Severka
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520778/bmid_severka-653a3517b7a10.png
4
1162
1162
Protagonistka prvního románu Niny Špitálníkové, autorky Svědectví o životě v KLDR, žije v Jižní Koreji, ačkoli se narodila v té Severní. Vyprávění líčí její strastiplnou cestu za svobodou, hříchy minulosti i pochyby, které ji po celou dobu provázejí. V kaleidoskopickém příběhu poznáváme perspektivu a osudy prominentů severokorejského režimu i těch na dně společenského žebříčku. Díky tomu klade román Severka závažné otázky, které dalece přesahují hranice Korejského poloostrova. Ta základní zní: Co může jedinec obětovat pro vlastní svobodu?... celý text
Přidat komentář
Knížka fajn, ale přála bych si, aby příběhy byly odvyprávěny víc do detailu. Svědectví mě bavilo víc.
3,5* Na první román od autorky jsem se moc těšila, na prvních 15 stranách jsem se ale jakoby ztrácena a měla jsem pocit, že sice samotným slovům rozumím, ale jako celku bohužel ne. Od zhruba 20 strany ale vše nabralo spád a už vše dávalo smysl a knížka se četla dobře. Každopádně musím bohužel konstatoval, že tak jak hltám ostatní knihy autorky, tady to kapánek drhlo, jde vidět, že tento styl, román, není pro autorku úplně standardní forma psaní a rozhodně mi u ní vice vyhovovala forma rozhovorů či deníků. Příběh je to rozhodně nesmírně zajímavý a opět přinesl mnoho nových informací a skutečnosti, ale to malé ALE tam prostě je. K přečtení určitě můžu doporučit, jen prosím nemějte tak obří očekávání jako já :-)
Od autorky jsem přečetla všechny knihy a tahle patří k těm nejlepším.
Čtenáři záporně hodnocené zpracování se mi líbilo, kniha mě bavila a dobře se četla.
Teď z obsahové stránky. Těžko si dokážu představit, že by někdo dokázal lépe napsat o podobných zvěrstvech, co se v KLDR dějí. Na druhou stranu kniha by určitě snesla větší rozsah v tom, co hlavní postava zažila na jihu. Hlavně co se týče kulturního šoku a uvědomění si reality, ve které žila na severu (lži, propaganda, totalita atd..).
Celkově knihu rozhodně doporučuji a těším se na další.
Co se knížce nedá upřít je její čtivost. Každopádně je to furt dokola a ani forma románu mi moc nesedla. Svědectví bylo za mě daleko lepší..
Dlouho jsem otálela s hodnocením této knihy a stále si nejsem jistá, jaký si z ní odnáším celkový dojem. Rozhodně vás nechci odradit od čtení - tohle už je moje třetí knihy od autorky a rozhodně mám v plánu se pustit i do dalších věcí, které vytvoří. Nemůžu si ale pomoc, byly tam věci, které mi na čtení vadily.
Čekala jsem hlavně na část knihy, kdy Ri vstoupí do pro nás normálního světa a začne zjišťovat, jak to chodí mimo KLDR. A tím nemyslím, že bych chtěla, aby nám polichotila naše ego, ale spíš by mě zajímal její upřímný názor na to, co je jí (ne)líbí na tomto uspořádání života.
Toho jsem se ale moc nedočkala, především asi z toho důvodu, že nemám pocit, že by Ri v KLDR i mimo něj něco chybělo - po materiálové stránce samozřejmě. Ri si docela dobře žila v KLDR, pak ji někdo jiný zajistil pohodlný převoz přes hranice, kde se o ni hezky postarali, ošatili ji, krmili ji, dostávala finanční pomoc od vlády
Stejně tak jsem chtěla slyšet, jak Ri postupně přicházela na to, jak to v KLDR opravdu fungovalo mimo bublinu, ve které žila. Jak člověk, naprosto oddaný straně, reaguje na zjištění pravdy o celém systému.
V tomto směru za mě mohl být příběh v druhé části více rozvinutý do hloubky, ale nedočkali jsme se.
Celkově je to za mě slabší čtení, stále si myslím, že Svědectví o životě v KLDR je čtivější a dozvíte se v něm nejvíce informací.
Jak daleko může jít vymývání mozků? Udat své kamarády a rodiče za poukázku do kavárny. Strašné týrání v převýchovných táborech, organizace každé minuty života. A to vše není fantazie autorky, ale realita v KLDR. Hrůza!!!
Takhle - určitě to bylo zajímavé. Na stránkách se tu potkáváme s někým, kdo byl opravdu prominentní a kdo svými činy reálně ovlivnil životy jiných lidí. Nicméně škoda literárního zpracování v podobě románu, prolínání různých stylů mě také dost rušilo. Na jednu stranu chápu, že autorka chce co nejvíc vytřískat z hlubší znalosti poměrů KLDR, ale ono se to asi jaksi ochodí, ono je to totiž pořád stejné.. Nepoznala bych jestli čtu další kapitolu KLDR nebo další knihu. Ale cenim jak se autorka zvládla hezky v knize pochválit a napsala o sobě že vypadá mladší atd., LOL.
O životě v Severní Korei jsem už přečetla jiné knihy, romány. Tato knížka mě moc nenadchla. Oceňuji snahu co nejblíže čtenáři ukázat to vymývání mozků prostřednictvím malé dívenky, ale co naplat, literární úroveň románu valná není. Pokládám to za autorčin pokus zkusit něco jiného. Myslím, že literatura faktu v jejím podání je daleko přínosnější.
(SPOILER) Má první kniha od autorky. Příběh a kulisy pro Severku - nedobrovolnou emigrantku, která v Severní Koreji nijak netrpěla, jsou natolik atraktivní, že není třeba velkého spisovatelství a pokusy o ně jsou spíše na škodu. Vytkla bych nakonec asi hlavně krátký rozsah a jednoduchou příběhovou linii (výpověď z pracovního tábora působí příliš nuceně, "pro ilustraci" spíše než organicky), téma by sneslo bohatší zpracování.
Chvilkama docela šílené čtení, hlavně co se týče té situace v pracovním táboře. Nepředstavitelné poměry. Ale on ten život normálních lidí tam nebyl v podstatě o nic lepší. Těžko uvěřit že je něco takového vůbec možné. Chtělo to opravdu neskutečnou odvahu otce té dívky se k takovému činu odhodlat. Dívce jsem přál že si bude užívat svobody, no dopadlo to jinak, překvapený jsem ale nebyl, skoro jsem něco podobného čekal. Dobrá kniha ale už bych podobnou snad ani nemusel. Stačilo.
Velmi zajímavé čtení. Nejen proto, že ukazuje život v KLDR a zrůdnost režimu. Je zajímavé, že hlavní hrdinka je z privilegované vrstvy, takže jí vlastně nic moc nechybí a nestrádá, tedy alespoň na poměry KLDR . Tím působivější je popis toho, co s člověkem režim udělá, jak mu zdeformuje myšlení a hodnoty.
Skvěle popsané je i to, jak těžké je pro někoho jako Severka žít v normálním světě .
Nesoudím hlavní hrdinku, ale režim, který tohle s lidmi a z lidí dělá.
Za zamyšlení stojí i to, jak se rodiče (zde otec) snaží udělat pro dítě to nejlepší. A jak zoufalý asi otec byl.
Započalo to knihou Svědectví o životě v KLDR, což je nepochybně literární skvost, pokračovalo publikací Mezi dvěma Kimy, která mi připadala o drobet slabší, až jsem se dostala sem, k Severce. Bohužel, ale z mého úhlu pohledu je toto dílo ještě bídnější, než to předchozí. Nevyhovovala mi forma obsahu, protagonistka knihy se mi jevila nesympaticky a po informační stránce to také nebylo úplně růžové.
(SPOILER) Ze Svědectví o životě v KLDR jsem byl nadšenej. Tady se autorka vydala (podle mě zbytečně) jakousi románovou cestou, kdy se na prvních stranách knihy pokouší o inovativní styl psaní, vstupuje do textu, oslovuje čtenáře, ale alespoň na mě to vůbec nefungovalo, naopak mě to dost rušilo. Po prvních kapitolách se už autorka vrací ke standardnímu stylu psaní, který je ale také na pár místech stylyzován do rozhovoru se čtenářem. Ze začátku čtení jsem se obával, že se bude jednat "jen" o Svědectví číslo 2, ale potěšilo mě závěrečné přiblížení života privilegovaného Severokorejce v imperialistické půlce Koreje.
Knihy od paní Niny mám moc rada, četla jsem všechny a i tato románová se moc povedla. Ukazuje nám příběh KLDR trochu z jiné strany, než na který jsme zvyklý, ale je to stejne důležité k pochopení tohoto fenoménu.
Ten konec mě však prekvapil, více psát nebudu abych nespoilerovala.
Byla to moje první kniha o Severní Koreji, rozhodně ne poslední. Popis života v pracovním táboře byl opravdu děsivý. Až si člověk říká, jak je to vlastně v dnešním světě možné, pokud to tak opravdu je. Knihu jsem četla jedním dechem. Je to určitě příběh k zamyšlení. Rezonovala se mnou témata jako svoboda či indoktrinace. Svět není černobílý, a to ani svět severokorejských uprchlíků. Určitě si přečtu i další knihy od Niny Špitálníkové, abych se o této zemi dozvěděla více.
Četla jsem všechny tři knížky a všechny jedním dechem, jsou skvělé. Milá Nino, umíte psát a to skvěle!! Každý by si je měl přečíst, aby si uvědomil, jak se máme dobře....
Druhá kniha, kterou jsem přečetla, od Niny Špitálníkové a zase nastíněný příběh, jaký hrůzostrašný, až vězeňský život každodenně žijí lidé v této "Satanové zemi". Jak je od narození formují a psychologicky jim vymývají mozek, strachem je řídí a trestají. Strach!! Držet lidi ve strachu a denně je tím přiživovat je největší a nejstrašnější zbraň. Když máte strach, jste poslušnější. Izolovaný stát, do kterého si nikdo z okolních státu nedovolí, ani "jehlou píchnout", jaká podivnost??
Po Svědectví už to nemělo takový šokující dopad (ty informace už jsem z předešlé knihy měla), ale několik situací mrazení v týlu vyvolalo.
Skoda, ze nebyl dovětek kam až sahá realita a co je fikce (zajímaly by mne informace z lágru a dopisy a taky cely ten proces v Jižní Korei - to na mě působilo obvzlášť zvláštně a “nepříjemně).
V 17ti letech byla stále dítě a nemá smysl ji jakkoliv soudit. Když v něčem žijete cely život a nemáte jiné informace, tak to prijimate. Obvzlášť v dětství. Kniha rozhodně stojí za přečtení!
Štítky knihy
totalitní stát útěk Severní Korea rodina totalitní režimy ideologie nový začátek podle skutečných událostí osud české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Kam to Nina ještě dotáhne...ta kniha je opět neuvěřitelná...mrazí z ní