Severka
Nina Špitálníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520778/bmid_severka-653a3517b7a10.png
4
1162
1162
Protagonistka prvního románu Niny Špitálníkové, autorky Svědectví o životě v KLDR, žije v Jižní Koreji, ačkoli se narodila v té Severní. Vyprávění líčí její strastiplnou cestu za svobodou, hříchy minulosti i pochyby, které ji po celou dobu provázejí. V kaleidoskopickém příběhu poznáváme perspektivu a osudy prominentů severokorejského režimu i těch na dně společenského žebříčku. Díky tomu klade román Severka závažné otázky, které dalece přesahují hranice Korejského poloostrova. Ta základní zní: Co může jedinec obětovat pro vlastní svobodu?... celý text
Přidat komentář
Příběh dívky z vysoce postavené rodiny v KLDR. Ri Jo-čong byla krutým režimem vychována a udáváním dostala do vězení desítky lidí. Otec jí zajistil svobodu, přijme svou novou identitu?
Nechápu, jak může v dnešní době ještě někde existovat takový teror, šikana, násilí, fyzické a psychické týrání. Země, kde udávání berou jako sport, kde odpor a neposlušnost řeší v táborech s nelidským zacházením. Jooo, soudruzi vědí, kdo má jít i kdy na záchod....
Vůdce je Bůh!
Severka vyrostla v prominentní rodině v Severní Koreji. Jako každý obyvatel této země, je zcela oddaná tamějšímu režimu a je odhodlána sloužit svému vůdci a vlasti. Naprosto jí však nedochází jaké dalekosáhlé důsledky může mít její „loajálnost“ k režimu. Kniha Niny Špitálníkové přibližuje, skrz rozhovory se Severkou, severokorejský život a ukazuje, jaký obrovský vliv na nás má místo a čas, ve kterém vyrůstáme a žijeme. Severka není zrovna optimistické čtení, bude to znít sobecky, ale jsem doopravdy ráda, že tam něžiju.
Moje již třetí kniha od autorky. A zatímco Svědectví jsou rozhovory a Mezi dvěma Kimy zážitky Niny, u Severky se prolíná skutečnost s fikcí. Už to mi vadilo. že jsem vlastně nevěděla, čemu věřit. Rozhodně bych ale nesnižovala hodnocení, jako někteří čtenáři, že je tam MOC násilí.
Naopak. Vzhledem k obtížnosti dostat se z KLDR a faktu, kolik to stojí peněz, tak se přes hranice dostane většinou jen střední a vyšší třída. Nemáme absolutně ponětí, co se tam děje. Proto soudit příběh jako takový je nesmysl. Stejně jako soudit Severku, která rozhodně není kladnou postavou. Jenže vyrůstat v takovém prostředí, byli bysme jiní? Čtení mě bavilo, bohužel pokulhává literární úroveň, škoda, že kniha neprošla větší redakcí. I tak ale rozhodně doporučuji k přečtení, 3,5/5*.
Nina Špitálníková a tematika KLDR tentokrát v románové podobě, navíc založené na skutečné podobě. Mrazivý příběh. Nebylo by fér hlavní protagonistku odsuzovat,nevíme totiž, jak bychom se na jejím místě chovali my.
Hodně zajímavý pohled jak na KLDR, tak ale i na adaptaci ve "svobodné zemi". Musím říct, že výpovědi a celý příběh mě zaujaly a zase přinesly nový pohled na věc. Jsem ráda, že si můžu dělat relativně co chci a nehlídat někdy věci, které bereme jako automatiku.
(SPOILER) Zajímavý pohled na uprchlici z KLDR, která je vlastně uprchlicí proti své vůli a i přesto, že se dostane do svobodné země, žije spoutána podobnými pravidly jako v rodné zemi, ale s rozdílem, že za jejich porušení jí nehrozí trest smrti nebo koncentrační tábor. Hraje roli, která jí byla přisouzená, předstírá, lže a vlastně si i stýská.
Svým hodnocením se vyjadřují pouze k zvolenému stylu vyprávění, žánru knihy a literárnímu zpracování.
Po dvou předešlých knihách, které jsem četla a hodnotila jako literaturu faktu, se autorka pokusila o román, byť jak sama přiznává s prvky skutečného příběhu. Je jen na čtenáři, jak příběh uchopí a co si z něj odnese.
Skutečný život lidí v KLDR si opravdu nikdo z nás nedokáže představit. Autorce se skvěle podařilo vystihnout jak dokonale rodinný klan Kimů ovládá už od narození své občany. Tato stránka příběhu je naprosto skvěle zpracovaná, dokonalá a děsivá.
Číst tuto knihu bylo velmi těžké a smutné, moc jsem si ho neužila a vlastně jsem byla ráda, že už je to za mnou.
Podle mě tento typ literatúry autorce moc nesedí nebo jej ještě neumí uchopit a tak nedokázala podat tak famózní výkon jako u předešlých knih. Místy, přes veškerou zrůdnost, to byla nuda.
Nikdo z nás nemohl ovlivnit kam a komu se narodí. Mám opravdu velké štěstí! Zároveň mě to vede k zamyšlení. Jaké štěstí budou mít naši potomci, do čeho se narodí oni?!
Byť obžalovanou a svojou sudkyňou zároveň. Byť zavretou na slobode. Rozhodnúť o sebe nemohla, ani kde a komu sa narodí, ako bude vychovaná, kde bude nútená žiť, či akej ideológii veriť. Mať moc sa dá aj nad tými slobodnými.
Severka mi zlomila srdce.
Jej rodina patrila medzi tie vysokopostavené v Severnej Kórei, mali vždy niečo na raňajky, veľký byt a všemožné výhody. Otec papaláš, dieťa poplatné režimu, ktoré s ľahkosťou udáva nielen jeho, ale aj kamarátku
Neuvedomuje si tú cenu. Jeden život za poukážku do kaviarne.
Ocitnúť sa proti svojej vôli ako emigrantka a nemôcť sa vrátiť je to jej najhoršia nočná mora. Cez deň ako-tak funguje, predstiera, no v noci ju to všetko dobehne. Rodina. Život. Režim. Výčitky. Len hviezdy sú rovnaké
Nemôžem ju súdiť, viem len súcitiť.
Silná kniha, na kterou nedokážu přestat myslet. Ti, co vzpomínají na staré zlaté časy za komančů, by ji měli přečíst povinně.
Severka opět dílo, které popisuje život severo korejky a jak je těžké se dostat do demokratické společnosti. Kniha je dobře napsaná nemám co vytknout, ale možné jen se mi zdá téma poněkud vyčerpané a že bych možná v dalším díle uvítala vlastně něco fikčního od Niny :) Myslím že talent na to má :)
Tak tohle bylo šílený čtení, moc mě knížka bavila, i když mě chvílemi až mrazilo. Určitě doporučuji.
Po předchozích knihách nasazuje Severa laťku zase o kus výš. Tuto knihu jsem doslova vdechnul.
Ve chvíli, kdy Ri Jo-Čong projíždí Pekingem a říká, že nepozná podle oblečení, které tamní ženy nosí, která je důležitá a která je "naprostá nicka", je ta holka vyloženě na facku.
Později mi jí ale bylo líto...
Každopádně, kdo další by chtěl vědět, co to bylo s tou mladou holkou, která vypráví na pásce svou zkušenost z pracovního tábora? Jak se k Nině dostala? Je to taky uprchlice? Kdo jí pomohl? Jak se v novém světě zabydlela? Nebo to není vůbec reálná postava? Četla jsem Zpověď o životě v KLDR a chápu, že něco takového se dá z informací od uprchlíků vymyslet. Ale pokud je Kim Čok-U opravdová, můžeme se dozvědět něco víc?
Příběh Severokorejky, který románovým způsobem zpracovává netypický pohled na Severní Koreu, a to na život dcery z prominentní rodiny, která sice vyrůstala v nesvobodě diktatury, ale jinak měla život kvůli svému postavení celkem spokojený. Líbí se mi polemika ke konci knihy, která sice chápe, že život Severokorejců je jedna velká lež, nicméně i my ve svobodných zemích se do nějakých pavučin lehkých přetvářek a model také dokážeme uzavřít. Nebudu dál spoilovat.
Velmi silná kniha. Tak jako příběhy z Osvětimi. Jaký je mezi tím rozdíl? Severní Korea je jeden velký koncentrák a pakárna k tomu. V dnešní době neskutečné, neuvěřitelné.
Tentokrát mě nějak ze začátku nesedl ironický styl vyprávění, ale i tak je to velmi čtivé a hned jsem se začetl a nemoh se od útlé knihy odtrhnout dokud jsem ji naráz nepřečetl celou. Také mě soudružka učitelka seřvala asi v sedmé třídě, , jakto že nosím rifle a ne tesilky. Byl jsem černá ovce, že jsem odmítal chodit do pionýra, když jsme šli jednou uctít památku nějaké sochy rudoarmějce. Když jsem chtěl jít studovat, tak soudružka učitelka řekla, že naše vlast potřebuje dělnickou třídu a ne studenty. Mého asi desetilétho nebo dvanáctiletého bratra chlap na hl.nádraží u Pošty seřval, ať si okamžitě sundá tričko ABBA, vůbec nechápal proč, když alba byly k dostání v Supraphonu. Nebo jsme šli z kina a zastavil nás příslušník VB a chtěl vidět OP, odkud jdeme apod. Ulice se jmenovala Kim-Ir-Senova. Později na vojně, kde z nás vojáky neudělali jen vymývání mozků PŠM ( politické školení mužstva) V režimu, v kterém jsem vyrůstal mě připomínají stále dnešní praktiky některých komunistických států. Ve velmi malé míře jsem zažil podobnou dobu. Doma jsem si nemohl pustit moc nahlas Karla Kryla, aby mě sousedka neudala. A to se ještě dnes najdou tací co stále říkají Zlatí komunisti. Chudák holka nezvládla se poprat s nově nabytou svobodou, původní přesvědčení ji dokonale vymylo mozek, bodějť by ne, když jsou v tom vychovávání už od plínek.
Právě jsem dočetla další z autorčiných knih, které jsou pro dnešního člověka "západu" až neuvěřitelnou výpovědí ze života v KLDR dnešních dnů - nebo je to spíše nepředstavitelný zlý sen ? Takovéto knihy si musím dávkovat, protože představa, že je toto vůbec dnes možné, je strašná. Jsem toho názoru, že náš "superkorektní" západní svět, přeplněný různým zbožím, plýtvající potravinami a nejenom jimi, podléhající až zhovadilému konzumu, formovaný desítkami bezduchých TV seriálů, reklam a internetem, které člověku vymývají mozek, účelně podporující pokles nároků na základní vzdělání člověka a jiné zásadní nedostatky v naší "skvělé" společnosti panující, jsou již dlouhá léta na pováženou a mám velkou obavu, kam tohle všechno povede, ale osudy lidí a situace, které autorka popisuje, jsou tak hrozivé, až člověku přijde, že to ani nemůže být pravda, je mu při čtení velmi úzko a paradoxně si musí přiznat, že se zase nemáme tak špatně - myslím tím na duševní úrovni, protože v materiálním slova smyslu rozhodně nestrádáme.
No za mě teda masakr... přečteno jedním dechem.
Kombinovaná forma mi teda vůbec nevadila.
Úplně nevím co k tomu říct...snad jen to, že vypravěčka měla zůstat v KLDR. Tatínek to myslel dobře, jenomže této ženě bylo lépe tam,kde se narodila.
Konec mi vyrazil dech.
Štítky knihy
totalitní stát útěk Severní Korea rodina totalitní režimy ideologie nový začátek podle skutečných událostí osud české romány
Autorovy další knížky
| 2020 |  Svědectví o životě v KLDR |
| 2017 | Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR |
| 2023 | Severka |
| 2014 | Propaganda v KLDR: funkce, metody a vývoj |
| 2022 | Deníky ze Severní Koreje |
Oblíbená knížka Kim Čong-una.