Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/460110/bmid_sikmy-kostel-2-wiw-460110.jpg
5
4239
4239
Šikmý kostel série
< 2. díl >
Románová kronika ztraceného města, léta 1921–1945. S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále významně projevují důsledky předešlého dramatického dění a prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a ekonomického rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je i tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se ve druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Trochu jsem se pokračování obávala, ale zcela zbytečně. Kniha mě vtáhla tak jako v její první části. Prožívala jsem s postavami jejich osudy a znovu se nepřestávala divit, čeho všeho jsou lidé schopni, ať už v kladné či záporné rovině. Co jen to má tamní kraj za chmurnou historii...
K oběma dílům nemůžu dodat nic navíc než to, co už tu bylo stokrát, možná tisíckrát napsáno, příběh s duší, nádherný příběh, co Vás chytne a už nepustí ani po dočtení. Nemůžu se dočkat 3. dílu a dalších knih. P.Lednická jen tak dál.
Konečně jsem se dostala k druhému dílu a je ještě drsnější, než první. Je zvláštní, že člověk se učí o válce, jak to všechno bylo, ale lidské osudy poznáte až z takových knížek, jako je šikmý kostel. Kolik utrpení, zklamání, nenávisti a zmařených lidských životů. Teď lituju, že jsem dřív neposlouchala dědečka, který, ač ne z Karvinska, válku zažil a měl na ni špatné vzpomínky, jako všichni, až teď bych dokázala pochopit jeho vzpomínky. Šikmý kostel ve mě zanechal velkou stopu, i já bych se na ta místa chtěla jednou podívat.
Je za tím vidět tolik práce, rešerší, tak upřímný vztah ke Karvinsku. A při tom jde o přirozeně napsaný příběh, kdy i já, které jsou ta místa velmi vzdálená, prožívám životy postav měnící se na pozadí velkých událostí dvacátých, třicátých a čtyřicátých let. Všichni si jen chtějí žít své obyčejné životy, jenže je žijí v národnostně smíšeném prostředí, na křehkých hranicích, o kterých pořád někdo svrchu rozhoduje, a v době, která jim bere příbytky i rodiny. Už tu není žádná Barbora, která se na počátku prvního dílu vydala na solnou pouť a následně kvůli tomu přišla o muže i jediného syna.
Teď příběh táhnou její dcery, vnučky a vnukové. Dcerami jsou zpupná Fanka, která od sotva přežívající rodiny utekla a těsně před matčinou smrtí se zase objevila na prahu, nová matka rodu Barka a kamsi s manželem odstěhovaná Žofka, o které nevíme téměř nic. Fanka se ze strastiplného pobytu ve Lvově vrátila s nevlastní dcerou, Barka má pět dětí, z nich nejnadanější, ale životem zklamaná Ženka dostává v románu nejvíc prostoru. Román celkově táhnou hlavně ženské hrdinky a jejich obětavost - vychovávají vlastní i nevlastní děti, pomáhají druhým, i když při tom riskují vlastní životy.
Je to moc dobré počtení, těším se, jak autorka zpracuje poválečnou dobu, padesátá a šedesátá léta.
Krásná kniha. Snad ještě o trochu lepší než první díl. Velká poklona autorce, která odvedla neskutečnou práci. Historie tohoto kraje je unikátní. Lednická opravdu umí krásně přiblížit atmosféru a velmi dobře popsat lidské osudy, pocity a povahy jednotlivých osob. Velmi se těším na závěrečný díl a doufám že si udrží takto nastavenou vysokou úroveň.
Naprosto skvělá kniha. Odráží smutnou dobu do tváří hlavních hrdinů a hrdinek, pomáhá nám pochopit myšlenkové pochody jednotlivých skupin obyvatel a provádí nás regionem, jehož osud nebyl nikdy jednoduchý.
I přes určitou tíži, tklivost je v tomto románu mnoho věcí, které člověka rozveselí, povzbudí či mu alespoň pomohou srovnat problémy dneška s těmi, kterými si museli projít lidé do roku 1945.
Doporučuji všem.
Po jedničce i tenhle díl neskutečná jízda. Autorka je skvělá vypravěčka a přesto je vše tak skutečné.
Co k tomuhle napsat? Snad jen jedno velké ufffff. Tak skvělá kniha, kde posledních 250 stran jsem četla prakticky na jeden zátah, protože jsem ji prostě nemohla odložit. Jestli si i třetí díl udrží takhle nastavenou laťku, tak se máme na co těšit.
Vynikající kniha. Stejně, jako první díl. Čistě náhodou jsem četl knihy v pořadí první díl, Životice a druhý díl a dalo mi to při četní druhého dílu příjemný kontext. Mohu tedy tohle pořadí doporučit i dalším čtenářům.
Karin Lednická je bezesporu vynikající autorka. Když se člověk po přečtení zamyslí, co se stále děje ve světě kolem nás, uvědomí si, jak tupí a nepoučitelní lidé jsou.
Skvěle napsáno - kniha o hodně hrozné době, ale z mého pohledu výborně napsáno. Zrovna v této době je třeba spoustě lidí připomínat historii. Pokud bude další část, ráda si přečtu pokračování.
Skvělá, skvělé a ještě jednou skvělé. Moc mě druhý díl Šikmého kostela bavil, stejně jako první, a nemohl jsem přestat číst. Bylo to jako číst nějakou rodinnou kroniku a to mě strašně moc bavilo. Navíc je to tady z mého kraje, kde spoustu míst znám osobně. Ale i tak jsem toho zjistil hodně nového, což mě až překvapilo. Doufám, že spisovatelka Lednická bude pokračovat třetím dílem Šikmého kostela od roku 1945 a dál. Určitě by to bylo moc zajímavé se dále dozvědět, jak bude celá rodina pokračovat v žití a co vše ještě zažijí. Jsem nadšen.
(SPOILER) V pokračování trilogie o lidech žijících v oblasti staré Karvinné, které se nyní jmenuje Karviná-Doly. Kvůli poddolování bylo celé město nakonec srovnáno se zemí, kromě kostela, který byl původně na kopci. Kopec se propadnul a kostel naklonil na stranu. Odtud název. Druhý díl je do roku 1945 a je ještě o 200 stránek delší než první. Oblast, o které píše je určitě unikátní. Patřila k českému království, ale tím že byla na hranicích, tak se zde vždy přelévali obyvatelé početnějšího Polského národa. Když se v roce 1918 rozpadlo Rakousko-Uhersko a bylo potřeba vytyčit hranice nového státu, Československa, bylo rozhodnuto použít hranici původního českého království, přestože obyvatelé Záolží, jak se oblasti říkalo byli většinově Poláci. Samozřejmě to způsobilo jisté napětí mezi lidmi formujícími Československo. Část Poláků se kvůli perzekucím muselo vystěhovat. Celé to vyvrcholilo tím, že Poláci využili Mnichovské dohody a území připadlo v roce 1938 Polsku. Část Čechů se muselo vystěhovat. O rok později Němci Polsko napadli a území bylo přiděleno do Německé říše. Začala jedna z největších "germanizací" průmyslově důležitého území a lidé hromadně museli podepisovat prohlášení, že se stávají Němci. Poláci a Češi, kteří nepodepsali, se většinou museli vystěhovat. V roce 1945, když Němci podruhé prohráli válku, musela se část poněmčených vystěhovat. Místo nich se vrátili někteří Češi. V závěru trilogie se nejspíš dočteme, že ani ti to neměli jednoduché. Jak je vidět, tohle území je opravdu unikátní a autorka ho má skvěle zmapované a umí o tom psát. A vy se tak můžete opět ujistit, jak se dneska máme dobře.
Hodně jsem se bála do série pustit, protože nerada čtu depresivní literaturu, ale ze všech stran jsem poslouchala jak je knížka skvěláno a opravdu.
1. díl přečten jedním dechem, druhý taktéž. Příběh jsem žila s postavami, smála se s nimi, plakala s nimi a trochu i trpěla, při výjimečně popsaných scénách. Trošku mi v knížce chyběly překlady cizojazyčných vět, pod čarou, sice šla většina odvodit, ale občas jsem hledala překladač pro přesnost. Autorce ale skláním hlubokou poklonu a těším se na další knihu, kterou si nenechám ujít.
Za mě asi to nejlepší z české tvorby, co jsem zatím četla. Dlouho jsem se téhle knížce vyhýbala, protože jsem se bála, že to bude na mě moc depresivní a těžké a historické. Nevím, jak je možné, že kniha s takovými smutnými osudy je vlastně pozitivní, motivační, povzbuzující, nadějeplná a hladící po duši. Jo, a ještě je fakt dobře čtivá! Moc mě bavila, byla krásná a ještě jsem se něco naučila z naší historie. Tak neváhej a pojď do toho ;)
PS: Nesrovnávám 1./2. díl, beru je jako jedno krásné veledílo.
Opět skvělké počtení, poplakala jsem si a uvědomila si, jak život v té době probíhal.
Opět přečteno jedním dechem. Autorka tak skvěle popisuje děj, až mi místy přislo, jak bych byla s hlavními hrdiny u jídelního stolu. Už se těším na další díl.
Ani druhý díl šikmého kostela není veselé čtení. I přesto knížku všem doporučuji, dozvíme se v ní hodně o části naší země, která byla dlouho opomíjená. V některých momentech má člověk při čtení strach co zase přijde za katastrofu a někdy se stane přesně to co očekáváte. Autorka odvedla skvělou práci založenou na mnoha historických zdrojích. Při líčení scén, kdy se některé postavy radikalizují mi vytanula na mysl analogie se současným světem a dezinfo scénou. Jinak je ale náš dnešní blahobyt, kterého si nevážíme až ostudný.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda (1938) hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Ještě čtivější než Šikmý kostel 1. Krásné rozpracování postojů jednotlivých postav. Jak klíčí zlo, jak se přikrmuje, jak se může zapomenout, že ti druzí jsou taky jen lidi, obyčejní lidé, jako ti první, a všichni ti obyčejní chtějí jen pracovat aby mohli spokojeně žít.
Příběhy jednotlivých žen, ať sester Barky nebo jejich dcer....opravdu povedené, procítěné. Velký důraz je i kladen na sounaležitost muže a ženy, manželů, kteří si mají být oporou, mají pochopení pro druhého. Potřebují se. Základ partnerství...vzkaz pro další generace :)!
Nádherně převedené historické události do lidských příběhů. To se paní Karin Lednické povedlo. A ta lehounká zmínka o Životicích, což je další výborná kniha. Skvělé!!! :)