Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460110/bmid_sikmy-kostel-2-wiw-460110.jpg
5
4239
4239
Šikmý kostel série
< 2. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945. S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále významně projevují důsledky předešlého dramatického dění a prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a ekonomického rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je i tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Děkuji autorce za její vyčerpávající několikatou práci....děkuji za zasvětcení do problematiky a života havířů a obyčejných lidí na Ostravsku a Těšínsku. Poláci, Češi, Němci .... obyčejní lidé to měli a mají vždy těžké ..... Problematika propadajícího se kostela Sv. Petra z Alkantary je světový unikát.....
Určit dojde i na třetí díl trilogie ....
Já kopu, já pod zemí kopu,
já balvany jak hada kůže se jiskřící kopu,
pod Polskou Ostravou kopu.
Kahan mi zhasíná, do čela padly
zcuchané vlasy a slepené potem....
z pod nehtů červená lije se krev, já kopu, já pod zemí kopu……
Karin Lednická, stejně jako Petr Bezruč, dokáže popsat těžkou havířskou dřinu. Druhý díl pokračuje tam, kde první skončil, a rozvíjí osudy oblíbených postav. Materiálně začíná být lidská existence jednodušší, bezpečnost v dolech se zlepšila, sociální podmínky, úroveň bydlení, hygieny, lékařské péče jsou vyšší.
Ale zásadní dějinné události, vnímané optikou obyčejných lidí, boří jejich představy o klidném životě, dobré práci a slušném živobytí.
Obsazení Těšínska Polskem – babička mi o něm vyprávěla, v detailech hodně podobně jako autorka v této knize. Potom přišla německá okupace, časy ještě horší. Naši předkové museli být odolní, fyzicky i psychicky, aby to zvládli!
Tahle série by měla být povinnou četbou pro všechny. Smekám nad autorkou. Neuvěřitelné historické dílo. Jak války a národnostní půtky dokážou zamíchat životy lidí, kteří musí volit, jakou národnost přiznat, aby přežili.
Moc hezké pokračování. Nemám slov, jak silná tato kniha je. Před autorkou smekám a jdu na poslední díl trilogie.
"Kdo ztratí naději a víru, je blízko konce."
Opět se setkáváme s Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny.
Přichází hospodářská krize, rodiny rozdělují odlišné názory, do toho se dostává k moci Adolf Hitler a má to velký vliv právě na oblast Karvinska.
První díl mě uchvátil. A tento mě úplně dostal. Obyčejné životy, krásné, ale mnohdy ne lehké vyprávění. Celá oblast je mi velmi blízká. Moje oblíbená postava Barka se stěhuje na Cihelní, kde jsem několik roků žila i já. A vždy jsem měla pocit, že ta místa tam ustrnula v časech dávných a že kolem sebe mám samé havíře.
Další má oblíbená postava Ženka. Odsoudili jste ji někdo? Já ne, chápala jsem ji, chápu ji pořád.
V jednoduchosti je krása. Ať už posloucháte nebo čtete knihu, vyprávění se krásně nese, je napsáno velmi čtivě, srozumitelně. Neskutečný obdiv má u mě autorka. Je tu vidět kus práce, vyslechnutých spousty příběhů. Čekala jsem roky na přečtení z jednoho prostého důvodu, a to až budou všechny díly. Už se moc těším, až si přečtu i ten poslední a dozvím se o osudech mých oblíbených postav zase trochu víc.
Kdo jste četli už všechny díly? A jak se vám líbily? A který je váš favorit?
A jedna velmi hluboká část z knihy, která je pravdivá.
"Jsem přesvědčená, že zlo dokáže zplodit zase jenom zlo.
Nenávist plodí nenávist.
Msta vyvolá jen další mstu."
Neuvěřitelná práce paní Karin Lednické která i ve svém dalším knižním pokračování přibližuje nelehké osudy mnoha generací v době předválečné, během i po ní. Troufám si říct, že by neměli být zapomenuty !
Velmi dobré čtení. Prakticky bych zde jen opakoval hodnocení prvního dílu. Těším se na díl třetí.
Knížka, která mi zase trochu víc otevřela oči a zaplnila srdce. Příběhy obyčejných lidí, co si chtějí žít obyčejné štastné životy, ale osud má jiné plány. Stále tak aktuální..
Důležitá kniha. Bravurní vyprávění. Smutné osudy několika generací v této oblasti, tolik let nepokojů a stálého rozhodování, ke které národnosti se přihlásit, tolik neklidu. A to nás čeká ještě Třetí díl...
Velmi hezky zpracované, ten díl mě zprvu moc nebavil,
ale po začtení krásná kniha. Zdrcující osudy a tenkrát to tak opravdu bylo jen si to člověk neumí představit. Nebo jinak, představit možná, ale žít ne. Velmi silní lidé.
Přiznávám se , že první díl jsem přečetla velmi rychle. Druhý mě malinko trval. Musela jsem si tam hodně dávat pauzu, rozdýchat a přemýšlet nad tím, co to bylo za svět, co to bylo za lidi. Nikdo nebyl v bezpečí, nikdo ať už se rozhodl jak chtěl a pro jakékoliv občanství, neudělal správně. Celou dobu jsem byla vtažena do děje a žila jsem s hlavními postavami jejich životy. Naplno jsem prožívala jejich radost, starosti, smutky, odchody a návraty. V ruce už držím poslední třetí díl a už teď se moc těším na to, co a kam se s rodinou Pospíšilových a Žebrokových dostaneme. Velmi oceňuji na konci druhého dílu obrázkovou část s popisky.
Skvělá kniha. První díl byl takové oťukávání a seznamování, zato tento díl už mě plně vtáhl a s postavami jsem žila. Hned musím začít třetí :-)
"Si to přečtu, až budou všechny díly!"
Prakticky roky čekání, abych pak třídílnou ságu zkonzumovala během pár dní. Vůbec jsem s ní už nešetřila, četla jsem všude, střihla jsem si během čtení i dovolenou, o Wojtkovi se mi i zdálo.
Nejlepší.
Ačkoliv historické (a jakékoliv jiné) ságy v literatuře nevyhledávám, práci Karin Lednické nelze než obdivovat.
Ta poctivost v rešeršování a ověřování informací je patrná z každé stránky a smekám před tím, že ani přes tlak, který na ni byl vyvíjen („Kdy už vyjde další díl?!“) neuhnula ze svého původního záměru ani na chvilku a celý příběh vystavěla s kronikářskou důsledností, pečlivostí, s živými charaktery postav bez známek plochosti, ve všech ohledech šla do hloubky a skutečně tak vystavěla svému kraji pomník, jaký si zaslouží.
Jednu jedinou výtku mám k dopisům, které sice děj vhodně doplňují a oživují, zároveň ale ve svém profesionálně psaném spisovatelském stylu působí neautenticky.
Za obzvlášť důležitý pak považuji doslov autorky, který i méně důvtipné navede na cestu uvědomění (Kéž by!), že „jak plíživě a nenápadně se zlo rodí, jak bývá zprvu obtížně postřehnutelné, jak rychle dokáže rozbujet, když se lidé sveřepě drží jedné jediné pravdy a odmítají byť jen vyslechnout mínění strany druhé…,“
že to stejně platí i dnes a navždy.
Historie už několikrát dokázala, že se lidstvo nepoučí, a tak je na uvedené potřeba neustále upozorňovat, učit se, diskutovat… Stejně jako autorka jsem totiž přesvědčena, že se z diskuze rodí poznání.
Opět velmi dobře zpracované. Dál nic psát nebudu, jelikož je to prostě potřeba přečíst :)
Na druhý díl Šikmého kostelu jsem se velmi těšila, ale zároveň jsem měla tak trochu strach se do něho pustit, dokud nebyl vydaný třetí díl, a nakonec jsem druhý díl četla až v době, kdy už na mě čeká doma i díl třetí, do kterého se určitě pustím velmi brzy, protože budu chtít vědět, jak osudy všech postav dopadnou.
Tento díl je vlastně o třetinu delší než první díl, ale mně to vůbec nevadilo, naopak by mi nevadilo, kdyby byl tento díl ještě delší, tak dobře se mi to četlo, že mi vůbec nepřišlo, že má kniha 608 stran. V porovnání s prvním dílem musím říct, že mě tento díl bavil ještě více než první díl, kde se mi v jedné části stalo, že mě příběh příliš nebavil a čtení se mi vleklo. V tomto druhém díle jsem se vůbec nestihla nudit, bavilo mě, jak je příběh psán z pohledu více postav a měli jsme tak možnost se seznámit více s dalšími postavami, které v prvním díle buď nedostaly tolik prostoru nebo v ději ani nebyly. U tohoto dílu jsem měla obrovské dilema – šetřit si knihu ať jsem s postavami co nejdéle nebo číst dále, ať vím, jak to v tomto díle dopadne?
Nakonec jsem byla i hodně ráda za to, že jsem knihu četla již po vydání třetího dílu, protože jsem měla možnost využít rodokmen, který najdeme na předsázce třetího dílu a já se velmi často dívala, kolik je jednotlivým postavám zrovna let (ovšem pokud se budete do rodokmenu dívat, tak pozor na případné spoilery). Velmi jsem ocenila i obrazovou přílohu na konci knihy, stejně jako mapu tehdejší Karvinné i dnešní Karviné – Doly a srovnání těchto „dvou“ míst (protože přestože je to jedno a totéž místo, až na dvě, tři místa – kostel, hřbitov, (v současní době) důl ČSA, jsou to vlastně dvě úplně jiná místa. Zároveň jsem si při čtení některá místa dohledávala na internetu, protože jsem o nich slyšela poprvé a zajímalo mě, jak to s těmito místy bylo – například zábavní park Tivoli.
Za mě teda druhý díl byl ještě lepší než díl první, opravdu jsem se ani chvíli nenudila a přestože to vůbec nebylo lehké čtení, tak jsem se každý den těšila na návrat za „mými známými“.
Hodnocení 5*/5*
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda (1938) hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Audio ČRo: Nečekaně jsem zjistil, že už jde o druhý díl. Takže mě události prvního zcela minuly. I tak šlo o ucházející dílo. Sice jde o další historický lament, ale alespoň jde o originální pohled a autorský otisk. Je otázka, co z toho bude v budoucnu.