Škola Malého stromu

28.05.2018

Nádherný a dojímavý příběh malého indiána

17.05.2018

Po knize jsem sáhla, protože mě vždy fascinoval život indiánů, jejich hrdost, nezdolnost, moudrost a selský rozum, souznění s přírodou... Tolik bych si přála, aby lidé v dnešní společnosti brali přírodu jako něco, co se musí chránit a opečovávat a ne jako něco, z čeho můžou pořád jen brát a nic nedávat zpět.

Co se týče příběhu samotného, bylo to pro mě pohlazení po duši a studnice moudrých slov, která se ke čtenáři dostávají především prostřednictvím dědečka Malého stromu. Kniha odráží mnoho situací, kterými si prochází lidé, kteří jsou něčím jiní. V závěru knihy je v podstatě ukázáno, že původní obyvatelé Ameriky a noví, bílí lidé, nemohou žít pospolu a jedinou cestou je žít odděleně.
Což mě přivádí k tomu, že jsem před dočtením knihy netušila, jaký byl člověk, který tento krásný příběh napsal. Možná, že kdybych to věděla, tak po knize ani nesáhnu.. Nechci však hodnotit autora, ale knihu. A musím říct, že ta byla skvělá...
O autorovi ať už si udělá obrázek každý sám.

06.04.2018

super knížka, doporučuji číst tak od 12 a pak každých 10 let to přelítnout znovu. Člověk si aspoň uvědomí, že řeší fakt blbosti.. opravdu top 10

31.03.2018

Knihu jsem právě dočetla, ještě mi zasychají slzy na tváři. Kniha je nádherná je to pohlazení po duši. Ráda se k ní budu vracet.

21.03.2018

Po 20 letech jsem jí četla opět. A opět ve mě zanechala stejný pocit klidu. Akorát jsem možná více zaslzela :). Doporučuji ji mít a i po letech si jí znovu přečíst. Stále má co dávat. Aspoň pohlazení.

04.02.2018

Knihu jsem začala číst už s vědomím, že jde zjevně o falešnou autobiografii. I tak jsem ale byla nadšená! I když vím, že spousta lidí se snaží vypadat lepší, než jací ve skutečnosti jsou, nedokážu si představit, že tak něžným a čistým způsobem by mohl svět Malého stromu vyprávět takový hajzl... Ale evidentně mohl. Ač se tedy jedná o takovou faleš, nemohu jinak, než knihu hodnotit pěti hvězdičkami, protože mě to prostě oslovilo. Možná je to ostatně další z důkazů, že svět prostě není černobílý. =)

13.01.2018

Úžasná kniha u které jsem brečela, smála se podle toho co zrovna prožíval Malý strom. Možná, že se tam opakují pasáže jak píše vladislaus, možná že takhle romantický život indiánů není, možná ano. Ale já spíš doufám, že moje děti jednou budou mít vztah s prarodiči alepoň trochu jako malý strom a že budou k přírodě chovat úctu, která je z knihy cítit.

04.01.2018

Děkuji za tuto knihu, která mi pootevřela zas oči, že i úplně "obyčejný" "lidé" čerokíové, mohou člověka dost naučit... jejich moudrost je tak obrovská až se to nedá popsat. Znají opravdové hodnoty života, ty které my lidé zapomínáme a potlačujeme nebo dokonce se jim vysmivame. Každý máme v sobě čerokía, kterého stačí jen probudit. Otevřít oči, otevřít srdce přírodě a matce zemi, která k nám stále promlouvá, ale my ji ignorujeme. I přes naši slepost a hloupost z nevědomosti nám dává a my od ní bereme, aniž by jsme ji za to poděkovali. Kniha nás učí že bychom měli žít s přírodou a ne příroda s námi. Že bychom měli otevřít srdce stromům, květinám, horam, zvířatům.... prostě Zemi... naši matce. Každý kdo tuto knihu přečte a nic si z ni neveme a bude mu to pripadat jako hloupost.....nepochopil...

10.12.2017

Silný osobní příběh, v němž spisovatel vypráví o svém dětství z pohledu 5letého chlapce od chvíle, kdy mu zemřeli rodiče a v horách ho začali vychovávt jeho prarodiče s indiánskými kořeny. Poutavé historky z přírody i o střetu myšlení a přístupů dvou kultur vyprávěné jednoduchými slovy (jak dítě jen vypráví, co vidí - nehodnotí) ... o to je příběh silnější. Konflikt světů i rozdílných přístupů bílých a rudých dětskýma očima. Současně knížka plná pokory, lásky a úcty...

Doporučuji zhruba od 8 let výš, učitě se ale nevyplatí nic uspěchat - když knížku objevíte třeba v 9 - 10 -15 - 20 letech, tím lépe...
Patřím k lidem, kteří mají knížku ve svých "TOP10".

04.12.2017

Bohužel pozdě bycha honiti - naposloucháno jen jako audio. Příště snad se dostanu k písemné podobě. Moc pěkný a dojemný příběh.

03.11.2017

Nádherná kniha od celkem slušnýho hajzla, přesně jak píše Vandalka.

Toto není autobiografické vyprávění, nýbrž smyšlené vyprávění z pera bývalého vůdčího představitele Ku-klux-klanu a autora slov: "Segregace nyní, segregace zítra, segregace navždy". Asa Earl Carter aka Forrest Carter se narodil a vyrostl v Alabamě, s oběma rodiči a třemi sourozenci. Snadno ověřitelná informace. Kupříkladu zde: http://www.npr.org/2012/04/20/151037079/the-artful-reinvention-of-klansman-asa-earl-carter či http://www.nytimes.com/1991/10/04/us/best-seller-is-a-fake-professor-asserts.html?mcubz=1

10.07.2017

Velice silný příběh, plný zajímavých myšlenek a moudrých poznatků.
Dokonale vykreslená příroda a lidské souznění mezi lidmi i mezi člověkem a přírodou.
..."Jsme sví."...

Za konec o hvězdičku méně, na mě to bylo až moc smutné. :o(

Když jsem ji dočetla asi tak do poloviny a pokaždé jsem si umínila, že tuhle kapitolu musím rozhodně přečíst dětem, zrušila jsem vlastní čtení a jedeme to znovu s celou rodinou. Každý večer čteme jednu kapitolu a říkáme tomu "Naše prázdninové čtení". Jsou to moc krásné okamžiky. Všichni bychom alespoň na chvíli chtěli žít jako Malý strom.

Škola malého stromu je pozoruhodná kniha. Autorův životopis jsem si přečetla před přečtením knihy. Ani znalost faktu, že Carter vyznával a přispíval k naplňování segregační politiky v Americe v 50. a 60. letech však nikterak neumenšila ani neohrozila můj bezprostřední prožitek čteného. V závěru se člověku řinou slzy z očí, ať chce nebo ne. První polovina až 2/3 knihy jsou poutavé vzhledem k tomu, jak Carter popisuje uvažování a chování Indiánů a do kontrastu staví chování bílých. Ve většině situací se člověk musí jednoznačně postavit na stranu Indiánů, tak ponižovaných a utlačovaných bílým, zlým člověkem. Jak chytré. Poslední třetina je v podstatě o umírání všech hlavních protagonistů a do prázdna vyzněným koncem života Malého stromu na několika málo řádcích. Pochopila jsem, že právě tady se už autor vyčerpal a o téma "ztratil zájem". Proto jednoduše nechal Malý strom, aby se vrátil domů, kam patří. A to je přesně pointa příběhu.

Carter vlastně po celou knihu vysílá jasný signál, že bílí a ti druzí spolu nemají nic společného a že segregace je jediný způsob, jak mohou žít každý po svém. Pro prosazení a ztvárnění této své myšlenky v literární podobě spodobnil bělocha jako kruťase a Indiána jako oběť. Takto vlastně velmi úspěšně zmátl hodně/většinu čtenářů. Na jeho dílo drtivá většina nahlíží jako na sondu do života Indiánů a poloindiánského chlapce a na jejich poetický život spjatý s přírodou. Dokládá to právě poslední třetina knihy a poslední v knize zaznamenané kroky Malého stromu. Smrt všech blízkých jej "vyhnala" hledat nový život mezi bílými, tam se však neuchytil a tak mu nezbylo, než se vrátit do "svého prostředí".

Ač jsem tedy knihu - jako mnozí další - přečetla jedním dechem, závěr mě udivil a utvrdil v původním záměru spisovatele. Tedy ne nabídnout příběh poloindiánského chlapce, ale především ukázat, že Indiáni a bílí spolu nemohou a nemají žít. Kniha je takový malý-velký trojský kůň, který se tváří jinak, než kým ve skutečnosti je. Ovšem literární talent Carter bezpochyby měl.

30.05.2017

Úžasná kniha! :)

Skvělá knížka, kterou mi četl tatínek na dobrou noc

08.05.2017

Krásná kniha, dojemná i vtipná, plná mouder. Na konci jsem si dost poplakala..

07.05.2017

Spousta krásného moudra, úžasná babička a dědeček, veselý začátek - smutný konec. Prvních padesát stránek se mi líbilo nejvíc. Škola Malého stromu je každopádně skvělá, ale konec na mě trochu tvrdý.