Sexta Aurelia Viktora děginy řjmské

04.02.2023

(SPOILER) Keďže sa dielo nedočkalo dotlače v slovenčine ani češtine, možno vychádzať výhradne z českého prekladu z roku 1838. Okrem stručných dejín Rimanov si môže človek vychutnávať nádhernú dobovú češtinu (hoci občas treba využiť Staročeský slovník). Oproti iným dobovým prekladom sa tento pomerne dobre číta, keďže vetná skladba nie je natoľko krkolomná.

Vyberám z knihy opis môjho obľúbeného rímskeho hrdinu Gaia Mucia, neskôr získavšieho meno Scævola (Ľavoruký). Jeho potomok z Dalmácie (Vallone di Obbrovazzo, dnes Zaton Obrovački), menom Georgius Scaevola (1734 –1784) sa v roku 1750 presťahoval do Topoľčianok a poslovenčil si meno na miestne Števula: jeho potomkami sú Števulovci s haploskupinou J1 (jesto i Števulovia s haploskupinami R1a a 12a, no to sú domáci, pôvodní Števulovci).

Rímsko-etruská vojna, rok 508 pred n. l.: „Kajus Mutius Scaevola. Když Porsena král u Řjma ležel, Mutius Kordus, muž to řjmské udatnosti, přigda k řadě o powolenj žádá k utečenj, smrt králowu za to slibuge. Dostaw powolenj do táboru Porsenowa přišel a tam omylem na mjstě krále dwořenjna zabil. Gat a ku králi dowlečen gsa, prawici na obětnici položil, tuto pokutu na nj bera, že u wraždě chybje prowinila. Odkudžto když z autrpnosti králowy odtržen byl, aby gako wděčným se za to prokázal, prawil, že třj sta takowých proti němu se spiklo. Král pak zhroziw se toho a dostaw zastawence, wálky nechal. Mutiowi luka za Tiberau daná po něm Mutiowa slaula. Také socha gemu ke cti postawena gest.“ Strana 53