Selský baroko
Jiří Hájíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/443761/bmid_selsky-baroko-A3f-443761.jpg
4
1539
1539
Venkovská trilogie morálního neklidu série
1. díl >
Román odhalující postupně a pomocí malých střípků dávnou historii z jedné jihočeské vesničky, k níž došlo během kolektivizace v padesátých letech dvacátého století. Hlavní hrdina se živí převážně sestavováním rodokmenů, většinou pro zámožné emigranty ze zahraničí. Jedna z jeho zakázek však nesměřuje do tak hluboké historie. Klient žádá nalezení domnělého udání, které mělo v padesátých letech přivést několik sedláků do vězení. Genealog Pavel toto udání sice nachází, z morálních důvodů však od dohody ustupuje a udání nepředá. Přesto se udání dostává do regionálních novin, kde má napomoci zlikvidovat úspěšnou dráhu čestného a nadějného politika. Staré křivdy vyplují na povrch a je velmi těžké po všech letech objektivně posuzovat vinu a nevinu jednotlivých aktérů.... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem měla ve čtenářské výzvě. Tak trochu jsem si dala za úkol zjistit, co na Hájíčkovi ostatní vidí. Velmi pozitivně hodnotím pokus o objektivitu, vykreslení osudů statkářů i jejich hospodářství. Kniha není plná marnosti, ale ani relativizace dobra a zla. Líbilo se mi nahlížení na osoby z více úhlů pohledu. Naopak stále jsem si nezvykla na styl Hájíčkova psaní. Jako by dal autor do vět text původně psaný v odrážkách.
Osobně mě genealogie a hrabání se v minulosti baví, tak i kniha mi byla blízká.Čekal jsem, že se dozvím trochu víc o osudech kulaků, ale i tak příběh a osudy lidí plynuly svižně. Ukázka toho, že vždy může být více pravd a o tom, jaké zlo byl minulý režim a jak dokázal škodit a ohýbat skutečnosti ve svůj prospěch.
Nebudu se pouštět do obsáhlých filozofických komentářů.... Rybí krev jsem přečetla a rozhodně jsem si ji užila víc, než Selský baroko. Dočetla jsem ze zvědavosti, jestli přece jen nepřijde něco zásadního, ale nepřišlo. Po přečtení recenzí níže Dešťovou hůl už shánět nebudu a posílám dál :) Měla jsem pocit, že je zpracování mělké a téma populistické, děj stojatý. 3*
(SPOILER)
Spoiler alert.
Za mě velké zklamání. Dle obsahu záložky jsem čekala román, který se celý, nebo aspoň zčásti, bude odehrávat v padesátých letech. Místo toho jsem se dočkala komerčního škváru, kde je příběh z doby procesů se sedláky a kolektivizace pouze naznačen a zachycen v malých úryvcích roztroušených po celé knize. Takto jsem se dočkala sice čtivého, ale nepříliš zajímavého románu, kde hlavní hrdina je životní zkrachovanec, pídící se po historii místních statků, s nimiž je spjata dávná krasavice Rozálie Zandlová. Stále ji hledá, a když ji najde, nezajímá ho, o čem mluví, a neobratně se dvoří fifleně z Prahy, která s ním vyje*ala. Od dvojnásobného držitele ceny Magnesia litera jsem čekala víc, i vzhledem k tomu, že dobře rozepsaný a uchopený příběh o místní chudé dívce, nejkrásnější široko daleko, o jejíž přízeň se uchází několik mladých sedláků, na pozadí padesátých let, by měl velký potenciál (ideálně kdyby ho napsala Alena Mornštajnová). Nicméně tu scénu, kde stará paní v kavárně popisovala, jak jim komunisti ze statku surově odvedli březí kravičku, jsem málem oplakala.
Tentokrát mě kniha příliš nezaujala, přitom téma skvělé, v české literatuře hodně opomíjené. Možná kdyby linie z minulosti byla zpracovaná více jako román, tak by to bylo lepší. Takhle to na mě působilo hrozně neosobně a peripetie vztahů Pavla a Daniela ta to zazdila úplně...
Hájíček svými knihami zůstává poněkud uvězněn v jihočeské vesnici, vrtání se v minulosti, starých křivdách a z toho vyplývajících složitých rodinných vztazích. Sám z malé jihočeské vesnice pocházím, potvrzuji tedy, zde se křivdy neodpouští, ale dědí.
Skvěle napsané, stejně jako jiné autorovy knihy. Vystaveno na skvělé melancholické atmosféře, a popisu jihočeské vesnice. Příběh zde není tolik dominantní, aniž to psychologie postav, což je možná trochu škoda, bylo by to pak dokonalý Selský baroko.
Takové nezávadné čtení o životě jednoho geneologa a o životě na vsi, nejen v 50. letech.
Právě jsem dočetla zajímavou knihu, na kterou už jsem se dlouho chystala. Mladý genealog se živí pátráním a sestavováním rodokmenů. Jsme svědky až detektivního pátrání v jižních Čechách, jde o zakázku, zjistit jak to bylo v 50. letech 20. stol., jde o podvod, pomstu nebo něco jiného? Líbil se mi popis prostředí jihočeského kraje, kde to mám ráda . Chvílemi jsem se ztrácela v postavách ... Závěr byl nečekaný. Mám připravený druhý díl, ale musím si dát „voraz“ od tématu. Potřebuji to vstřebat a odlehčit.
Velmi zajímavým způsobem napsaná kniha. Něco mezi románem s historickým podtextem a detektivními prvky.
Miluji krásu jižních Čech, obrazy od místních malířů, přírodu zdejšího kraje i krásu jednotlivých vesniček, úvozy, kapličky na každém rohu i těch pár zaniklých vesnic v příhraničí.
Kniha mi byla velmi blízká i svým tématem, kdy všechny tvrdě poznamenalo období padesátých let. Lidé si tyto křivdy a bolesti pamatují i dnes a není se co divit, vyprávějí o tom svým dětem, ty naslouchají, ale kdo nezažil už nikdy nepochopí.
Nelze jinak... já v tom kraji žiju a tak vlastně čtu o něčem, co je mi velmi, ale velmi blízké....
Dočitala jsem v porodnici, než jsem šla rodit, takze ji budu mit spojenou s posledními dny tehotenstvi ;-) za mě super, mam rada knihy, kde se hrabou v minulosti, dávných křivdach...jiskření mezi hlavními hrdiny, popisy jihoceskych vesnic. Moc me to bavilo
Hodnotila bych to pěti hvězdičkami, kdyby se to s tou Danielou nakonec nevyvrbilo zrovna takhle. Vůbec mi to do celkové atmosféry příběhu nesedělo. Jinak tedy Hájíček nezklamal a naopak mile překvapil, Pavel byl taková příjemně podivná existence a ty vesnické příběhy, to je vždycky takové kouzelné. Jsou založeny na pravdě? Mají všechny vesnice takové?
Popravdě četlo se mi to obtížně. Jsem Jihočech a náš venkov mám rád, ale do četby Selského baroka jsem se musel nutit. Nepřirozenost, nudnost a taky snad i jistá absurdnost dialogů mezi postavami (i mezi těmi vedlejšími) mi připomínala prvotiny mladých a nevypsaných autorů. Takhle spolu prostě lidé ve skutečnosti nemluví. Minulost Rozálie Zandlové mě nezajímala a postupně mě začala i otravovat. Ukňouraná ublíženost a strojené pohodářství Pavla Straňanského mě dokonce poněkud popuzovaly. Závěrečné senzační rozuzlení příběhu mi přišlo nereálné a směšné. Zaujalo mě, že Pavel, který neustále dával na odiv svou chudobu a nedostatek příjmů, neustále vysedával po kavárnách a hospodách, napájel se tam veškerým sortimentem a sežral při tom horu tatranek. Chystal jsem se na tuto knihu celých těch 15 let od té doby, co jsem jí poprvé v roce 2005 listoval v knihkupectví a nečekal jsem takové zklamání.
Jsem rad, ze tu je nekdo, jako pan Hajicek.. Nekdo, kdo zasazuje sve pribehy do jihu Cech a ty pribehy jsou ctive a netypicke. Super kniha
Přečteno neplánovaně, leč poměrně tématicky 17. listopadu. Pro záhady řešené v knihovnách, archivech a starých matrikách já mám slabost.
Mela jsem misty problem se zacist, ale asi uz to tak budu mit vzdy v prvni polovine knihy od pana Hajicka. Hodne jmen, ve kterych se zpocatku trochu ztracim... ale porad me drzi to prijemne vypraveni, atmosfera venkova, pocit, ze jsem vlastne venku, sviti na me slunce, fouka vitr z poli a ja vlastne nectu, ale divam se do dali po krajine... jako jsem to mela s Rybi krvi i Destovou holi, za pulkou se vzdycky chytnu a knihu prelouskam raz dva. Bude to i tim, ze uz znam postavy a autor pomalu rozkryva a vysvetluje a ja se chytam a zacinam postupne chapat a spojovat si cely pribeh stejne jako hlavni hrdina.
Štítky knihy
venkov 50. léta 20. století venkovské romány kolektivizace rodopis, genealogie vesnice jižní Čechy rozhlasové zpracování Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2012 |  Rybí krev |
| 2005 |  Selský baroko |
| 2020 | Plachetnice na vinětách |
| 2016 | Dešťová hůl |
| 2015 | Zloději zelených koní |
Tento autor mi prostě,, sedl,, a jeho knihy jsou tím, co chci číst,co mě baví a láká. Selský baroko je čtvrtá kniha od J. Hájíčka, kterou jsem četla. Od té nejlepší bych je řadila takto :1 Rybí krev, 2. Zloději zelených koní, 3. Dešťová hůl, 4.Selsky baroko... Je čtvrtá, protože jsem se v ději a postavách občas ztrácela, jinak je skvělá! Doporučuji.