Škola detektivů
Michal Fieber (p)
Škola detektivů, která zvítězila v 8. ročníku soutěže nakladatelství MOBA O poklad byzantského kupce, je detektivkou z prostředí soukromých středních škol, které autor díky svému působení na jedné z nich důvěrně poznal. Vraždu homosexuálně orientovaného spisovatele a učitele Soukromé literární a zpravodajské akademie tentokrát vyšetřuje nejen policie a kolega oběti, exkomisař Houdek, ale i dvanáct posluchačů jeho semináře tvůrčího psaní detektivek. Záměr citovat z jejich povídek na dané téma v časopisecké reportáži však uvede do pohybu další události, které ohrozí na životě i samotné studenty a studentky.... celý text
Přidat komentář
Solidní česká detektivka, která výrazně vyčnívá ze šedivého průměru současných českých detektivek. Není to žádná špice, ale příjemné počtení s přiměřenou dávkou nenásilného humoru, přirozené dialogy, nic šroubovaného, prostě parádní oddechovka.
Oceňuji inteligentní vtip textu této detektivky. Zápletka je rovněž neotřelá, děj sice není až tak napínavý, ale pár divokých scén tu přeci jen je. Líbí se mi též, že postavy nežijí jen tak někdy a někde, ale teď a tady v Čechách. Je to znát z popisu praktického stavu školství, hospodské reality a rasové otázky. Všichni mluví tak nějak normálně i když možná trochu vtipněji a možná duchaplněji, než je možno u nás pozorovat. Za mně tedy za kriminalistiku dvojka a literární úroveň jednička a celkem 5*.
Mně se to docela líbilo, čtivé, spousta vtipně současných glos, i detektivní pointa vůbec nebyla špatná.
Na začátku to bylo výborné, skvělé pasáže o literatuře a tak. Škoda že se jimi neřídil i autor. Pak se tam objevily narážky na homosexuály a pak už to šlo do kopru. Je to kniha pro komunisty a pro staré lidi. Samé lamentace a narážky, jak je to dneska špatné. Ta pointa mě vyděsila. Je primitivní a zlá. Nikdy neuvěřím, že někdo mohl vraždit z důvodu, který tu je. Styl byl slušný na začátku, pak už ne. Je to upovídané, nudné a emoce jsem cítila jen u těch nadávek.
Vlastně jsem chtěl knížku jenom tak prolistovat. V rámci soukromého projektu „Nezapomeň si, chlapče, udržovat přehled o autorech současné české krimi.“ Nakonec jsem román dočetl – a bez přeskakování!
Ta detektivka mě mile překvapila. Především nečekaně svěžím jazykem, jehož úroveň výrazně navyšuje celkové bodové ohodnocení. Většina současných českých krimi-autorů na literární formu zvysoka kašle – a podle toho to také tak vypadá: bída a nouze! Jít jenom po příběhu je cesta do pekel, a i dobrá story, odvyprávěná prkenným jazykem, zůstává nedochůdčetem, nehodným pozornosti.
Michal Fieber (alias Jaroslav Čejka) to zvládl celkem solidě. Pohodové vyprávění, všudypřítomnost lehkého humoru, mnohé literární a filmové odkazy a narážky, podprahová přítomnost jistého poťouchlého šibalství – a v neposlední řadě jedna nedocenitelná deviza: spisovatel se nebere příliš (nebo dokonce „smrtelně“) vážně! Proto ty „docela pěkné“ čtyři hvězdičky.
Jasně, samotná zápletka (jakož i vlastní pátrání po pachateli) ve skutečnosti nic moc, co se postupu vyšetřování týče, asi bych trochu víc upřednostnil logiku před náhodou, jíž autor dává nezdravě mnoho prostoru, ale jinak „u mě dobrý, chlape…“
Suma sumárum: Knížka je určena spíše těm, kteří si chtějí udělat příjemnou chvilku k odpolednímu kafíčku – než čtenáři, jenž sahá po detektivce jen proto, aby se večer před spaním trochu nadopoval adrenalinem…
Autorovy další knížky
2013 | Odcizená krajina |
2015 | Zvěrolékařka na stopě |
2012 | Škola detektivů |
2018 | Slepé okno |
1989 | Hotelové povídky |
Rozhodně zajímavá detektivka, se zajímavým zapojením studentů do vyšetřování. Závěr dle mého názoru trošku odfláknutý, ale jinak spokojenost.