Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Šikmý kostel série
< 2. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945. S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále významně projevují důsledky předešlého dramatického dění a prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a ekonomického rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je i tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Miluju! Druhý díl se mi líbil dokonce víc než první - historie, láska, zklamání, utrpení, odevzdanost, boj, strach, chudoba, politický rozkol, nádherný jazyk, řekla bych i dynamičtější výprávění... Zkrátka příběh plný emocí, který se lehce čte. Nechtěla jsem, aby knížka končila! Velice oceňuji, že každá z postav má pro své jednání/chování odůvodnění. Tudíž ikdyž někteří jednají tak, že se nám to nemusí líbí, dokážeme je pochopit. Zamilovala jsem si hlavně ženské hrdinky - Ženku, Anušku a v závěru knihy i Halku. Jsem zvědavá, jak to s nimi bude dál. Oceňuji také obrazovou přílohu, která se váže k ději.
Druhý díl se odehrává v letech 1921 – 1945 a provede nás dalším bouřlivým obdobím už tak těžce zkoušenéno lidu na Karvinsku a Těšínsku. Karin Lednická opět dokazuje, že je výbornou vypravěčkou, její hrdinové jsou vylíčeni velmi plasticky a reálně, troufám si říct, že jsem s nimi srostla a přilnula k nim, jako by se jednalo o blízké lidi. A možná tomu tak je, neboť jejich příběhy jsou příběhy mých předků. Už v první knize jsem si zamilovala osobitý styl vyprávění autorky. Navenek tvrdý a nesmlouvavý, bez zbytečných příkras, přesně takový, jací jsou obyvatelé regionu razovitého. A přitom tak lidský a empatický, ale bez nadržování konkrétním lidem či stranám. Karin Lednická jde při pátrání po historických pramenech až na dřeň, fakta jsou ověřená historiky i přímými pamětníky, což zvyšuje výpovědní hodnotu knihy a posouvá ji, co se kvality týče, velmi vysoko.
To nám to ale narostlo, ovšem ten střed plánované trilogie ( mam pocit že to ma mít 3 díly) ..tak ten střed je ještě lepší než první díl. Jakmile Ženka vycucá nesměle svuj bonbóny, kterým ji podaruje krámská a jakmile ani makové buchty nezabrání prvnimu bouchnutí do stolu, tak v ten moment vám dojde čím to je a bude napěchované. Ten kdo v sobě má - co by dušičky - obě poloviny, ten bude sevřen o to víc. Karin Lednická pracuje jak s obsahem tak s jazykem tak obratně jako Geralt se zaklínačským mečem, takže at uz umite take nějaké ty půl piruety, otočky a jiné obraty je zcela jisté že neuniknete zásahu. To prostě nelze. Navíc to navíc co ta kniha nabízí je úplně mimo komentář. Netuším jak se to autorce podařilo a vím že ačkoliv to jsou knihy nelehké v plném znění toho slova, budou to knihy očtené.
Začala jsem v lednu silnymi a nezapomenutelnymi tituly, tituly které mají co říct opakovaně a jsou připomínky něčeho na co se není radno zapomenout, protože na takové lidské osudy se nezapomíná....
Moc autorce děkuji za téma a musím se poklonit nad schopností jej vyložit.... Napsáno pevnou rukou, jistou natolik že vás každé slovo utvrzuje že se da dělat jen jedno : číst dál. Silná kniha využívající všechny možnosti dobýt každého zákoutí, které sama obsahuje a nabízí.
Bardzo dziekuji ...naprawde ...
Na Šikmý kostel 2 nezapomenete ještě dlouho po přečtení. Možná nikdy. Kniha je více než důstojným pokračováním prvního dílu - a je toho v ní tolik. Smete vás jako smršť a vyplivne rozechvělé a rozedrané na kusy. Ale bude to ta nejlepší kniha, co letos přečtete!
Stejně jako první díl, i tento vás chytne za srdce a vy budete s hlavními protagonisty prožívat jejich každodenní boj o přežití. Karin Lednická si udrží pozornost čtenářů do poslední stránky, až budete mít pocit, že jste samotnou součástí příběhu.
Druhý díl Šikmého kostela je hodně obsáhlý, nabitý historickými událostmi, které jsou neodmyslitelně spjaty s tímto regionem, ale potažmo i s celou naší zemí. Chtěla jsem si knihu šetřit, chtěla jsem s ní být co nejdéle, ale nešlo to. Vzbudila ve mně tolik emocí - radost, bolest, vztek i beznaděj nad krutou nesmyslností mnohého, co se v minulosti událo. Kéž by se jednou konečně lidstvo poučilo z chyb minulosti. Nemohu jinak, než upřímně a ze srdce poděkovat paní Karin Lednické za to, že napsala tuto kroniku ztraceného města, díky které se čtenáři ze všech koutů naší země dozvědí, jak se žilo v tomto našem regionu rázovitém.
Celá recenze v záložkách recenzí od Knižní střípky.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda (1938) hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
2020 | Šikmý kostel |
2021 | Šikmý kostel 2 |
2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
2024 | Šikmý kostel 3 |
Jedna rada pro budoucí čtenáře - začněte číst v pátek večer, ovšem pouze za předpokladu, že máte volný víkend. Nepočítejte s tím, že uklidíte nebo navaříte, nepočítejte s tím, že se vyspíte, pořádně najíte nebo někam vyrazíte. Jakmile si přečtete prvních pár stránek, propadnete se do minulosti a ztratíte se ve světě, který Karin Lednická popisuje - svět Barky a Fanky, Ženky a Oly, Anušky a Halky - a jejich chlapů na slezském pomezí během čtvrtstoletí mezi jedenadvacátým a pětačtyřicátým rokem. Vynoříte se z něj, mžourající a současným světem zaskočeni, na stránce 582 - a budete chtít ještě... Jednou větou: Je to neuvěřitelná jízda, nenechte si ji ujít. Díky moc!