Skoncovat s Eddym B.

22.02.2018

Tak to bylo opravdu hodně silné čtení... Vyvolá to ve vás tolik emocí, že v jednu chvíli chcete hodit knížkou do kouta a zároveň Eddyho obejmout. Přeji si jedno - ať se knížka dostane k co nejvíce čtenářům.

21.02.2018

Silný příběh, dobře a chytlavě napsaný. Určitě stojí za přečtení. Myslím že pobuřuje současné čtenáře právem, nenapadlo by mě, že takhle lidé stále dokážou přemýšlet.

19.02.2018

Nedivím se, že kniha vyvolala senzaci. Na mě té intimity, otevřenosti a syrovosti bylo místy až moc. Nejsem žádný puritán, ale myslím, že by kniha stejně dobře fungovala i bez detailního popisu některých fyzických aspektů celé věci (v takovém množství). I když otevřenost bez jakýchkoli zábran je jistě právě tím, co vzbuzuje tolik emocí a snaží se šokovat (jenže místy jsem se nemohla zbavit dojmu, že Eddymu stál někdo za zády a říkal: přidej ještě trochu sexu, dobře se to prodává..). Myslím si, že důležitý je na tomto příběhu Eddyho vnitřní boj s okolnostmi, předsudky, stereotypy i se sebou samým. To je, spolu s téměř neuvěřitelným prostředím a životem na francouzské vesnici 21. století, to opravdu bolestné a silné, ten důvod, proč si myslím, že je dobré si knihu přečíst a že je dobře, že byla napsána. Líbil se mi styl. Úplná absence přímé řeči a vzpomínkové vyprávění. Líbil se mi překlad, krásně živý.

17.02.2018

Přijít ve 22 letech s tímto silným debutem a rozbouřit poklidnou francouzskou společnost... klobouk dolů. Bez kompromisů napsané dílo popisující chudobu, kterou mnozí politici odmítají brát na vědomí a pak se diví, že jsou do národních parlamentů voleny extrémistické strany. Prostředí plné rasismu, toxické maskulinity a homofobie, kde jinakost nemá nejmenší šanci. Přihlásit se k vlastní identitě je prakticky nemožné, pokud člověk nechce být terčem posměchu a šikany. Není divu, že se Eddy zoufale snaží přizpůsobit dané realitě a nejen popírat sám sebe, ale provozovat aktivity, které mu jsou bytostně cizí a odporné. Trpělivost má však své meze.
Édouard Louis se rozhodl své dětství a dospívání popsat bez příkras a se vší drsností. Některé momenty budou na neznalého čtenáře působit šokujícím a samoúčelným dojmem, ale drsné momenty naopak jenom umocňují dojem ze silné knihy, která si zaslouží vaši plnou pozornost.
P.S.: Autor tohoto komentáře je sám homosexuál; proto Eddyho zoufalství chápe více než dobře, byť v podobných poměrech nikdy nevyrůstal.

12.02.2018

Skvělá knížka, která může být pro každého trochu něčím jiným. Psána jednoduchým jazykem, stroze, drsně s naprostou až odzbrojující upřímostí.
Prolíná se v ní mnoho témat: homosexualita, chudoba, nevzdělanost, nesnášenlivost, frustrace, radikalizace, únik ze všedního života a odevzdanost k předurčenému osudu.
Mě nejvíce zasáhlo téma maskulinity, které se dá najít prakticky na každé stránce. Ať už z pohledu hlavní postavy, jeho otce nebo matky.
Eddy B. vyrůstá v silně maskuliním prostředí Francouzkého venkova, ve kterém se každý s tímto fenoménem nějak vyrovnává.
Muži jsou drsňáci, kteří mohou mít jen stereotypně mužské zájmy a chování. Každý kdo jen trochu vybočuje je hrubě odsuzován a šikanován, nejvíce právě těmi, kteří jsou sami se svou maskulinitou v nějakém konfliktu.
Ženy zde nejsou nějakou polaritou k maskuinímu světu, naopak, i ony musí "mít koule".
Eddy je gay, od malička má pro své okolí silně "zženštilé" chování a celou svou osobou evokuje v ostatních ztělesnění toho co nejvíce odsuzují.
Eddy se ze všech sil snaží do svého nenáviděného okolí zapadnout. Celá knížka následuje jeho jednotlivé neúspěšné pokusy. Ke konci dozrává k rozhodnutí, buď se zvládne stát drsňákem ve svém městě a nebo unikne a začne někde jinde nanovo.

09.02.2018

Život na venkově se odlišuje od toho městského hlavně tím, že se v tomto téměř uzavřeném společenství, ze kterého těžko dostává pryč, zná každý s každým. A o to víc se lidé musí snažit do tohoto kolektivu zapadnout, aby se nestali terčem posměchu a drbů. Eddy popisuje svůj příběh chlapce, který se narodil trochu jinak, než se od něj očekávalo, do velmi skromných poměrů jedné francouzské rodiny, která hájí hodnoty života z minulého století. Bezostyšně popisuje strasti svého vyrůstání a poznávání sebe samého v prostředí, které mu dává jasně najevo, že s ním není něco v pořádku. Myslím, že autora muselo stát obrovskou dávku odvahy napsat knihu o svém životě, a jediné, co jí z pohledu čtenáře můžu vytknout, je to, že na mě byla příliš krátká.

05.02.2018

Je to drsné, syrové a otevřené. Ano. Ale vlastně jsem podobných knížek četla už mnoho a některé mi uvízly v hlavě určitě i silněji. U knihy Édouarda Louise mám trochu pocit, že si za nějakou dobu na ni ani pořádně nevzpomenu. Šikana, potlačovaná homosexualita, předsudky, neschopnost zařadit se do společnosti, v níž hlavní hrdina vyrůstá. Touha vymanit se z prostředí, které mu není přirozené, i když se vlastně moc snaží o to zapadnout. To všechno už tu bylo mnohokrát. I tak bych knížku doporučila, není od věci podívat se na francouzský venkov druhého tisíciletí, vlastně neskutečné, že ještě v této době se musí děti potýkat s takovou bídou a hlavně nepochopením v zemi, kde bychom čekali úplně něco jiného. Už dva dny přemýšlím, jak bodově knížku ohodnotit, pro mě je to jasná třiapůlka, úplný konec mě směřoval spíše k té trojce, ale jak se mi to rozleželo, čtyřku si zaslouží. A pozornost taky.

01.02.2018

Skvělá autobiografická prvotina velmi talentovaného autora, která oprávněně vzbudila pozdvižení po celé Francii. Já ji vnímám především jako klíč k pochopení myšlení a chování lidí na chvostu společenského žebříčku. Příslušníků narůstající vrstvy prekariátu, frustrovaných jedinců na okraji společnosti, kteří nejsou schopní uniknout vlastnímu osudu (a často se o to ani nepokoušejí). Autor se trefil do té správné doby - kniha vpodstatě podává vysvětlení, kde se berou nálady ve společnosti, které umožňují nástup lidí jako je Le Pen, Okamura nebo Zeman. A poukazuje na to, že se s tím nedá nic dělat - rozum, logika, dokonce ani cit nebo apel na morální hodnoty nemá šanci. Ti lidé prohráli svůj život a jedinou šancí na záchranu je útěk. Stejnou strategii ostatně volí i hlavní hrdina, který má to štěstí (!), že jeho homosexuální orientace slouží vlastně jako katalyzátor sebeuvědomění a reflexe okolní zoufalé reality všedního dne na jedné malé francouzské vesnici, kde maturitu má jen starosta, učitelka a majitel obchodu a všichni muži jsou odsouzeni k práci ve šroubárně a manželky k rodění potomků, kteří sdílí osud svých rodičů. Malý Eddy je obětí šikany kvůli svému zženštilému chování, prochází si obdobím popírání a následného přijetí vlastní přirozenosti a řeší jak se vymanit z bludného kruhu beznaděje, v němž uvízli (nebo dříve či později uvíznou) jeho rodiče a vrstevníci. Jak to celé dopadne si přečtěte sami, nicméně já se už nemohu dočkat překladu Louisovy druhé knihy Dějiny násilí.