže dokud nevidím tělo, nevěřím, že někdo zemřel. Kolem "taťky Soli" je tolik náznaků, nemluvě o tom, že sama autorka v doslovu hovoří o sedmé knize, že bych dala ruku do ohně za to, že je naživu a celé to byla jedna velká, zřejmě promyšlená, habaďůra sledující dcerám (a čtenáři) zatím neznámý účel. Asi právě tohle má být onou avizovanou skrytou a tajemnou linkou prostupující všechny díly?

Maia: Samotná vypravěčka mi moc k srdci nepřirostla, její tajemství jsem vytušila poměrně brzy. Z hlediska kompozice příběhu byly na mě dlouhé pasáže týkající se úmrtí otce a "pohřbu" i poznávání Ria. Její pátrání po příbuzných bylo popisováno snad den po dni hodinu po hodině. Kdykoli dostala nějakou indicii, namísto, aby po ní hned skočila, dala si time out, zdřímla si apod., než se do toho pustila. Pak se to rozjelo, aby se to s další indicií zastavilo. Maia se do Ria vypravila najít své biologické rodiče a zjistit okolnosti své adopce, a tohle vše najedou ustoupilo do pozadí před příběhem její prababičky. Ne, že by nebyl zajímavý, ale propojení na současnost trochu kulhalo. Navíc jsme se toho dozvěděli hodně o Bel, ale žijící babička i matka byly nakonec ošizeny na pár desítkách stran, matka asi na třech, takže to, co Maia vlastně jela zjišťovat, se smrsklo na jakési resumé. Tahle nevyváženost mi vadila asi nejvíc a ubírám jí za to na hodnocení. Stejně tak linka s Fabianem mohla být rozvedená víc, klidně zde mohlo být více paralel na Bel a Laurenta. Skoro jsem měla pocit, že autorka chtěla prodat hlavně příběh Isabely, Maia jí k tomu udělala jen jakýsi úvod a kulisu. Škoda, protože nápad šesti / sedmi adoptovaných dětí, pohádkově bohatého a milujícího nevlastního otce o němž vlastně ani po přečtení nevíme nic, a odhalování vlastní minulosti každou z dívek, je velice zajímavý.

Bel: Budu-li cynická, byla to vlastně čítanková romance a příběh lásky, která byla díky původu a společenským poměrům obou aktérů od počátku odsouzena k zániku. Ale uznávám, že se to četlo moc hezky. A i když bylo jasné, že Bel ve Francii nezůstane, ani že pak neuteče s milencem, přesto jsem místy doufala, že přece jen vezme osud do vlastních rukou. Docela by mne zajímalo, jak by se její život vyvíjel dál, kdyby ho autorka tak rychle neukončila, a přiznávám se, že setkání Laurentem s vlastní dcerou, která ho ovšem považovala za cizího člověka, mě dojalo.
Okolnosti kolem stavby sochy, která je symbolem města, byly jistě zajímavé a oceňuji, že si s tím autorka dala takovou práci. Mne tedy extra neoslovila ani Paříž ani Rio, ale uznávám, že problém je ve mně :-). Když nic jiného, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých faktů.
Opět si zřejmě domýšlím až příliš, ale je tu někdo, kdo si nemyslí, že ten zachráněný sirotek je taťka Sůl? (Jen nevím, zda to sedí věkově, byla jsem líná propočítávat věk aktérů, který byl zmíněn.) V tomto ohledu jsem nespokojená, protože postava sirotka, stejně jako Beliny přítelkyně, byla pro děj důležitá a nechce se mi věřit, že by ji autorka jen tak odložila a pustila se do jiného příběhu. Co kdyby měl taťka Sůl informace o narození Maiy právě od té kamarádky, co začala studovat na zdravotní sestru? Pokud by on byl zachráněným dítětem, mohli se klidně v Paříži setkat a navázat nějaký osobní vztah. Jediné, co jsem si nevydedukovala, je osoba ženy přítomné při vyzvednutí odloženého dítěte. Marina? Nebo někdo jiný? Právník toho sice hodně ví, ale (zatím) nepověděl.

Přiznávám, že přes skepticismus a hledání much jsem si nakonec příběh docela užila a probudil ve mně zvědavost na další knihy. Jen se bojím toho rozvláčného tempa, protože dle nahlédnutí do komentářů k 2. dílu jde o autorčin rukopis. Nuž uvidíme, zatím mám co číst, ale třeba pak dám zvědavosti průchod a prokoušu se až k Elektře a číslu 7.

04.04.2021

Citlivý a dojemný príbeh.

Rozhodne jeden z tých, ktorý si zapamätáte.

Zamilovala som si Rio a veľmi som si obľúbila Maiu. Chápala som ju. Prežívala jej strach, obavy a tajné túžby.
Ale aj som sa s ňou tešila a držala jej palce pri pátraní po jej minulosti.

Mnoho mi zostalo záhadou a aj Maii. A verím, že na konci série sa ešte veľa veci postupne dozviem.

Minulá linka v tejto knihe bola dobrá.
Káva, rodiny s dobrým menom,očakávana svadba, stavba sochy Krista v Riu, bohémsky Paríž, umenie a roky 1927 - 1929.

Miestami som hltala každú stránku a miestami to bolo také oddychové. Tá súčasna linka v tejto knihe mi učarovala viac ❤️.
Niektoré osudy postáv mi zlomili srdce, niektoré jednoducho dopadli, ako dopadli.
Neviem sama, čo by som robila ja a ako by som sa zachovala...

Príbeh je tu opäť ako jeden celok úžasný, nádherný.

Láska.
Láska k rodine, mestu, histórii, umeniu.
A láska k sebe, ktorá bola občas dosť potláčaná.

Rio ma očarilo.
A hneď som mala chuť zájsť na fazendu, kde sa Izabela a jej matka cítili tak skvelo, prechádzať sa po pláži a okúpať sa v oceáne s obrovskými vlnami...
A večer si obliecť krásne šaty a ísť do baru, kam zobral Floriano Maiu a sledovať s priateľmi sambu a tú radosť so života. A možno si aj zatancovať.

Och, áno. Som snílek a milujem, keď ma nejaký príbeh natoľko očarí. A tento to dokázal.

Popri čítaní tejto knihy som vypila veľa šálok čaju - English Breakfast od značky Twinings.
Ľúbim tento čierny čaj a toto je pre mňa vždy také krásne spojenie s hrdinami - hrdinkami ❤️, keď tam pijú “môj” čaj ;) , určite chápete ako to myslím.

Lucinda Riley má dar. Má dar písať a mne, ako čitateľke jej románov učarovala.
Ďakujem za jej knihy a príbehy.

Som jednoducho romantická duša a užívam si čítanie.

20.03.2021

Moc čtivá a laskavá knížka. Krásné, i když smutné osudy. Zajímavé náznaky na další díly.
Začátek se smrtí otce byl dost zvláštní, tajemná smrt a pohřeb, dost nepravděpodobné, ale do této knihy se asi hodí.
Doporučuji.

09.03.2021

Nádherná kniha. Ja viem, že pre niekoho možno príliš jednoduchá a ženská, ale mne úplne padla do nálady a krásne som si pri nej oddýchla, pocestovala a niečo sa o Bazílii dozvedela. Chytila ma za srdce a už sa neskutočne teším na pokračovanie. Niekedy kúpu nejakej knihy po prečítaní ľutujete, ale toto nebude ten prípad :) Tak nejak cítim, že po tejto autorke budem siahať keď budem potrebovať pohladiť po duši :) Odporúčam

07.03.2021

Kniha sa mi naozaj velmi pacila. Po tomto zanri siaham menej,o to viac som bola prekvapena,ako sa mi pacila. Zaciatok mi prisiel riadne divny a rozmyslala som,ze to ani citat nebudem, tatko Slany, divna smrt,divny pohreb,zvlastny clovek,zvlastne adopcie,...a potom prislo Rio, Francuzsko...minulost aj sucasnost...a uz to slo :). Velmi sa mi pacil pribeh Izabely, aj pribeh najstarsej sestry Maie,hoci viac slo o jej korene a o Izabelu. Citala sa rychlo a dobre,vtiahla ma do deja a nevedela som prestat,kym sa nedozviem,ako to skoncilo. A v istych castiach to neskoncilo az takym happy endom ako som cakala. Napriek tomu nelutujem a tesim sa na pribeh dalsej sestry.

03.03.2021

Knihu som pocuvala ako audioknihu.. interpretaciu urobila zuzka kapralikova.. velmi krasne.. krasny pribeh z netradicnrho prostredia ria de janeira sympaticke postavy.. velmi sa tesim na dalsie diely

28.02.2021

Romantika a možná červená knihovna, už vidím tu telenovelu. Ale to ale vůbec není kritika. I tenhle žánr se dá napsat dobře. Zamotané osudy, srdceryvné příběhy, láska, tajemství, to vše v téhle knížce čtenář či posluchač najde. Zajímavé bylo propojení se vznikem sochy v Krista v Riu. V příběhu z minulosti za zmínku stojí i srovnání upjatého života smetánky v Riu a uvolněnější bohémské Paříže.

Další díly si nenechám ujít, nejen proto, že asi budou zajímavé i osudy dalších sester. Jsem zvědavá, jestli se vyjasní některé záhady související s adopcí nejstarší sestry. Mám jedno podezření a zajímá mě, jestli jsem se nespletla.
Posloucháno jako audiokniha,

27.02.2021

Moje první kniha od této autorky a musím říct, že podle hodnocení jsem čekala daleko víc a především začátek byl pro mě těžký oříšek. Těžko uvěřitelné prostředí a situace.
Ale s výpravou Maiy do Brazílie se to zlepšilo, linka začala nabírat dobrý směr a romantický příběh na pozadí reálných historických skutečností se mohl rozvinout. I současná linka nebyla špatná. Druhou půlku knihy jsem už četla s opravdovým zájmem a celkově hodnotím dílo jako zdařilé. Nejvíc se mi líbily odkazy na skutečná místa, známé osobnosti a události. Popis života v Riu a Paříži byl poučný a pohled na život mladých žen z lepší společnosti zajímavý.
Po druhém dílu sáhnu za nějaký čas.

24.02.2021

Romantická, čtivá knížka pro ženy

22.02.2021

Od autorky jsem četla již Levandulovou zahradu a zaujal mě styl jejího psaní - nemám totiž ráda příběhy, které jsou vyprávěny retrospektivně (že děj příběhu skáče do různých časů), ale Lucinda Riley to umí napsat tak, že dějové linky na sebe perfektně navazují a vy tak nemusíte mít strach, že zapomenete předchozí děj.
Sedm sester je začátek série o šesti? adoptovaných sestrách, kterým zemře otec a každá z nich dostane dopis, ve kterém jsou indicie k nalezení jejich původní rodiny. Takže co díl, to příběh sestry.
Sedm sester vypráví příběh nejstarší ze sester, kterou její minulost jí přivede až do Ria... a to jak současného tak i minulého.
Velice příjemný román pro ženy, při jehož četbě se nejednou zasníte a budete mít rázem chuť se vydat do Ria :-)

20.02.2021

Aj keď som si podľa popisu myslela, že toto absolútne nebude štýlovo kniha pre mňa, konalo sa prekvapenie a kniha sa čítala veľmi dobre. Teším sa na ďalšie pokračovania.

31.01.2021

Konečne som mala možnosť sa dostať k tejto knihe. Predsa len mám všetkých 5 častí, co vyšli a veruže som sa od knihy nemohla odtrhnúť.

Príbeh rodiny a dcér, adoptivnych dcér výnimočného muža, ktorý z nich vychoval naozaj skvelé ženy za pomoci Mariny, ktorá bola presne ba toto najatá a bola pre dievčatá ako ich vlastná matka a tak ich aj milovala, ako vlastné deti.

Prvý príbeh je príbeh ženy menom Maia. Zažila si svoje, ale aj tak sa živí tým po čom túžila. Stala sa z nej prekladateľka. Ako jediná žije v blízkosti svojho otca.
Po jeho smrti je to práve ona, kto to má svojim mladším sestrám oznámiť.

A potom ako sa všetko vyrieši ohľadom otca, dostane šancu vyhľadať svoju biologickú rodinu. Dozvedá sa oveľa viac o svojej rodine a aj sama o sebe. Stretáva muža, pre ktorého pracuje, prekladala mu jeho knihu. A vznikne medzi nimi puto, ktoré je snáď silnejšie ako to, ktoré zažila jej biologická rodina.
Niekedy nám minulosť ukáže, že predsa krv nie je voda.

Silný príbeh, nevedela som do posledných strán, co všetko ešte zažije a dozvie sa o svojej rodine a zistí sama o sebe. Tým sa aj jej život začne vyvíjať, silná Maia, váha, ale nakoniec verí, že si zvolí tú správnu cestu.

Vrelo odporúčam tým, čo majú radi silné príbehy a tajomstvá či záhady, ktoré treba vyriešiť.

27.01.2021

Príbeh o najstaršej zo siedmych sestier je vynikajúco prepracovaný, človeka vtiahne a nepustí. Dávno sa mi nestalo, že by ma príbeh takto "rozcítil". Veľmi ma bavilo ako sa autorka opierala o fakty a reálne historické postavy. Vrelo pri čítaní odporúčam si do pozadia pustiť skladby, ktoré sa v knihe spomínajú, atmosféra dostane úplne iných rozmerov.

11.01.2021

Ach Rio a Paříž dvacátých let. Muselo být úžasné být při vzniku Ježíšovy sochy.
Příběh z minulosti mě opravdu uchvátil, první sestra méně, ale i tak jsem si ji nakonec oblíbila.

20.12.2020

Kniha sa mi čítala veľmi dobre, pri čítaní mi strany plynuli jedna za druhou a to väčšinou takéto knihy nevyhľadávam. Príbeh Maie ma vtiahol a celý čas som jej pri jej pátraní držala palce. Páčil sa mi aj príbeh Isabely, aj keď o trošku menej, na môj vkus bol až príliš romantický a bolo ho tam príliš veľa, viac sa mi páčila súčasná linka, aj keď aj tá mohla byť trošku dobrodružnejšia. Na knihe sa mi tiež veľmi páčilo zakomponovanie histórie, ako sa stavala socha Krista, ktorú dnes každý pozná (aspoň z obrázku :D). Takisto ma veľmi zaujíma príbeh tatka Slaného, čo ho viedlo k tomu, že si adoptoval šesť dievčat (aj keď pôvodne chcel sedem), dúfam, že sa to v ďalších knihách dozvieme. Som rada, že som si knihu nakoniec prečítala a už sa teším na príbeh ďalšej sestry, do ktorého sa snáď čoskoro pustím.

17.12.2020

Čtivé a zajímavé i pro mne, která romány pro ženy moc nečte - ocenila jsem hlavně to, že autorka spojila svou fantazii s reálnými událostmi a postavami z minulosti (Google pomohl a překvapil). Více mne zaujal příběh z minulosti, ale možná to bylo tím, že konec v přítomnosti byl už méně propracovaný. A ta záhadná linka, která se vine všemi díly, je třešnička na dortu. Ráda se pustím do dalších dílů.

13.12.2020

Pekný ženský román s prelínaním minulosti a súčasnosti. Určite sa pustím do ďalšieho dielu.....

05.12.2020

Čte se to moc krásně, ale je to až příliš velký doják a červená knihovna, abych to mohl lépe ohodnotit. Pravda je, že jsem místy brečel jako želva :-) Musím se vrátit ke Chrisu Carterovi tam nic podobného nehrozí ...