Atlas: Príbeh tatka Slaného
Lucinda Riley
Sedm sester / Sedem sestier série
< 8. díl
Nezabudnuteľný záver čitateľsky mimoriadne obľúbenej série Sedem sestier – príbeh záhadného tatka Slaného. V roku 1928 sa ujala chlapca na pokraji smrti láskavá rodina. Skromný, predčasne vyspelý a talentovaný chlapec vyrastá v mladého muža, navštevuje prestížne konzervatórium v Paríži, zaľúbi sa a takmer zabudne na hrôzy prežité v detstve, o ktorom nikdy nehovoril. Dal však sľub, ktorý musí dodržať. Nad Európou sa hromadia mraky, nik nie je v bezpečí. A on vie, že prichádza čas konať. V roku 2008 sa sedem sestier prvý raz stretáva, aby sa naposledy rozlúčili so svojím tatkom. Práve chýbajúca siedma sestra má kľúč k jeho záhadnej minulosti. Sestry zisťujú, že tatka Slaného takmer nepoznali a jeho skrývané tajomstvá ich všetky ovplyvnia.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2023 , Tatran (Bratislava)Originální název:
The Atlas The Story of Pa Salt, 2023
více info...
Přidat komentář
Tak to bylo krásné zakončení série.Těší mě,že to zčásti dopadlo tak,jak jsem si před lety myslela.Doporučuji
Série završena. Záhady objasněny, občas překvapivě, jindy očekávaně. Začátek knihy (jak je u této série zvykem) se táhl, pak ale naskočila na své obvyklé čtivé tempo. Líbilo se mi připomenutí postav z minulosti minulých knih. Výhodou samozřejmě bylo, že jsem knihy četla docela blízko za sebou, tak jsem si víc pamatovala. Co je asi slabinou série, je její rozvláčnost. Myslím, že všechny knihy by mohly být klidně o třetinu kratší a my ušetřeni některých detailů. Na druhou stranu je to tak napsáno, že člověk nemá tendenci přeskakovat pasáže. Tedy děkuji za tuto sérii, bylo to milé počtení.
Zazvonil zvonec a pohádky je konec...Tak jsem se dostala k poslednímu dílu ságy Sedm sester, kterou za autorku dokončil její syn. Musím říct, že stylově bych nepoznala rozdíl. Obsahově mi tento díl přišel hodně přitažený za vlasy, ale oceňuji, že vše bylo vysvětleno a knížka byla opravdu čtivá. Celá série se mi líbila, nejvíc díl 2,3 a 6.
Ach jo, já vím, že všechno má svůj konec a Otcův příběh je nádherným zakončením celé série ...Nejsmutnější je, že nám tady dole už paní Lucinda nebude dál vyprávět, ale tam nahoře? Kdo ví, třeba začne být pouhým okem viditelná další hvězda Plejád.
Já mohu dát hvězd jen 5, ale za všechny knihy paní Riley, které mně a milionům čtenářů přinesly tolik potěšení ...1000 z 1000.
Ukončenie série nesklamalo, záhady sa odhalili.... Bavilo ma čítať všetky tie príbehy, prelínanie prítomnosti s minulosťou. Príbehy, ktoré sa v poslednej časti prepojili a nevysvetlené sa vysvetlilo.
Bolo to príjemné, oddychové čítanie.
Velkolepé zakončení tohoto nádherného příběhu! Nepoznala bych, že knihu celou nepsala Lucinda. Životní příběh Atlase je skutečně strhující, napínavý, smutný, krásný. Nemohla jsem se odtrhnout! Čtenář se setkává i se spoustou postav, které už v průběhu této série potkal. Některé momenty krásně zapadnou na místo ve své mozaice, nic nezůstane nevysvětleno, nic nezůstane nevyřčeno. Na konci jsem byla dojatá.
Byla to úžasná, strhující, dojemná, smutná, ale prostě nádherná cesta se sedmi sestrami. Můžu říct, že to byla jedna z nejkrásnějších knižních sérií, jaké jsem v životě četla a velice těžce se mi s ní loučí, jsem smutná... ale určitě se k této sérii ještě někdy vrátím.
Nádherná kniha! Pro mne tedy definitivně nejlepší díl a důstojné uzavření jedné z nejlepších sérií, které se mi kdy dostaly do rukou. Opět jsem knihu poslouchala jako audio v němčině a jsem tak trochu smutná, že se příběhy sedmi sester a jejich otce uzavřely. Protentokrát se moc rozepisovat nechci, ale konkrétně zde musím obdivovat, jak se autorce a jejímu synovi, který se při psaní této knihy stal jejím důstojným pokračovatelem, podařilo umně propojit osudy jednotlivých sester a jejich předků s tím, který na svých bedrech nesl táta Sůl. A současně nezapomenout na ani jediný detail - to mne prostě ohromilo! Kromě toho musím přiznat, že mi (často krutý) Atlasův osud nebyl ani zdaleka lhostejný, a proto jsem i místy polykala slzy... Víc už ale opravdu psát nebudu, kniha si plný počet definitivně zaslouží a já pevně doufám, že se k této sérii možná někdy po letech vrátím?
Nejkrásnější díl,ale každý jeden díl byl krásný,i když tenhle poslední už nestihla autorka dopsat,ale její syn to zvládl krásně.Nejkrásnější příběh,který jsem doposud četla,ale celá série je krásná.
Už opravdu poslední díl. Je to rok a půl, co jsem Sedm sester četla a bylo to znát. Postavy mě mátly, naštěstí pan autor přispěchal a vše mi řádně dovysvětlil. Ano, autor. Syn ságu dopsal za zemřelou matku. A musím uznat, že mu to šlo skvěle.
Završení série by si podle mého názoru zasloužilo trochu delší zhodnocení (i od průměrného čtenáře za jakého se pokládám).
Harry Whittaker se podle mě zhostil dopsání/napsání knihy takovým způsobem, že běžný čtenář nemá šanci poznat, že knihu napsal někdo jiný. (jsem zvědav, kam to jednom dotáhne AI...). Za to mu patří velký dík, jsem rád, že série mohla být završena tak mohutným dílem.
Bohužel pro mě už ta změť postav trochu splývala, ale nemá to nějaký vliv na čtivost. Příběh chlapce je skvělý a výborně se čte. Vůbec v celém příběhu se pořád něco děje.
Nicméně nebudu jen vychvalovat do nebes, je třeba si uvědomit, že téměř každá sestra, chlapec se vždy v příběhu dočkala někoho s pomocnou rukou či měšcem, kdo i v těžké době nezištně pomáhala. Třeba jak se vychovatelka vzdá našetřených peněz na stáří ochotně pro výuku Elle, jak si Atlas dojede pro dcerku do Brazílie, ani nenapíše šek pro sirotčinec, a co mě úplně dostalo je že na základě ceny diamantu (desetitišíce eur - to musí být snad chyba překladu na straně 638) se sestry rozhodnou založit charitu. No to jim to trvalo, vedle mají barák za miliony, na kontě spoustu prachů, létají si po celém světě a najednou prozřeli ... a založí charitu. Aby 30 let čekal George na svou lásku a jen tajně ji zpovzdálí pozoroval je podle mě také zbytečně přitažené za vlasy a mohlo býti podáno v románu jinak. A závěrečná návštěva zlosyna na Atlantidě je zcela zbytečná, mohli třeba slyšet v rozhlase společně nějakou zprávu, že převzal ten prokletý diamat apod...
Ale abych nebyl zbytečně přísný, celkově jde o krásnou ságu, dojemnou, kdy slzy ukápnou a výborně sepsanou (i přeloženou). Máme si přát další díl ? (hledání sirotka), nevím po pravdě .... ale přečtu si ho :-)
Stejně dám plný počet hvězd, je to romantická literatura, ne temný thriller.
Při čtení Atlasova deníku jsem měla takovou chuť si znovu přečíst příběhy sester... Časem k tomu určitě dojde.
Kniha je čtivá.
Upřímně, myslím, že syn sérii zakončil důstojně. Lucinda by na něj byla hrdá.
Atlas rozhodně neměl lehký život, ale našel v něm i spoustu laskavosti, kterou se rozhodl opětovat.
Užila jsem si každou stránku. Škoda, že už je konec. A nelituji, že jsem si sérii koupila.
Závěr fajn :) Trochu mě vadilo, že od vydání tohoto dílu uběhl nějaký čas, takže už jsem si nepamatovala všechny příběhy, ale hezký závěr, i to, že se sestry s otcem ještě stihly potkat...tak nějak jsem to tušila od prvního dílu :)
Aj keď sa mi predchádzajúce časti sériu už až tak nepáčili, na túto záverečnú časť som bola veľmi zvedavá. Chcela som vedieť prečo si tatko Slaný adoptoval práve týchto sedem dievčat a čo všetko sa za tým skrýva. A to som sa, samozrejme, dozvedela, aj keď nie všetko bolo pre mňa úplne uspokojivé. V prvom rade aj tatko Slaný má poriadny príbeh. Jeho život vôbec nebol ľahký a častokrát mi ho bolo veľmi ľúto. A ako aj predchádzajúce príbehy, aj jeho bol veľmi čtivý, nepostrehla som žiadnu zmenu písania a to napriek tomu, že knihu dopísal syn autorky a knihu som zhltla za dva dni. A aj keď sa všetko poriadne uzavrelo, predsa len mám nejaké výhrady. Celý čas mi šlo hlavou, že je až príliš veľká náhoda, že práve týchto sedem dievčat bolo daných do rôznych sirotincov a tohto pocitu sa nemôžem zbaviť. Ďalej mi vadili všetky tie tatkove tajomstvá - dievčatá predsa vedeli, že sú adoptované, takže nechápem, prečo toľko zbytočných tajností, mohli vedieť kľudne aj zvyšok tatkovho príbehu, minimálne tie časti, ktoré sa ich priamo dotýkali. Taktiež sa niekedy postavy správali strašne nelogicky. Ale čítanie som si naozaj užila a veľmi sa mi páčila myšlienka, ktorá sa niesla celou knihou. Podarený záver zaujímavej série.
Dlouho jsem přemýšlela, jak knihu ohodnotit.
Její klady - syn tak dokonale napodobuje styl své matky, že vůbec nepoznáte, že to píše někdo jiný. Velmi čtivé. Za to bych bez váhání dala 5*
Přenesla bych se i přesto, že jsem tento poslední díl četla možná po dvou letech, takže mi dalo trochu práce se zorientovat. Budiž. Pořád jsem na 5*
Dokud jsem četla o životě Atlase, který byl dost spletitý a opravdu hoodně bohatý, pořád jsem na 5*
Ale jakmile začal "sbírat" děti od lidí, mnohdy pro něj dost vzdálených, začala jsem váhat. Trochu přehnané a moje hodnocení spadlo na 4*
A úplný závěr, vysvětlení, proč vlastně celý život Atlas utíkal, mě nepotěšil vůbec. Jak si dva 90letí dědci vzájemně vyhrožují a odpouští si, to už byl konec.
Myslím, že člověk po 80 letech vychladne a hlavně - ve věku 90 let se chová už jinak
Tak po dlouhém a těžkém boji jsem dala 4*, protože je to krásně psané, jen ten konec se podle mě moc nepovedl
Série Sedm sester pro mě byla takovým pokusem o čtení romantických knih. Jsem ráda, že se příběh podařilo uzavřít, ale na mě v posledním díle těch nelogičností a náhod bylo moc, i když to asi v tomto žánru je normální. Přečtení série ale nelituju, příběhy Mayi a Star se mi moc líbily, u ostatních jsem spíš byla zvědavá.
Posledny diel serie vobec nesklamal. Kniha poskytla mnozstvo odpovedi na nezodpovedane otazky, ale aj nove zapletky a informacie. Citala sa mi velmi dobre a koniec tiez neurazil. :)
Kniha byla zajímavá, i když tam byly části, které nebyly moc pravděpodobné - hlavně konec.
Ve spoustě postav jsem se ztrácela, protože jsem si už nepamatovala předcházející díly.
Měla jsem obavy, jaká bude poslední kniha, když jí nebude psát Lucida Riley.
Její syn Harry pokračoval ve stejné linii jako jeho matka. Má můj obdiv.
Autorovy další knížky
2016 | Sedm sester |
2015 | Levandulová zahrada |
2017 | Sestra bouře |
2014 | Půlnoční růže |
2012 | Tajemství černé orchideje |
Dočteno. Krásný příběh. Nemuselo to být tak obsáhlé, ale i tak sem to přečetla jedním dechem.