Slávy dcera
Ján Kollár
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250212/bmid_slavy-dcera-Ssr-250212.JPG
3
184
184
Překlad a výklad Slávy dcery z panslavistického mýtu do kulturní historie Kollárova Slávy dcera je dílo klasické, ale čtenářsky mrtvé. Proč je ovšem nestudovat jako historický dokument, jako svědectví o panslavismu i celé dobové mentalitě, již zrcadlí? Jako příklad fenoménu „alternativní vědy“, která balancuje na hranici vážnosti a blouznivosti? Co se odvážit dílo číst znovu i jako literární artefakt esteticky působivý, ač poněkud jazykově bizarní? Slávy dcera je proto nyní otištěna s komentářem, který ke každému sonetu nabízí jeho „překlad a výklad“: „Překlad“ vysvětluje obsah sonetu, „výklad“ zahrnuje rozšifrování jmen a literárních narážek, opravení Kollárových omylů či výmyslů. Každý komentář nabízí možnost dialogu s původním textem.... celý text
Přidat komentář
Tak zatím pro mě jedno z nejtěžších děl k přečtení, i když jsem s ním byla celkem podrobně obeznámena a měla bych mít i základy k pochopení a hlavně přeložení si staršího textu... Tak e.e, znova už ne. Přijde mi, že kdybych nečetla, vyjde to nastejno. Honzo sorry, nechci ti hanit tvé ceněné dílo... Ale nebyli jsme si souzeni :D
Jan Kollár chtěl veřejnosti předložit stále lepší a lepší dílo, takže logicky na něm pracoval desetiletí.
Autorovy další knížky
| 1971 |  Slávy dcera |
| 1954 |  Domove líbezný |
| 1853 | Staroitalia slavjanská aneb Objevy a důkazy živlů slavských v zeměpisu, v dějinách a v bájesloví |
| 1821 | Básně |
| 1981 |  Básně |
Martin C. Putna trefně označil Kollára za pravého Járu Cimrmana. Těžko uvěřit, že tenhle pseudoučený elaborát plný nesmyslů, bral kdy někdo vážně. Kollár byl beze sporu politicky naivní. Idea panslavismu vznikla z nepochopení politických snah těch českých obrozenců, kteří Vídni vyhrožovali přimknutím se k Rusku, aniž by to kdy mysleli vážně. Koneckonců Borovský Rusko navštívil a bylo mu jasné, že tahle faktická orientální despocie nemá s našim pojetím slovanství příliš mnoho společného. Zato zapálený vlastnec Kollár ve své prostomyslnosti začal hned blouznit o mocném dubisku, ke kterému se český národ přimkne. Jen tak na okraj, ruským národním stromem je bříza, nikoli dub, takže už to podobenství samo o sobě dost pokulhává.