Skleněný trůn
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/498887/bmid_skleneny-trun-udL-498887.jpg
4
4851
4851
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 1. díl >
Srdce z ledu. Vůle z oceli. Nelítostný boj začíná. V temných a špinavých solných dolech Endovieru si doživotní trest odpykává osmnáctiletá dívka. Celaene byla od dětství trénovaná k jednomu jedinému úkolu – stát se tím nejlepším zabijákem na světě, rychlým, tichým, neodhalitelným a všehoschopným. Ale udělala chybu. Nechala se chytit. Korunní princ jí nabídne poslední šanci: Svobodu výměnou za velkou oběť. Musí ho reprezentovat v turnaji, kde se proti sobě postaví 24 šampionů, těch nejlepších vrahů a zlodějů z celé země. Bude to boj na život a na smrt. Pokud zvítězí, bude volná. Ovšem její soupeři umírají nejen při soubojích, ale i za tajemných okolností – Celaene teď o svůj život bojuje nejen s nimi, ale i s něčím tajemným a děsivým, co se skrývá v pozadí.... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
Throne of Glass, 2012
více info...
Přidat komentář
Tak se nám to pěkně rozjíždí. Měla jsem tu čest se s Celaenou setkat už v Krvavém ostří a i přestože byla tato kniha napsaná o mnoho let dříve, návaznost byla hladká. Neumím si upřímně představit, že bych tohle četla jako první, protože bych spoustu věcí nechápala, a jsem skutečně ráda, že jsem se pro již zmíněnou dodatkovou knihu rozhodla jako první.
Celaena byla stále Celaena, co se na to dá říct. Jízlivá, šikovná, její popichování Chaola mě nesmírně bavilo. Možná mě malinko zklamalo, že se série neponese ve stejném duchu jako Krvavé ostří, ale že se tam realita začne mísit s magií. Nevěděla jsem upřímně do čeho jdu, když jsem začala sérii číst... ale snad mě to ještě překvapí. Love story jsem očekávala a nepřišlo mi, že by to bylo to jediné, co se v knize řeší (jak tu někdo pode mnou psal). Bylo to všechno tak příjemně vyrovnané, na můj vkus akorát.
Zápletku, aka kdo je vrahem vrahů, jsem bohužel opět rozluštila ještě než hlavní hrdinka pojala podezření, ale opět mi to nijak nezkazilo požitek z knihy. Nepochybně je tohle pouze začátek něčeho velkého a už se nemůžu dočkat, až dočtu zbytek.
Pokud máte rádi fantasy knihy, tento příběh doporučuji všemi deseti! Přísahám, že jsem to přečetla jedním dechem a určitě nebudete litovat.
alena0268 mi naprosto píše z duše. Skleněný trůn je románek pro holky, který se zajímavě rozjede, když předestře Celaenu jako nelítostnou vražedkyni, kterou vytáhl králův syn z pracovního tábora. Ještě když ji dovezou na zámek, zachová se jako zločinec ve střehu - hned si vyrobí provizorní zbraň. Jenže tím taky Celaenina akce téměř končí (já vím, potom ještě přeskočila nestvůru). Pak už je to hlavně zamilovaná puberťačka, která notabene neví do koho. Jak lehce o svoji zbraň přijde, o tom škoda mluvit... Charakteristiky všech postav jsou velmi povrchní - jsou nálepkovány superlativy, aniž by něco z toho dokázaly předvést. Třeba takový dvaadvacetiletý kapitán stráží, který neukáže jedinou kapitánskou akci, a když nakonec nečekaně zabije hlavního padoucha, složí se z toho a jde se uklidnit za vražedkyní, o jejíž nejspíš platonickou lásku (jedna líbačka ale v knize byla) se přetahuje s princem. Říkala jsem si, jak ho asi ten krutej král, kterej si libuje v násilí a pořádá soutěž na nájemného zabijáka, vybral jako kapitána stráží. Nemůžu přesto říct, že s touhle sérií skončím po prvním díle - jak píše uživatelka pode mnou, vrátilo mě to do mých velmi mladých let, kdy by mě Skleněný trůn jistě zaujal. Ač se tam všichni ohání vražděním, je to hlavně naivní příběh krásné siroty, která se díky drsné výchově dostala v nestandardní roli na královský dvůr a tam se jí opatrně dvoří princ a kapitán stráží, kteří se ve 20 letech chovají na 14. A já si vlastně asi ráda odpočinu u čtení o tom, kdo to u ní vyhraje... :)
V základu! Napsaný čtivě, to tomu nelze upřít. Autorka psala cíleně tak, aby zaujala dívky. Kdybychom z knížky vykrájeli popisy šatů, věřím, že nám to dá takových třicet stran, možná i víc.
Zároveň chování mužských postav je... uhm... místy úsměvné. Chvilkama jsem si říkala: ,,Jasně, chlapče. Takhle by ses v normálním životě určitě zachoval." Prostě jsou napsaní tak, aby z nich holky ztratily hlavu. Nechápejte mě špatně, i já se při čtení připitoměle usmívala a našla si mezi nimi své favority.
Milostná linka mi přišla uspěchaná. A taky v podstatě shořela stejně rychle, jako vzplála. Schylující se napětí k ní mě bavilo, ale jakmile už teda na ni došlo, bylo to prostě... meh? Žádná chemie, nic, co bych jim věřila.
Hlavní hrdinka mi přišla vyloženě tupá. :D (A hluchá, když se k ní kolikrát za noc někdo vloupal a ona to navzdory k silně vrzajícím dveřím nikdy nepoznala. Děvče, kde jsou smysly zabijáka?) Na to, že má být nejlepší vražedkyní v celém království, tak občas byla jen horda nemyslících svalů. Tohle bylo pro mě asi největší utrpení. Taková pozice si vyžaduje bystrost, myslet za roh, umět to hrát na víc stran, jinak, kruciprdel, nemáš šanci přežít. Její rozkličkování zápletky bylo tak zoufale pomalý, že moje nervy málem ruply. Když navíc sežrala bonbóny, co našla na posteli a vůbec se netrápila tím, kdo jí je tam nechal a že někdo vraždí všechny zabijáky na hradě... Uh. Jasně. To přesně uděláš, když nevíš, komu můžeš věřit a i svou nejká podezíráš, že tě chce zabít. Tak určitě.
K samotný zápletce: Bleh? Bleh na druhou? Tohle bylo tak zoufale předvídatelný, že natvrdlost hrdinky jsem fakt nedokázala pochopit. Za celou dobu mě kniha překvapila jen jedním zvratem, což je smutný.
Co mi přijde ještě smutný, že nemá žádný přesah. Nic, co by ve mně po dočtení rezonovalo.
***
No. I přes to všechno jsem tomu dala čtyři hvězdičky, ačkoliv v duchu dávám tak tři a půl. Sice to mělo řadu slabých míst, ale... Prostě mě to vrátilo do mých šestnácti a četlo se jako nic. Je to jako si zapnout seriál. Nečekáte zrovna mravní a morální povznesení své osoby, ale na oddechnutí a zapomenutí, ve kterým světě se zrovna nacházíte, to dobrý je. O tom žádná.
Tuto knihu jsem četla moc dlouho. Kdo se na Celaenu podívá, dřív nebo později ji chce. Nedělalo na mě dobrý dojem, že pořád promýšlela, jak by koho zabila, kdyby se jí teda chtělo. Na druhou stranu její myšlenky celkem odpovídaly jejímu věku a namyšlené povaze. A je pravda, že nesmyslná krvelačnost vnitřního světa hrdinky mě zarážela i v Dvorech - ale třeba se z toho Sarah ještě vypíše. Vypsala se totiž z mnohého! Skleněný trůn představuje začátek kariéry výborné spisovatelky, příběh jistě rostl spolu s ní. Mno, dala jsem to a doufám ve zlepšení.
Tuto knihu čtu asi po třetí a pořád je naprosto dokonalá. Sice je tento díl o trošililinku horší než ostatní, ale i tak je strašně krásný.
Znovu jsem se do knihy začetla a nemohla se odtrhnout.
Je pravda, že celý děj byl předvídatelný, ale mě to v podstatě ani moc nevadilo.
Opravdu se mi líbí romantická linka. Miluji milostné trojúhelníky a v této knize jeden určitě je.
Už dlouho jsem po této sérii pokukovala a přemýšlela, zda zkusit nebo ne. Ale jednou za čas to chce trochu obměnit žánr, takže jsem si koupila Skleněný trůn. A musím říct, že jsem si to náramě užila. Pár kapitol mi teda trvalo, než jsem se začetla, ale potom mě to chytlo a já spolu s Celaene chodila po skleněném hradě, trénovala, bojovala.. úplně jsem se do toho příběhu ponořila a moc mě bavil. Dávám 4 hvězdy protože věřím, že další díly mě dostanou ještě víc. A těším se na ně.
Úžasný příběh se skvělou hlavní postavou...;-)
Knížku už jsem četla jako mladší a moc mě to nenadchlo ale teď v 15 to byla super jízda...
Postavy mi sedly... Buď jsem je nesnášela nebo milovala.
Hlavní hrdinka je vtipná a drzá...
Knížka se mi moc líbila
Za mě 5 * a už se těším na další díly :-)
Musím říct, že mě kniha mile překvapila, jelikož jsem neměla moc velkou naději, že by mě mohla nadchnout. Nedávno jsem po dočetla jinou fantasy sérii, kterou jsem si zamilovala a chtěla jsem pokračovat ve stejném žánru. Nejdříve se mi nechtělo do knihy pouštět, ale jak jsem začala číst, nemohla jsem knihu odložit. Samozřejmě jsem si ihned oblíbila hlavní hrdinku, která mě zaujala svou povahou a svým charisma. Užívala jsem si romantické momenty během celé knihy. Nedokázala jsem si vybrat, koho z mužských postav mám raději, jelikož jsem si oba zamilovala díky jejich charakterům, které jsou však velmi odlišné. Avšak při čtení 2. knihy jsem se přiklonila k týmu Chaol.♥
Knihu tedy určitě doporučuji všem, kteří mají rádi fantasy, dramatické zvraty a milostné pletky postav. :D
Skleněný trůn se mi dostal do ruky až po přečtení Dvorů, a proto jsem čekala, že to bude na podobné bázi. Jistě, podobnosti bych tam našla, ale přesto mi tato knížka připadá o něco slabší. Zdůrazňuji, že mluvím o tomhle jednom konkrétním dílu, ne o celé sérii, neboť tu jsem zatím nedočetla. Uvědomuji si, že vzhledem k tomu, že i u Dvorů byl první díl slabší, pravděpodobně i zde budou navazující díly lepší a lepší, a příběh se tak dostane do sfér naprosto-dokonalá-a-ničím-nepřekonatelná-série.
Knížka je originálně pojatá, má zajímavé zpracování a promyšlené charaktery postav, mně osobně tam lehce vadily pohádkové prvky - jako například mluvící klepadlo Mort, ale jinak se mi dílo líbilo.
Knihy od SJM mám celkově velmi ráda a rozhodně se chystám celou sérii dočíst. Pak si na ni budu moct jistě udělat přesnější obrázek. :)
Krapet jsem si odskočila k jinému žánru a musím říct , že to byl moc příjemný odskok.
Hlavní hrdinku jsem si hned oblíbila, kniha se mi dobře četla a bavila mne. Nepochybuji, že si zase odskočím dalšímu dílu..
Moc moc se mě líbila. Hlavní hrdinku mám ráda a celá ta kniha je podle mě fakt super, těším se na další díly.
Pokud očekáváte akci, krev a spousty soubojů tak vás pravděpodobně kniha zklame.
Ale pokud vaše srdce touží po oddechovém fantasy příběhu s troškou té romantiky a sympatických postav ... nemůžu nic jiného než doporučit.
Na první díl to nebylo špatné, uvidím co mi nábídne druhý. :)
Je to klišé, ale mě to prostě baví... jako rozjezdový díl dobrý... těším se na další
Štítky knihy
magie pro dívky nájemní vrazi pro dospívající mládež (young adult) romance fantasy
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Skleněný trůn je jednou z nejoblíbenějších YA fantasy sérií ever a teď už samozřejmě chápu proč...
Upřímně, po knize jsem sahala jen a pouze proto, že je všude tak vychvalovaná. Jinak mě na ní nic nezaujalo, ani anotace ani obálka...
Takže přidávám další knížku do klubu těch "překvapivě dobrých".
Nebylo to sice jasné hned od začátku, fakt jsem prvních cca 20-30 stran myslela, že to nebude nic pro mě, ale pak se to parádně rozjelo...
Čtivé, napínavé, bylo to prostě super. Dokonce jsem se místy fakt hodně bála, když jsem četla v noci :) V téhle knížce byla ta magie totiž fakt hodně temná, ale spíš až tak od půlky.
Milostný trojúhelníky nemám ráda, ale mě se líbilo, jak to lehce jiskřilo mezi Celaenou a Chaolem, naopak s Dorianem to bylo jak pěst na oko.
Já celkově když čtu o milostném trojúhelníku, tak si nikdy nevyberu pro hlavní hrdinku prince, to už spíš podkoního :) Každopádně Celaena byla docela na facku, co se týče jak chlapů (tak chtěla oba? Nepochopila jsem) tak celkově chování. Až příliš sebevědomá...
Závěrečná akční scéna byla na můj vkus moc překombinovaná, ztrácela jsem se v tom.
Nepřečetla jsem zatím moc fantasy knížek, ale i tak můžu říct, že Skleněný trůn byl jakobych vzala z každé knížky něco a poskládala to všechno dohromady. Naštěstí tady je asi zřejmé kdo se kým inspiroval vzhledem k tomu, že Skleněný trůn patří k těm starším z tohodle žánru...
Hodnocení dávám trochu nižší záměrně, abych si nechala prostor pro další díly :) Doporučuji!!