Selfies
Jussi Adler-Olsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/375825/bmid_selfies-gMU-375825.png
4
1363
1363
Případy oddělení Q série
< 7. díl >
Sedmý případ oddělení Q. Vedení kodaňské policie usoudilo, že počet objasněných případů oddělení Q je výrazně pod hranicí očekávání. Prokázat opak dostává za úkol Rose, která se ale propadá do psychického pekla, jehož kořeny sahají hluboko do temné minulosti. Mezitím v kodaňském parku najdou zavražděnou starší paní, šílený řidič zahájí smrtící hon na mladou ženu a jinde se plánují další trestné činy: děje se to bez vzájemné souvislosti, nebo mají případy něco společného? Carl, Asad a Gordon stojí před záhadou dalece přesahující všechny, které dosud řešili. A jejich kolegyně Rose má vážné problémy. Čtveřici chybí jeden člen, a jak se zdá, smůla se jí lepí na paty. Dokážou zabránit zavření oddělení Q a zastavit zabíjení v Kodani?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2018 , HostOriginální název:
Selfies, 2016
více info...
Přidat komentář
Opäť pomerne zaujímavá kniha, hm.... I keď trochu odlišná od predchádzajúcich, ale každý prechádza vývojom, že? No, v podstate sa mi páčila a určite sa nebudem brániť, keď niekde natrafím na ďalšie pokračovanie, ale vyhľadávať ani kupovať to nemienim. Bolo by zaujímavé čítať o Asadovi. Hádam sa k tomu Jussi odhodlá...
Tak váhám, mezi tři a čtyři. Neumím asi přesně říct, co se mi nelíbilo, prostě mi tam něco nesedělo. Asi to bylo na mě moc propojené, i když reálný život je jedna velká náhoda, tady jich na mě bylo až moc.
Přečetl jsem všechny díly o Oddělení Q, ale pořád mi není jasná Asadova skuteční minulost. Myslíte si, že se to někdy dozvíme? Jinak kniha docela dobrá , Adler se čte dobře...
Teda za mne docela zklamání na to , že mi byla doporučena. Na začátku příliš mnoho postav k orientaci vč několika zápletek. Docela jsem se musela nutit, abych knihu dočetla. Neříkám, že byla špatná, ale asi ji jen tak nedoporučím.
Tak tohle bylo selfies akorát tak pro Adler-Olsena. Z této série jsem byla tak nadšená a teď jsem naštvaná. Tohle musel psát snad někdo úplně jiný, 3/4 knihy přemáhání dočíst a zbytek byl chaos. Proč tolik dějových linek? Chvílemi už jsem nevěděla ani jak se jmenuji já, konec to sice trochu napravil, ale celkově bída a utrpení.
P.s. : Koukejte se pane autor v dalším díle pochlapit...;-)
To bylo teda zamotané....ale rozmotalo se, ufff, ještě že tak:-) Ale stejně, Olsen to umí i líp, tak jen za čtyři hvězdy.
Selfies se mi opravdu těžko hodnotí. Těch náhod a propletených vztahů už tam bylo přehnaně a řada věcí byla opravdu dohnána do extrému. Na druhou stranu po Marcovi a Nesmírném se mi Selfies četla mnohem lépe. Možná i díky delší pauze, a protože jsem se na knihu opravdu těšila. Na konci jsem byla opět napnutá jak struna a navíc Asadovy hlášky o velbloudech se nikdy neomrzí. :)
Doufám ale, že v následujících knihách se autor vrátí více ke Carlovi a jeho příběhu.
Tak po pravdě nevím, co si o tomto díle myslet. Rose a její taková temná minulost ? To už asi autor opravdu neví, co vymýšlet. Kde se ztratilo napětí a nemoct přestat číst jako například u Ženy v kleci ?
Mrzí mě to, dočetla jsem, ale docela opravdu zklamání, celkové.
Na mě už trochu moc propojených dějů, trošku překombinované, ale i tak dobré, asi proto, že jsem si hlavní hrdiny oblíbila už z předchozích knih a touto knihou jsem se o nich dozvěděla zase něco víc.
Po delší době jsem se vrátil na oddělení Q. Ke konci knihy jsem měl knedlík v krku a byl v takové tenzi, jako vězeň před propuštěním. Napínavé. Dojemné. Brilantní. Další díl do skládačky osudů...
Ufff, tak tohle byl opravdu boj. Jako naprostá milovnice Adlera-Olsena nechápu, proč tuhle knihu vůbec napsal. První čtyři příběhy oddělení Q jsou pro mě geniální, strhující, s obrovským nábojem. Další dva (Marco a Nesmírný) byly slabší, ale dala jsem jim pořád pět hvězd. U téhle knihy ale nemůžu. Selfies jsou prostě úlet. Shrnula jsem to mamce jako "blábol s naprosto neuvěřitelnou a hloupou pointou", celý děj byl totálně nepravděpodobný, postavy nezajímavé, a to včetně příběhu chuděry Rose... Na mě kniha působí jako zoufalá splácanina, která není ani zajímavá, ani napínavá a bohužel tentokrát ani dobře odvyprávěná.
Hm, hm, hm... Název knížky opravdu otevírá různé možnosti, jak vystavět příběh a moc to tedy neodpovídá tomu, co se skutečně odehrálo. Díl to nebyl ale vůbec špatný. Naopak se událo hodně a ve výsledku to mělo konkrétní výchozí bod. Chápu z toho, že autor možná záměrně postavil tyto příběhy na druhé místo, aby dal prostor Rose a díl od dílu lidštějšímu Carlovi, kterého si prostě nejde zamilovat. Asada netřeba představovat, ale Gordon celkem překvapil. Jen mě tak napadá - co teď budu číst?! :o) Snad bude další pokračování Oddělení Q.
Příběh je tentokrát postaven na ženách. Rose a její špatný psychický stav. Tři mladé dívky , které si myslí, že udělají díru do světa a místo aby pracovali, tak se snaží důmyslně využívat sociální systém a jedna zatrpklá úřednice, která takové " vyžírky " nesnáší čím dál víc až to jednoho dne vygraduje. Je zde spleteno více trestných činů a více pachatelů , ale všechno se nakonec dost dobře propojí a vysvětlí.
Selfíčka v příběhu nehrají tak velkou roli , jak by se dalo očekávat.
Jedna část se věnuje jen dívkám a úřednici . Další velká část Rose. Carl s Asadem se zapojí jen tak nenápadně, za to je více zapojen Gordon.
V knize je hodně postav a hodně mrtvol.
Knížka je lepší než Marco, ale zdaleka se nevyrovná Ženě v kleci ani dalším dílům ze začátku série .
Taková Olsenovská klasika. Selfies nejsou nejlepší knihou série, ale zdaleka ani nejhorší. Kniha mě bavila a dobře se četla, jen snad Rosina minulost mě místy nudila. Nechyběly ani sice již ohraní,ale přesto stále osvěžující Asadovi velbloudi a další vtípky. Za mě spokojenost.
Tahle kniha mě vůbec nechytla za srdce.
Přijde mi dost nepravděpodobné, že by se během pár dní z nudné ženské stal chladnokrevný zabiják. Celkově mě tento námět hrozně nudil.
Příběh s Rose taky nebyl nijak napínavý. Celá kniha jakoby se rozjela až pár stránek před koncem.
"Zpestření" anglickými výrazy bylo směšné a některé pasáže mi přišli jako by byly napsané pro pouze pro filmové plátno.
Upřímně jsem po knize sáhla z důvodu názvu - čekala jsem, že se v ní více bude řešit problematika "selfíček", které jsou nyní velmi módním trendem - a tím získám nový pohled na jejich používání a zneužívání mladými lidmi. To se nestalo. Děj knihy se točil hodně kolem Rose, na druhou stranu se mi líbilo, jak se postupně všechny postavy proplétaly, až byly spojeny v celkový rámec příběhu.
Pospojováno několik detektivních příběhů dohromady, a tudíž více dějových linií, více postav a trochu nápor na čtenářovu orientaci ve smyslu kdo je kdo (to se týká i členů z řad policie a Carlových přátel - přeci jenom od vydání poslední autorovy knihy uplynula poměrně dlouhá doba). Příběh jednoznačně táhnou ženy - potrhlá Rose, trojice mladých dam, které důmyslně vysávají sociální systém, nebo zatrpklá úřednice přicházející s nimi léta do styku. Logiku v jejich činech za každou cenu nehledejte a užijte si slušně napsanou detektivku. Jen těch mrtvol mohlo být opravdu o něco méně! Mírně zaokrouhluji směrem nahoru na 4.
Kniha se mi moc líbila, rozhodně více než předchozí Marco nebo Nesmírný. Je velmi soudobá a poukazováním na současné sociální problémy se v ní skrývá jakési hlubší sdělení světu. Témata v ní nastíněná by se dala v určitém zevšeobecnění vztáhnout na celý západní svět - zneužívání sociálního systému, bezohlednost, snaha někam zapadnout... Dobrým tahem od Adler-Olsena bylo i zapojení ženského prvku - v podstatě celá kniha je na ženách postavená. Ukazuje, jak se ženský svět liší od mužského, jak ženy uvažují, jak jsou vůči sobě mnohem více nepřátelštější.
Co se samotného děje týká, rozhodně se nedá říct, že by nám v první půli měli Carl s Asadem co nabídnout. V úvodní části knihy se vše točí výhradně kolem zmíněných ženských postav a i já přiznávám, že mě mnohem více bavilo číst pasáže, v kterých vystupovala Anneli nebo Denise. Naopak celý děj kolem Rose byl dost přitažený za vlasy - sice na konci do sebe vše krásně zapadlo, ale asi nebylo nutné její postavu takto hrotit.
Každopádně po dlouhé době mi Jussi Adler-Olsen opět předložil knihu, která zapadlo do mého vkusu a dal naději, že v budoucnu by v tomto trendu mohl opět pokračovat.
Štítky knihy
dánská literatura severská krimi severská literatura dánské detektivky
Autorovy další knížky
| 2012 |  Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Smíšené pocity. Kdo nezná vyšetřovatele z minulých knih bude asi zklamán. Jinak pojmutá a nevím jestli to byl šťastný krok.