Semena bouře
Pablo Neruda (p)
Výbor z básní chilského básníka v čele s poémou „Ať procitne dřevorubec“. Jsou poselstvím básníka-bojovníka k uším a srdcím světa, burcují lid k boji proti utlačovatelům a jsou i písní o něm a jeho hrdinech. Poznámky napsal Zdeněk Hampejs.
Přidat komentář
Pablo Neruda? Spíše Pablo Rudá. A co? Přece hvězda!
Dost děsuplné svědectví o jednom nebezpečném blouznivci chilských hor. V roce 1961, když byl tento výbor vydán, měl asi posloužit oslavným a propagandistickým účelům... ale doba se změnila, čas trhnul oponou a dnes je z této pečlivě vybrané mozaiky fanatických skřeků cosi jako kniha hanby. Kniha hanby Pabla Nerudy.
Mám-li parafrázovat návod na dadaistickou báseň, pak vězte, že tu nerudovskou (přinejmenším v této sbírce) stvoříte snadno tak, že rozstříháte pár článků z Rudého práva a náhodně je zase slepíte. Ale není to žádná normalizační selanka, tyhle verše jsou tvrdé, slizké, kruté a na první pohled zlé.
Západní svět je zde označován jako "hnojiště", "smetiště" a semeniště veškeré špatnosti - to vše je zpodobňováno strašlivými figurami zbohatlíků, rasů, žoldáků a novinářů, kteří musejí být pro blaho lidu fyzicky zničeni, protože nepodávají ty správné informace.
Koho vyděsilo 1984, ten by Semena bouře raději neměl brát do ruky. Tohle je totiž skutečný svět a skutečný člověk. A neuvěřitelný zápal pro krvavou diktaturu. Každý, kdo není komunista a kdo nevěří, že Sovětský svaz je ráj na zemi, je v těchto "básních" označován za zaprodaného podčlověka a ztroskotaný živel, který musí být urychleně zbaven života. Neruda se dokonce divoce ukájí nad představou destrukce všech severoamerických měst. Genocida ve jménu míru.
Pablo prý napsal i jiná díla. Nepolitická. Snad dokonce hezká. Ale tenhle výbor mi odkryl cynické myšlení tohoto člověka (?) s takovou vervou, až mě vybavil dokonalou štítivostí vůči čemukoliv dalšímu. Je mi líto.
Autorovy další knížky
| 1964 |  Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství |
| 1985 |  Sto sonetů o lásce |
| 1960 | Jako zázrakem |
| 1979 |  Kapitánovy verše |
| 1978 | Veliký zpěv |
Předchozí komentář je velmi drsný.. Uvědomuje si, že v době, kdy tu sbírku psal, to v jeho zemi asi nevypadalo nejrůžověji a jakákoli naděje na to, že to bude vypadat jinak možná podnítila psaní téhle sbírky?
Nicméně musím souhlasit s tím, že je to skutečně velmi "krutá" sbírka v tom, že jde jen o potřebu boje, krve a revoluce, svět je vnímaný černobíle - my vs. oni. Snad to skutečně bylo jen tehdejší dobou - zajímalo by mě, co by psal, kdyby viděl, jak to dopadlo?
Není to příjemné čtení. Říkám si, pokud tahle sbírka zachytila atmosféru tehdejší doby - fuj, jen věčný strach.