Sen, který se naplnil
Luca Di Fulvio
Masová emigrace Evropanů do zámoří na přelomu 19. a 20. století. Tři mladí lidé na nebezpečné cestě za lepším životem. Velkolepá barvitá freska, jež se odehrává v rozmanitém prostředí od židovské vesnice kdesi v Rusku po chudinskou čtvrť Buenos Aires, od noblesních paláců po noční podniky a nevěstince. Dech beroucí příběh, v němž navzdory temné stránce plné násilí, prostituce a drog vítězí láska, lidská důstojnost, právo na sebeurčení a lidská pospolitost.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Quando la vita trovó i nostri sogni, 2018
více info...
Přidat komentář
Román se mi líbil. To za prvé. Od tohoto spisovatele jsem přečetl romány "Dítě, které..." a " Chlapec, který ......". Z obou jsem byl celkem nadšený. Pan Di Fulvio je skutečně PAN spisovatel. To za druhé.
Ovšem před samotným koncem jsem knihu odložil. Totiž jak byl román poutavý, ( i díky drsnému líčení osudů hlavních hrdinů), tak v závěru sklouzl do idylky stylu Babičky Boženy Němcové. A to mne, je mi nepříjemné to sdělit až poněkud až znechutilo.
Autor to jistě myslel dobře, ale s každou přečtenou stránkou byla pointa románu sladší a sladší, ža se mi asi listy slepily a já nebyl schopen to dočíst.
Nicméně dílo si jistě najde širokou čtenářskou přízeň a obdiv
Já jsem byla nadšená, od knížky jsem se prakticky nemohla odtrhnout. Moc krásný příběh psaný od srdce.
Krásný příběh, dojemný při kterých má čtenář u některých postav slzy v očích, ale vůle postav se nepřízni osudu a zlých lidí postavit, nutí číst stále dál a dál. Bravo !
Opět velmi naturalisticky zapsaný román z počátku 20. století, kdy někteří Evropané zneužili možnosti plavby lodí na kontinent do Jižní Ameriky, konkrétně do Argentiny, k obchodu s mladými dívkami. Někteří naopak využívají možnosti utéct ze Sicílie jako Rocco a Rosetta. Autor píše drsně s vulgárními výrazy, ale s dobrým koncem. Postavy jsou vynikajícím způsobem vykreslené. Rozděluje postavy na extrémně dobré a na nepochopitelně špatné až psychopaticky postižené jako je např. baron nebo Amos.
Jěště jsem nečetla takhle krutou knihu - a s vědomím, že to tak i mohlo doopravdy být. Ale dobře a čtivě napsáno.
Jsem ráda, že v té době nežiju, i když se trochu obávám, že i dnes bychom někde našly zneužívané holky a děti. A my ostatní si klidně žiijem..
Skvělý příběh s propletenými osudy..drsnější vyprávění..čteno s nadějí, že vše dobře dopadne
I já jsem pobrala Luca Di Fulvia za svého,jak mnozí s vás.Neřekla bych,že by mě vadila vulgarita nebo porno když román byl čtivý ,napínavý a nepostrádal prvky akčnosti. Dokonce nechyběl horor,který zrovna nemusím,ale spisovatel tomu dal takový říz a postavu perverzního Barona italského zbohatlíka stvořil na míru.Další postava Amos židovský pasák původem pražák naháněl hrůzu od první stránky,kdy spisovatel o něm začal psát.Hrdinové Rachel,Rocco Rosetta a další se postarali o dobrodružství, kdy si zpříjemníme volnou chvíli čtením dost dobrého románu.Z mnohých rodin i po první světové válce z důvodu krize odcházeli lidé do různých míst Ameriky.Můj děda odešel za prací protože tam měl určité zázemí,které mu poskytly jeho o hodně let starší sestry.Pracoval na jatkách a tak posílal babičce dost financí pro potřeby rodiny.Hold byl dobrodruh v první světové válce v ruském zajetí a po válce v Americe.Babička celý život cestovala pouze v rámci okresu.Právě tato kniha mě připomněla,že jsem měla vyzvídat více ,třeba by to bylo taky na román.
Líbilo se mi to, bylo to strhující i když lehce triviální ve stylu i chování postav. Ale není to špatné.
Už při předchozí Fulviově knize jsem si říkala, že už ho nebudu číst. Jeho knihy jsou sice silnými příběhy, ale tak plné krutosti a beznaděje. Do půlky knihy tady není ani zrníčko pozitivity či naděje. To je hodně dlouhá předehra k tomu, aby se hrdinové z nejhlubší bídy, z nejtemnějšího zoufalství, pomalými krůčky vyšplhali ke světlu. Ale pak se objeví slabý paprsek v bezbřehé temnotě, naděje sílí a sen se začíná plnit. Je pravda, že z Rocca se vyvinul téměř nadčlověk a i přes spoustu dalších mrtvol jsme dospěli až k pohádkovému konci, ale aspoň to trochu vyvážilo tu první polovinu knihy.
" Velkolepá barvitá freska, jež se odehrává v rozmanitém prostředí od židovské vesnice kdesi v Rusku po chudinskou čtvrť Buenos Aires, od noblesních paláců po noční podniky a nevěstince.... "
To je anotace z Databáze knih.cz a první polovina knihy se mi skutečně jevila tak, jak je uvedeno.
Pak ovšem začalo převažovat zbytečně podrobně popisované násilí a z historického románu se stala pornografický thriller kombinovaný s neuvěřitelnou naivitou. Závěrečný popis boje hodných proti zlým byl až za hranicí trapnosti. Škoda, zkraje měl příběh dobře našlápnuto.
Ostatní knihy autora byl také drsné, ale chytřejší, tato byla skutečně přes čáru... Celkem souhlasím se čtenáři, kteří nazývají autorovy knihy " pohádkami pro dospělé", ale ani takové pohádky by neměly být trapné a prvoplánově kruté a morbidní.
Opět mě autor nezklamal a kniha se četla jedním dechem. Drsný jazyk a syrovost s jakou autor píše mě vždy vtáhne do děje každé jeho knihy. Ano, díky krutosti mám občas problém dočíst stranu nebo kapitolu, ale nedá mi to a musím číst dál a doufat, že každé zlo bude potrestáno a sny hrdinů se naplní.
Moje první knížka od autora a popravdě jsem nevěděla jestli jí dočtu. Násilí, zneužívání.. ale děti?? To se čte opravdu těžce. Každopádně se mi líbil děj a kniha byla poutavá i když předvídatelná.
Moje první kniha autora, ke kterému nevím, zda bych se vůbec dostala nebýt knižního binga. Každopádně jsem ráda, že jsem se díky bingu k autorovi dostala a asi si přečtu i nějakou jeho další knihu, protože přestože jsou jeho knihy pořádné bichle, tak tato kniha a četla velmi dobře a druhou polovinu knihy jsem přečetla za dva dny.
Velmi jsem si oblíbila tři hlavní hrdiny a byla jsem velmi zvědavá, kam jejich příběhy povedou. Velmi jsem si oblíbila i některé vedlejší postavy, zejména Tana a Assuntu a některé záporné postavy jsem si také oblíbila. Naproti tomu dvě postavy jsem vyloženě nesnášela, myslím, že každý, kdo již četl (nebo si knihu přečte) ví moc dobře koho myslím…
Příběh byl velmi silný, místy hodně zvrácený a nechutný (a místy možná až příliš vulgární slovník, na druhou stranu ale patrně použitý tam, kde se tak opravdu mluví) a je děsivé, že se toto dělo a nejspíš někde i pořád děje… Na druhou stranu je zde hodně cítit naděje a touha po lepším životě. Kniha je také napsané velmi čtivě, zejména druhá polovina už se mi četla velmi rychle a já jsem potřebovala vědět, jak vše dopadne. Kniha je spíše smutná a dojemná, párkrát se mi zalily oči slzami, ale občas jsem se i zasmála.
Hodnocení 4,25*/5*
Tvrdá, čtivá, uchvacující pohádka pro dospělé. Opět mě baví to barvité líčení doby, kruté a surové. Líbí se mi propletenec postav, to je udivující, jak do detailů je promyšlený.
Toto je moje první kniha od Fulvia, stoprocentně nebude poslední.
Nevěděla jsem, co od ní očekávat. Rozhodně ale nezklamala. Četla se jedním dechem. Bylo v ní však mnoho násilí a příběh byl často neuvěřitelný. Autor umí psát o věcech, které bývaly v minulosti a celkem i dnes velké tabu. Musím pochválit napínavost a skvělé psaní, které ani na minutku nenudí. Dokonce mě několikrát i pobavila: představení se "Ahoj já jsem velký vůl." bylo prostě dokonalé. Hlavní hrdinové a jejich společníci byli skvělí, propletení jejich příběhů se povedlo.
Těším se na další pohádku pro dospělé. Moc děkuji!!!
klasická slaďárna - potkají se, rozdělí, hledat najdou se a žijí šťastně až do smrti, jen tato je protkána násilím na pozadí, které z ní dělá "tak trochu jiný příběh", znovu už ji asi do ruky nevezmu, ale za přečtení myslím stojí
Stylisticky skvěle napsaný/přeložený slaďák, naivní romantický příběh z mafiánského prostředí, který postrádá sebemenší uvěřitelnost.
Opravdu nechápu, jak může být bestsellerem něco, kde se pervezně znásilňuje, každou chvíli vraždí ! obrovské zklamání
Štítky knihy
přelom 19. a 20. století romantika Argentina vystěhovalci, emigranti historické romány
Autorovy další knížky
2016 | Dítě, které v noci našlo slunce |
2015 | Chlapec, který rozdával sny |
2014 | Dívka, která se dotkla nebe |
2019 | Sen, který se naplnil |
2021 | Všechny touhy vedou do Říma |
“Hnus, velebnosti.
Asi tak..
Jsem jako houba, lačná po historii, ale tuto historii jsem si klidně mohla odpustit.
Přečetla jsem mnoho knih z koncentračních táborů, z války apod.
Ale zneužívání dětí teda nedávám.
Konec mě nebavil, na to, jak autor rozjel začátek, mi happy end nesedl.. když už hrůza, tak až do konce.. byla jsem na to připravená.
Těšila jsem se, až to dočtu a budu to mít konečně za sebou..
Knihu nedoporučuji.