Šlehačková oblaka
Tereza Salte
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/353908/bmid_slehackova-oblaka-zd0-353908.jpg
4
601
601
Deníkovými zápisky na svém blogu TerezaInOslo motivuje tisíce lidí, aby přestali snít a začali si své sny plnit. Tady a teď! Měla kupu snů a bezhlavě se za nimi vrhla až na sever. Tereza vypráví svůj životní příběh s retrospektivou do dětství, které bylo kouzelné a zároveň plné dřiny. Propocené vzpomínky na tréninky gymnastiky se mísí s vůní šeříkové zahrady starého domu na Ořechovce, ve kterém vyrůstala. V Norsku prožívá svou pohádku, ale i hořké chvíle odloučení od rodiny, ztrátu nejbližšího člověka a momenty, kdy musí začít svůj život zase a znovu téměř od nuly. Deníkové zápisky mladé ženy, která svými zápisky na blogu TerezaInOslo dokázala motivovat tisíce lidí, aby už konečně přestali snít a začali si své sny plnit. Tady a teď.... celý text
Přidat komentář
Sladká i místy hořkosladká kniha Šlehačková oblaka od blogerky Terezy Salte, holky z Ořechovky, která se rozhodla odstěhovat za svým snem do Norska. Je to jen další blog v řadě, který se trochu poupravil a vydal knižně? Ne tak docela.
Tohle čtení má duši. Hlavní kouzlo knihy spočívá v tom, že vám autorka otevírá dveře do vlastního života a nabízí pravdivý příběh, který je o plnění snů, i těch tajných, hledání cesty a překonávání překážek. Přijímačky na vysněnou střední i na vzdálenou vysokou, drsné tréninky gymnastiky, seznámení s princem na bílém koni, stěhování do nádherné země, nejistota při hledání práce i odloučení od rodiny, a to vše zabalené do šlehačky. Kniha je jasný důkaz, že cesta ke snům je trnitá, dlouhá a vyčerpávající, ale splnit si je není nemožné. Spolu s Terezou si pak nakonec řeknete, že je dobře, když se k nim musíte probít.
Ač má kniha některé pasáže zdlouhavější, má krásné poselství.. "Sněte. Plánujte. A bláznivě fantazírujte. Pro mnohé z nás je to totiž ten začátek něčeho, na čem nám záleží. Něčeho našeho. Něčeho, co se jednou vyplní, pokud si to opravdu budeme přát. .. To, co doopravdy potřebujeme, je si jen uvědomit, že šťastní můžeme být za jakékoliv situace. Ať se děje co se děje. A záleží to jen a jen na nás samotných."
Blog na papíře. Do knížky s velkým i malým K je to bohužel dál než z Prahy do Osla. Nemusí to být ani chyba Terezy, přeci jen je to blogerka a ne spisovatelka. Redaktor v nakladatelství ale odvedl špatnou práci.
Pro mě to byla hrozně dlouhá slohovka na téma "stěhuju se do Norska", kterou jsem na straně 60 odložila, protože jsem měla pocit, že mi čtení nic nepřináší. A vlastně mě ani nebaví. Kdyby mi nebyla autorka sympatická z videí ke knize, asi bych si Šlehačková oblaka nekoupila. Takhle mám aspoň čisté svědomí, že jsem tomu dala šanci a měla snahu podpořit českou tvorbu.
První knížka od blogerky, která mě opravdu vtáhla.
Líbilo se mi retrospektivní prolínání kapitol, nejvíc mě asi dostala kapitola o mámě. Terezky blog čtu, ale nečtu ho od začátku a přiznám se, že nečtu úplně každý nový článek, takže spousta informací v knize pro mě byla novinkou.
Knížka se četla jedním dechem, je vidět, že do ní autorka dala kus sebe.
Určitě doporučuji. Když nic, tak vám to připomene dětské sny a snad trochu nakopne :-)
Už dlouho jsem nečetla tak krásnou knížku.
Četla jsem ji převážně po cestě domů ze školy ve vlaku ale také samozřejmě i v křesle zachumlaná pod dekou upíjící horký čaj ..naprostá idylka ..
absolutně jsem se do té knížky zamilovala! Vždy jsem se těšila co přijde dál..
Knížka začíná jako pohádka a "probíhá dál jako život.." ale abych nezůstala jen u toho začátku knížky jako pohádky tak ta pohádka byla v celé té knížce.Každý máme tu svou pohádku a je na nás jaký bude scénář..Ano někdy to nebude tak idylické jak si to vysníme, ale nakonec to vždy má nějaký smysl a končí to šťastně :-) A jaký konec mají pohádky? No přeci ten šťastný, takže ten kus pohádky já tam měla :-)
Už jen chci říct děkuju
Děkuju za zdánlivě obyčejný příběh jedné holky,ale uvnitř neskutečně inspirativní silné ženy
Děkuju za tu krásnou atmosféru,která se ukrývá uvnitř.
Knihu jsem koupila, protože mě autorka zaujala jejím příběhem, který se odehrává z větší části v Norsku. Sama jsem žila rok ve Švédsku, tak jsou mi skandinávské země velmi blízké. Její blog jsem nikdy nečetla. Proto jsem někdy postrádala návaznost kapitol, jako by přeskakovala od jedné události ke druhé bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení. Kniha mi však dala jednu hlavní myšlenku. A to tu, že by se člověk za žádných okolností neměl vzdávat a tvrdě si jít za svými sny.
Už asi hodinu tu sedím a přemýšlím, co mám o knize napsat.
Terezka do knihy dala opravdu kus sebe a když říkám opravdu, tak to myslím vážně. Kniha je plná emocí, pocitů a také životní jízdy na horské dráze, která jezdila nahoru a dolu.
Musím popravdě říct, že tolik emocí jsem u čtení jedné, ještě tak malinké knihy, nezažila. Já se smála, byla jsem napjatá, jak to nakonec všechno skončí a byla jsem i smutná.
Kniha je ukázka toho, že se člověk nemá v žádném případě vzdávat svých snů!
Mně se na knize líbilo všechno, fakt všechno. Hlavně se mi hrozně zalíbilo slovo "čůrka", které budu používat všude :D
Hrozně by mě zajímalo, co za nejkrásnější moudro bylo v lahvi (kterou dostali s Johnem Erikem na svatbě) k druhému výročí .. a ještě mě zajímá to, jestli opravdu začala růst třešeň pod keřem, kam Terka plivala pecky od třešní :D
Tuhle knížky by si měli přečíst všichni. Fakt všichni. Můžu s klidem na duši říct, že tohle je opravdu jedna z těch nejlepších knih, co jsem četla.
Mně hrozně otevřela oči v tom, že život není jen procházka růžovým sadem a že ne vždy se všechno daří. Ukázala mi také to, že všechno zlý je pro něco dobrý a celkově mi takhle útlá a maličká kniha ukázala úplně jiný pohled na svět.
Nádherná kniha, nádherné ilustrace. Četla se krásně a téměř jedním dechem.
Terky psaní mám moc ráda a její příběh opravdu v některých chvílích připomíná pohádku. Jsem ale moc ráda, že do knihy zahrnula i spoustu špatných zkušeností, které ji posunuly dál. Oceňuji krásné ilustrace a poměrně krátké kapitoly, které se četly skvěle. Jediné, co bych vytkla, byly někdy poněkud složitější věty, ke kterým sem se musela vracet a číst znovu. V určitých částech také autorka zmiňovala něco, co pak nedovysvětlila - např. jak vůbec začala psát blog. Konec se mi také zdál trochu uspěchanější, ale čtyři hvězdy si určitě zaslouží.
Šlehačková oblaka
Když pominu to, že ten příběh je opravdu snový, skoro jak z pohádky, a máme co závidět, tak kniha jako celek mi přijde opravdu skvěle napsaná. Čtivá, smysluplná, dobře sepsaná. Děj krásně plyne, dobře se čte, je vidět, že autorka píše blog a psaní ji vůbec nedělá problém. Ba naopak. Je v něm jako ryba ve vodě. Líbí se mi jednotlivé příběhy a historky, na které vzpomíná, i to, jak nás jako čtenář oslovuje a snaží se vtáhnout hezky do příběhu. Je to opravdu až magické čtení. Sama jsem si připadala jako na obláčku. Autorku jsem dodnes skoro neznala, ale obdivuju, co vše už za života stihla procestovat a jak se nebála bojovat za své sny. Norsko je jedno z míst, které mě také láká, a po dočtení knihy o to víc.