Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460110/bmid_sikmy-kostel-2-wiw-460110.jpg
5
4239
4239
Šikmý kostel série
< 2. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945. S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále významně projevují důsledky předešlého dramatického dění a prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a ekonomického rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je i tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
První díl Šikmého kostela mě naprosto pohltil a ani po dočtení jsem ho nemohla dostat z hlavy. I proto jsem ráda, že jsem mohla hned následující měsíc navázat dílem druhým, který byl z mého pohledu ještě o něco lepší.
Dějově knížka přímo navazuje na tu předchozí, vyprávění začíná v roce 1923 a končí krátce po konci druhé světové války roku 1945. Už jen z tohoto časového rámce vyplývá, že na obyvatele Karvinné čekaly další těžké zkoušky.
Tato temná doba byla ovšem protkaná i spoustou šťastných momentů a já jsem ty životní osudy postav opět neskutečně prožívala. Kniha byla čtivá a poutavá a stejně jako předchozí díl, i druhý Šikmý kostel mi zůstal v hlavě ještě dlouho po dočtení. Už se nemůžu dočkat, až se pustím do toho třetího.
Druhý díl ještě o něco lepší než ten první, větší rozptyl postav, opět přečtena za pár dní. Nejvíc mě na tom baví, že je to postavené na skutečných základech, takže se něco dozvím i o historii Karvinska, o kterém nic moc nevím. Zejména dějová linka Poláků, Čechů a Němců. Vůbec jsem nevěděla, že to takhle v minulosti bylo.
Tento díl byl za mě ještě lepší než ten první. Na úvodních stranách jsou nenásilnou formou připomenuty hlavní události z předchozího dílu, na které vzpomínají hlavní postavy, a tak se čtenáři nemusí bát, že by jim něco uniklo. Opět se jedná o neuvěřitelně čtivé dílo. Když už se zdá, že bude dobře, tak přijdou další historické události, které postavám ztěžují už tak nelehký život v havířské oblasti. Tolik neuskutečněných snů...
Četla jsem tě dlouho, a to jen proto, že jsem věděla, že to bude opět "drsné". A když se člověk necítí na příval smutku a beznaděje, tak se do stránek neponoří s takovou chutí a vervou.
Přemýšlím pokaždé nad nesmyslnou krutostí páchanou lidským pokolením...
Tvrdost a síla a nezdolnost....
Slzy se valí jako hrachy...soucit...zmar...
Asi jsem to trošku víc prožívala, když jsem si uvědomila, že podobné příběhy zažívali i mí pokrevní příbuzní... Jako kdyby se sepnula nějaká geneticky daná vzpomínka...Mrazivé a zároveň milé...nostalgické...
Děkuji i za ilustrativní přílohu s fotografiemi...hezky se pak dokreslí kontext doby a místa...
Úplně se hrozím, co přinese třetí díl a poválečná doba...ale bezpochyby se do něj začtu, až budu mít sílu na další nálož vzpomínek a smutku... :)
Druhá várka osudů lidí z "prokletého kraje" okolo Karviné a Ostravy. Hlavní hrdiny doba rozhodně nešetří. Život v této části naší země byl těžký v době minulého dílu a období o kterém vypráví toto pokračování je přinejmenším stejně kruté a nelítostné. Češi "nemusí" Poláky, ti jim to pak mají možnost (na chvíli) řádně vrátit, oběma národům to pak bez rozdílu spočítají Němci a nakonec dílo zkázy dokončí Rusové, kteří osvobozují tak nějak po jejich. Ale hlavně: krásné, uvěřitelné vyprávění o obyčejných, dobou a osudem krutě zkoušených prostých lidech, snažících se to v těch šílených dobách nějak "dát". Alespoň trošku důstojně, urvat si kousíček štěstí, zažít malinké radosti, trošinku lásky... bylo to moc pěkné, určitě dám i třetí díl.
U audioknihy jsem trošku nepochopil výměnu skvělé V. Cibulkové za jistě se snažícího, ale na vysoce nastavenou laťku prostě nedosahujícího J. Szymika...
Kniha je napsaná poutavě a jsem autorce vděčná, že mi již podruhé poodhalila střípky z naší minulosti, o kterých jsem dosud nevěděla. Jen ta Ženka mi svým sebemrskačstvím dost vadila...
Člověk holt občas musí zatnout zuby a vydržet. Snažit se nějak přežít. Špatně časy vždycky jednou skončí, to je mnohokrát prokázané. Ale jen ti nejsilnější je dokážou přečkat tak, aby pak hnedka dokázali naskočit do času lepších.
Jenomže člověk musí hrát s těmi kartami, které dostane. Nemůže je složit na stůl a představovat si, o kolik líp by se mu hrálo, kdyby dostal nějaké lepší.
Hrdost je špatný rádce.
Člověk nesmí chtít do života moc, protože pak je akorát věčně zklamaný.
Víš, jak se člověku uleví, když pochopí, že nemůže mít všecko, co by chtěl?
Jestliže je z pekla východisko, pak se bytí v pekle snáší snáz.
Když člověk leze moc vysoko, více to bolí, když pak třeba spadne.
Smrtnje to jediné, co člověka skutečně vysvobodí.
Kdo ztratí naději a víru, ten je blízko konce.
"Soužití" Němců, Čechů a Poláků bylo pro mě velkou neznámou. A opět mi to vykresluje hrůzy, který si museli prožít.
Ačkoli jsem čekala, že hlavním tématem bude hornictví, druhý díl knihy se zabývá hornickým tématem spíše v první polovině, v průběhu děje hodně vystupňované téma národnosti a soužití Čechů, Poláků a Němců. Nejprve je to boj o odtržení území obývané převážně lidmi polské národnosti od ČSR a odsun Čechů, pak je to polemizování, ke které národnosti je lepší se přihlásit v průběhu okupace Němci za války, až po smutné prozření, že sovětští zachránci se chovají k místním v mnoha ohledech stejně jako Němci za války nehledě na národnost. Na knize je vidět spousta práce, která napsání knihy předcházela, ať už studiem historie, jazyka nebo rozhovory s obyvateli Karviné. Dozvěděla jsem se střípky z česko-polské historie, o kterých jsem neměla tušení. Plusové body dávám i za čtivost, za převedení reálných historických událostí do čtivé beletrie.
Dědeček se narodil v únoru 1945 a moje maminka mi vyprávěla, že když si dědečka moje prababička odnášela z nemocnice, zrovna začala houkat siréna. Schovala se za hromadou klád a modlila se. Moc mě mrzí, že se už nemohu dědečka zeptat. Že knihy nebyly dřív, abych mohla vyzvídat….Mám tolik otázek, na které už bohužel nedostanu odpověď…
Kniha naprosto wow.
Tak,jak mne pohltil první díl,stejně mne zaujal a moc se mi líbil druhý díl.Neuvěřitelné životní osudy a vůbec život horníků a jejich rodin,útrapy války.
Za mne velká chvála autorce,která dokázala posbírat tolik údajů a zpracovat do tak čtivé formy,která by zaujala i dnešní mladou generaci.
Zajímavé pokračování, líbilo se mě stejně jako 1. díl. Dozvěděla jsem se i nějaké nové věci.
(SPOILER) Druhý díl ságy se odehrává v letech 1921 až 1945, kdy se do popředí dostává Barčina dcera Ženka, která zažívá příkoří kvůli návštěvě české školy, kde se jí posmívají, že neumí dobře česky, a polské dětí ji šikanují, že je zrádkyně. Sledujeme její zmarněné sny o studiu, dvě nenaplněné lásky, nešťastné manželství z trucu i trochu válečné lásky. Životní zkoušky zažívá i Fanka a její rodina, kdy se Tomek stane členem polské nacionalistické skupiny, která bojuje za připojení Těšínska zpět k Polsku a po Mnichovu organizuje odsun Čechů, po připojení Slezska k Říši se přihlásí k polské národnosti, což vede k uvěznění celé rodiny v pracovním lágru, kde nejvíce trpí Fančina adoptovaná dcera Anuška a její čtyřletý synek Tomášek. Příběh končí v létě 1945, kdy se Barčina nejmladší dcera Halka vdává, syn Wojtek se stává komunistou a Ženka si plánuje začít nový život v Ostravě. Další strhují vyprávění o Karvinsku a jeho obyvatelích, kteří si museli zvolit národnost a snášet národnostní útisk, ať už ze strany Čechů, Poláků či Němců.
Konečně dočteno - uf. Ze začátku jsem se (stejně jako v prvním díle) ztrácela v postavách - to je ale můj problém. Každopádně jde o ještě zajímavější knihu se silným čtením z dob války, než byl první díl. Jsem zvědavá na pokračování a hlavně jak se budou osudy postav vykreslovat.
opet uzasne, jako prvni dil. A vrham se na treti :)
Je to skvely refresh historie, navic se mi libi, jak ctenar zije a vyrusta s postavami. Od narozeni az do smrti.
Skvelé, skvelé pokračovanie! Hlboko sa klaniam autorke za jej úžasnú prácu a talent. Nazbierať toľko historických prameňov, hovoriť s toľkými pamätníkmi, spojiť sa s toľkými odborníkmi, venovať tomu toľko času a úsilia … a všetko to utriasť do takejto čtivej románovej ságy. Žiadna brnkačka.
Čo najskôr sa musím pustiť do tretieho dielu.
Uf, tak to bylo hodně silné. Velmi dobře prokreslene postavy, člověk se do nich vžíval. Další poznatky z nového prostředí, z dějin, ale i z obyčejného života. Nejdříve jsem nemohla přivyknout novému načtení, ale hodně mi pomohlo hudební dokreslení příběhu. Doporučuji a dávám 5 z 5.
Je to už půl roku, co jsem četl díl první, a chvíli mi trvalo, než jsem si vzpomněl na to, co se s kým stalo. Nicméně kniha je napsána velmi chytře a často si některý z hrdinů vzpomene na původní dění, čímž vám vše připomene. Škoda, že tu nebyla Barbora, té by se to moc líbilo, jak tehdy…
Moc se mi líbil příběh a osudy hrdinů samotných. Neuvěřitelné, čtivé a zároveň velmi děsivé vzhledem k tomu, že se jedná o skutečné historické události. Občas někoho nesnášíte (třeba s takovým Tomkem jsem úplně dobrý vztah neměl), ale vzápětí se něco stane a vy si tu cestu k němu stejně najdete. Jak řekla paní Lednická v jednom z rozhovorů, postavy s ní žijí ještě dodnes. Věděla moc dobře, co se jim kvůli příběhu musí stát, bylo to pro ni těžké, chodila 10 km denně, aby to ze sebe vychodila a pak to prostě napsala, protože bylo potřeba vyprávět příběh kraje a lidí, kteří byli těžce zkoušení.
Jak už tedy tady někdo říkal, tohle by měla být povinná literatura, protože její přínos je zřejmý. Nemluvě o tom, že pamětníci některých událostí jsou ještě stále mezi námi. Oblíbené postavy: Julka, Ženka, Leon, Jurek a Anuška.
Wow. I druhý díl byl naprosto skvělý a hodně mě vtáhnul. Řekla bych, že byl takové o něco drsnější a krutější než díl první (zřejmě byla popisovaná léta i ve skutečnosti krutější než léta předešlá). Opět jsem se dozvěděla spoustu historických skutečností, o kterých jsem do té doby neměla ponětí. Situace na Karvinsku těsně před začátkem 2. světové války a v jejím průběhu byla zjevně velmi nemilosrdná. Nejvíc ve mně nicméně asi zarezonovaly "vlasy z Osvětimi".
A co se týče postav, tak nejvíce jsem prožívala příběh Ženky. S tou jsem opravdu cítila. V životě byla nucena se několikrát vzdát svých cílů a štěstí a já jsem se do ní dokázala velice vcítit a bylo mi jí neskutečně líto.
Už se těším na třetí pokračování.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda (1938) hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Začnu stejně jako u prvního dílu. Tenhle žánr obvykle nečtu, ale první díl mě fakt dostal, takže jsem věděl, že přečtu druhý a rozhodně i ten třetí díl. I druhý díl Šikmého kostela je napsaný stejně čtivým způsobem jako díl předchozí a stránky mi opět přímo letěly před očima. Válečné období se mi vždy čte těžce a i zde tomu nebylo jinak. Zase si nechám děj chvíli rozležet v hlavě a hned se vrhnu na poslední díl.