Škvíra
C. J. Tudor
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532650/bmid_skvira-65d5fe63176bf.jpg
4
389
389
Kolekce jedinečných mysteriózních povídek od autorky kultovního Kříďáka. Každá z nich je obestřena mrazivou temnotou, která něco skrývá – vrahy, přeludy, nestvůry nebo cosi odporného v krabici na klobouky. Vítejte v příbězích, kde se chystá konec světa, kde nebezpečí věští i šum motýlích křídel, kde kopírka dokáže zázraky a kde není radno zaměňovat svou identitu či zkoumat záhadné graffiti. V téhle audioknize není nic takové, jak se zdá – milovníci rafinovaných a děsuplných zápletek si rozhodně přijdou na své.... celý text
Literatura světová Horory Povídky
Vydáno:
2023
,
Témbr
Originální název:
A Sliver of Darkness, 2022
Interpreti: Jitka Ježková , Vasil Fridrich
více info...
Přidat komentář
Ačkoliv mám od autorky všechny její díla doma, tak se právě Škvíra stala první knihou, kterou jsem od ní četl. Musím přiznat, že jsem nejprve netušil, že jde o povídky, ale nakonec mě to vlastně mile překvapilo. Každý den jsem si před spaním přečetl jednu povídku - některá byla temnější, jiná spíše více k zamyšlení.
Nicméně celkově bych knihu příliš nevyzdvihoval. Ano, nekteré povídky byly opravdu povedené, nad kterými se člověk zamyslel a přejížděla mu po zádech husí kůže. Jiné povídky mi však přišly poměrně odfláknuté (např. poslední povídka: Motýlí ostrov - autorka nám velmi úspěšně popíše prostředí, uvede nás do děje, který graduje, člověk opravdu nadšeně čeká, jak to dopadne, kdežto najednou... to završí jednou větou). Trochu mám pocit, jako by autorka nevěděla, jak povídku ukončit, a tak ji rychle utnula a nechala konec otevřený.
Nicméně se mi její styl psaní líbí. Na ženskou autorku je poměrně drsný, na druhou stranu jsem se u čtení nejednou pobavil. Těším se, až vyzkouším jeden z jejich románů. Na závěr však musím ocenit to, že nám autorka dopřála před každou povídkou námět, který ji k sepsání vedl. To bylo opravdu příjemné nahlédnutí do její hlavy a celkově do života.
LEPŠÍ POVÍDKY (+)
Prchavé blues, Poslední chod, Gloria, Věžák
SLABŠÍ POVÍDKY (-)
Prach, Motýlí ostrov, Kopírka, Já nejsem Ed
Nijak zvlášť mě to nenadchlo, povídky nejsou asi můj šálek kávy. Některé byly dobré, ale raději mám knihy.
Chtěla jsem dát čtyři, ale nakonec dávám jen tři. Tak na tři a půl bych to viděla. Nevím, kniha mě neoslovila, pár povídek se mi líbilo víc, některé vůbec.
Jelikož jsem od autorky ještě nic nečetla, tak jsem ani nemohla být zklamaná. Mně se povídky líbily a četly moc dobře. A jelikož jsem z recenzí pochopila, že autorčina knižní tvorba je ještě lepší, tak už se těším, až si od ní přečtu něco dalšího...
Nejvíce se mi líbily první tři povídky a povídka Poslední chod. Také se mi líbilo, že před každou povídkou byl krátký úvod toho, jak povídka vznikla, co autorku k sepsání inspirovalo.
Náměty jednotlivých povídek byly geniální. Přesně podle mého gusta. Šest hvězdiček. Ale pak se každý z příběhů blížil do finiše a začaly se zjevovat mrtvoly, useknuté hlavy, potoky krve, zahnívající hnáty, příšery se zažloutlými zuby a podobně. Ani v pubertě by to se mnou nic nedělalo. Příšerně promarněný potenciál, ale holt si musím zvyknout, že se v tom většina autorů a čtenářů vyžívá. Dávám čtyři hvězdy, protože musím uznat, že jsem si to i přesto užila. Příště prosím bez těch laciných berliček a bude to dokonalé!
Na tuhle knihu jsem se těšila už jen proto, že šlo o povídky. No a přišlo částečně zklamání. Některé povídky lepší, jiné slabší. Poslední, Motýlí ostrov, mi přišla navíc divně useknutá.. Jinak zajímavé byly úvody před každou povídkou, ale i tak hodnotím knihu jako lepší průměr. Prostě to nebylo úplně ono. Tudor umí psát líp, mnohem líp!
Autorka se inspiruje u Stephena Kinga a četnými odkazy se k němu hlásí.
Něco se mi líbilo víc, něco míň, jak už to tak u souboru povídek bývá. Oceňuji nápady a u některých povídek zdánlivě otevřené konce, u nichž lze ale překvapivé pointy domyslet, autorka nám k tomu dává dostatek nápovědy, např. povedený Lev v bráně.
Dobrým nápadem je Prchavé blues, Já nejsem Ed i Kopírka.
Většina povídek je spojena dějem po nějaké blíže nespecifikované katastrofě lidstva - přírodní, ekologické, pandemické (Konec plavby, Poslední chod, Finalizace, Motýlí ostrov), což je na jednu stranu zajímavé, na druhou stranu mi přišlo už trochu opakující se.
V povídce Gloria autorka po vzoru Kinga použila postavu z jiné své knihy, já to moc ráda nemám, autor si své postavy pamatuje, čtenář už většinou mnohem hůř (a to jsem Jámu četla).
Úvody před povídkami byly vesměs fajn; ano, taky kingovská škola, i když někde bych možná ocenila zbytečně předem nenapovídat (např. Kopírka).
Celkově zaujalo, občas mrazivé, občas drsně naturalistické, mrtvoly nelze spočítat...
(SPOILER) Tak úžasné zápletky, skvělý jazyk rozhovorů, parádní budování napětí a tak zoufalý a laciný finiš téměř každé z povídek...Příšery, zahnívající pahýly, utržené hlavy? Přitom, Tudor umí budovat napětí naprosto skvěle! V povídce Věžák se napřiklad rozhodne parta dětí ulice prozkoumat opuštěný panelák. A je to jízda. Šimrá vás znepokojení, obestírá úzkost, ale v momentě, kdy dostane strach pevné obrysy - tj.ze stěn se vyloupnou monstra s chapadly, zjišťuju, že mě to už neba a vlastně se najednou vůbec, ale vůbec nebojím...
No tak to byla pecka :-) A úvod ke každé povídce se autorce moc povedl. Přečteno rychle a musím říct, že vážně super :-)
Autorka si pro nás připravila 11 povídek, které původně neměly být vydány. Některé jsou více hororové, některé spíše sci-fi. Každá jednotlivá povídka je doprovázena krátkým úvodem o jejím vzniku.
Opět je zde cítit Kingův styl psaní, ale bez úchylností.
Tudor píše velmi poutavě, některé příběhy byly sice trochu slabší, ale jinak velmi kreativní. Mohu doporučit!
Je to malá knížečka a čte se velmi dobře a rychle. Co se povídek týče, některé jsou naprosto excelentní, asi dvě bych označil za slabší, ale jako celek.... nedokážu to nějak popsat, ale líbí se mi autorčin styl psaní, podání příběhů ať už v knihách nebo povídkách a při čtení se cítím dobře (opravdu, jen co otevřu nějakou knihu od Tudor, cítím se prostě zabraný do děje a knihu chci při hudbě vnímat všemi smysly).
Některé povídky jsou spíše takové sci-fi, jednu bych dokonce přiřadil do žánru Františka Kotlety, ale je zde pár vyloženě hororových povídek, které jsou skvělé.
Za mne ano, doporučuji :-) .
Četla jsem všechny knížky autorky a její styl mám ráda.
Tahle knížka povídek mi ale, úplně nesedla. Asi opravdu nejsem tip na povídky :) Opravdu jsem si užila jen Konec plavby a Prchavé blues.
Dost mi tu vadilo, že většina z příběhů má otevřený konec.
Jako velké plus hodnotím to, že vždy na začátku každé z povídek, nám autorka odhalila část ze svého života.
Některé povídky se mi líbily více a jiné méně, ale to je normální, protože každý máme jiný vkus. U těch , které se mi líbily bych brala , aby pokračovaly . Prakticky u všech je konec otevřený , což je někdy fajn kvůli fantazii , ale tady mi otevřené konce prostě nějak nesedly .
11 skvělých, ale pěkně temných povídek. Moc se mi líbí ke každé povídce soukromý úvod autorky co ji inspirovalo k napsání jednotlivých povídek. Některé by se mi líbily víc propracované a zpracované do normálního příběhu.
Nejvíc se mi líbilo Prchavé bluez a nejmíň Finalizace
Kdekdo vyčenichá hovno, když už v něm stojí. Pravé umění je vůbec do něj nešlápnout
Tak trošku jine čtení od spisovatelky.Kratke povídky,které i tak jsou skvělé.
Pár povídek bylo slušných. Věžák byl nejlepší. Úvody k povídkám - dobrý nápad.
Kromě Glorie a Lva v bráně se mi všechny povídky moc líbily, tyhle dve byly jen průměrné. Nejlepší byla pro mě povídka Konec plavby, ta by si zasloužila přepracovat v román.
Velké zklamání.
Nedokončený příběh ve mě neprovozují fantazii, jak doplnit nevyřčené, jen mi přijde, že autorka potřebovala víc prostoru, ale musela povídku utnout, aby z toho nebylo samostatné románové dílo.
Osobně mi komentář předcházející každé povídce vadil.
K čemu jako čtenář potřebuji vědět, kdy a kde ji příběh napadl?
Jako v každé povídkové knížce, něco dobré, něco slabší. Okousané, překvapivé konce. Budiž, ale k autorce se asi vracet nebudu.