Zrodená z ohňa
Sarah J. Maas
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 3. díl >
Tretí diel najúspešnejšej fantasy série súčasnosti Trón zo skla v hlavnej úlohe s najobávanejšou nájomnou vrahyňou Celaenou Sardothien! Celaena sa už vysporiadala s nebezpečnými protivníkmi i so srdcom rozlámaným na márne kúsky. Teraz myslí len na pomstu, no ako kráľova šampiónka musí slúžiť podlému tyranovi, ktorý má všetko na svedomí. Kapitán kráľovskej gardy ju však vyšle do Wendlynu netušiac, že Celaenina minulosť aj budúcnosť sa skrýva práve v ďalekom kráľovstve férov. Pomoc férskej kráľovnej má však privysokú cenu... Kým Celaena vo Wendlyne bojuje s démonmi minulosti, v Erilei sa na útok pripravujú nebezpečné sily. Chaol a Dorian sa púšťajú do boja s temnotou, akú nečakali ani v najhorších nočných morách. Obávané bosorky sa totiž spolčili s tyranským kráľom a krvilačná Manon sa nezastaví, kým pred ňou nebude celá Erilea kľačať na kolenách. Ak dokáže Celaena prekonať samú seba, stane sa najväčšou hrozbou pre kráľa a jeho zem – ale aj pre seba. Nenechajte si ujsť najpopulárnejšiu fantasy sériu súčasnosti: Trón zo skla, Koruna z temnoty, Zrodená z ohňa... a nezabudnite na štyri exkluzívne novely k sérii Trón zo skla!... celý text
Přidat komentář
Uff. Přečteno skoro jedním dechem.. nebo aspoň co se tak s dvouleťákem doma dá nazvat. Kapitoly se Celaenou mě vyloženě hrozně bavily, kapitoly odehrávající ve Zlomuvalu byly taky docela zajívamé a kapitoly s Manon se daly přežít.. Jsem zvědavá, jaké to bude mít nakonec propojení :-D Na další díl se rozhodně těším, jsem zvědavá, kdy si na čtení zas udělám čas :)
Tato série, se mi líbí čím dál tím víc. Nemůžu se dočkat až se dostanu k dalšímu dílu. Jediná výtka, kterou bych k tomu měla je nadměrné používání slova "bohové". Mám pocit, že na jedné stránce to bylo snad 5x
Tentokrát jsem se nějak nemohla začíst, ale to trvalo jen z počátku, už se mi to u S.J. stalo, takže mě to nijak nepřekvapilo. Třetí díl dále rozvíjí úžasně propracovaný a spletitý svět, který pro nás autorka stvořila. Přibylo množství nových postav a nečekaných a nápaditých zvratů. Teké se nám odhalí Celaininu nebo už bych měla spíše říkat Aelinina minulost. Chaol, kterého jsem si během prvního dílu tolik oblíbila, se sice chová jako čím dál tím větší pitomec, autorka mi to však bohatě vynahradila úžasným "vílím parchantem" Jeřábem, kterého jsem si jednoduše zamilovala! :D No zkrátka číst tuhle knihu je opět úžasný zážitek. A já opět smekám a s nadšením hltám stránky Královny stínů :) .
Tak za mě ten to díl zatím nejvíce napínavý :) konečně se to pořádně rozjíždí a hlavní hrdinka jde konečně do sebe a ne že se furt tomu vyhýbá :) líbí se mi že i když si myslíte že hlavní nebo důležité postavy by měli vydržet na živu tak to tady není :D furt mě to překvapuje :)
Tento díl mi připadal oproti prvním dvou slabší, také už si více všímám podobností s Dvorem... Což nemohu říct, že by mi to vadilo :D. Doufám, že v dalším díle se ten děj pořádně rozjede...
Doufal jsem, že další díl série bude lepší než předchozí. Ano určitý posun zde je, Celaena je podrobena výcviku mezi vílami a učí se zvládat své magické schopnosti. Bohužel pro mě ani v tomto díle neztrácí nic ze své nesympatické povahy rozmazleného děcka. Co je pro mě naprosto nepochopitelné, proč musí spisovatelka dávat do románu homosexualitu.
Tento díl byl lepší, jak předchozí. Hlavně dějová linka Aelin byla skvělá. Konečně jsem si tam kromě Doriana oblíbila i jiné postavy a to hodně. Hlavně Aediona a Sokola. I Chaol už mi tolik nevadí. Jen se musím usmívat, jak jsou některé skutečnosti hodně podobné jako v sérii Dvorů...ty stejné nápady v trošku odlišném provedení.)
(Obsahuje SPOILERY)
Musím říci, že tato kniha a vlastně i obě předešlé byli pro mě docela zklamáním a aniž bych pídil po tom odkud autorka pochází, tipoval jsem že se jedná o autorku americkou. Celý styl jejího psaní je totiž velmi podobný americkým filmům z 80 let - velký neohrožený hrdina ze kterého jde strach a kterého se všichni bojí, se protlouká celým dějem až k závěrečnému souboji a v tomto finálovém souboji, jak už to bývá u těchto brakových amerických filmů, hlavní hrdina dostává strašné kapky a doslova až s posledním dechem, jako bájný Fénix povstane z popela a svého soupeře teprve poté rozdrtí. Teď mám na mysli hlavně první díl z této série a jeho finálový souboj.
Co mi však u této autorky a této série vadí nejvíce není její "brakovost", ale skutečnost, že dost často zapomíná co nám vlastně v minulých kapitolách sdělila a často si protiřečí, jako například v případě čarodějek. Tuším že ve druhém díle se dozvíme, že čarodějky jsou nesmrtelné a nelze je zabít jinak, než že jim setnete hlavu, ale zde ve třetím díle v jedné z kapitol, když se Mannon stane vůdkyní letky a společně se svými spolubojovnicemi oslavuje své vítězství, její zástupkyně jí uzme pohár a ochutná jej se slovy, že by jí mohly soupeřky chtít otrávit!!! WTF? Tak jsou čarodějky nesmrtelné a lze je zabít jen odtětím hlavy a nebo nejsou nesmrtelné? A to upozorňuji že takovýchto rozporů je v sérii více. Osobně si myslím že autorce to prostě v té chvíli přišlo Cool a tak to tam sekla bez ohledu na to co nám již dříve sdělila. Podobný případ je i v prvním díle a to sice když Cealenu před finálovým soubojem nechá vévoda Perrington přiotrávit. Z logiky věci nemohu pochopit, jak napadlo vévodu Perringtona nechat podat Cealeně právě tento jed, když byl osobně přítomen zkoušce, kde Cealena pouhým čichem a zrakem tento jed poznala. Ano, leckdo může namítnou že Cealena jej nepoznala a že jí napověděl jeden ze soupeřů, ale to vévoda Perrington nemohl vědět. Logicky by přeci nenechal Cealeně podat jed, který předtím podle jeho zjištění při zkoušce bezpečně poznala . Co musím ještě podotknout že mi na autorce vadí, je její předvídatelnost. Velmi často se stává, že budoucí děj lze velmi snadno předvídat, jako třeba v závěru tohoto dílu, kdy Chaol příliš okatě sděluje, že chce dostat Doriana a Sorchu z hradu a odvézt je klidně i násilím do Anielle. V tu chvíli je vám jasné že nikdo nikam nepojede a vše dopadne velmi nedobře. Odhalení plánovaného odjezdu je už snad fraškou úplnou, kdy nám král oznámí, že plánovaný odjezd odhalil tak, že Sorcha coby letitý povstalecký špeh na hradě, prostě jednu zprávu neodeslala svému kontaktu, ale hodila ji do koše a tam ji našla její "nadřízená" a aktivně ji donesla králi. WTF? Musím říci že mě tato série hodně nebaví, ale jelikož nerad utíkám od rozdělané práce, celou sérii nakonec dočtu.
Doufám, že ze svých rozběhaných myšlenek něco vyloudím. A bude to těžké.
První díl mě nadchl. Nový neoťukaný svět, nějaká drsná hrdinka a něco jako Hunger games. Od druhého dílu jsem byla lehce na vážkách, jak knihu hodnotit, a to že mě moc nebrala jsem připisovala lehké čtecí krize. Začínám mít ale pocit, že Sarah není zrovna pro mě.
Prvních dvě stě stránek byl menší očistec. Spousta lidí nadchlo, že se tu seznámíme s novými postavy, ale sakra, vždyť tam nebyl ani ždibíček akce. Pak jsem se tak nějak chytla, ale stejně se mi střídaly stavy, kdy to bylo baví, nebaví. Autorka toho hodně vsadila na popisy. Její styl je fajn, ale děsně rychle se "očte". Ani nemluvě o popisech typu: "její medové vlasy zazářily ve zlatavém slunci".
V knize se střídají pohledy postav. Není v tom žádný guláš, ani jsem se neztrácela. Ale jde o to, že jsem měla děsnej problém s Chaolem, skleněný hrad a povstalecké strategie už prostě nebyly ono. Nějakej ten milostnej poměr s léčitelkou by ušel, ale Chaola vyškrtnout.
(Obsahuje SPOILERY)
Musím říct, že mě na celé knize nejvíc štvala Cealena, Aelin, nebo jak se sakra jmenuje. Prostě takovej novodobej x-men, kterej nejen že se má stát královnou a zcela teoreticky by mohl zachránit celej svět (KLIŠÉ), ale taky je sexy, dokáže protivníka zpacifikovat jediným pohledem a navíc má super-mega-úžasný schopnosti. Jo, a taky nějaký to trauma, aby nám jí bylo líto. Ale abychom jí zase měli chuť zavraždit, střídá borce jako ponožky. Vystřídá se tu někdo z vyšších vrstev (Dorian), pak ten kdo jí na začátku nenávidí (Chaol) a nakonec týpek s tetováním (Jeřáb, ale spíš Rowan, Jeřáb je hrozný). Další postavy jsou v pohodě.
Doufám, že čtvrtý díl bude stát za to. Protože tenhle díl mě zrovna neutvrzuje ve fámě, že Sarah J. Maas je nejlepší autorka pod sluncem.
Tak další díl ze série Skleněný trůn je přečtený musím říct ,že opět jsem byla spokojená . Sice ze začátku to bylo volnější ,ale pak příběh nabral na intenzitě a četl se jedním dechem . Už se těším na poslední díl a na celé vyvrcholení příběhu.
Ze začátku, takové nudnější a děj působí až smutně, ale hodně rychle jsem se začetla a celá kniha byla skvělá stejně jako ty předchozí. Můžu jen doporučit! :D
Boží :) Jsem moc ráda za nové postavy ..které jsem si hned zamilovala :) Tento díl byl zase strhující a napínaví a boží, boží a zase boží :) A hurá na další díl :)
Tak tento díl také nebyl zas tak špatný. Nějaké mouchy měl, ale zas byl dost akční, takže děj hezky utíkal. Docela jsem i zvědavá, jak to bude pokračovat...
Přála bych si vědět, koho napadlo přeložit jméno. Vždyť to se přece nedělá :D Zvlášť když se Rowan jmenuje Jeřáb, ale jeho druhá podoba je jestřáb. Je to poněkud matoucí...
Když pominu tohle, Dědička ohně se mi zatím líbila nejvíc. Nepřišla mi nudná, naopak jsem ráda, že se určité záležitosti natáhly.
Nejlepší věci, prostě potřebují trochu času...
Úplně mega čtení. Moje největší výtka je, že přeložili jméno. Rowan je v originále a tak to mělo i zůstat a ne to přeložit..
Jinak krásná kniha.
Štítky knihy
láska magie tajemství pro dívky víly, rusalky nájemní vrazi pro dospívající mládež (young adult)Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Kniha byla, jak je už u autorky zvykem, plná akce a napětí. Ze začáku se naše hlavní hrdinka ocitá jako zlomená troska u vílí královny, u níž se snaží hledat odpovědi na své otázky. No a královna není úplně štědrá, proto přiděluje Caleaně (aka. Aelin, aka. Adarlandskému zabijákovi, aka. Králově bojovnici, aka. Ohnivému srdci, dědičce Terrasenu- kolik ona tě přezdívek proboha má?!) chladného cvičitele Jeřába.
Kniha se mi moc líbila, jen části s Manon mi nepřišly nijak zvlášť zajímavé..
A abych nezapomněla, hrozně mě iritoval český překlad Rowana! Bohové, to nemohli nechat jeho klasické jméno- Rowan Whitethorn, museli ho změnit na JEŘÁB BĚLOTRN! (Za to samozřejmě autorka nemůže, ale nejraději bych na ty překladatele poslala krále Adarlanu, spolu s celou jeho armádou z jiného světa!)