Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533199/bmid_sikmy-kostel-2-65e02d9ab3e9d.png
5
4236
4236
Šikmý kostel série
< 2. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945. S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné - jak se nyní město jmenuje - se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin. 3x CD MP3... celý text
Přidat komentář
Kniha mě moc nenadchla. První díl byl výborně napsaný. Ve druhém díle jsem se stále ztrácela, ať v ději nebo v postavách.
Výborné čtení: první díl mne nezaujal, jen jsem prolétla (moc postav, zcela neznámé prostředí a doba), takže jsem jen opatrně otvírala druhý díl z předpokládaně hrůzné doby. /Otevřít knihu, pravda, moc nejde - hodně pevná vazba, silný papír, tíha, ale zdolala jsem./
První půle se věnuje dění mezi válkami, druhá půle pak válečným šesti letům. Netušila jsem, jak problematicky přijímané bylo stanovení hranic Československa právě v oblasti Těšínska a jaké to mělo dopady na tamní život, vztahy mezi Čechy (nikoli Moraváky?- Moraváci nejsou nikde zmíněni, Slezané jako existující národnost pak nepříliš pozitivně líčeni) a Poláky a následné odplaty. Nepříjemně mne to překvapilo, stejně jako negativní vztah tamních k prezidentu Masarykovi (ostatně to pokračovalo i s Benešem). Zábory a odsuny/přesuny/zabíjení i mezi sousedy po Velké válce a pak znovu (opačným směrem) na sklonku roku 1938, hrůza. A samozřejmě hospodářská krize v hornickém kraji. Jen moc nemůžu věřit, že by už od nějakého dvaa-třiatřicátého roku horníci pečlivě sledovali rozhlas a noviny a hluboce analyzovali Hitlerovy projevy a související dění daleko za humny (to bych očekávala tak o pár let později, nebo v jiném prostředí, třeba velkopodnikatelů).
Doba války je líčena velmi lokálně, v různých situacích a na rozličných úrovních, tj. nejen internační tábory pro Poláky, nutnost zvolit si národnost (česká, polská, německá, slezská) a z toho vyplývající důsledky.
Prakticky všechny postavy mne zaujaly a vcelku jsem s nimi soucítila, protože byly opravdu pěkně a věrohodně vylíčené. Jediné, co mi chybělo, byl podrobněji líčený jídelníček v tehdejší době a v měnících se poměrech (nejen, že byl hlad nebo přídělový systém), jinak život mužů, žen, dětí, staříků a celých rodin byl vyobrazen dost podrobně (žádní psi u domku?).
Podařilo se mi v osobách do konce jakžtakž orientovat, ale přeci jen by se hodil malinkatý rodokmen tří generací. Mapka pro mne byla dost nečitelná, ale stejně by mi jako úplnému cizinci v tamních končinách asi moc nepomohla (zaujala mne meziměstská tramvaj), i když - jak tomu rozumím z druhé mapky - už tam ze všeho opravdu zbylo jen pramálo.
Velmi čtivé, rychle plynoucí, napínavé, zajímavé.
Je to (plánovaná) trilogie: první díl podle zahrnuté doby mne měl zaujmout asi nejvíc, ale nestalo se, naopak léta válečná příjemná nebyla, ale vyprávění se mi moc líbilo, zato do poválečné doby se mi taky nebude zrovna chtít - ale zřejmě mne autorka zase překvapí...
Není možné nehodnotit plným počtem. Za přepečlivé studium historických základů, lásku k regionu i k postavám, která z toho čiší, řemeslnou zdatnost, vytrvalost, poctivost a lidskost. I když mi čtení nešlo tak lehce, jako u prvního dílu (formou i obsahem)... Karin Lednická někde řekla, že je to příběh o naději - a tu jsem tam tentokrát musela opravdu hodně hledat. Těším se na trojku!
Skvělé pokračování. Člověk si při čtení uvědomí, jaké máme štěstí, že žijeme v této době. Ani dnes není všechno dokonalé, ale aspoň netrávíme celý život u jednoho domku tvrdou prací, uklízením, vařením a péči o rodinu. Máme neskutečné možnosti, o kterých se lidem tehdy ani nesnilo.
Musím přiznat, že druhý díl se mi líbil ještě více než ten první. Od čtení jsem se nemohla kolikrát odtrnout. Zajímavá kniha, poutavý příběh, i když samozřejmě také hodně smutný. Styl psaní paní autorky mi vyhovuje, kniha se mi četla velmi dobře. Líbí se mi "střídání" kapitol s jinou hlavní postavou. Jsem moc zvědavá, co nabídne třetí díl, jak se budou vyvíjet osudy všech postav.
Opět skvěle napsaná knížka, plná obyčejných lidských osudů, které se odehrávají ve strašné době vymknuté z kloubů. Z knihy mrazí, čte se jedním dechem a je naprosto výjimečná. Doporučuji jako jednu z nejlepších knih současné autorky.
SUPER!!!
Druhý díl začíná přesně tam, kde skončil první díl. Je po první světové válce a lidé jsou plni naděje a optimismu. Ale v Karvinné - jak se nyní město jmenuje, pokračuje boj mezi Čechy a Poláky. V třicátých letech se o slovo hlásí ještě Německo a začíná druhá světová válka....
Skvěle popsána historie regionu, postavy, místa, nářečí....
Perfektní obrazová příloha a doslov.
Hrdinové Šikmého kostela jsou vymyšlení, ale nesou skutečné příběhy. A autorka jejich prostřednictvím chtěla aspoň trochu ukázat, k čemu nesmiřitelnost a vypjatý nacionalismus vedou. Jak to dopadá, když je národnost stavěna nad člověka.
Zlo dokáže plodit zase jenom zlo.
Nenávist plodí nenávist.
Msta vyvolá jen další mstu
Při hodnocení mi chybí hvězdy, pět je tentokrát málo....
Těším se na další pokračování, ale zároveň se bojím o naše postavy v příběhu jaké " lepší časy" je čekají po druhé světové válce....
Úvodem musím říct, že jde o příběh z mého rodného Karvinska, takže se mě osobně velmi dotýká. Proto nevím, jak moc je moje hodnocení a pohled na knihu tímto ovlivněný. Nicméně za mě tedy: kniha je mnohem lepší, než jsem od druhého dílu čekala. Z prvního dílu jsem byla nadšená, ale druhý opravdu předčil mé očekávání v mnoha směrech. Ještě detailnější a barvitější vykreslení dějových linek, osob i popisu mě tak známého prostředí... Styl vyprávění příběhu... Vše na 1*
Nádherné jazykové zpracování. Nářečí, které je s takovou lehkosti zakomponováno do textu. Zlo plodí jen zlo ...
No,ni.
Karin Lednické se to povedlo. Druhý díl předčil ten první. Je popisnější, podrobnější, dramatičtější. Charaktery postav jsou vyvážené, nic není černé nebo bílé. Autorka nikomu nestraní. Její postavy jsou chybující a proto lidské.
Po dočtení knihy jsem otevřela rodinné album a znovu si prohlížela ty muže na fotografiích. Velké upracované ruce. Hrdost v očích, když kráčeli v havířské uniformě v slavnostním průvodu. Rodinu vyfocenou před domkem v dnes již neexistující kolonii.
Šikmý kostel mě přiměl znovu si připomenout historii mé vlastní rodiny.
Děkuji autorce, že o tomto komplikovaném kraji píše s takovým pochopením a láskou. Těším se na třetí díl.
Výborné pokračování, ještě více detailněji popsané příběhy již známých postav a jejich potomků. Předpokládám, že je to díky autorčinu naslouchání pamětníků, kteří zažili dobu první republiky a 2. světové války. Spousta informací z dějin tohoto hornického kraje, které nám ve školách jaksi zapomněli říct.
Jsem moc ráda za celou knižní ságu o Karviné. Druhý díl je ještě více spjatý s neskutečně pohnutou historií regionu a autorce se povedlo vykreslit malé dějiny člověka na pozadí velké historie s noblesou, grácií a tak nevtíravě, lidsky, že mi z toho radostí plesá duše.
Informacemi nabitá kniha zabalená do velmi čtivého příběhu, byť to je čtení mnohdy velmi neveselé.
Ačkoliv jsem si nebyla jistá, že i druhy díl bude tak dobrý, tak byl opět více než skvělý. Nakonec vlastně nedokáži vůbec posoudit, který mne zaujal více. Nemohla jsem se odtrhnout a naprosto se změnil můj postoj k této oblasti.
Ani nějak nemám potřebu, komentovat po všech stránkách téměř dokonalé dílo. Dvojka, zdá se mi jazykově i dějově ještě vymazlenějším pokračováním prvního dílu. Snad jen drobný detail. Cca od stránky 400, bylo to s příchodem kapitoly Wojtek, se změnil styl autorčina psaní. A to tak, že to doslova upoutá pozornost a nejsem sám, kdo si toho všiml. Změní se slovoskladba, sloh, styl, snad i poměr vyprávění a přímé řeči, a těžko říct, čím to je. Není to jen jistou změnou mentality a projevu postav, které se v čase uplynulých několika desetiletí vyvíjí a jsem rád, že i to je v knize věrohodně zachyceno. Je to něčím na straně autorky. Jakoby dospěla do období let válečných, které již vnímá jinak. Jakoby životem za monarchie a první republiky sama žila spolu s postavami, ale najednou jde jen o z venčí popisovaný souhrn událostí, které se jí z Těšínska podařilo z oné doby sesbírat a mimoděk tam zapasovat i své postavy. Přesto skvělé, jen by mě zajímala odpověď paní Lednické, kdybych se jí na toto zeptal. :)
Slova spojená do vět a příběhů se na vás valí jako voda v hraniční řece Olze, tu klidně, tu vás strhnou nepředstavitelnou silou. Člověk jenom četl a nestačil se divit, jaké hrůzy musely rodiny zažívat a jak hořkou příchuť měla svoboda. Děkuji, paní Karin.
Já Vám p.Ledecká děkuji. Krásná, šarmantní dáma, inteligentní a moudrá napsala opět úžasnou knihu. Plnou moudrosti a odpuštění pro ty jimž se odpustit nesmělo. Často si říkám jak asi musí být panu farářovi, nosí v sobě tolik lidského utrpení, zla, lásky a svěřit se nesmí nikomu. Své tajemství si nosíme každý sám. Svoje. Nosí si je i hlavní postavy tohoto románu. Tatínek prožil válku, přežil, mluvil o ni velmi málo, ale když přišla řeč na poválečný mír, vždy se rozohnil. Jsem ze sudet. Plně chápu osudy hlavních postav této, pro mne depresivní knihy.
Talent a dílo paní Lednické je jedním slovem fantastické! I přes tu neskutečnou hrůzu a tragédii války a přes ty přetěžké osudy, kdy nad hrdiny i nad tím, co tu opravdu v reálu bylo, pláčete a máte i noční můry, je Šikmý kostel dokonalá literární lahůdka a je nutno se před paní spisovatelkou sklonit.
Přečteno a opět se zatajeným dechem jako první díl. Věděla jsem, že to bude hrůza, a zase hrůza a byla. Opravdu těžké čtení, ale úžasné dílo.
Všechny pocity, děje, všechno tak autenticky napsáno, že opět jsem cítila, viděla, strach se mi usídlil za krkem, na bedrech...uf, jak jsem šťastná, že jsem nemusela žít v té době!!!
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda (1938) hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
S dovolením navážu na komentář - Šikmý kostel 1. - Knihu jsem začala číst víceméně ze zvědavosti, zda obsah odpovídá anotaci a hodnocení, a asi spíše proto, že se mi líbila obálka knihy.....Příběhy, které jsou napsány tak, že každé slovo nese tíhu osudu, mě naprosto fascinovaly. Kniha je tak úchvatná, čtivá, ale při čtení jsem měla pocit, že mi každá stránka těžkne pod nánosem dějin a drsných příběhů, které jsou naprosto uvěřitelné. Kniha je ohromující, nelze se od ní odtrhnout a vše, co je o ní napsáno, nedosahuje síly životních zvratů v této knize.
Šikmý kostel 2. - tak, jak pokračují dějiny, zabarvují se osudy jednotlivých postav do temných a stále temnějších tónů, až má člověk pocit, že i ticho bolí. Tento kraj moc neznám, ale díky tomuto vynikajícímu románu si člověk dokáže živě představit nenávratné a mnohdy dramatické změny v koloběhu života lidí a krajiny.