Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Šikmý kostel série
< 2. díl >
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám a možnostem, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se v druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Ta kniha je naprosto úžasná, učarovala mi.
Nádherně vykreslená historie jedné zapomenuté části naší republiky.
Nářečí po našym a němčina samotný příběh oživují. Kniha je vyloženě přímo studnou na emoce.
Dokonce jsem si chvílemi i poplakala.
Bylo mi líto Jurka, Julky i Tomaszka.
Před autorkou opravdu smekám.
Úžasná kniha ve všech směrech. Stylisticky, jazykově, obsahově. Představuju si to tak, jako když dvě ozubená kola do sebe zapadnou. Velmi se těším na 3. díl.
Skvěle zpracovaná historie polozapomenutého koutu naší vlasti pokračuje nebývalou jízdou. Autorčina vyprávění jsem si beze zbytku užil. Její knihy jsou z těch, které v mysli zůstanou a jen tak se je nepodaří vytlačit. Četl jsem pomalu, protože jednotlivá vyprávění z předložené mozaiky musí doznít. Autorka píše úžasným jazykem, místní nářečí ho koření a polština i němčina oživují a celý příběh autentizují. Pro mě parádní čtenářský zážitek.
Nádhera. Tak propracované dílo u tak zdánlivě obyčejné rodiny. Trochu mne mrzí, že než se mi dostane do ruky i ten třetí díl ztratím se v přehršli jmen. Natož tak v tom umístění v rodině.
Paní Lednická dnes obdržela od prezidenta republiky státní vyznamenání za svoji tvorbu. Veliké díky nejen za krásnou rodinnou kroniku, ale i za to, že svými historickými romány odehrávajícími se v prostředí ve kterém žije se zasloužila o zpopularizování života a popsaných událostí. Mnohé z toho co se v okolí Karviné událo, jsem netušila. Děkuji. A doporučuji ke čtení, krásné dílo.
Bolelo mě to až u samé podstaty bytí.
Slovy Žofie: Další slova nenacházím, vše, co mi vytane na mysli mi přijde nedostatečné a plytké.
Protože jsem knihu četla s odstupem od prvního dílu, tak jsem musela hodně pátrat v paměti a ze začátku než jsem se zorientovala, jsem byla trošku ztracená, ale vzápětí je v knize vzpomínka na první díl, tak jsem se rozpomenula
Moc hezké pokračování, zajímavé a poučné. Skvělý výkon autorky.
Další posun v ději a dějinách, do těžkých časů 2. světové války. Nebylo to snadné čtení. Ale opět mně otevřelo obzory jak tohle období probíhalo na Karvinsku. Bál jsem se, že se ztratím v množství postav. Ale paní spisovatelka šikovně připomene předchozí osudy. Obdivuji kolik historických materiálů musela projít aby vše historicky sedělo. Náročná a emočně silná kniha.
Série Šikmý kostel je mistrovské dílo. Oceňuji, kolik úsilí autorka musela vynaložit, než knihu napsala. Člověk se z románu dozví spoustu informací z tehdejšího života. Obzvláště čtení z války se nečetlo dobře, ale jsem ráda, že si nyní mnohem více dokážu takový život představit. Je ale nepochopitelné, že se něco takového dělo a vlastně stále děje.
Druhý díl Šikmého kostela mne pohltil beze zbytku stejně jako díl první. Budí to emoce a člověk má potřebu vědět, jak to s postavami bude dál. Přitom podobný způsob hltavého čtení mám spojený spíše s "brakovější" literaturou resp. beletrií, kterou čtu např. spíše kvůli popisu mého oblíbené prostředí nebo doby, a proto jí odpouštím různá literární klišé a za rok z nich nevím nic. Do čtení Šikmého kostela jsem byl ponořen právě tímto způsobem a přesto ho shledávám na výsost kvalitním, knihy navíc nutí velmi k zamyšlení. O dějiny Ostravska jsem dosud nejevil prakticky zájem. Paní autorce se to však povedlo změnit. Hluboká úcta jí i všem obětem této bezútěšné doby končící v pekle mezi hákovým křížem a rudou hvězdou. Doporučuji přečíst! Sám čtu už třetí díl.
Druhý díl je skvělý stejně jako první. Bavil mě moc. Má největší oblíbenkyně je Ženka. Její životní cesta mě zasáhla. Moc se těším na díl poslední.
Druhý díl, který mě bavil úplně stejně jako ten první.
I když se jednalo o válečná léta, nebylo tam moc věcí z války jako takové, ale pořád se to točilo okolo česko-polských vztazích. Nechyběly zde ani příběhy Barbořiných potomků, které ani v tomto díle mnoho štěstí neměli..... Čtení to není vůbec veselé, je to hodně depresivní, ale přesto mě ta kniha neuvěřitelně fascinovala a já teď s napětím louskám třetí, poslední díl.
Druhý díl rodinné ságy jsem četla ihned po tom prvním a i tak jsem musela ocenit, že autorka umně zakomponovává do děje upomínky pro čtenáře s větším odstupem. Čtení to rozhodně není radostné a alespoň ve mně vzbuzovalo opravdu silné emoce - vztek, zoufalství, smutek...ale i radost či naděje. Perfektně vystižená doba, kde žádné rozhodnutí není dobré a přesto jej musíme učinit.
Pokračování ŠIKMÉHO KOSTELA se autorce podařilo udržet ve velmi čtivé formě. Postavy si zachovaly lidskost a reálnost. Čekal jsem asi více od období Druhé světové války, ale chápu snahu autorky více přiblížit hlavně osudy a soužití Poláků s Čechy v poválečných obdobích, o kterých širší veřejnost tolik neví. Postava Ženky byla jako na houpačce, ostatní dětské postavy nabídly několik zajímavých osudů a dřívější postavy dostaly další rovinu. Jako neznalec regionu nejvíce oceňuji popis vývoje života na Tešínsku a Ostravsku. Z autorčiny tvorby u mě ale vedou Životice, o kterých jsme si na pár stránkách mohli přečíst i v tomto příběhu.
Ani druhý díl nezklamal a opět mi odkryl události z tohoto období, o kterých jsem neměla tušení. Těžká doba, těžké osudy, ale už se těším na díl třetí.
Začnu stejně jako u prvního dílu. Tenhle žánr obvykle nečtu, ale první díl mě fakt dostal, takže jsem věděl, že přečtu druhý a rozhodně i ten třetí díl. I druhý díl Šikmého kostela je napsaný stejně čtivým způsobem jako díl předchozí a stránky mi opět přímo letěly před očima. Válečné období se mi vždy čte těžce a i zde tomu nebylo jinak. Zase si nechám děj chvíli rozležet v hlavě a hned se vrhnu na poslední díl.
První díl Šikmého kostela mě naprosto pohltil a ani po dočtení jsem ho nemohla dostat z hlavy. I proto jsem ráda, že jsem mohla hned následující měsíc navázat dílem druhým, který byl z mého pohledu ještě o něco lepší.
Dějově knížka přímo navazuje na tu předchozí, vyprávění začíná v roce 1923 a končí krátce po konci druhé světové války roku 1945. Už jen z tohoto časového rámce vyplývá, že na obyvatele Karvinné čekaly další těžké zkoušky.
Tato temná doba byla ovšem protkaná i spoustou šťastných momentů a já jsem ty životní osudy postav opět neskutečně prožívala. Kniha byla čtivá a poutavá a stejně jako předchozí díl, i druhý Šikmý kostel mi zůstal v hlavě ještě dlouho po dočtení. Už se nemůžu dočkat, až se pustím do toho třetího.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda (1938) hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
2020 | Šikmý kostel |
2021 | Šikmý kostel 2 |
2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
2024 | Šikmý kostel 3 |
První díl mě dostal - hezky popsaný drsný život lidí v drsném kraji. Ale druhý je za mě ještě mnohem silnější. Místy jsem byla dojatá, místy naštvaná, místy rozněžnělá... Po dočtení jsem si musela dát pauzu na "rozdýchání", než jsem se pustila do třetího dílu.