Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/533199/bmid_sikmy-kostel-2-65e02d9ab3e9d.png
5
4236
4236
Šikmý kostel série
< 2. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945. S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné - jak se nyní město jmenuje - se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin. 3x CD MP3... celý text
Přidat komentář
OK, půjdu proti proudu nadšených komentářů.
Jedničku jsem zhltla. Doslova. Čtivé, srozumitelné, svižné a přehledné.
Dvojka? S nadšením jsem se začetla. Byť jsem knihu začala čist ihned po jedničce, chvilku jsem se musela orientovat v tom kdo je kdo a ke komu má jaký vztah. A s každým odložením knihy znovu a znovu.
Rychlé přeskakování z roku na další rok, nové a nové postavy a hlavně až příliš mnoho politiky.
Třetina knihy rozvleklá, nečitelná a nudná. Chápu, jde o rozsáhlé a mně dosud neznámé téma, ale... :/
Jsem zvědavá, jak se autora "popere" s poslední dekádou.
Nezklamala. První díl jsem hltala, druhý jakbysmet. Kronika obyčejných, těžkých, smutných a zejména lidských osudů jedné rodiny, jejíž členové jsou zmítáni historickými událostmi. Skvělá typologie postav, vykreslení atmosféry - ohromně autentické, autorce věříte všechno.
Výborná a čtivá knížka, která se zabývá velmi zajímavým tématem z oblasti historie naší vlasti. Už první díl Šikmého kostela mě hodně oslovil ...určitě doporučuji přečíst.
Jsem autorce vděčná, že v závěru knihy prozradila čtenářům osudy hlavních postav, na které čekali. Rozumím dobře, proč to jiní autoři nedělají - kór u knižních sérií - ale zde jsem to velmi uvítala. Kniha je stejně jako první díl velmi čtivá, líbezná, do hloubky propracovaná (dokážu si představit hodiny a hodiny bádání). Zbožňuju, když si nikoliv naučnými knihami zároveň doplňuju znalosti, což je přesně případ Šikmého kostelu. Kniha zaujme jedno z nejlepších míst v mé knihovně. Nemůžu se už teď dočkat závěrečného dílu.
Dočteno! Už dlouho se mi nestalo, aby mě knížka takhle pohltila. Běžela mi před očima jako film. Smutný film, ale zároveň obydlený spoustou nádherných lidí, kterým držíte palce a nepřestáváte doufat, že nakonec všechno dobře dopadne. Takže paní Lednická, kdy bude třetí díl?
Upřímně ... za mě trošičku zklamání, způsobené možná maximálním nadšením z prvního dílu. Hlavně ze začátku knihy docela trvá, než se děj rozběhne a autorka opakuje a připomíná (mnohdy ne úplně podstatné) události prvního dílu. V tomto smyslu si myslím, že by knize cca o 100 stran méně neuškodilo. Každopádně i tak je Šikmý kostel perlou v současném knižním světě, zavaleném hromadou slátanin. A před autorkou jedině klobouk dolů. Práce, kterou si se psaním musela dát, je na knihách znát. Romancí můžete do roka napsat dvacet, protože si tam můžete navymýšlet cokoliv. Ale pokud chcete, aby historický román byl autentický, myslím, že to vyžaduje roky příprav. A tak je znát, že autorka asi poslední roky žije jenom tímto příběhem, ať už na knihách samotných, nebo i na webovkách plných doprovodného materiálu. Práce to musí být nesmírně zajímavá, ale já bych na to neměla trpělivost :-) A proto je úžasné, že někdo tu trpělivost má a světlo světa pak můžou spatřit takové krásné příběhy.
První díl jsem přečetla hodně rychle a bohužel i díky tomu jsem některé věci zapomněla. Chvíli mi trvalo, než jsem si zase vzpomněla a do druhého dílu se začetla. Ale pak už jsem se nemohla odtrhnout a četla do noci.
Tolik neštěstí a utrpení v jedné rodině.
Znovu si uvědomuji, jak se teď máme dobře!
Stejně jako první díl i tahle kniha je skvostem české literatury. S láskou a úctou děkuji autorce za nádherný čas strávený u jejích knih.
Jako spousta čtenářů jsem byla nadšena prvním dílem Šikmého kostela a musím dodat, že čekání na díl druhý mi v tomto čase velmi smysluplně vyplnil na Fb Hradecký slunovrat moderovanou besedou s Karin Lednickou "O Šikmém kostele ze šikmého kostela". Účastnil se jí i karvinský farář Przemyslaw Trazsyk přímo od svatého Petra z Alkantary. Sice už nejde autorce pokládat dotazy, ale těm z Vás, které autorka svou tvorbou oslovila a v únoru živě besedu nesledovali, doporučuji.
Co říct po přečtení druhého dílu...
Pokračování kroniky jsem opravdu vnímala jako netrpělivě očekávané setkání se starými, důvěrně známými přáteli, kteří mají své lepší i horší stránky, tak jako my všichni. Zase jsem s nimi prožívala jejich osudy..., ale dál bych vlastně jen opakovala mnohé, co už tu v komentářích zaznělo. Takže za všechny bych jen souhlasně přitakala komentujícím "rumova_kulicka", "betička", "lenka31" a mnoha dalším.
Na závěr jen pro zajímavost - učebnici pro prvňáčky "Poupata", která je na fotografii v příloze, doma mám, tak jsem si na straně 81 toho "mravenečka" vyhledala.
A úplně nakonec, veliké přání do třetího dílu, na který se moc těším - Ať se Tomaszka podaří Anušce vypátrat!
Měli by si to přečíst všichni, kdo si myslí že se dnes máme špatně, v této knize je popsán život, který bych s jejich aktéry rozhodně neměnila. Autorka si dala hodně práce se zjištěním historických skutečností, to bohužel není pravidlo. Už se nemůžu dočkat dalšího pokračování.
Mohu jen souhlasit s tím, co zde už bylo napsáno. Stejně jako v prvním díle jsem se dozvěděl několik informací z československé a československo-polské historie, o kterých jsem dříve nevěděl. Vše je poutavě prezentováno na osudech běžných lidí.
Kromě toho mi přišel velmi zajímavý i osud hraběcího rodu Larischů a našel jsem si o něm více informací na internetu.
Nechtěla jsem porovnávat s prvním Kostelem, ale asi se tomu nevyhnu. Síla popsaných osudů vůbec neklesá, je pořád stejně poutavá. Kniha je jako život: chvíli mám pocit, že se nic moc neděje, že jen tak plyne a pak se toho děje najednou tolik, že se bojím, aby mi něco neuteklo. Myslím, že stejně jako to bylo v dějinách i v tomto příběhu se nová generace vypořádává se změnami a novými pořádky nějak snadněji a hladčeji, než ta předchozí. Jako by si geneticky předávali schopnost vypořádat se s překážkami. Autorka krásně a nenápadně přizpůsobuje vyprávění jak této změně, tak smýšlení lidí v popisované době. Nevím, jak je to možné, ale vyprávění o pracovním lágru jako bych již někde četla. Také se mi připomněly emoce, které jsem prožívala s Gertou Schnirch při odsunu Němců z Brna. I z něj vzešly zahořklé duše, což je naprosto pochopitelné. O této sérii bych byla schopná si povídat opravdu dlouho... A vůbec nejsem sama, koho upoutala. Jsem mile překvapená, kolik lidí má najednou zájem o tento region, o Těšínsko a okolí. Vychází několik knih, v televizi jsem zahlédla pořady... A mně se stále vybavuje písnička Těšínská od Nohavici :-)
Druhý díl rodinné ságy z Karviné musím říct, že opět jsem četl jedním dechem. Nejen, že se vrací k velmi zajímavym a ne úplně známým událostem naší historie, ale čtenář si velmi oblíbí jednotlivé postavy a vlastně je vůbec nechcete opustit. A hlavní je, že každý se snažíme nějak přežít a každý toužíme po štěstí. Kniha se mi líbila moc.
Nejlepší kniha, co jsem zatím četl.
Jedna rodina a tolik příběhů, co prožije? Dějové linky se krásně rozbihaji, aby se zase propletly.
Doufám, že na třetí díl nebudu čekat moc dlouho.
Byla TO taková malá/velká terapie, ....v tomto čase, kdy jsme všichni nespokojeni, ...v kontrasu příběhu a dneška. A také rekapitulace vlastního pohledu na život, otázky - co je štěstí?, radost? , že obyčejný den je dar, ...a lidé kolem mě, s vlídným slovem i mlčením - i to může být štěstí,....a je. Někdy jsem nemohla přestat číst, někdy jsem nemohla přes slzy číst..... Zvláštní, jak příběh plný bolesti mi v duši dělal pořádek, klid, ....
D ě k u j i.......
Skvělé pokračování příběhů Karviné a okolí. Já bych ale potřebovala vědět co s nimi se všemi bylo dál.....
Druhý díl začíná přesně tam, kde jsme hrdiny v prvním díle zanechaly. Jsou knihy, které vás zasáhnou, rozdrtí, poznamenají, takovou sérií je přesně Šikmý kostel.Kniha ukazuje prostý život lidí z dob meziválečných a zasažených Druhou světovou válkou. A i když v době mezi válkami byl mír, mezi lidmi se stále zbrojilo. Lidé vedli v podstatě občanské války před První světovou válkou ale i po ní. Jen chvíli byli nepřátelé Češi, pak zase Němci nebo Poláci. Tohle jsou zkrátka historicky pravdivé informace, o kterých se nikde nemluví. Dodnes si ale lidé nesou na bedrech těžké časy minulosti a stále to není. Karin umí psát naprosto návykově, její stylizace je čtivá a bohatá.
Každý díl vypráví o trošku jiné době. Doba v první knize byla o dost jinačí, než v té druhé. Lidé měli o dost větší předsudky a řídily se většími pravidly. I přesto jsou ty postavy stejné, prosté a lidské. Karin totiž píše reálné postavy, které sice nejsou inspirovány skutečnými životy, ale za to se v nich mnoho postav skutečně najde.
Nááádhera, ve stoje tleskám paní Lednické za tento počin. Bála jsem se, zda i druhý díl mě strhne stejně, jako ten první...a po pár řádcích bylo jasné, že už se “zase vezu”. Okamžitě jsem vplula do příběhu a nechala se unášet, i slzu jsem párkrát zamáčkla. S blížícím se závěrem jsem se pak dostala do situace, kdy jsem dychtivě chtěla vědět, jak to s hrdiny dopadne, zároveň jsem ale číst nechtěla, protože se s každou stranou blížila chvíle, kdy se s příběhem rozloučím. Za mě je i pět hvězdiček málo, ještě dlouho ve mě kniha rezonovala a doznívala.
Jsem nesmírně ráda, že jsem mohla prožít týden s Ženkou, Julkou, Barkou, Anuškou a jejich rodinami. Týden, ale v knize 24 let...
Karin Lednická opět napsala neuvěřitelně čtivou knihu. Máte opravdu pocit, že s rodinami sedíte u stolu a debatujete, že prožíváte jejich radost, smutek, bolest, strach....vidíte je stárnout, umírat...prostě, příběh vás zasáhne. Znáte je některé vlastně od malička a prožíváte s nimi vše. A vše tak barvitě, tak opravdicky, jako kdyby vám před očima běžel film...
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda (1938) hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Další díl románové kroniky odehrávající se mezi lety 1921 až 1945 nás opět zavede do Karviné a Těšínska , kde se setkáme opět s Barkou, Ludwikem a Julkou z minulého dílu.-příběh plynule na minulý díl navazuje. Do každého časové období jsou zasazeni různí hrdinové té doby, prostřednictvím jejich osudů nás kniha vtáhne do děje. Příběh je psán podle skutečných událostí ,které se odehrály během 24 let. Kniha čtivá ,ale přeci jen se mi líbil a četl první díl lépe.