Kráľovstvo z popola
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/420154/bmid_kralovstvo-z-popola-ddP-420154.jpg
5
1862
1862
Trón zo skla série
< 7. díl
Dlhoočakávané finále jednej z najúspešnejších fantasy sérií, závislosti, ktorej prepadli čitatelia po celom svete, Trón zo skla! Aelin Galathynius sa zaprisahala, že zachráni svoj ľud, aj keď cena, ktorú za to treba zaplatiť, je nepredstaviteľne vysoká. Keď ju kráľovná férov Maeve uväzní v starodávnej železnej truhle a niekoľko mesiacov mučí, jedinou nádejou na prežitie je len Aelinina ohnivá vôľa a strašná istota, že ak ju Maeve zlomí, bude to znamenať skazu pre jej milovaných. S každým ďalším dňom však jej pevné odhodlanie nepoddať sa čoraz viac slabne... Kým je Aelin v zajatí, jej priateľov a spojencov osud zaveje na všetky svetové strany. Niektoré putá sa posilnia, iné sa spretŕhajú naveky. A keď sa ich cesty znovu spoja, všetci musia bojovať, ak Erilea nemá padnúť. V napínavom záverečnom diele svetového bestselleru od Sarah J. Maas bude musieť Aelin zviesť posledný, najťažší boj pre záchranu seba samej – a pre prísľub lepšieho sveta.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2020 , Slovart (SK)Originální název:
Kingdom of Ashes, 2018
více info...
Přidat komentář
Sakra já nevím proč se mi ten poslední díl takhle táhnul, opravdu nevím. :(
A mám chuť se autorce omluvit, protože je to určitě moje chyba a ne její. :D Asi menší čtecí krize a přesycená fantasy. Ale jinak série samozřejmě naprosto v TOPU jen nemůžu dát 5* kvůli té době.
Tohle byla neskutečná jízda! Prožila jsem si opět všechny emoce, které jsou vůbec možné. Je to psané z pohledu více postav, kterým se dostáváme víc a víc pod kůži. Aelin a její vývoj je něco úžasného, co na knize hodně obdivuju. Akorát jedna věc mi moc neseděla. Ve Věži úsvitu se psalo, že Ren je napíchnutý na kůlu a tady se zase píše, že je jako ještě naživu. Nebo jsem to špatně pochopila? Možná je to tím, že je zmatek v tom, jestli je první Věž úsvitu a pak Království popela nebo naopak. Někdo to zase čte jako tandem. Já si hodně lámala hlavu nad tím, kterou budu číst jako první a nakonec jsem se rozhodla pro Věž úsvitu.
(SPOILER)
5*/5*
Sérii Skleněný trůn jsem dočetla po necelých 4 letech. Došla jsem na komec a přemýšlím, jakou fantasy ságu budu číst po dovolených v příštích časech.
Na Maasovou jsem poprvé narazila úplnou náhodou (neměla jsem tušení, že je velmi známá a oblíbená, ale Dvory jsem si okamžitě zamilovala a pak jsem sáhla po Skleněném trůnu). Aelin spolu se mnou urazila za ty roky dlouhou pouť, změnila se z arogantní vražedkyně na ušlechtilou královnu a já se mezitím radovala z jejích úspěchů a zuřila nad pády. Prožila jsem s ní radost, lásku, utrpení, strach, zoufalství i naději na lepší svět.
Království popela je plné každé emoce, kterou vám jen kniha může poskytnout a předat. Ovšem celou knihou se táhne hluboké a mučivé zoufalství. Mám pocit, že je to nejchmurnější kniha z pera Maasové. Ovšem na druhou stranu nás postavy učí, jak je důležitá naděje, a také vytrvalost hledět na světlo v konci tunelu.
Upřímně jsem to četla 12 dní, protože tisíc stran mě hodně odrazovalo. Taky jsem nebyla vždy připravená cítit ty temné emoce, které mi boje proti zlu a nezdařené snahy postav dávaly.
Událo se několik zvratů, velká bitva zasahovala na 250 stran a akce, překvapivě romantiky i intrik jsem si užila dostatek. Jsem spokojená a série Skleněný trůn se bude řadit k mým nejoblíbenějším. Možná je stejně dobrá, jako pro mě byly Dvory :)
Z celého srdce doporučuji opravdu všem, nebudete litovat!
Perfektní zakončení série , jen ta finální bitva mohla být malilinko méně utahaná. Ale jinak páni!
Na poslední díl jsem se těšila jako na velkolepé zakončení celé série, ale nakonec jsem se ani nedokázala do knihy začíst. Nemám ráda války a boje, takže to pro mě bylo vyloženě utrpení. Nicméně série dočtena a já můžu jenom doporučit.
Série Skleněný trůn dočtena a já se ptám, co mám teď dělat se svým životem?!
Uff, kde jen začít…
SJM má dar. Vtáhne vás do úžasného světa, pak se někde něco pose*e, celý příběh vás naprosto sežvýká a vy polomrtví a s pláčem skončíte sedět v rohu. Jakože v tomhle posledním díle bylo prostě úplně všechno a já během čtení prožila snad úplně každou emoci, kterou jen jde.
Mám takový tušení, že SJM je fanouškem Pána prstenů, protože tady jsem si připadala, jako bych ho četla (viděla) znovu…především u bitevních plánů a samotných bitev! Já mám Pána prstenů ráda, takže za mě žádný problém, ale když se v knížce objevilo “To není morathský roh!, tak já na oplátku křičela “To není skřetí roh!…nebo majáky Minas Tirith.
Aelin je dobrá, ale já od začátku zbožňuju Manon. A Doriana. Celkově jsou ty “vedlejší postavy tak bravurně napsané, že i taková Nesryn, která mě na začátku moc nezajímala, tady měla mou plnou pozornost. Tady si prostě dříve či později každá postava získá vaše srdce. Bože, jak já trpěla! Za lepší svět!
Tohle je prostě naprosto epický masterpiece! Tam, kde je Acotar převážně romantasy, tady jedeme téměř pořád spíš na vlně high fantasy! Miluju!
A naučila jsem se tolerovat Chaola! To je můj největší úspěch za celých 7 dílů!
Tímto končí má roční pouť se Skleněnými trůnem, fňuk!
Opět mě další díl nezklamal. Bylo to čtení plné zvratů a napětí.K mé smůle jsem si prohodila 6. a 7.dil takže už vím co bylo,ale nevadí...nechám trošku uležet a pak se k princezně ohně opět vrátím .
Pro mě naprostá bomba. Dokonale mě celá série vtáhla do děje. Tohle si dokážu představit jako seriál.
Musím říct, že tento díl, od kterého jsem si slibovala mnoho, mě moc neoslovil.
Líbil se mi začátek, ale pak mě díl začal nudit. Vlastně nevím jestli chci dát tři nebo čtyři hvězdičky. Zřejmě jsem sentimentální, když dávám nakonec ty čtyři.
Nemám k tomu ani co říct.
V tomto díle mi přišel nejzajímavější Dorian.
Mám velice smíšené pocity. Pamatuji si, jak jsem byl v mých 15-16 při čtení této série u vytržení. Dnes, kdy již studuji na vysoké škole, jsem se rozhodl dát opět Maas šanci. Nicméně mi přijde, že jsem četl úplně jinou knihu, než kterou si pamatuji. Jakoby jste potkali kamaráda ze základky a zjistili, že má pořád ty stejné vtipy, a ikdyž jste se v dětství mohli pomalu udusit smíchy, dnes vám již nikterak vtipné nepřijdou. Ano, je to knížka a nemůže se dál na rozdíl od nás vyvíjet. Přesto mě zaráží, že jsem dřív neviděl a neiritovalo mě, jak celý příběh je velice černobílý, jak postavy se chovají velice hloupě a víceméně občas až iracionálně. Jak má autorka potřebu každého s každým spárovat. Co jsem do teď považoval za geniální sérii, mi nyní přijde jako románek pro 16leté holky. Nechci to psát, ale směřuji k tomu, je mi líto, že jsem si ji opět přečetl, a že pro mě nezůstala jen pěknou vzpomínkou na fiktivní svět, který jsem si před několika lety vysnil.
(SPOILER)
Stále platí, že z této série mám nejraději Věž úsvitu.
Království popela bylo... zvláštně nekonzistentní, s čímž, jak jsem si všimla, má Maasová problém docela často. Téměř polovinu posledního dílu série (!) řešíme brutálně mučenou a vězněnou Aelin. Myslím, že tenhle plot mohl být z hlediska uvěřitelnosti postavy klidně vynechán, protože absolutně nechápu, jak to po tom všem, co prožila, kolika jinými předchozími mučeními si prošla a kolik bolesti si zažila, mohla ještě vydržet a nezbláznit se. Takže za prvé, pro mě tohle bylo naprosto nerealistické, ale asi bylo potřeba přidat nějakou brutalitu, poněvadž zbytek knihy i přes probíhající válku (!) je naopak podivně jemný. A za druhé, byla trochu škoda, že Aelin tak dostala velmi málo prostoru (ne že bych ji měla ráda, ale kruci, jednou je hlavní postava) - z prožitého traumatu by se logicky musela vzpamatovávat několik dalších knížek, a moc mě prostě mrzelo, že právě v poslední knize přišla o své Já a musela ho hledat úplně znova od píky. Takže abych to shrnula, první část mi přišla absolutně zbytečná, prostřední část byla lehce nezáživná a poslední třetina konečně stála za to. Vždycky se mi moc líbilo, jak Maasová zvládá scény, kterých se účastní velké množství postav - to je vysloveně její specialita. Závěrečná bitva byla výborná. Zlikvidování obou záporáků mě velice uspokojilo, a to je něco, co je u takovýchto dlouhých sérií těžké dát dohromady. Yrene jsem to moc přála a Aelin s víláky to sehráli výborně. Trochu mi však v této pasáži, jak jsem zmínila, chyběla brutalita. Také si přiznejme, že měla zemřít minimálně část hlavních protagonistů a nejen vedlejší postavy, na kterých nám ani trochu nezáleželo. Ale zase je výborně napsána následná bolest hrdinů, díky níž to tak prožíváme s nimi. A protože já miluji dobré konce, tak mi ani trochu nevadí, že všichni přežili. Co mi ale trochu chybělo z hlediska děje v závěru, bylo, že Manon ani Dorian nedostali víc prostoru. Ne nutně spárování, naopak se mi líbilo, že mezi nimi byl jen lehký příslib na rozdíl od ostatních párů, ale chtěla bych víc informací, co dělali, jak pokračovali. Protože to, že Dorian musí vybudovat Zlomuval úplně od základu a udržet si svoji pozici, to mi přijde minimálně stejně důležité jako bylo získání Terassenu. Také jsme se moc nedozvěděli, co zbylo z Dorianovy magie (nebo jsem to možná přehlédla). A stejně jako Yrene, tak i Manon jsem měla moc ráda - a s ní jsme strávili delší dobu, proto by si i ona zasloužila uzavřenější linku. Celkově to nebylo špatné, ale něco tomu chybělo. Ale i tak - byla to jízda.
(SPOILER)
Pocity po ukončení série mám smíšené. Na jednu stranu to bylo nabité informacemi, akcí, zvraty, ano to bylo... ale knihu jsem často odkládala a nedokázala ve mně vzbudit takový ten neutuchající zájem jak to dopadne. Možná protože jsem konec tušila, jako my všichni. Vždy to dopadne dobře bez velkých ztát. A přitom tato série je tak skvěle vystavěná, že jsem čekala větší drama. Celou dobu se autorka ničeho nebojí a na konci jako by váhala, jestli může těm čtenářům zabít oblíbenou postavu, tak zabije hromadu kolem, aby nastalo drama ale zároveň to nevzbudilo hněv. A tohle je jediný můj problém, všechny postavy měly tolik štěstí a náhoda je udržela na živu. Škoda. Konec si přímo říkal o dramatičtější smrt nějaké áčkovější postavy!!
Jinak Manon je láska a její linka byla skvělá, její vývoj bezchybný. Tam jsem se zamilovala.. tak jako jsem se zamilovala do Elide a Lorcana.
Celkově má tahle série místo v mém srdci, užila jsem si ji hodně. Autorka rozhodně umí psát!!!
Dotčeno. No co k tomu říct? Bitva mě nebavila, všechno bylo dílem náhod a osudu ale jinak to bylo fajn. Nedá mi to zhodnotit celou sérii, rozhodně někomu kdo má rád trochu naivní fantasy bych to doporučila. Já si teď dám aspoň pár knih od fantasy pohov než se zase pustím do nějaké podobné série.
Do čtení se mi skoro až nechtělo. Když přišla na řadu tato kniha, tak jsem si uvědomila, že se mi s tímto světem ještě loučit nechce. A to i přestože jsem s předchozíma knihama bojovala. Když jsem se pustila do čtení, tak jsem se nabádala k tomu, že si musím knihu šetřit. Vzhledem k počtu stran, to vlastně nebyl problém. Prokousávala jsem se tím postupně a už v půlce jsem zjistila, že to vlastně chci dočíst rychle, protože už je to opravdu dlouhé a dost mě to přestává bavit. Takže od půlky jsem tomu věnovala více času, abych to prostě jen dočetla. Po dočtení už mi ani smutno nebylo, naopak jsem byla ráda, že to mám za sebou.
Osud třináctky překvapil. Jinak ale kniha moc překvapivých zvratů nepřinesla. Člověk tak nějak čekal, že to takhle dopadne.
Série dvorů se mi velmi zalíbila. O této sérii to stoprocentně říct nemohu. Moc jsem se nezžila s postavama a celkovým konceptem příběhu. Zajímalo mě, jak to dopadne, takže jsem četla dál. Musím ale říct, že všechny díly byly až zbytečně dlouhé. Asi každá kniha by šla zkrátit na polovinu a možná by byla série napínavější a zajímavější. Nemám problém se čtením dlouhých titulů, ale zde mi to přišlo zbytečné a naopak mi to asi celý příběh trochu zprotivilo. Každopádně autorka píše dobře a rozhodně se časem pustím i do dalších knih od ní, o tom žádná.
Krásné zakončení celé série, lepší konec si člověk asi přát nemůže:) Ale přeci jen se mi bude stýskat. Po postavách i po samotném ději, přeci jen jsem něco s příběhem prožila. Ale těším se na další příběhy od autorky:)
Finále se vším všudy..;-o
Nenudila sem se ;-)....spíše jsem smutná ze je již konec .;-(
Throne of Glass is my Roman empire. Kdybych mohla, dám 6*
Na počátku této série jsem to absolutně nečekala. První knihy jsem se musela trochu přemlouvat. Závěr mě nechal na kolenou. Brečela jsem? Jistě. A užila jsem si to do poslední chvíle.
Skvělé zakončení epického příběhu, ani po týdnech od přečtení poslední strany snad není den, kdy bych si na TOG nevzpomněla. Někteří možná závěrečný vývoj událostí hodnotí jako příliš krutý, za mě se to k příběhu hodí a možná... možná to mohlo být ještě drsnější.
Doufám, že pokračování už Maasová psát nebude. Nedokážu si představit, jak by mohla Království popela překonat.
I když - co že to ten Lorcan vlastně udělal? ;)
Štítky knihy
láska magie pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult) fantasy romantasy napětí a spádAutorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Hodně přemýšlím co napsat. A asi není co napsat. Myslela jsem, že to dopadne hůř. Naštěstí to dopadlo tak jak to dopadlo a jsem za to ráda. Jako finále to bylo epické. A já mám dvě otázky. Co se svým životem? A co Lorcan udělal??