Šepot včel
Sofía Segovia
Příběh tajemného dítěte nadaného mocí změnit osud rodiny, která žije v zemi zmítané revolucí. Od chvíle, kdy stará chůva Reja našla pod mostem opuštěné děťátko, se život v mexickém městečku nadobro proměnil. Malý Simonopio, kterého objevili znetvořeného pod přikrývkou včel, je pro některé z místních předmětem pověr — dítě políbené ďáblem. Velkostatkáři Francisco a Beatriz Moralesovi ho však přijmou do rodiny a starají se o něj, jako by to byl jejich vlastní syn. Čím je Simonopio starší, tím větší záhadou se pro své okolí stává. Když totiž zavře oči, spatří, co ostatní nevidí — to, co se má teprve stát, dobré i zlé. Simonopio, na každém kroku doprovázený ochranným rojem včel, chrání svou rodinu před hrozbami lidí i přírody a změní nejen osud rodiny Moralesových, ale i celého regionu. Zároveň však musí čelit svému strachu, tajemnému nepříteli a hrozbám války — španělské chřipce a sporům mezi těmi, kdo chtějí půdu, a těmi, kteří pro záchranu svého majetku udělají cokoli.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
El murmullo de las abejas, 2015
více info...
Přidat komentář
Zajímavý příběh. Zkusila jsem to, ale není to můj oblíbený žánr ani styl psaní. Na mě je tam moc vyprávění a málo akce.
I přesto musím říct, že to nebylo úplně špatné. Komu se tento styl psaní líbí, tak se do toho pusťte, nebudete zklamaní.
Byla to neobyčejná kniha o přátelství chlapce, kterého život byl spojen s včelami a jeho chráněnce Franciska. Před námi se odvíjí neobvyklý příběh na pozadí neklidných dějin Mexika. Je zde krásně popsán vztah matky , otce a syna, který byl naplněn hlubokou láskou. Ale ne každému se bude líbit.
Krása. Magický realismus po mexicku vs. reálie 1.poloviny 20. století. Včelám a včelímu chlapci věčná sláva.
Nádherný román. Trochu mi připomněl stylem psaní Pagnola. Byla jsem překvapená, jak blízké nám mentalitou může být Mexiko. Děj je originální, má zvláštní poetiku a poklidný děj, který v sobě skrývá neustále rostoucí napětí. Vyvrcholení je překvapivé ale poučné. Podobné vztahy máme všude kolem sebe, ale jsou hluboko ukryté a jen okolnosti a společenské konvence je nedovolí pustit ze řetězu. Je však dobré je mít na zřeteli a alespoň tušit jejich možnou přítomnost.
Působivá kniha. Jen některé kousky mi připadaly, že najednou zničehonic se vynoří dost důležitá okolnost, až vražda, a o pár vět dál je vysvětlování konec a skoro, jako by nebyla důležitá. Stylem cukr a bič, nebo spíš med a bič?
Ty ostatní věci plynou pomalu a klidně.
Audioverze se mi moc líbila.
Poutavě napsaná kniha, která se dobře čte. Příběh má spád a je zasazen do prostředí mexického venkova, což nebývá časté. Zase jednou pěkné počteníčko.
Námět knihy mi přijde hodně zajímavý, ale zpracování pokulhává. Při čtení mě dost rušilo, jak autorka odbíhá od vyprávěné příhody a odbočuje k jiným epizodám, aby se za deset stránek vrátila zpět k té původní. Tu potom povypráví z pohledu všech postav, které v knize jsou. Myšlenky létají sem a tam jako včelky.
Styl této knížky byla trošku zvláštní,ale postupem příběhu jsem zjistila,že příběh je psaný tak,že to vypráví Francisco mladší,ale už když je starý.Je to příběh o jedném nezvyklém přátelství,které vzniklo když ještě Francisco nebyl na světě,ale Simonopio byl věrný jeho otci.Byl to krásný příběh.
Na knihu mě bohužel nalákalo srovnání autorky s G.G. Márquezem, což byla chyba. Kniha sice obsahuje prvky magického realismu a objevují se v ní historické skutečnosti, ale to je tak vše. Márqueze dovedl dát svým příběhům atmosféru, tady ale něco takového chybělo. Obecně mi postavy v knize moc nesedly, byly takové ploché. Konec byl navíc poněkud patetický a rozvláčný.
Po dočtení můžu říct, že téma knihy je originální a zajímavé, ale kdybych knihu nečetla, nic by se nestalo.
Pro mě hůř čitelná kniha. Ačkoliv je hezky napsaná a není nesrozumitelná. Ale nesedl mi styl ani celková nálada příběhu. Těžko to popsat, ale působil na mě těžce a depresivně. Pořád jsem čekala, kdy se stane něco zlého. Válka, reformy, španělská chřipka. To všechno se přihodilo Moralesovým, ale stále to nebylo to zlo, které viselo ve vzduchu. Byla jsem ráda, když jsem se dopracovala k poslední stránce, ačkoliv vlastně žádný určitý závěr příběh nemá.
Moc krásně napsaný příběh, velmi typickým stylem magického realismu, kde se prolíná příroda, půda, tajemno...zároveň se odvíjí příběh jedné rodiny a jejích generací, vždy ve vztahu k půdě a prostředí. Přiznávám, že tenhle styl miluju a i když jde místy spíš o popisy, člověka to vtáhne do prostředí, jako by tam byl, cítil vůně, pachy, jako by chodil po těch cestách. Je to prostě magické.
Simonopio, Francisco, Beatriz,..... se všemi jsem žila jejich krásný i těžký život. Postupně se odvíjelo klubko událostí, které se staly a stát se musely protože doba byla taková, lidé jsou tací, okolnosti jsou pro nebo proti. Kniha se mi četla jedním dechem a konec i slzami. Moc pěkné dílo.
(SPOILER) Zvláštní kniha - četla se mi trochu těžko kvůli dlouhým psychologickým pasážím. Tam jsem si vždy říkala - asi to nedočtu. Ale ta kniha mě něčím držela a nepustila. Chtěla jsem vědět, jak to dopadne s rodinou Moralesových, co se stane se Simonopiem a Francescem... Škoda, že ten příběh neměl úplně šťastný konec. Stále přemýšlím, co bylo to, co mě u knihy drželo, jak se to autorce podařilo...
Hezký historický román z Mexika. Popisuje strasti i radosti rodiny, která se stará o chlapce se zvláštním zjevem a schopnostmi. V knize je láska, přátelství, ale také nenávist a zloba. Děj hezky plyne, přesto že má kniha přes 520 stran.
500 stran nádherného příběhu, který tak rychle uběhl. Děj vás pohltí, zpracovává velmi čtivou formou dějiny Mexika, lásku, upřímnost i smrt.
Postavy se vám dostanou do hlavy a na dlouhou chvíli tam zůstanou, díky nim se cítíte součástí knihy.
(SPOILER) Překrásná kniha, už dlouho mě žádná kniha tak nechytla za srdce, jako tato. V knize se prolíná historie s mystičnem tak lehce až je to vše uvěřitelné. Okouzlil mě Simonopio a jeho včely, Francisco a celá rodina, přišla jsem si jako jejich součást. Posledních, přibližně, sto stránek jsem probrečela, jednak mi bylo líto že příběh končí a hlavně pro to jakou měl konec sílu. Přirostli mi všichni k srdci a pravděpodobně tam i zůstanou. Opravdu silná kniha kterou budu hodně dlouho zpracovávat. Ach ty včely......
Krásně napsaná kniha. Historická sága rodiny Moralesovy ze severního Mexika. Některé pasáže byly trochu delší, na konci jsem brečela, ale jsem ráda, že jsem tuto knihu četla.
Štítky knihy
rodina Mexiko magický realismus zázraky včely mexická literatura hispanoamerická literatura mexická revoluce španělská chřipka
Žlutá obálka se včelami. Včely v názvu. Nejlepší lákadlo pro mě. A příběh opravdu nezklamal. Starý muž vypraví taxikáři o svém dlouhém a pohnutém životě. Proč taxikáři? Protože jsou spolu na dlouhé cestě a protože nikdo jiný neměl tu trpělivost vyslechnout Franciska, aniž by ho ve vypravování přerušoval. Přece jenom je to sága o rodině Moralesových, odehrávající se na pozadí mexických dějin a to trvá dlouho. Příběh začíná tím, že chůva Reja najde pod mostem opuštěné miminko. Nikdo v tu chvíli netuší, jak jeho příchod ovlivní chod rodiny. Seznamujeme se postupně s celou rodinou, s jejími zvyky, povahovými vlastnostmi, přáteli, sny i obavami. Manžele Moralesovi je snadné si oblíbit, stejně tak je snadné nenávidět hajzla nájemce. Dalo by se říci, že příběh se vleče jako tekutý med, ale tentokrát to není výtka. Vždyť včely tu hrají jednu z hlavních rolí. Myslím si, že jeden z důvodů sepsání příběhu, je oslava včel jako zachránkyň všeho živého. A ve chvíli, kdy Francesko starší začne na své farmě pěstovat pomeranče, se vám už příběh úplně rozplývá na jazyku a vychutnáváte si ho. Je to příběh laskavý i láskový a těch není nikdy dost.