Sharpovi střelci
Bernard Cornwell
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/22241/bmid_sharpovi-strelci-hsy-22241.jpg
5
145
145
Je leden roku 1809, francouzská armáda táhne vítězně Španělskem a Britové ustupují chaoticky na jih k moři. Poručík Richard Sharpe se ocitá osamocen v čele zbytku rozprášené roty pětadevadesátého pluku střelců. Sharpe se snaží vyvést střelce z drsných hor Galície do bezpečí britské vojenské základny v Lisabonu, musí však čelit nejen nebezpečí, které mu hrozí od Francouzů, ale také nedůvěře a později vyslovenému nepřátelství vlastních vojáků. Za této situace se setkává se španělským majorem Blasem Vivarem, šlechticem, který si předsevzal, že dopraví do Santiaga de Compostela truhlici se vzácnou korouhví svatého Jakuba, patrona Španělska. Město je v rukou Francouzů a Vivar přemluví Sharpa, aby mu pomohl Santiago dobýt, protože chce v místní katedrále rozvinout korouhev a učinit „zázrak" jako znamení pro celou zemi, že Španělsko je neporazitelné...... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2009 , OldagOriginální název:
Sharpe's Rifles, 1988
více info...
Přidat komentář
Zatím asi nejlepší Sharpík. Popis zimní přírody, nevraživost vojáků vůči Dickovi a celkem dost historických reminiscencí o Španělsku. Ozaj chutné!
Fajná šarpovka so všetkým, čo k tomu patrí. Chýbala mi však jedna vec. Respektíve, zdala sa mi trochu vlažná. A to vývoj vzťahu Sharpa s ostatnými strelcami. Podľa názvu som očakával, že to bude minimálne druhý nosný motív a ani moc teda veru nie. V tomto u mňa boduje film ;))).
Tentokrát se podíváme se Sharpem na Pyrenejský poloostrov do Španělska, kdy se anglická a španělská armáda brání výbojům armády Napoleona Bonaparteho. Sharpe je tak po většinu času v defenzivě. Konečně se také dostává díky okolnostem způsobených boji do vedení jako velicí důstojník, kdy je však pro něj velmi těžké získat si důvěru a věrnost svých podřízených vojáků.
Dost mě ale už začíná unavovat, že Sharpe musí mít v každém díle této série nějakou ženskou, do které se zamiluje. Jeho milostné eskapády už začínají být nudné a ohrané.
Mám za sebou dva smutné týdny – snad každý prožil období, kdy se toužil probudit ze zlého snu a zjistit, že je všechno jako dřív. V dobách, kdy se trápíme, je únik z reality ještě žádanější, zároveň se však do jiných světů prchá mnohem obtížněji. Tedy pokud volíte knihy místo chemických dopravních prostředků ve formě chlastu nebo drog. V uplynulých letech jsem zjistila, že mě spolehlivě dokáží pohltit Sharpova dobrodružství, tudíž jsem opustila skličující současnost i příběh Gerty Schnirch a po hlavě skočila do válečných eskapád ve Španělsku 19. století. Cornwellův stroj času naštěstí opět zafungoval a já tak mohla ve společnosti skvělého vojáka, leč chybujícího důstojníka, poznávat další neznámou kapitolu dějin, notně přibarvenou autorovou imaginací.
Mohla bych žehrat nad obvyklými ingrediencemi této série, ale proč? Stále mě baví třenice Britů s Francouzi, strategické tanečky slavných vojevůdců, smysl pro čest, zákeřnost, odvaha, Sharpovy úspěchy i přehmaty, scény bezuzdného násilí na střídačku s decentní romantickou linií. Dokud to na mou maličkost zabírá, nevidím důvod snižovat hodnocení. „Sharpovi střelci“ navíc patří k tomu nejlepšímu, co zatím série nabídla, byť mi k páté hvězdě pořád chybí jakási přidaná hodnota, větší hloubka či co… Ovšem zájemcům o svižné historické dobrodružství ve vojenském kabátě mohu četbu jedině doporučit.
80-85%
Konecne mirny posun a konec knihy jsem si uzil. Autor si opet neodpustil selmovske usmevy, jiskrici oci a vznesenou tvar prenadherne mlade damy. Nutkani zvracet jsem vsak potlacoval pouze na malem poctu stran, zbytek dobrodruzstvi se odehrava spise v partyzanskem duchu. Mala jednotka strelcu se snazi probojovat po prohrane bitve uzemim ovladanem francouzskymi vojsky. Aby toho na 300 stranek nebylo malo, autor prihazuje jeste legendarni truhlu, po ktere zoufale pasou vsechny zucastnene strany. Zatim asi nejlepsi dil.
1809, překotný britský ústup ze Španělska, přičemž závěrečná Moorova bitva u La Coruñi jako by byla vzorem pro operaci u Dunkerque v roce 1940.
Byl jsem zvědav, jak dopadlo napojení knihy, kterou autor vydal v roce 1988, na předchozí část (Sharpova kořist – z roku 2001). Jenže Cornwell prostě nakoukne do učebnice historie, nastuduje fakta, Sharpa s jeho jednotkou tam přemístí a šikovně zamontuje, vymyslí napínavý dobrodružný děj, najde mu pěknou příslušnici opačného pohlaví a přidělí mu roli zachránce impéria. Co víc si můžeme přát? Na mě to zatím pořád funguje.
Tentokrát ale o tu důležitou historickou událost ani tolik nejde, autor v dramatickém dobrodružství a krvavém konfliktu kolem poutního místa Santiago de Compostela dokonale popsal Sharpovu zatím největší bitvu – totiž další jeho zoufalý pokus prosadit se jako velitel a získat si respekt prostých vojáků. Jejich strastiplná ústupová cesta, naplněná spoustou skvěle popsaných bojových i nebojových střetnutí, úvah o víře, o španělské historii, o francouzské revoluci, a dokonce také plná tajemných záhad, mě tentokrát dokázala držet u textu ještě pevněji než u předchozích Sharpových příběhů.
Pokud bych musel porovnat: Cornwell, 1988 (Španělsko, 1809) versus Cornwell, 2001 (Dánsko, 1807), pak ten španělský vítězí.
95 % (aktuálně 97 hodnotících s průměrem 93 %).
...
Byla vysoká a štíhlá, držela se s vrozeným půvabem a její tvář, s dokonalou pletí, nepoznamenanou strádáním nebo nemocí, měla jasný a trochu zvědavý výraz. Dívka, která se musí každému vojákovi zjevovat ve snech, i kdyby byla desetkrát metodistka.
P.S.
Anotaci nahoře doporučuji nečíst - spoiler.
Tato sága mi zpříjemňovala chvíle kdy jsem nemohl kvůli bolestem nemohl spát.Super
Richard sa konečne dostáva k svojej jednotke strelcov. Život v nej však nemá ľahký. Je nový, je len quartermaster, nemá rešpekt. Všetko sa zmení po smrti jeho veliteľa. Dostáva sa na čelo strelcov, ktorý mu znepríjemňujú život a Sharpe si svojou povahou príliš nepomáha. Opäť stretne mladú ženu - klasika, používa svoj neuveriteľný "šarm", proste tradičný Sharpe.
Opäť veľmi dobre podaný príbeh z kapitoly napoleonských vojen, tentokrát zo španielskeho ťaženia. Veľká spokojnosť.
Nelze jinak než dát plný počet hvězdiček. Mám ráda Sharpa a i když měl funkci "skladníka a zásobovače", ve skutečnosti vždy zůstal v srdci vojákem. Ano, má zde ze začátku problémy, že ho nechtějí ani nadřízení a ani podřízení brát vážně, natož ho poslouchat, ale dostane od dvou různých lidí dobré rady, jak se stát dobrým velitelem. Sice zpočátku váhá, ale ony rady opravdu fungují.
Sharpe se střelci setkává se Španělem Vivarem, který hodlá očistit jméno rodu od zrady svého bratra hraběte a bojovat s Francouzi, byť je nepřítel v převaze. I když Vivar přemluví k boji Sharpa, stále je to menšina.
Zde nebojují rovnoměrné síly, ale důvtip, národní hrdost, osobní hrdost a hlavně velká nenávist k společnému nepříteli.
Super.
Sharpe se "nešťastnou" náhodou náhle stává ze skladníka bojovým důstojníkem, který musí zhruba čtyřicítku přeživších střelců dostat zpět k britské armádě. Muži ho neposlouchají, vojín Harper použije nejen pěsti, španělský důstojník Vivar ho využívá ke svému plánu a děvče, do kterého se na první pohled zamiluje, je metodistka s přísnou tetou.
Pobavila mě protiopilecká koupel v řece i výměna rolí, kdy je Sharpe nejprve obklíčen Francouzi, aby o pár dní později Francouzi zakusili stejnou situaci.
Jak probíhaly napoleonské války, pro nás již zastřené romantickým hávem? Pan Cornwell Vám to poví... Byla to válka jako každá jiná.
Tak to bylo drsné dobrodružství. Vojáci v té době to byly fakt chudáci, normální člověk by umřel už jen z těch podmínek a ne aby u toho ještě bojoval.
Tento díl mně hodně bavil.
Sharp ve Španělsku, po předchozím nemastným a neslaným dílu, konečně nějaká akce. Tohle bylo hodně dobré, doporučuji.
Zatímco v chronologicky předchozích dílech série se autor dost drží historických faktů, tady je reálný pouze ústup britské armády ze Španělska před napoleonskými vojsky. Všechno ostatní je fikce, včetně boje o Santiago de Compostela. Je zde zřetelně patrné, že tento díl patřil do původní asi 12dílné série, kterou autor postupně doplňoval dalšími příběhy Richarda Sharpa v napoleonských válkách. Ale i když ty později napsané díly se mi zdají propracovanější a informačně „výživnější“, nemůžu jinak, než dát opět plný počet hvězdiček. Mám prostě pro autora slabost, nedokáže nudit, a i jeho popisy nejrůznějších detailů ze života, výzbroje a výstroje tehdejších vojsk jsou zajímavé.
Stále stejný scénář jako v předchozích Sharpových příbězích, jen zabalený do jiného prostředí. Všechno je ale čtenáři předkládáno na stříbrném podnose, protože autor je skutečný mistr pera. Proto po několikatýdenní pauze sáhnu po sedmém a následně i dalších pokračováních téhle ságy.
Tento diel hodnotím vyššie ako predchádzajúci román Sharpova korist. Príbeh plný zvratov vás drží v napätí až do konca. U tohto románu je poznať že bol písaný skôr ako predchádzajúcich 5 dielov, Cornwell ich totiž dopisoval neskôr aby zobrazil Sharpove začiatky a aby celú sériu chronologicky spojil.
katastrofa knížek o sharpovi zbytečně moc , uvítal bych spíš něco novýho a ne 15 knížek skoro o tom samym
Štítky knihy
historické rományAutorovy další knížky
| 2017 |  Poslední království |
| 2007 | Bledý jezdec |
| 2004 | Lučištník |
| 2010 | Hořící země |
| 2006 | Sharpův tygr |
Celkově šestá z vojenských historek Richarda Sharpa a první „španělská“. Historický rámec románu je protentokrát volnější. Příběh Cornwellova hrdiny, nyní již poručíka Sharpa, je časově zasazen do ledna roku 1809, do počátků britského vojenského angažmá na Pyrenejském poloostrově. Angažmá započatého neslavně. Britská armáda ustupuje před invazní francouzskou armádou, až je téměř zcela vypuzena z Pyrenejského poloostrova. Krom nevelkého kontingentu usazeného v Lisabonu. Ve víru událostí strastiplného ústupu Britů se ocitá i Richard Sharp. Okolnostmi (a autorem) je postaven do čela oddílu střelců a současně po bok Španělů, vedoucích nesmiřitelný boj proti francouzským vetřelcům. Sharp a jeho střelci, jakožto dobrovolně nedobrovolní spojenci španělských bojovníků, se spolu s nimi pokusí o „zázrak“ nebo lépe hned o několik „zázraků“. O jakéže to zázraky jde, tak to odhalí tato kniha. Kniha, která se mi líbila. Má spokojenost s tímto Sharpovým dobrodružstvím je dána primárně jeho silnou španělskou linkou. S potěšením se rochním ve stránkách věnovaných španělské historii, třebaže současně zuřím nad vražedným řáděním francouzských okupantů. Vzdávám hold odhodlanému odporu, se kterým se španělský lid postavil francouzským vetřelcům, vydávajícím se za osvoboditele Španělska od tmářství (v jejich „osvícené“ teorii je tmářstvím rozuměna křesťanská víra). Vzdávám hold i dávnější španělské historii, reconquistě, a tím i mému oblíbenému světci, patronu Španělska Svatému Jakubovi. Ozřejmeny budou i důvody (oprávněné) pramalé důvěry Španělů k jejich britskému spojenci. Potěchu přináší vhled do španělské duše, do jejího nábožensko-mystického založení. Je tak nádherně odlišné od střízlivé, prakticky, hmotařsky založené dušičky Angličanů. Španělská linka mi posunuje toto konkrétní Sharpovo dobrodružství nahoru, téměř po bok dobrodružství Cornwellových hrdinů z dob dávnějších.
Pro ukázku citát, který mne dostal – svým odkazem na minulou španělskou (potažmo evropskou) velikost, bojovnost, věrnost Bohu a své zemi v kontrastu ke „korektnímu“ = bezpáteřnému, zbabělému dnešku.
„ … Vivar řekl do ticha - Před tisíci lety se zdálo, že muslimové ovládnou celou Španělskou zemi, poručíku. A ze Španělska by jejich armády táhly přes Pyreneje na sever, aby zaútočily na veškeré křesťanstvo. Kdyby k tomu došlo, vládli by dnes Evropě oni, heretici. Nebyl by žádný kříž, pouze půlměsíc. - Nezakrytým oknem vnikl dovnitř závan chladného vzduchu a rozechvěl plameny svící. Sharpe stál jako přimrazený a poslouchal. - Maurové skutečně ovládli téměř celé Španělsko, ale zastavily je tyto severní hory. Přesto byli rozhodnuti zlomit i náš odpor a přitáhli sem mnohatisícovými vojsky zatímco nás byly pouhé stovky. Nemohli jsme nad nimi zvítězit, ale stejně tak jsme před nimi nemohli kapitulovat, a tak se naši králové vrhali do boje a podstupovali jednu nerovnou bitvu za druhou. A jednu bitvu za druhou jsme také ztráceli. Naše děti byly odvlékány do otroctví, stejně jako ženy do muslimských harémů a muži na galeje. Prohrávali jsme na všech frontách, a světlo křesťanství v té době nebylo víc než poblikávání dohasínající svíce vedle záře velkého, ale zlého slunce. A pak došlo k poslední bitvě. - Blas Vivar se odmlčel a teprve po chvíli začal vyprávět o tom, jak malá skupina křesťanských rytířů vyjela na unavených koních proti muslimskému vojsku. Vyprávěl s takovou přesvědčivostí, že Sharpe viděl, jak španělští rytíři sklánějí dlouhá kopí a cvalem se rozjíždějí proti praporcům jasným jako slunce. Meče třeskly o zakřivené šavle, bojovníci sekali a bodali do nepřátel, vzduchem svištěli šípy a praporce klesaly do zkrvaveného prachu. Po tělech padlých mužů dupala kopyta koní a sténání umírajících zanikalo v hřmění nových útoků a vítězného pokřiku pohanů. - Ano, pohané vítězili, poručíku, - pokračoval Vivar chraptivým hlasem, jako by měl hrdlo plné prachu z dávných bitevních polí, - ale v době, kdy se už blížil konec a naše svíce poblikávala těsně před zhasnutím, v tu chvíli se jeden z rytířů obrátil o pomoc k Santiagovi. Věřil, že když Santiago přinesl do Španělska zvěst o Kristovi a jeho učení, nedopustí, aby byl Kristus z naší země vymýcen. Modlil se tedy k svatému a stal se zázrak. - Sharpe cítil, že mu po těle přejíždí mráz. - Santiago se objevil! - řekl Vivar tichým, a přesto triumfálním hlasem. - Přijel na bílém koni, poručíku, a v ruce třímal meč z té nejlepší oceli, kterým si prosekával cestu nepřátelským vojskem jako bůh pomsty. A pohané umírali po tisících! Ten den jsme naplnili jejich bídnými dušemi celé peklo a zastavili jsme je. Jednou provždy jsme je zastavili. Trvalo samozřejmě celá staletí, než jsme vyčistili španělskou zemi od jejich špíny; celá staletí bojů a obléhání, ale vše začalo v onen den, kdy si Santiago vysloužil přídomek Matamomoros, Maurobijec. A tohle, - Vivar se lehce dotkl složeného hedvábí, - je praporec, který nesl, poručíku. To je Santiagův gonfalon, jež byl svěřen mému rodu do opatrování ode dne, kdy se první hrabě z Mouromorta modlil, aby Santiago přijel a změnil smrt křesťanů v jejich triumfální vítězství. - „