Severka
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520778/bmid_severka-653a3517b7a10.png
4
1173
1173
Protagonistka prvního románu Niny Špitálníkové, autorky Svědectví o životě v KLDR, žije v Jižní Koreji, ačkoli se narodila v té Severní. Vyprávění líčí její strastiplnou cestu za svobodou, hříchy minulosti i pochyby, které ji po celou dobu provázejí. V kaleidoskopickém příběhu poznáváme perspektivu a osudy prominentů severokorejského režimu i těch na dně společenského žebříčku. Díky tomu klade román Severka závažné otázky, které dalece přesahují hranice Korejského poloostrova. Ta základní zní: Co může jedinec obětovat pro vlastní svobodu?... celý text
Přidat komentář
Dobrý, oceňuji že se čtenář hodně dozví o něčem, co je nám skryto a o něčem, o čem se u nás bohužel nemluví. Kniha tady výborně plní osvětovou funkci. Samotný příběh je zajímavý a má obrovský potenciál. Oceňuji i zajímavý pokus vyprávět příběh z pohledu "výslech/obhajoba". Ale jako celek mi tam něco skřípalo a nesedělo, je to možná můj pocit, že tomu příběhu v této knize vypravěčsky "nevěřím" a zároveň vím, z mnoha svědectví, že se něco podobného opravdu děje v tisíci variacích.
Na začátku příběhu jsem si říkala, co nového mi vlastně přinese, neb to nebyla má první knížka autorky a jistou představu o hrůzách života v Koreji jsem již měla. Vydržela jsem a "odměnou" mi bylo vyústění celého příběhu o osudu Severky. Přesto, že získala svobodu, dětství a mládí strávené v tak pevné a hrůzné ideologii jí nedovolilo se osvobodit a žít... Rozhodně k zamyšlení.
Oceňuji vykreslení Severky, jako dívky, která vyrostla v nesvobodné zemí, ale milovala ji. Také se mi líbilo, že Severka vždy chtěla být nejlepší a pokusila se o to i Jižní Korei. Líbilo se mi vyjevení otce jako hluboce milujícího a ochotného přinést největší oběť. Ten konec je moc smutný.
První kniha, kterou jsem poslouchala a byla moc fajn, jsem ráda, že jsem se do audioknih konečně pustila.
Co se týče knihy, tak to byl hodně drsný příběh ze Severní Korei. Najdete v ní popis režimu, propagandy a manipulace lidí již od útlého věku.
Hlavní hrdinky mi bylo ze začátku líto, ale postupem času mi začala Severka lézt na nervy a já byla ráda, že je konec.
Knížky paní Špitálníkové moc ráda čtu, protože mě zajímá život v KLDR i proto, že o životě v této zemi není dost relevantních informací. Nejdříve jsem knížku vyslechla na ČRo a poté ji shltla v psané podobě. Moc silná a krásná knížka. Doporučila bych ji všem, kteří obdivují komunstický režim. Závěr smutný, ale asi dokážu pochopit co dokáže změna života a výčitky svědomí. Za mě 10/10.
Za mě opět TOP. Jazykově, literárně, tématem, zpracováním.
.
Neřekl to už nějak podobně Sartre, že "naše svoboda je vlastně největší nesvoboda"? Jak s ní naložit, jak ji (nezne)užít? V Severce bylo dobře ukázané, že i nesvoboda může být v určitém kontextu svobodná a naopak. Jedna totalita (severokorejská) byla vyměněna ne snad za totalitu, ale určitě nesvobodu druhou (jihokorejskou), pocit důležitosti byl vystřídán pocitem viny a její následnou tíhou... Konec nevyhnutelný.
(SPOILER) Tato kniha mi přišla o dost jiná než předchozí autorčiny knihy. Musím se přiznat, že po prvních 50 stranách jsem chtěla čtení vzdát, nemohla jsem se začíst, vůbec mi neseděl styl psaní. Nicméně vyplatilo se počkat! Část z tábora a následný život v jiném světě byly hodně zajímavé a naopak se četly samy.
Že to bude hluboce smutný příběh, to mi bylo jasný. Ale nakonec se z toho vyklubala úplně jiná kniha, než jsem čekal. Mnohem silnější a znepokojivější. Velmi sugestivně napsané vyprávění, proložené soudními vložkami, ta hrozivá odhalení a prozření protagonistky ve čtenáři vyvolávají husí kůži. Otázky o svobodě, vině a svědomí prožívá s ní, nejdřív si říká, takový severokorejský, byť mnohem chytřejší Eichmann, jenže závěr je podle mě ještě tragičtější a dojemnější.
(SPOILER) Tentokrát jsem poslouchala na Můj Rozhlas jako četbu na pokračování. Přednes a zpracování mi sedělo. Mohla jsem se opět přenést na dálný východ a znovu naslouchat pro nás neuvěřitelnému příběhu nejenom hlavní "hrdinky", která nás svou výpovědí uvádí v němý úžas, protože málokdo si uvědomuje, co se ještě v dnešní době děje a je možné nejenom v KLDR. Otázkou je, může-li vůbec člověk soudit, když nic podobného většinou ani nezažil. Ri Jo-Čong se sama sobě stala soudcem, když zjistila, že celý život žila ve lži a snad nevědomě byla příčinou utrpení a smrti mnohých lidí. Opět zajímavý pohled do života lidí v KLDR, nyní z pohledu prominentů, kteří však také často nekončí šťastně.
Taky jako audiokniha, asi bych po ní nesáhla, kdybych ji měla číst. Chvílemi je z toho člověku až špatně. Ta krutost, ta doktrína mě děsí. Pravdou je, že pokud nevíte, že je to jinde jinak.... Když jste v tom vychováváni... Či je chyba, že děláte, co děláte... Máme se tu dobře...
Taky jsem poslouchala na ČRo. Poslouchalo se mi těžko. Kniha dobře napsaná až na dřeň. Jakákoliv totalita je děsivá, ale čím víc na východ, tím krutější. Vážím si, že jsem v naší zemi, kde je svoboda a mám se báječně.
Poslechnuto jako Radiokniha Českého rozhlasu.
Fuuu. Vtáhlo mě to okamžitě (na tom ale mělo určitý podíl i brilantní audio zpracování). Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si na to vzpomenu. Vyprávění šlo celkem poklidně, první půlka se pozvolna nabalovala, druhá půlka se pozvolna nabalovala, ale ten závěr najednou ryc fic bum a konec, po kterém jsem chvíli jen seděla a koukala před sebe. Chvílemi jsem natahovala, chvílemi se mi začalo dělat u určitých popisů lehce mdlo, ale bylo to nadávkované tak akorát.
Nemusím opakovat, co tu píšou všichni, že je děsivé, že se ještě dnes něco podobného někde na světě děje. Ano, je.
Určitě si to časem i přečtu. A doporučuji, skvělý počin. V KLDR a u paní Špitálníkové jsem se knižně určitě nezastavila naposledy.
Poslouchala jsem na mujrozhlas a dobře jsem udělala. Je dobré, když takové téma má lidský rozměr v podobě přednesu. Ri Jô Công je 17 let a je jasné, že toho spoustu nechápe. Třeba to nahlašování ostatních za naprosto směšné prohřešky. Občas nahlásila i sebe, aby nebyla podezřelá. A něco zase chápe úplně přesně. Jaký je rozdíl mezi tím klanět se jedinému bohu nebo velkému vůdci? Ale nejvíc se mi líbilo, že nás označila za své soudce. Protože kdo z nás ví, jak by se na jejím místě zachoval? Přála bych si, aby v knize bylo více myšlenkových pochodů jejího otce. Protože nic není černobílé, ani život v KLDR.
Další ze silných osudů Severokorejců. Severka je dívka z prominentní rodiny, nedokáže pochopit proč musela opustit svou zemi a rodinu a nakonec se ani nesmíří se svobodným životem.Posloucháno na ČR.
Četla jsem od autorky již svědectví a jsem moc ráda, že dále sepsala i příběh jedné "svědkyně" z předešlé knihy. Jakmile se do knihy pustíte nemůžete přestat. Je to emotivní, silné a pro nás naprosto neuvěřitelné. Dostalo se mi nového pohledu na život v této zemi z pohledu člověka, který tomuto systému bezmezně věřil a žil vlastně spokojeně, o to víc je tento příběh děsivý. Jak lidské vnímání světa utváří okolí, a jak těžké je smíření s jinou realitou než tou kterou známe.
Tohle bylo silne a emotivni cteni. U neceho jsem nevericne kroutila hlavou, jak je to vubec mozne. Knizka se cetla dobre, ma kratke kapitoly. A i kdyz mi tam neco chybelo, tak urcite stoji za precteni.
Severku jsem poslouchala na českém rozhlase na 12 dílů a ve společném čtení. Bylo to zajímavé nelehké čtení o tom, jak to je v Severní Koreji. Spoustu toho jsem věděla, něco čekala, něco mě překvapilo. Například to, že hlavní hrdinka, která celý svůj příběh vypravuje si neuvědomovala, že tím, jak je plně oddaná vůdci a donáší, žaluje na všechny ostatní, že jim ubližuje. To mě opravdu zarazilo.
Jinak samozřejmě nemají to lehký. Režim jim dává přísné instrukce jak se chovat, co říkat, odsuzují kapitalismu a demokracii. Silná diktatura, kdo jde proti režimu, je krutě potrestaný. Pracovní tábory, ale třeba i trest smrti. Otřesné hygienické podmínky, potřeby, málo jídla, …
Ri Jô Công utekla za svobodou do Jižní Korey, kam ji poslal její otec. Při výslechu vypráví svůj život. Nechápe skoro nic, proč musela odejít, co lidem způsobovala, jak má dál žít. Až po čase v médiích je jí pravda naservírovaná…
Co mi trochu asi zkazilo příběh a trochu jsem tápala, bylo uprostřed knihy, kdy je příběh o její kamarádce, ale z knihy to není moc postřehnutelné, bylo nás víc, když jsme knihu rozebírali, kdo to nepochopil. A v tomhle případě za to asi mohl audio přednes stejného interpreta hlavní hrdinky a kamarádky, přestože jinak se střídali.
Konec je hodně silný a smutný. Vědět by se o tom mělo. Neříkám, že jsou tyto knihy lehké na čtení, ale číst se musejí, abychom nezapomněli!
Štítky knihy
totalitní stát útěk Severní Korea rodina totalitní režimy ideologie nový začátek podle skutečných událostí osud české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Absolvováno v podobě audioknihy a silný zážitek...