Severka
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520778/bmid_severka-653a3517b7a10.png
4
1328
1328
Protagonistka prvního románu Niny Špitálníkové, autorky Svědectví o životě v KLDR, žije v Jižní Koreji, ačkoli se narodila v té Severní. Vyprávění líčí její strastiplnou cestu za svobodou, hříchy minulosti i pochyby, které ji po celou dobu provázejí. V kaleidoskopickém příběhu poznáváme perspektivu a osudy prominentů severokorejského režimu i těch na dně společenského žebříčku. Díky tomu klade román Severka závažné otázky, které dalece přesahují hranice Korejského poloostrova. Ta základní zní: Co může jedinec obětovat pro vlastní svobodu?... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha je moje první setkání s autorkou a hned říkám super! Životní podmínky v severní Korey jsou tak věrohodně vylíčeny, že není o čem pochybovat. Tamní lidé jiný život neznají, takže jim přijde normální dodržovat daná pravidla. Ale pro mě to bylo něco naprosto nepředstavitelného. Ale ono se to fakt děje - tím hůř se to chápe. Není to lehké čtení, ale je dobře, že takové knihy vznikají a my si je můžeme přečíst.
Na knihu jsem se hodně těšila už od vydání Svědectví. Kniha byla trošku zklamání, hlavně protože jsem čekala více informací o životě protagonistky. Nelíbil se mi také styl - místy se jednalo o přepis rozhovoru, následovala pasáž z koncentračního tábora zakončená autentickým vyprávěním ze života na Jihu. Konkrétně kapitola z koncentračního tábora mi tam nejvíce nesedla. Jinak se určitě jedná o zajímavé čtení, které člověka nutí k velké sebereflexi a v neposlední řadě také k vděku za svobodu, která rozhodně není samozřejmostí. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale podruhé ji asi číst nepotřebuji.
Četla jsem všechny knihy od autorky. Proto mne Severka neohromila tolik jako svědectví. Děj byl zajímavý, jazyk a struktura knihy už byla tedy trochu slabší, ale autorku velice obdivuji a věřím, že není zas tak lehké napsat knihu, když k tomu nemáte vystudovaný potřebný obor.
Za mě je tato kniha obdivuhodná. Doporučila mi ji stará známá a musím říct, že i když je to mimo moje zájmy a zaměření, knihu jsem četla s úžasem a otevřenými ústy. Obsah knihy je dechberoucí, ale styl psaní mi moc nevyhovoval, nevím čím to bylo. Ale na druhou stranu cílem nebyl čtenářský prožitek, ale předání informací.
Severka se mi četla velmi dobře. Graficky je moc pěkně zpracovaná a členění textu mi přišlo přinejmenším originální. Na druhou stranu mi ale samotný příběh nepřišel natolik strhující, abych si na knihu za nějaký čas vzpomněl. Je málo zajímavý na to, aby ze Severky udělal skvělou beletrii. Zároveň ani není zcela autentický, pouze inspirovaný skutečným člověkem, aby dal knize nálepku "Toto se opravdu stalo" a přidal tím spousty, spousty plusových bodů. Za mě bohužel slabší čtyři hvězdičky.
Téma velice zajímavé, zpracování už slabší. Víc se mi líbila kniha Svědectví o životě v KLDR, kde se jednalo výhradně o rozhovory.
Kdoz jsi bez viny, hod kamenem. Vubec bych nesoudila. A budme radi, ze v tom nezijeme.
Hrůzně znepokojivé nahlédnutí do mysli další jedné totalitou zpustošené bytosti... bytosti, která dala pojmu "oběť režimu" zase trochu jiný rozměr... veliké díky za tak moc intenzivní vykřičník čeho všeho je nemocný svět stále ještě schopen... mašinérie nekonečné krutosti... to snad ani mozek normálního smrtelníka hovícího si v pohodlí svobodného gauče nemůže nikdy pochopit... NICMÉNĚ... zvláštně volená slova... občasná zmatečnost textu... je mi líto, ale tohle všechno bohužel narušovalo moji pozornost, kterou by si tenhle příběh úplně nejvíc zasloužil... škoda!
Tak moje hodnocení nesouzní s většinovým nadšením. Jak mě nadchly první dvě autorčiny knihy, tato mě zklamala. Hlavně v první polovině knihy hodně kostrbatý jazyk, zvláštní šroubovitá souvětí, sem tam chyby... bylo trochu fuška tohle skousnout a číst dál. Ač druhá polovina byla čtivější, celkově mi styl nesedl. Určitě je dobře, že kniha vznikla, ale rozhovory nebo celkově reportážní pojetí autorce určitě sedí lépe.
Celkem zvláštní styl jak se vyvíjí děj, zachraňuje to Niny vytříbený literární cit.
Přečteno jedním dechem a mrazením v zádech. Nevěděla jsem, co mám od románu čekat, ale neskutečně mě kniha překvapila svým spádem celého děje.
Velmi se mi líbilo, že se autorka nebála poukázat na trochu jinou stranu KLDR a to konkrétně na vyšší vrstvu, která se má v porovnání s ostatními "jako prase v žitě" byť každý nese nějaké následky.
Rozhodně mi celé téma zůstane ještě dlouho v hlavě a budu o něm přemýšlet.
Od autorky jsem už četl předcházející knihy – MEZI DVĚMA KIMY: NA STUDIÍCH V KLDR a SVĚDECTVÍ O ŽIVOTĚ V KLDR. Obě knihy se mi líbily.
Kniha SEVERKA je prvním autorčiným románem. Hlavní postavou je mladá žena RI JO-ČONG, která žije v Jižní Koreji, ale narodila se v Severní Koreji. V románu jsou zobrazeny její vzpomínky ze Severní Koreje a také to, jakých přešlapů se dopustila. RI JO-ČONG se obrací na čtenáře, aby si její výpověď pozorně přečetli a stali se jejími soudci a zhodnotili, jaký trest by si zasloužila.
V románu máme zobrazen průběh pracovního dne v Severní Koreji pohledem RI JO-ČONG. Nachází se zde také hodně otázek a odpovědí. Dočteme se o pracovních táborech v Severní Koreji a také o životě v Jižní Koreji.
V knize se nachází hodně smutných událostí. V knize nastane zvrat, který jsem nečekal a závěr knihy byl pro mě překvapivý. Číst o Severní Koreji je vždy mrazivé a smutné. Čtenář se může při četbě knihy nad hodně věcmi zamyslet.
Kniha rozhodně stojí za přečtení. Knihu jsem přečetl na jedno posezení. Kniha se čte sama.
Kniha má pěknou obálku a je pěkně graficky zpracovaná.
Tuhle knihu není pro mne snadné hodnotit. Byť se jedná o beletrii, je to stále založené na reálných osudech jednoho konkrétního člověka, jehož činy je snadné odsoudit. Ale když si člověk dá tu práci a snaží se opravdu zamyslet nad předloženým příběhem, ukazuje se, že nic není tak černobílé. Vlastně mi té hlavní hrdinky bylo svým způsobem líto. Neumím si představit, jak náročné musí být vymanit se z toho prostředí, když v tom člověk od mala vyrůstá a od mala je zpracováván k obrazu strany a vůdců. Ten výplach mozku, jak to tu na mne působilo, je tak silný, že si to vlastně možná leckdo z nás neumí ani představit.
Leckdo se může ptát "A proč se tomu režimu lidé v KLDR nepostaví?". Po přečtení téhle knihy si kladu otázku "A lze to vůbec, když ta propaganda je tak silná a člověka bombarduje takřka od narození a úplně všude?. Když ti lidé nemají možnost udělat si realistický obrázek a s odstupem hodnotit, co se v KLDR děje?"
Je to hodně silné čtení, které jsem si musela dávkovat. Protože ta realita je prostě strašidelná, že z toho fakt mrazí. Každopádně tuto knihu považuji za důležité svědectví - je dobře, že to vyšlo a že se to dostává do povědomí čtenářů. Pokud vás aspoň trochu zajímá, co se děje na opačném konci světa, tohle moc doporučuji, jakožto i další knihy od autorky.
Nevím, člověk si u toho tak nějak uvědomí, že se tady u nás v Čechách nemáme zas tak špatně, i když si každou chvíli furt někdo stěžuje.
Opět výborný počin (četla jsem od autorky Svědectví o životě v KLDR) a opět plných pět hvězd zcela zaslouženě. Knihu bych zařadila mezi povinnou četbu a dala ji povinně číst těm, kteří stále (pro mě nepochopitelně) obhajují komunismus a že za komunismu bylo líp apod. Kniha je velmi čtivá, konec zamrazí a hlavně jsem si říkala - nemám žádné právo nikoho soudit, myslím, že hrdinka sama toho na sebe navalila až dost Velmi zdařilá, nevšední kniha, kterou určitě doporučuji k přečtení.
Druhá zkušenost s Ninou Špitálníkovou a druhá poklona. Prostě se jí to podařilo zas a já tohle čtení o zemích, kde se žije tak neuvěřitelně špatně, že si to nikdo z nás tady neumí představit, prostě miluju. V knížce nahlédnete pod pokličku reality života v KLDR, zároveň tomu ale nechybí nějaký ten základní příběh severokorejky, která režimu, v němž vyrůstala, slepě věřila v podstatě celý svůj život. Jak sama v knize přiznává - nic není černobílé, tudíž ani KLDR asi není JENOM špatná. Ale asi všichni víme, že rozhodně není dobrá a není na škodu si to připomínat a být vděčný za to, co máme. Fajn čtení.
Kniha, která vás vtáhne a rozcupuje na kousky, ale přesto ji milujete a chcete pokračování. Jenže jaké? Opravdu všichni, kteří vyrůstají v tvrdém režimu KLDR a najednou se ocitnou v našem demokratickém světě, budou šťastní?
Jako milovnice asijské kultury, hlavně té korejské a japonské, se zajímám o vše, co se kolem vyskytne. O skvělé české koreanistce Nině Špitálníkové vím už dlouhou dobu. Její knihy mám v knihovně, ale zatím nečtené. Ale Severka mě tak moc přitáhla a byla první.
Příběhem nás provází hlavní hrdinka Severka a potetovaná koreanistka (a myslím, že se jedná o paní Špitálníkovou), která Severku vyslýchá. Severka vypráví svůj příběh od útlého dětství, kdy se narodila a vyrůstala v Severní Koreji. Režim KLDR byl pro ni naprosto přirozený, stejně jako pro ostatní Severokojerce. Neznala jiný život. Severka pocházela z vyšší společenské vrstvy a chtěla se stát další revolucionářkou, která by pomohla Severní Koreji a jejím obyvatelům vzkvétat.
Dozvídáme se, co Severka svými činy nevědomky způsobila. Přiblížila a dosti nám popsala každodenní život Severokorejců. Mě osobně dost zaskočilo tolik částí už na začátku. Například, že i každé obyčejné chvilky jejich života, jako je vstávání, toaleta, mytí a jídlo, jsou naplánované na minuty. Mají svůj rozvrh, svůj řád. Naprosto všechno. A tento řád jim dává jistoty. Jenže to jsem nevěděla, co bude dál.
Absolutně mě odzbrojilo a rozdrásalo, že v KLDR existují pracovní tábory. Něco jako u nás v ČR pracovní tábor Terezín z 2. světové války. Podmínky popisované v knize mi opravdu připomínají pracovní a koncentrační tábory a cítila jsem obrovskou úzkost.
Nechci říkat nic víc, tu knížku si musíte přečíst a prožít sami. Přemýšlela jsem, jak tuhle recenzi napsat a vyjádřit se. Jenže to nejde napsat jen tak. Píšu jednoduše tak, jak to cítím.
Severku jsem si moc oblíbila, ta slečna byla skvělá, měla odvahu, věřila v sebe, dělala vše v dobré vůli, uvědomovala si své chyby a přešlapy A paní Nina Špitálníková ji znala osobně
Prosím, přečtěte si Severku, dá Vám tolik emocí a informací, tolik životních mouder. Budete přemýšlet nad životem a nad, pro mnohé, obyčejnými chvilkami, jako je třeba si zajít na kávu.
Moc se těším na pohádku, která snad brzy od Niny Špitálníkové vyjde.
Hodnocení: 5/ 5
(c) blumensprache.hikaru.cz / IG: @terischmetti / databazeknih.cz
Štítky knihy
totalitní stát útěk Severní Korea rodina totalitní režimy ideologie nový začátek podle skutečných událostí osud české rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Originální prostředí, originální děj, originální zpracování. Od autorky jsem nikdy před tím nic nečetla a jsem nadšená. Rozhodně si musím přečíst předchozí tituly a dozvědět se o severokorejském životě něco víc! Ani slovo ve výpovědích nebylo navíc, doufala jsem do poslední chvíle v jiné ukončení. Rozhodně na knihu nezapomenu.