Slavnosti sněženek

Panoptikum prostých, prásklých a nepochopitelných dědinčanů.
Jeho knihy jsou prostě jako nějaká fantasmagorie.
Stresuje mě i film.
Že lidské? proboha, to bysme na tom byli hodně špatně, kdyby tito křupani byli výrazem lidství.
Nejlidštější na tom byla věta " pozor na polívku ať se nevylije.,., vezu ji pro kamarády....dáme si ji o půlnoci" - člověk ve chvíli, kdy umíral, myslel na kamarády, ne na sebe. Ovšem na "kamarády", kteří na něj kašlali a raději se pořád jak malí parchanti rvali.
Jinak se to veze v rytmu s knedlíkem- se zelím.
Buranské.

16.03.2015

Neuvěřitelně lidské a naprosto humánní příběhy prostých lidí. Krásná poetiky, lehká melancholičnost jsou pro Hrabala typické. I love Kersko :D

28.10.2014

Kouzelna atmosfera techto povidek me uplne uchvatila...

16.09.2014

Úžasná klasika od Hrabala, plna humoru.

21.07.2014

Úžasná kniha plná lidského humoru...co se týče filmového zpracování, pomohlo mi v představě pana Karla, jak v leže pleje záhony, moje hlava to nebyla schopna samostatně fantazijně zpracovat )))

13.07.2014

Knihu a film by som vôbec nespájal. Dve rozdielne veci. Obe fantastické, ale každá úplne inak. Milujem tú knižku.

31.03.2014

Bogan prostě uměl popsat život jaky je krásný a živočišný laskavý i krutý .Já ty jeho knihy prostě miluju !!!!!!!!

27.03.2014

Tato kniha mne už tolik nezaujala, jako předchozí Hrabalova tvorba. Některé části se mi velmi líbily, některé jsem musela (ač nerada) lehce přeskakovat, jelikož mne zkrátka nebavily. Možná je to tím, že tato kniha už není tak plná humoru. Je spíše naplněna hořkostí života lidí na venkově.

10.08.2011

Pěkný román, a neméně pěkný film.

13.02.2011

Hrabalovy knihy, které vycházely oficiálně v sedmdesátých letech (tedy mimo samizdat a zahraniční vydání) byly výrazně poznamenány censurou. Redaktoři nakladatelství (v podstatě cenzoři) žádali od spisovatele jediné - aby z textů odstranil všechny nepřípustné motivy a historické, politické i kulturní souvislosti.
Cenzurními i autocenzurními zásahy nejvíc utrpěla Jarmilka a povídková sbírka Slavnosti sněženek, jejíž autorskou verzi čtenáři poznali teprve v roce 1993, kdy vyšla jako Rukověť pábitelského učně, Sebrané spisy sv. 8.
Slavnosti sněženek vznikly z deníkových poznámek, která byly upraveny tak, aby je bylo možno publikovat. Jak říká sám Hrabal (Rozhovor ve Skotsku, Sebrane spisy, sv. 17, Praha 1996) :“Na těch si já dodnes nezakládám . Snažil jsem se prostě dát tomu jistou formu, aby to šlo publikovat.“ (volně citováno).
Sám jsem autorskou verzi nečetl, nemohu proto porovnat své vydání z r.1978 s necenzurovanou verzí – obecně ale platí, že na knihy vycházející zejména v období tzv. normalizace je nutno nahlížet prismatem doby. To může být pro později narozené leckdy poněkud obtížné.