Sedm let v Tibetu
Heinrich Harrer
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34915/mid_sedm-let-v-tibetu-KNw-34915.jpg
4
513
513
Kniha je bezprostředním svědectví Heinricha Harrera (narozen roku 1912) o letech strávených v Tibetu. V roce 1939 byl členem horolezecké expedice na Nangá Parbat a krátce po vypuknutí druhé světové války byl internován v britském zajateckém táboře poblíž Karáčí, z něhož se mu podařilo uprchnout. Dlouhé měsíce putoval o hladu ledovými pustinami, až po mnoha dobrodružstvích dorazil do Lhasy. Tím se mu splnil celoživotní sen, ocitl se v Tibetu, tajemném horském státu v klínu Himaláje. Postupně se dokázal naučit žít v zemi ovládané zvláštní symbiózou církevní a světské moci a proniknout do složitého filosoficko-teologického systému, v němž si kláštery, hlavní centra moci, uchovávaly vliv na soukromý i veřejný život. Jeho působení ve Lhase bylo pro samotnou zemi velkým přínosem: zvelebil a rozšířil potálské zahrady, zavedl ve Lhase elektřinu, postavil přehradu a hlavně seznamoval mladého dalajlamu, jehož přítelem a rádcem se stal, se západním světem. V roce 1983 se do Lhasy znovu navrátil.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2010 , AcademiaOriginální název:
Sieben Jahre in Tibet, 1953
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi moc líbila, je poznat, že autora velice ovlivnila zdejší kultura a krajina. Ve většině případů nemám ráda popisné pasáže, ale zde jsem poctivě četla bez přeskakování. Určitě doporučuji si přečíst v rámci obecného přehledu.
Zvažuji ještě přečíst jeho další knihu Návrat do Tibetu.
Možná se mnou nebude někdo souhlasit, ale pro mě Sedm let v Tibetu není kniha k ... souvislému čtení ... Zjistila jsem, že mi vyhovuje ji číst po "pár" stranách denně ... Což nijak neovlivnilo mé hodnocení, protože to je 5* a kdyby byla možnost hodnotit 10*, bude hodnocení 10* :) Upřímně jsem nikdy cestopis nečetla, není to typ knihy, která by mě lákala, ale po přečtení Sedmi let v Tibetu už se nebudu jejich čtení tak bránit. Osobně mi styl jakým je napsaná naprosto vyhovoval a jsem nesmírně ráda, že jsem překonala vlastní nechuť a začala číst knihu, kterou jsem se domnívala že přečíst nedokážu.
Opravdu krásně napsaná kniha. Začátek mě překvapil svojí dobrodružností, tím mě kniha ihned vtáhla do děje.
Styl psaní nemusí být pro každého, ale vzhledem k tomu, že se jedná o cestopis, mi to nevadilo.
Putování přes Tibet do Lhasy se mi líbilo a s občasnou pomocí strýčka Googla jsem místy procházela spolu s autorem. V hlavě se mi tvořily typické tibetské výjevy (přiznávám, občas dost zidealizované).
Vysoce hodnotím popis všech okolností cesty - radost, bolest, okouzlení přírodou i netečnost k ní v závislosti na aktuálním rozpoložení. Strach, neočekávaně lehké rozuzlení problému nebo naopak neúspěch, hlad a zima, únava, trable se zvířaty (občas poněkud komické).
Oceňuji příhody s místními lidmi, popis jejich myšlení a běžného dne.
Část ze Lhasy pak krásně vykresluje každodenní život Tibeťanů i jejich slavnosti, dále se čtenář dozvídá o náboženství, pokrmech, zákonech, léčení atd.
Knihu mohu doporučit všem, kteří jsou fascinováni Tibetem. Pro mě osobně to byl jeden z mála cestopisů, který jsem četla a tak mi občas trochu táhlý děj vůbec nevadil - přece jen, autor chtěl čtenáře seznámit s Tibetem a Tibeťany, nechtěl vykreslit román s umělými zvrtay a absurdnostmi - s touto myšlenkou by se podle mě mělo k dílu přistupovat.
Zpočátku zajímavá kniha, která provází čtenáře únikem ze zajetí, cestou přes Himaláje a příchodem do Svatého města. Zde dochází k detailním popisům života ve Lhase, které jsou chvílemi zbytečně dlouhé a nudné. Závěr opět navrací původní poutavost.
Náhled do života na střeše světa - ANO, akce a spád - NE.
Kniha je to krásná, ale film byl po pravdě řečeno o chlup lepší. I tak dávám plný počet bodů, protože si to kniha zaslouží.
Pro mě je to nádherná a pravdivá kniha o kráse Tibetu a poznávání tamní kultury. Je zde zachycena zlomová doba, která je neopakovatelná a pan Harrer ji podal jemně, klidně, odevzdaně a krásně čistě..
Nečekejte beletrii, je to zkrátka "cestopis a deník" jednoho člověka, který neměl potřebu si nic přikrášlovat. Film jsem viděla jako první (když mi bylo nějakých 13, 14 let) a nadchl mě tak, že jsem se pídila po knize a dopídila jsem se k ní až ve svých 19 letech, kdy mě naplno strhla. Vracím se k ní velmi ráda, je to jako poslouchat dědečkovy vzpomínky...
Na knihu jsem se docela těšila ,ale musím s lítostí konstatovat, že pro mě je zklamáním. Kdyby se zpracování chopil spisovatel jistě by to byl trhák . Takhle je to jen lepší slohová práce. Útěk z tábora, chycení , nový útěk z tábora , nekonečné putování , obavy z nového chycení , putování , zima , hlad a konečně Lhasa . A pro mě konec cesty .
Prostě mě styl psaní nezaujal a tak jsem knihu nedočetla .
Pokud to začnete číst a nebude Vás to bavit, tak přeskočte první třetinu knihy. Jako vážně. Nalistujte až tu část, kdy dojde do hlavního města Tibetu Lhasy. Pak je to super. Tak super, že začnete řešit, jak vlastně proběhl vpád do Tibetu Číňany a co se stalo s Dalajlámou a tak.
Takže doporučuju a vůbec se nestyďte na začátku listovat dopředu dokud Vás to nezačne bavit. Podle mě je pořád lepší si přečíst část knihy než jí celou po pár stránkách zahodit.
Pohled evropana na Tibet i celou jeho problematiku. Velice zajímavá a poutavá kniha, která vám zemi tak odlišnou od té naší přiblíží. Tomuto tématu se věnují mnozí, málokdo z nich ale prožil v této zemi tak dlouhou dobu, aby mohl říci, že ji skutečně poznal. Rozhodně doporučuji.
Pro milovníky cestopisů jistě zajímavá kniha. Já jsem ale čekala více dobrodružství a více dramatičnosti, takže jsem trochu zklamaná. Pokračování už číst nebudu.
Zajímavá kniha, pokud se chcete něco dozvědět o zvycích v Tibetu, já ale v tomto případě dávám přednost televizním dokumentům. Pro mě osobně byla kniha dost nudná.
Viděla jsem dříve film a lákalo mne si přečíst literární předlohu, přestože autor není spisovatelem z povolání. Asi je to tak, že když někdo prožije něco, co ho velmi ovlivní,ovlivňuje i vyprávnění o tom. A prožít několik let na střeše světa a dokonce vedle mladého Dalajlámy muselo být silným prožitkem. Proto i kniha byla silným čtením.
Mám doma takovou malou prosklenou knihovnu a tam mám všechny skvosty, které jsou mi nejmilejší. A mezi nimi je i tato kniha. Prostě skvost, co na to říci.
Už jen to, co Heinrich Harrer - jako horolezec - překonal a pak.. je blízkým přítelem Dalajlamy..
Tohle je vlastně poprvé, kdy jsem si po shlédnutí filmu řekla: Ano, tuhle knihu chci mít. A také jsem hned šla a knihu si koupila.
nádherný životní příběh sepsaný do skvělé knihy.. jedna z nejlepších knih ever..
Kniha se mi moc líbila. Viděla jsem dříve i film, knížku jsem ale četla až nedávno. Je psaná více "sušše", ale je moc zajímavá. Je to kniha autobiografická, autor popisuje svoje zážitky, v knížce je hodně informací, takže člověka i obohatí o nové poznatky a souvislosti. Moc pěkná kniha, která mě zaujala a po ní jsem si ještě přečetla volné pokračování "Návrat do Tibetu."
Velice zvláštní "historický cestopis" popisující skutečnou část autorova života v období souvisejícím s druhou světovou válkou. Mne knížka zaujala a rád se k ní vracím.
Je to literatura faktu. Suchá a faktografická. Cesty a situace se často opakují, protože je to pravdivý příběh a ne dobrodružný román. Když jsem to takhle brala, dostala jsem přesně to, co jsem čekala a moc se mi to líbilo.
Ovlivněna filmem jsem čekala zábavnější čtení, ale sám autor v úvodu předesílá, že není zkušený spisovatel, proto se bude držet holých faktů. A tak to je, byla to dřina dočíst všechny anabáze s opakovanými útěky až do pobytu ve Lhase, kde už to bylo malinko stravitelnější. Jako literatura faktu velmi cenné včetně mapky pochodu, proto hodnotím poměrně vysoko.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) buddhismus Tibet Čína náboženství zfilmováno Himálaje autobiografické prvky dalajláma horolezci
Autorovy další knížky
| 1998 |  Sedm let v Tibetu |
| 2002 | Bílý pavouk |
| 1991 |  Návrat do Tibetu |
| 1967 | Přicházím z doby kamenné |
| 1973 | U jezera blaženosti |
Smutné ????