Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Šikmý kostel série
< 2. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945. S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále významně projevují důsledky předešlého dramatického dění a prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a ekonomického rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je i tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Velmi dobře napsaná kniha, stejně jako první díl. Zajímavá historie, dobře rozpracované postavy, silný příběh. Jelikož jsem druhý díl četla za delší dobu po prvním, přivítala bych na začátku knihy nějaký přehled postav z prvního dílu jako je to např. u Geniální přítelkyně.
Druhý díl se mi líbil ještě více než první. Je drsnější, zhuštěnější. V prvním díle jsem měla pocit, že navzdory jeho četným kvalitám ještě trošku něco chybí. Ve druhém díle už mi nechybělo nic. Ráda doporučuju k přečtení. Nebylo pro mě úplně snadné (např. orientace v postavách mi dala zabrat, plus ten rozsah knihy a depresivnost témat), ale stálo to za to.
Ufff... a mám to za sebou. Tohle byl obrovský boj. Knihu jsem četla přes dva měsíce a to u mě není moc zvykem. Neustále jsem odkládala a prokládala a nechtělo se mi k ní zkrátka vracet, jenže já se snažím knihy dočíst, i když ne vždy se to povede. Tahle kniha se dobře čte, zpracovává zajímavé téma a první díl byl opravdu dobrý, ale tento? Nuda a zase jen nuda, až na výjimky. V postavách jsem měla nehorázný guláš, po každé kapitole jsem nevěděla kdo s kým, jak a proč. Když budu mít náladu a dočkáme se 3. dílu, tak se možná na něj mrknu, i když už teprve nebudu vědět kerá mete. A znovu tyto dva díly číst nebudu. Ale kniha jako taková špatná není, jen mi prostě nesedla........
Perfektní pokračování, perfektního příběhu. Smekám před autorkou. Propracování postav je geniální.
Já prostě žasnu, jak autorka plynule a nekostrbatě cestuje dějinami s tak silnými a propletenými příběhy. Nehty jsem si mohla ukousat. Tváře od slz otírala, ale hlavně za každou otočenou stranou jsem si říkala, že v porovnáním s tím, co řešili naši předci, opravdu žádné problémy ani těžký život nemám. Smekám a jdu vyhlížet 3. díl.
Po třech letech jsem se vrátila do ztraceného města, kdy druhý díl románové kroniky je stejně skvělý jako díl předchozí. Na osudy všech zúčastněných jsem byla opravdu zvědavá, autorka výborně vykreslila vše podstatné z uvedené doby. Knize nechybělo vůbec nic a kdybych mohla, dám hvězd ještě více.
S četbou prvního dílu jsem otálela asi dva roky, kdy mi ležel na nočním stolku a absolutně mě i přes všechny kladné recenze a superlativy nelákal. Sotva jsem se ale pustila do četby, hned jsem objednávala díl druhý a plynule tak navázala.
Nedokážu říct, který se mi líbil více. Pohltily mě oba díly. A to jsem historický analfabet, dějiny a historie jdou celý život mimo mě, základy v hlavě mám, ale víc nic, takže mě upřímně překvapilo, jak mě příběh chytnul. Možná z časti proto, že je to z mého okolí a že popisovaná místa znám nebo mi něco říkají. Možná proto, že je to prostě geniálně zpracovaný silný příběh na základě skutečných událostí, díky kterému si uvědomíme, jak moc máme dnešní život lehký oproti životu tehdá a jak moc si toho nevážíme. A kolik věcí považujeme za naprostou samozřejmost. Příběh mě natolik vtáhnul, že jsem jím doslova žila. Dokonalé.
První díl mě nebavil,ale nemám v povaze odkládat knížky, tak jsem se tím prokousala, do druhého dílu jsem se teda vůbec nehnala, ale dostala jsem ho darem, dlouho se na něj prášilo na nočním stolku a obsahuje mapu, takže kandidát na čv. Těžké začátky, postavy a jejich předchozí osudy jsem si nepamatovala. A pak úžas. Málokdy se stane,že pokračovaní je lepší než první díl. Tady teda nepochybně. Hltala jsem stránky plné přebujelého nacionalismu a nesmiřitelnosti. Člověk člověku vlkem. Ono nestačí,že v těšínském regionu se žilo vždycky těžko, těžce se dělalo na chleba, že rodiny musely přežít hospodářskou krizi ve 30.letech. Fanatismus, zabedněnost a umíněnost rozklížila sousedství i celé rodiny. Smutné čtení. Poučíme se někdy?
Ano, ještě lepší díl. Vše mi připomíná vyprávění mojí tchýně, chodila do české, polské i německé školy v tomto kraji. Díky ní a Karin Lednické jsem se dověděla o historii na těšínsku a okolí spoustu věcí, o lterých jsem neměla tušení. Jsem zvědavá na třetí díl.
Ojedinělý případ, kdy pokračování překoná první díl. Historie dopadá tvrdě na hlavní hrdiny a před osudem není úniku, Člověk se nemůže odtrhnout.
Druhý díl se mi líbil ještě víc jak ten první, asi i kvůli tomu, že poslední stránky už popisují dobu dětství a mládí mých prarodičů. Několikrát jsem si u čtení vzpomněla na jejich vyprávění, na vyprávění dědy, který byl nuceně poslán kopat zákopy na východní frontu.
S babičkou už ani jeden nežijí a při opakované připomínce toho, jak strašná musela tahle válečná doba pro všechny být, mi opět chybí. Doufám, že nikdo z nás ani našich dětí nebude muset tohle zažívat. Autorce děkuji za poutavý příběh, který není schopen člověk přestat číst, dokud neotočí poslední stránku.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda (1938) hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
2020 | Šikmý kostel |
2021 | Šikmý kostel 2 |
2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
2024 | Šikmý kostel 3 |
audiokniha (25hod37min, číta Jan Szymik - Vilma Cibulková sa mi v prvom diele páčila viac)
Zvláštne, ale vždy, keď si chcem napísať komentár ku skutočne dobrej, práve prečítanej, alebo vypočutej knihe, dlho iba držím prsty na klávesnici a nedokážem nájsť správne slová k popísaniu práve prežitého. Previesť do písanej podoby pocity, ktoré ešte v dozvukoch lomcujú mojím rozumom, srdcom, citmi.
Znovu a znovu opakovať a popisovať dej nemá zmysel, krátky prehľad poskytuje už DK a potom aj stovky čitateľských komentárov.
Pri tomto druhom diele sa autorke vyčíta ponurosť. Ale opísať dobu, týkajúcu sa náhlej zmeny hraníc štátov bez ohľadu na obyvateľstvo, stáročia pokojne žijúce na území a nepotrebujúce mapy, či opísať dopad zverstiev druhej svetovej vojny na tých istých ľudí sa s ľahkosťou a humorom nedá. Ako v doslove sama autorka vraví - zlo plodí iba ďalšie zlo. Spomínaným doslovom (v audioknihe ho podáva sama Karin Lednická) dovysvetľováva skutočnosti k opisovanému kraju Ostravska a Karvinska, alebo k nárečiu, ktoré možno na prvý pohľad z románu nebolo zjavné. Mimoriadne dobrý počin jedného z mála autorov, ktorí na konci knihy nevymaľujú iba polstranu mien, ktorým sú za vznik svojho diela neskonale vďační a bez ktorých "by určite táto kniha nevznikla", až čitateľ nadobudne dojem, že knihu napísali oni a sám autor iba zakúpil papier, na ktorý sa vytlačila.