Semafor

09.03.2019

BobRyder i DennisMoore mi vzali slova, těžko ještě něco dodat. Semafor byl naše mládí.

30.05.2017

Kdyby se mi splnil můj nesplnitelný sen, a já se skutečně stal vlastníkem stroje času, vím, kam bych zamířil ze všeho nejdříve. Navštívil bych semaforské představení z doby, kdy ještě žil Jiří Šlitr a kdy Jiří Suchý vyvěšoval fangle na tingl tangle. Z doby, kdy neodolatelná Pavlína Filipovská vyprávěla o tom, že "včera neděle byla" a co se během oné neděle odehrálo a kdy se tatáž dívčina ptala "proč se lidi nemaj rádi ?".
Chtěl bych zažít onu neopakovatelnou atmosféru doby, v níž mládí bylo tak dychtivé, že stálo za to žít i za komunismu a chtěl bych poznat neotřesitelnou víru v existenci světa, v němž se samopaly mohou proměnit v tisíce klarinetů a v němž na semaforu stále svítí zelená. Byla to doba, kdy se o nejdůležitějších věcech života mluvilo s tak krásnou a poetickou naivitou, jako v následujícím dialogu:

Petr: "Představuj si, že ti právě říkám ta nejněžnější slova. Mně teď zrovna nic nenapadá, tak si to mysli sama, ano?"
Martina: "Řekl bys mi, že jsem tvoje holoubátko, kdybys na to přišel?"
Petr: "Ano, řekl."
Martina: " A kdybys přišel na slovo brouček, řekl bys ho?"
Petr: "Jistě."
Martina: " Tak ho řekni."
Petr: "Brouček."
Martina: " Pátým pádem voláme..."
Petr: "Pátým pádem voláme: Brouček!"
Martina: " Ale broučku přece."
Petr: "Broučku."
Martina: "Říkáš to tak hezky... Poslyš, ty vidíš modře, viď, Petře?"
Petr: "Proč?"
Martina: " Že vidíš všechno modře, když máš tak modré oči. Máš rád modrou barvu?"
Petr: "Ano, ale tebe mám radši."
Martina: "Víš, co si teď myslím? Že tohle je taková ta chvilka,na kterou se potom v životě vzpomíná, víš?"

Ano, Suchý se Šlitrem místo budování socialismu oslavovali svěžest života a lásky a pro českou hudbu učinili totéž,co Beatles pro tu světovou-a to nezapomeňme na jejich přínos českému divadlu. Moc dobře vím, kam by mělo cenu se vrátit, alespoň na tu jedinou neděli...

26.02.2017

Nebezpečná kniha. Snad na každé druhé stránce má čtenář chuť zaposlouchat se do nějaké semaforské písně, případně si pustit rovnou celé představení. Brát to zodpovědně, strávím u ní odhadem šedesát let.