Sedm let v Tibetu
Heinrich Harrer
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34915/mid_sedm-let-v-tibetu-KNw-34915.jpg
4
513
513
Kniha je bezprostředním svědectví Heinricha Harrera (narozen roku 1912) o letech strávených v Tibetu. V roce 1939 byl členem horolezecké expedice na Nangá Parbat a krátce po vypuknutí druhé světové války byl internován v britském zajateckém táboře poblíž Karáčí, z něhož se mu podařilo uprchnout. Dlouhé měsíce putoval o hladu ledovými pustinami, až po mnoha dobrodružstvích dorazil do Lhasy. Tím se mu splnil celoživotní sen, ocitl se v Tibetu, tajemném horském státu v klínu Himaláje. Postupně se dokázal naučit žít v zemi ovládané zvláštní symbiózou církevní a světské moci a proniknout do složitého filosoficko-teologického systému, v němž si kláštery, hlavní centra moci, uchovávaly vliv na soukromý i veřejný život. Jeho působení ve Lhase bylo pro samotnou zemi velkým přínosem: zvelebil a rozšířil potálské zahrady, zavedl ve Lhase elektřinu, postavil přehradu a hlavně seznamoval mladého dalajlamu, jehož přítelem a rádcem se stal, se západním světem. V roce 1983 se do Lhasy znovu navrátil.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2010 , AcademiaOriginální název:
Sieben Jahre in Tibet, 1953
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha, hlavně pro mě milovnici Tibetu a celkově Dálného východu...
Četla jsem jí ale velmi dlouho :/ Není bohužel napsána moc čtivě, je vidět, že autor není spisovatel.
Brzy se vrhnu na film :)
Myslím, že díky své zvídavosti ohledně Tibetu jsem k této knize poněkud mírnější, než kdyby jí nebylo. Námět je ohromně zajímavý, jedinečný a o to více fascinujícíc tím, že je autentický. Ale bohužel je na stylu vypravování znát, že autor není vyloženě spisovatel. Bylo to dle mého názoru dost popisné, nedovedlo to ve mně vyvolávat jiné pocity, než zaujetí fakty. Ale faktograficky je to ohromně zajímavé dílo, to nepochybně.
Na tuhle knihu jsem náhodou narazila v knihovně a řekla jsem si, že to zkusím.. neviděla jsem film, o knize jsem nic neslyšela.. naprosto mě překvapila, pohltila a rozšířila mi obzory.. pěkná kniha
Děj příběhu, který (myslím si) dnes už prakticky nemůžeme zažít, navíc z kouta světa, kam se ne každý podíváme. Kniha má exotickou atmosféru, cítím se jejím přečtením kulturně obohacen. Jedinou vadou pro mě je skutečnost, že určité stránky se poněkud vlekly. Určitě ale stojí za přečtení, obzvlášť milovníci cestopisů a cestování si přijdou na své.
Nikdá jsem si nepomyslel, že bych se pustil do čtení cestopisného románu. A že by mne snad i mohl bavit? Taková myšlenka kolem mne ani neproletěla.Nu a tak oznamuji, že jsem četl, přečetl, líbila se a bavila mne. Poznat kouty vzdáleného Tibetu v letech během druhé světové války bylo naprosto ohromující. A tak teď pomýšlím na to, že bych jednou rád poznal nějakého tibeťana, tibeťanku, dalajlámu.. prostě člověka s takovou náboženskou mentalitou. Konec bezdůvodného opovrhování cestopisy, hurá na výlety do světů, kam se fyzicky zřejmě nedostanu.
Děkuji ti Henrigu, žes vyškolil také mne!
Němec se za 2. světové války dostane na úprku před britským zajatectvím do Tibetu, o kterém v té době v Západním světě nikdo moc nevěděl. Harrer popisuje 7 let překvapení a poznávání této unikátní kultury.
Dobře napsaná kniha. Jak už to tak bývá zfilmovat se dá pouze část knihy, proto by si ji měl přečist každý koho láká dovědět se o Tibetu něco vic. O tom jak utikaly před "tibetskými cikány", zvláštni zvyky tibetanů nebo o tom co vše může být v Dalajlamově paláci.
K téhle knize mě dovedlo několik náhod - nejdříve jsem si knihu půjčila z knihovny, ale vůbec jsem se k ní nedostala a musela ji vrátit, abych neplatila upomínku. A potom jsem prošla kolem televize, kde mě zaujal zajímavý film. Netušila jsem, jak se jmenuje, ale už z děje jsem měla podezření, že to znám. A nakonec mi knihu do ruky přihrála další náhoda, kdy mělo nakladatelství Academia zajímavé slevy, takže jsem neodolala a knihu teď dokonce vlastním.
Je to jedna z perel mé skromné knihovničky. Dalajlama je pro mě vzor, osobnost, která mě nikdy nepřestane bavit, takže mě příběh Heinricha Harrera neskutečně zaujal. Vědomí, že člověk ještě ve dvacátém století narazil na místa, která byla pro většinu lidí neznámá a vlastně neprobádaná... tak nějak to pohladilo moji duši dobrodruha.
Byla jsem ale mírně zklamaná, protože jsem se těšila, že se dozvím více o vztahu Heinricha a dalajlamy, ve filmu bylo tomuto tématu věnováno mnohem více času. Ale na druhou stranu kniha poskytla o tolik více informací o zvycích a mentalitě Tibeťanů, že to moje zklamání dokonale vyvážilo.
Známější bude nejspíš filmová adaptace, ale Harrerova kniha určitě stojí za pozornost. Narozdíl od filmu je v knize věnováno méně prostou přátelství s dalajlámou, ale není to nijak na škodu, i když by bylo jistě zajímavé, kdyby se o tom víc rozepsal. Harrer popisuje útěk z internačního tábora v Indii, kam se dostal po vypuknutí 2. světové války, pokračje strastiplnou cestou Tibetem, často ve výškách nad 5 000 m. n. m., přičemž musel odolávat silným mrazům a neodstatku potravy. Cesta to byla vskutku drsná. Poslední část knihy je věnována pobytu ve Lhase. Ačoliv nebyl Harrer nijak excelentním spisovatelem, přesto napsal velmi zajímavou a poutavou knihu.
Pri čítaní tohto dokumentárne písaného príbehu, som miestami nechcel uveriť, že to dokázali naozaj celé prežiť. Zvlášť v prvej polovici . Utekajú a putujú krajinou. Je pre mňa až nepochopiteľné ako sa to dalo celé absolvovať a nezahynúť. Druhá polovica miestami trochu slabšia, ale pasáž o učení dalajlámu a jeho útek ma znovu vrátil tam kdesi do ríše snov a fantázie ktorá sa naozaj stala.
Ačkoliv psaná jednoduchým strohým stylem, kniha mě naprosto pohltila. Myslím, že se jedná o velmi poučný cestopis, který se na Tibet dívá nejen z pozitivní stránky, ale popisuje i množství jeho nedostatků. Velmi mě překvapilo, jak málo má společného se stejnojmenným filmem.
O celé knize a povaze autora vypovídá nejlíp tenhle malý úryvek:
Tady je měřítkem rychlosti tempo jaka, stejně jako tomu bylo před tisíci lety. Byl by Tibet šťastnější, kdyby se to změnilo? Již postavení silnice do Indie by beze sporu o mnoho zdvihlo standart národa. Do země by však vtrhlo ,,moderní tempo“ a připravilo by ji o klid a volný čas. Národu se nemohou vymoženosti vnucovat, pokud ještě neodpovídají stupni jeho vývoje. V Tibetu mají pěkné přísloví: ,,Kdo nezačal v přízemí, do pátého patra Potály nevystoupí!“
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) buddhismus Tibet Čína náboženství zfilmováno Himálaje autobiografické prvky dalajláma horolezci
Autorovy další knížky
| 1998 |  Sedm let v Tibetu |
| 2002 | Bílý pavouk |
| 1991 |  Návrat do Tibetu |
| 1967 | Přicházím z doby kamenné |
| 1973 | U jezera blaženosti |
Velmi dobrá kniha !!! ale asi prvá a jediná khina ktorú prekonala filmová adaptácia !!! V knihe síce bolo toho opísaneho viac ale film mal podľa mna lepší spád !