Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463564/bmid_sikmy-kostel-2-OLb-463564.jpg
5
4517
4517
Šikmý kostel série
< 2. díl >
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám a možnostem, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se v druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Dříve jsem ráda čítávála rodinné ságy, vyhovovalo mi, že se s hrdiny po 300 stranách nemusím loučit, ale užiju si je mnohem více. Ale číst rodinnou ságu, která nepojednává o šlechtickém rodě, ale obyčejných lidech dělnických a rolnických profesí, to je jako zjevení. První díl se mi "jen" líbil, z druhého jsem nadšená a třetí už mě brzy čeká. Těším se.
Nejde ohodnotit hvězdami, ani napsat recenzi.. tohle si prostě musíte přečíst!!! Koncert spisovatelky pokračuje a ja se po malé pauze pustím do posledního dílu.
(SPOILER)
Co jen napsat, abych dostatečně ocenila tuto více než dvacet let trvající kroniku života nám již dobře známých hrdinů?
Jelikož první díl jsem dočetla na konci roku 2021, časový odstup způsobil, že mi chvilku trvalo rozpomenout se na to, jaké vztahy mezi sebou jednotlivé postavy mají. Třetí díl mám už dopředu připraven a nemůžu se dočkat, až se do něj pustím!
Autorce bych moc ráda poděkovala za všechnu energii, kterou psaní knihy a související práci věnovala, kniha je opět brilantní a dokonale se dotýká všech těch nesmírně náročných událostí, které hlavním hrdinům zasáhly do života. Jestliže jsem se v recenzi k prvnímu dílu podivovala, jak obtížná to byla doba k žití, další roky ještě přidaly k trápení pokračující národnostní spory a druhou světovou válku a všechna zvěrstva s ní přicházející. Ženka a její sourozenci nevyrůstali ve snadné době, ovšem jejich matka Barka opravdu zažila vše, nedokážu si představit tu beznaděj a nutnost adaptace na další a další nové poměry a pravidla, a žádný div, že z Barky se ke konci života stala ustrašená paní, která se obávala všeho, co ještě přijde.
Bylo velmi osvěžující číst vyprávění nové generace dětí, která se všemi svými sny, odvahou a pozitivním pohledem na svět alespoň na chvíli přinesla do vyprávění naději. O to víc však bolelo, když tyto naděje byly dějinnými událostmi rozmetány. Zlomené srdce Ženky mě za ni trápilo, a co teprve její rezignace na hledání dalšího štěstí v životě. Dojímalo mě, jak se o sebe sourozenci navzájem starají, radí si a kryjí si záda.
Opět nechci prozrazovat další děj, on se vlastně ani v nejkvalitnější recenzi světa dost dobře shrnout nedá, nejlepší je prožívat životní osudy hrdinů přímo s nimi. Zmíním tedy už jen to, že události roku 1942 byly popsané tak surově, a přitom citlivě, svíralo se mi srdce nad tou krutostí a bolestí. Tolik zmařených nadějí a lidských životů!
Vyprávěných více než dvacet let opět potvrzuje, že nic nebylo černobílé, a volba národnosti ve volksliste ovlivnila osud celých rodin. Jaká volba totiž byla správná? Ta, která vám přinesla okamžité výhody? Ta, při níž jste zůstali věrni sami sobě? Žádná možnost se nezdála jako ta správná, v této těžké době člověk neměl žádnou jistotu a jakákoliv změna poměrů přinesla kruté následky.
Jak je psáno v samotné knize: "Je to všechno strašlivě zamotané, těžko z toho najít spravedlivou cestu ven. A možná je nejlepší hledět kupředu, ne zpátky."
Dodám tedy už jen to, že zlo nemá národnost, ale bylo ho v těchto časech mezi lidmi přespříliš. S nedočkavostí se těším na třetí díl trilogie, a ač vím, že ani doba nastupujícího komunismu nebyla procházkou růžovým sadem, poslední odstavec knihy mi dodal naději, aspoň maličkatou!
Krásné, i když hodně smutné čtení o dalších osudech hornických rodin a jak je zasáhla druhá světová válka
"Potvrď ukřivděnému, že se mu stala křivda. Slib mu, že tu křivdu odčiníš. Oviň ho slovy o zářných a blahobytných zítřcích. Slib, že ho k nim dovedeš. Vysvětli, že stačí málo: jít s tebou. Málokdo zůstane stát; většina půjde. A kdo nepůjde, bude ocejchován jako zrádce."
Náročné, bolestně pravdivé čtení, plné hlubokých myšlenek, jež mne několikrát přiměly zastavit se v hltání dalších slov a zamyslet se nad vlastním vnímáním lidské krutosti a nepoučitelnosti. Pro mne "horší" než jednička, protože mi v tomhle příběhu opravdu chybělo něco radostného nebo vyloženě pozitivního. Což ovšem naprosto odpovídá temnému období, na které se autorka tentokrát zaměřila. Povinná četba pro všechny.
A stejně jako po dočtení prvního dílu, dám si od tohoto skvěle podaného syrového realismu dlouhou pauzu, než se (rozhodně) pustím do trojky.
Naprosto skvělá a čtivá kniha, od které se odtrhává těžko. Těším se na další díl a obávám se, jakmile ho dočtu, bude málo věcí, které budou takto propracované a realisticky napsané. Každý by si měl přečíst, ačkoliv jednička za mě byla o chlup lepší, ale také proto že nebyla tak depresivní, ale chápu, že v období války to ani jinak nejde.
Nebudu dávat hvězdičky, nechci knížku hanět, jen přidávám svůj dojem.
Ke druhému dílu - Karin Lednická: Šikmý kostel II. Románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945 jsem se dostala díky audio knize na Českém rozhlasu Dvojce. Četla jí Zuzana Truplová a pod tím je možnost koupit si nezkrácenou verzi, jíž čte Jan Szymik.
Podotýkám, že první díl neznám, pouze z vyprávění známých, že to je úžasná knížka. Díky tomu jsem tedy sáhla alespoň po audio knize s tím, že první díl si pak seženu a prostě to budu mít na přeskáčku. Přiznám se, že ač jsem to poslouchala v kuse a pozorně, u šestého dílu jsem zjistila, že mě to vlastně vůbec nebaví. Donutila jsem se poslechnout ještě díl a zbytek jsem vymazala. Na mě to bylo moc rozvláčné, mnoho postav, kde jsem se ztrácela, jaké dítě ke komu patří a kdo s kým je v jakém vztahu. Možná je to tak, jak tu někdo psal, že první díl je lepší. Asi ano, ale já díky poslechu druhého, už do prvního, natož do třetího nepůjdu. Škoda, mám ráda knihy z tohoto období, ale tahle mě opravdu nebavila.
Tenhle příběh je skvělý a současně příšerný tím, co se lidem děje, jak je dějiny a okolnosti válcují. U takových knížek si vždycky říkám, jak jsem ráda, že žiju, kde žiju a v jaké době.
Bylo super dát si druhý díl znova v audio verzo ČRo, připomněla jsem si, co se událo a jdu rovnou na další díl, ať to mám kompletní.
Zhuštěním všech tragických dějů v životě různých členů širší rodiny za delší časové období sice autorka získala prostor pro zachycení významných společenských událostí z různých pohledů, ale již jí nezbylo více místa na líčení radostných období. Kronika se tak stala dost depresivním čtením.
První díl byl dobrý, ale druhý mi přijde lepší. Je sice mnohem drsnější, protože začala druhá světová válka, ale Lednická to napsala tak autenticky, až jsem měla opravdu husinu.
Považuji za jedno z nejlepších českých děl. Prvně jsem narazil na 2.díl. Už se jdu shánět po prvním. A těším se i na třetí. V Karviné jsem se narodil, Orlovou, Ostravu, Hrabyni atd. tam jsem vše prožil a tak jsem si i dovedl představit tu mluvu, ten neskutečně těžký život, války, strach, nenávist Poláků k nám Čechům, pravděpodobně i obráceně .....Vůbec nechápu, že toto autorka takhle dokázala zpracovat.
1.díl jsem si poslechla v podání Vilmy Cibulkové a byl to dechberoucí zážitek. Když v audio verzi vyšel i 2.díl, nemohla jsem se dočkat až se do něj pustím. Jaké zklamání, že už interpretem nebyla Vilma. Dávala příběhu říz a její hlas k tomu prostě patřil. Po delší době jsem na Šikmý kostel II. narazila na Českém rozhlasu a dala jsem tomu šanci. Vilma mi sice stále chyběla, ale doposlechla jsem příběh až do konce. Snad brzy vyjde i 3.díl v audio verzi, protože i 2.díl byl velice silný.
Opět krásné a moc smutné čtení. Dobře ukazuje na nesmyslnost národnostních sporů. Lidé, kteří žili léta spokojeně vedle sebe, se na sebe najednou dívají jako na vrahy. A klidně se může jednat o příbuzné.
Neuvěřitelné co dokázala autorka vypracovat. Klobouk dolů. Myslela jsem, že první díl půjde jen těžko překonat. Ale tenhle byl ještě o malinký kousek lepší.
Knihu jsem poslouchala na Českém rozhlase. Neodolala jsem a chci si sérii přečíst celou. 1.díl už mám na nočním stolku. Hurá na čtení.
Musím se přiznat, že o Šikmém kostele jsem až do prosince roku 2024 neměla ani tušení. První díl jsem si koupila v knihkupectví v zoufalství z toho, že nemám co číst. Samozřejmě jsem netušila, o čem bude druhý díl (nebo že nějaký vůbec existuje). Válečnou literaturu nemám ráda, nedělá mi dobře, a nechci jí číst. Jenže co máte dělat, když Julka a Ženka jsou vám povahově tak podobné, že je berete jako rodinu? Prostě jsem osudy této rodiny potřebovala znát.
Ve jménech jsem se vyznala a neměla jsem s nimi vůbec problém. Asi je třeba číst všechny tři díly hned za sebou, a neodkládat knihu moc často.
Bohužel druhý díl mě tolik nenadchl jako ten první... Některé pasáže by mohly být kratší, je to hodně silna kniha... Přečetla jsem ho jen pro svoji zvědavost,jak budou pokračovat osudy rodin z prvního dílu, ale kdybych to měla brát samostatně,tak první díl byl daleko lepší. Ale klobouk dolů před autorkou, jak bohatou slovní zásobou oplývá, to je zcela mimořádné a taktéž musela věnovat obrovské úsilí při zjišťování historických faktů, což oceňuji,že je to vystavené na skutečných událostech
"Země se točí podle odvěkého řádu,
to jen lidé se zbláznili."
Nešťastný kraj, udření lidé, máš pak pocit, že se řítíš do temné hlubiny, černé a bezbřehé...
Tenhle region odjakživa procházel bouřlivým vývojem, ... prožíváš to s nimi. Valí se tu dějiny, až to bere dech, osudy těch lidí tě nemůžou nechat chladným.
Češi, Poláci, každý se s tím pere po svém. Vztahy už dávno vzaly za své, všechny to poznamenalo. Vyrovnat se s existenčními problémy a morálními dilematy stojí všechny síly, a pak už nezbyde nic.
Opět hluboká poklona paní Karin za živé dějiny, vidíš to přímo před očima všechnu tu beznaděj ... rezignaci ... smíření se s osudem, a pak je tu ještě něco!
Vzdor? Hrdost?
Něco, co jde proti osudu ...
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 rozhlasové zpracování Mnichovská dohoda (1938) hornictví zajatecké tábory podle skutečných událostí Karviná důlní nehodyAutorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Rozjíždí se to pěkně, udržuje si to kvalitu, a ještě lepší než první díl!